Nevěděla, kam se ubírat dál, použila vyřazovací metodu a i díky shodě náhod, nebo možná řízení osudu, našla něco, pro co se naprosto nadchla. Tereza Vaníčková je studentkou MKPR na FSV UK a členkou BloggersRE. Jaká byla její cesta ke studiu marketingu? Je podle ní pravda, že více než studium je v marketingu praxe a že školy nejsou schopné přizpůsobovat se neustálému vývoji v tomto oboru? Jak Terka zvládá distanční výuku a co nám prozradila například o blogování?
Jsi v 1. ročníku Marketingové komunikace a PR na FSV UK. Proč ses rozhodla právě pro studium marketingu?
Nikdy jsem si nebyla na 100 % jistá, co bych chtěla v budoucnu dělat, a tak pro mě byl výběr vysoké školy oříškem. Naopak jsem přesně tušila, co mě nenaplňuje, a postupně jsem vyřazovala obory, které mě ničím nezaujaly. Studium marketingu mě lákalo především díky využití v praxi a vysoké šanci na uplatnění v budoucím zaměstnání. Marketing je pro mě dobrou kombinací kreativity a teorie. Ráda tvořím, ale zároveň se i učím. Navíc marketing je kombinací různých oborů a každý si najde to své. Po návštěvě dne otevřených dveří a objevení hashtagu #mkprspirit jsem byla přesvědčena o tom, že Marketingová komunikace a public relations na Hollaru je přesně to, co chci.
Jak moc jsi řešila to, na jaké škole budeš marketing studovat? Bylo pro tebe důležité, aby to bylo na Univerzitě Karlově? Měla jsi v záloze nějaké jiné varianty?
Univerzita Karlova byla jedinou školou se zaměřením na marketing, na kterou jsem si podávala přihlášku. Mým hlavním kritériem při výběru VŠ byla především lokace v Praze, proto vás možná překvapí, že jsem se hlásila například i na obory na Přírodovědecké fakultě UK, ČZU nebo na VŠE, které s marketingem neměly nic společného. Studium na prestižní Univerzitě Karlově jako takové mě samozřejmě lákalo, ale nebyla to má priorita.
Jak probíhaly přijímací zkoušky? Je těžké být ke studiu tohoto oboru přijata?
Přijímačky na MKPR jsou dvoukolové. V prvním kole jsem se musela popasovat se Scio testy z obecných studijních předpokladů a angličtiny. Do druhého kola postoupilo přibližně 160 zájemců o studium s nejlepším percentilem. Druhé kolo, které zúží seznam uchazečů na polovinu, představuje ústní pohovor, na který je potřeba přinést motivační dopis, CV a seznam četby s alespoň deseti knihami. Ve druhé části pohovoru jsem odpovídala na vylosovanou otázku na soudobé dění u nás i ve světě, politiky, kultury či PR. K větší šanci na přijetí mi určitě pomohly zkušenosti z oboru společně s motivací a nadšením zažít #mkprspirit na vlastní kůži.
Dostat se na MKPR pro mě bylo velikou výzvou a přihlášku jsem si málem ani nepodala, protože mě vylekal poměr přihlášených a přijatých zájemců o studium z minulých let. Dnes jsem ráda, že jsem to nevzdala a šla si za svým snem!
Marketing je rychle se měnící a neustále se vyvíjející obor, proto mnozí zastávají, že mnohem více než studium je praxe v něm. Jak se na tohle díváš ty? Je pro tebe titul něco, co považuješ za důležité?
Určitě souhlasím s tím, že je praxe v marketingu důležitá a zkušenosti z oboru vám nabízí spoustu možností i bez titulu před jménem. Já se ráda vzdělávám a myslím si, že oblast marketingu a PR je třeba dále vědecky zkoumat a znát i z té teoretické stránky. Zajímá mě historie public relations, způsoby strategické komunikace či metodologie sociálních věd a studium je pro mě nejlepším způsobem, jak získat mimo zmíněné praxe i znalosti a dovednosti. Titul je pro mě třešničkou na dortu, mnohem důležitější je pro mě ta cesta za ním.
Mnozí také říkají, že státní školy nejsou schopné se změnám a vývoji dostatečně přizpůsobovat. Jak je tomu u vás? Máš pocit, že by něco takového na vaší fakultě platilo?
Rozhodně ne. Jestli jde nějaká škola s dobou, tak je to právě FSV. Náš Institut komunikačních studií a žurnalistiky, pod který spadá i MKPR, se stále přizpůsobuje novým trendům jako jsou podcasty, live streamy či jiné on-line i offline společenské a kulturní akce, které reagují na současnou situaci a aktuální témata, která hýbou společností. Na organizaci se často podílíme i my, studenti. Co se distanční výuky týče, nebylo nic, co bych mohla fakultě vytknout.
