Neděle 21 duben, 2024
„Lidí, kterým homosexuální páry vadí, existuje spousta,“ myslí si Káťa Matoušková
Fotografie: Se souhlasem Kateřiny Matouškové
INTERVIEW

„Lidí, kterým homosexuální páry vadí, existuje spousta,“ myslí si Káťa Matoušková

Když se ji poprosíte, aby samu sebe popsala pouhými třemi slovy, řekne vám, že je vtipná, tvrdohlavá a akční. Díky poslednímu zmíněnému přívlastku vás jistě nepřekvapí, že Káťa Matoušková miluje dobrodružství, které nabízí cestování. A nejen ona, svou vášeň totiž sdílí se svou přítelkyní. Jak je napadlo založil si společný profil na Instagramu a s jakými reakcemi se na něm setkávají? Liší se nějak náhled na homosexuální páry v online prostředí a v reálném světě, u nás a v zahraničí? A co dalšího nám Káťa zcela otevřeně prozradila?

Teď už ale obsáhleji. Rádi bychom si s tebou popovídali o tvé lásce k cestování. Kdy a jak se zrodila?

K cestování mě přivedli rodiče. Hlavně taťka. A jsem jim za to neskonale vděčná. Už odmala mě a moji starší ségru každoročně brali v létě na dovolené do zahraničí. Díky nim jsem se podívala do spousty evropských zemí. Jsem moc ráda, že už od dětství jsem mohla poznávat cizí země a kultury. A protože mě to vždycky bavilo, pokračuji v tom dál. Cestování je ve mně holt zakořeněno pěkně hluboko.

Cestuješ raději do zahraničí, nebo upřednostňuješ tuzemsko?

Nechci znít nevděčně, protože naše země je nádherná, ale zkrátka mě víc lákají zahraniční destinace. Baví mě ocitnout se v cizím prostředí, kde to člověk nezná, má potíže se dorozumět a musí se spoléhat sám na sebe.

Aktuální koronavirová situace cestování moc nepřeje. Jak v tomto ohledu ovlivnila tebe?

Už skoro rok si připadám lapená v takovém zvláštním vzduchoprázdnu. Uvědomuji si, že kdybychom byli ve válce, bylo by to mnohem horší, ale zkrátka mi bylo odepřeno něco, co miluji a čemu se nemohu věnovat, a strašně mi to chybí.

Fotografie: Se souhlasem Kateřiny Matouškové

Kromě svého instagramového profilu máš také společný profil s tvou přítelkyní, který je zaměřený právě na cestování. Proč jste se rozhodly si tento profil založit a jak se jeho obsah liší od toho, který publikujete na své profily?

Po našich prvních společných dobrodružstvích v zahraničí jsme si řekly, že bychom se o své zážitky chtěly podělit se světem. A protože naší společnou vášní je fotografování, rozhodly jsme se založit si společný instagramový profil. Nahráváme na něj tuny společných fotek, ke kterým doplňujeme popisy toho, co se v dané situaci dělo nebo co nám zrovna běží hlavou. Kromě fotek z cest na našem Instagramu ale najdete i fotky z našeho běžného života. V tom se nám totiž děje tolik vtipných až absurdních situací, že se o ně rády podělíme se světem. Zpětně nám náš feed také slouží jako jakési vzpomínkové fotoalbum. Zatímco naše osobní profily jsou zaměřené čistě na nás, společné fotky na ně přidáváme méně. Anett ráda fotí architekturu a krajinky, navíc si potrpí na estetiku, takže má krásně sladěný osobní Instagram. Já si do svého feedu házím všechno. (smích)

Společných profilů párů, které milují cestování, už je na Instagramu spousta, méně už je teď jako je ten váš, kdy pár tvoří dvě ženy. Reagují na to lidé v online prostředí nějak?

Doposud jsme se naštěstí s žádným negativním komentářem ani hejtem nesetkaly. Naopak je spíš až s podivem, kolik hezkých komentářů a zpráv nám lidé píší. Sledujeme spoustu gay párů a je hezké, že se vzájemně podporujeme.

S jakými reakcemi se setkáváš všeobecně, i mimo online svět, v tom reálném? Jak je z tvého pohledu v současné době u nás nahlíženo na homosexuální páry?

Ve svém okolí jsem se s žádnou negativní reakcí nesetkala. Je nutné uvést na pravou míru, že s přítelkyní jsme spolu teprve necelé dva roky. Předtím jsem randila jen s kluky. O to víc mě překvapilo, že ve chvíli, kdy po mém boku byla najednou partnerka, nikdo to nijak zvlášť neřešil. Pro všechny jsem pořád ta stejná Káťa, kterou jsem odjakživa. Myslím si ale, že Taylor Swift má pravdu – “haters gonna hate” a lidí, kterým homosexuální páry vadí, existuje spousta. Je například naprosto běžné, že kdykoliv jdeme s přítelkyní po ulici, tak se po nás lidé otáčejí a prohlížejí si nás, ale nikdy jsme se nesetkaly s nějakými slovními projevy nenávisti.

Fotografie: Se souhlasem Kateřiny Matouškové

Co ty a LGBT komunita? Zapojuješ se nějak aktivně do boje proti předsudkům, za práva a rovnost všech?

Přijde mi naprosto nesmyslné, že by měl být někdo odsuzován jen kvůli tomu, že se mu líbí lidé stejného pohlaví. Žádných pochodů ani protestů jsem se nezúčastnila, ale snažím se šířit osvětu alespoň pomocí svého Instagramu. Velmi mě baví sdílet videa, ve kterých lesbické páry dávají příklady komentářů, které si se svou partnerkou vyslechly. Mezi mé oblíbené patří hlášky typu, že jsou spolu, protože ještě nepotkaly toho pravého, a také otázka, kdo je ve vztahu muž.

S ohledem na to, že jsme mluvili o cestování, se nemůžeme nezeptat – vnímáš odlišné chování a přístup lidí v zahraničí a u nás?

Na ulici po nás koukají lidé všude stejně. (smích) A je jedno, zda se zrovna procházíme po Paříži, nebo po Václaváku.

Pojďme teď trochu odbočit. Již pár měsíců jsi součástí našeho projektu BloggersRE. Jaká byla tvá motivace se k nám přidat?

Již nějakou dobu jsem BloggersRE sledovala na Instagramu a ráda jsem četla články, které na webu vycházely. Byly úplně o všem, co mě zajímalo, a také miluji design webu. Jakmile jsem ve stories narazila na náborový inzerát, věděla jsem, že to musím zkusit!

Fotografie: Se souhlasem Kateřiny Matouškové

Na našem webu ti zatím vyšlo devět článků a už z jejich titulků je úplně jasné, že cestování je tvé téma i co se psaní týče. Jak ses vlastně ke psaní dostala a máš v tomto ohledu nějaké sny a cíle?

Od základky jsem si psala krátké příběhy. Jen tak pro sebe, do šuplíku. Potom jsem si v pubertě založila svůj první blog, který je nyní už dávno neaktivní a zmizel kdesi v propadlišti dějin. Na tenhle “supr čupr cool” blog jsem přidávala informace o věcech, které mě v té době bavily. Psala jsem například recenze knížek a filmů, které jsem viděla. Také jsem sdílela informace o slavných osobnostech, vytvářela různé fan arty a přidávala zápisky z deníčku. Zpětně si říkám, že tenhle můj blog byl i mou vstupenkou do online světa.

A můj cíl? Přála bych si napsat knížku. Do psaní dávám velký kus sebe a moc bych si přála sepsat příběh, který by byl částečně autobiografický a částečně naprosto smyšlený. To je ale hudba budoucnosti. Zatím nemám pocit, že mám odžito tolik, abych se o svůj příběh podělila se světem, takže stále sbírám zážitky. Momentálně mi postačují mé copywriterské spolupráce a ve volném čase ráda píšu pro BloggersRE a přidávám recenze na několik webů zaměřených na filmy a knížky.

Nedávno ses rozhodla pro náš web začít tvořit i rozhovory. Co tě na tvorbě rozhovorů láká a vnímáš to jako určitou výzvu?

V online světě se vyskytuje velké množství zajímavých lidí. A mít možnost s nimi tvořit rozhovory, ptát se na věci, které mě zajímají, zjistit o nich něco navíc a víc je poznat, to mě zkrátka velmi láká a nemůžu se tvorby rozhovorů dočkat. A zda to vnímám jako výzvu? Ano. Jsem z toho i trochu nervózní, ale tak hezky, příjemně.

Jak členství v BloggersRE týmu vnímáš celkově? Dokážeš nějak shrnout, co ti těch několik měsíců dalo?

Celý tým, který za tvorbou BloggersRE stojí, je skvělý. S kýmkoliv jsem přišla do kontaktu, byl vždy milý a vstřícný. Myslím si, že nás všechny spojuje láska k tomuto projektu a je to znát. Co jsem naprosto nečekala, když jsem do projektu šla, byla zpětná vazba na každý článek, který napíšu. To je něco, s čím jsem se předtím nikdy nesetkala a jsem za ni velmi vděčná, protože mě posouvá dál. Takže kdybych to měla nějak shrnout, dostala jsem příležitost psát o tématech, která mě baví, a navíc jsem se stala součástí skvělého týmu. Co víc si přát.


Instagram

Napsat komentář