Vzhledem k aktuální situaci tvé studium probíhá distančně už téměř rok. Jaké to pro tebe bylo v maturitním ročníku?
V maturitním ročníku to pro mě byl jedním slovem šok. Nikdy by mě nenapadlo, že podobnou situaci někdy zažiji. Bylo pro mě těžké se dokopat k učení maturitních otázek, když jsme všichni slýchali o případném maturitním vysvědčení z průměru známek. Naštěstí jsem si na studium z domova rychle zvykla a byla jsem vděčná za to, že mám spoustu volného času, který si můžu rozvrhnout podle sebe. Zpětně to vidím spíše jako výhodu, kterou předchozí ročníky neměly.
Jak distanční výuku vnímáš teď na vysoké škole? Viděla ses už vůbec se svými spolužáky? Jak vypadal tvůj první semestr a následné zkouškové období?
Distanční výuka mi víceméně vyhovuje. Jsem ráda, že nemusím brzy vstávat, třikrát týdně dojíždět do Prahy a všechno zvládám z pohodlí domova. Navíc mám mnohem více možností, jak si studium přizpůsobit a získat tím čas na jiné koníčky. Se spolužáky jsem se viděla všehovšudy asi třikrát na MKPRandíčkách ještě před začátkem semestru. Bohužel jsme museli zrušit i seznamovák, imatrikulaci a další akce, na které jsme se jako studenti prvního ročníku moc těšili.
Celý semestr v mém případě probíhal on-line a já se do školy nepodívala ani kvůli ústní zkoušce s Václavem Moravcem, který na mě mával prostřednictvím Google Meet. Nemůžu se dočkat, až dojde k rozvolnění opatření a konečně poznám nové tváře.
Když pomineme distanční výuku, splňuje zatím tvé studium to, co jsi od něj očekávala?
Kupodivu to předčilo má očekávání. Že to bude fajn, to jsem tušila hned na DOD, ale že to bude až taková jízda, to jsem upřímně vůbec nečekala. V oboru marketingu a PR jsem se našla a je to opravdu něco, co mě baví a naplňuje. Pedagogové jsou skvělí, vstřícní a v rozvrhu jsem zatím neměla jediný předmět, který by mě nezajímal nebo nebavil.
Pojďme teď trochu změnit téma. Už téměř 2 roky jsi součástí BloggersRE – začínala jsi jako redaktorka, nyní jsi jedna ze správců sociálních sítí, konkrétně Instagramu. Jaká byla tvá cesta k našemu projektu a v rámci něj a proč ses rozhodla změnit svou pozici?
Do týmu BloggersRE jsem se dostala díky e-mailu s rádoby reprezentativním článkem z mého blogu, který jsem vám tenkrát posílala. V té době jsem netušila, že někdy budu mít možnost většinu členů týmu poznat osobně a být součástí velkých projektů, na kterých se v rámci BloggersRE pracuje. S psaním článků jsem přestala kvůli maturitě a přípravám na přijímací zkoušky na VŠ. Později jsem se začala starat pouze o Instagram, což je sociální síť, kterou mám ze všech nejradši.
Články jsi dříve psala i na svůj blog, do konce června minulého roku. Rozhodla ses s psaním skončit úplně? Považuješ svou dráhu blogerky za ukončenou?
Naopak! Posledních pár týdnů si pohrávám s myšlenkou, že bych se do psaní na blog měla znovu opřít, ale zatím stále jen hledám inspiraci a nápady na články, které by mohly bavit nejen mě, ale i ostatní. Skončit úplně určitě není v plánu, protože blog pro mě byl od malička srdeční záležitostí a místem, kde jsem si odkládala vzpomínky, tvořila, rozvíjela se a byla v kontaktu s lidmi, kteří do toho byli zapálení stejně jako já.
Proč jsi s blogováním vlastně začala a čemu ses na svém posledním blogu nejvíc věnovala?
Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem na komunitu blogerů narazila ještě jako úplně malinká na doméně Alík.cz. Od svých 10 let jsem si zakládala různé stránky a snažila se cosi tvořit. Na své posledním blogu jsem se věnovala především zážitkům ze svých studijních pobytů v zahraničí, cestování, cvičení a všemu, co mi zrovna přišlo pod ruku. Už to bude 10 let a já jsem moc vděčná za každou příležitost, která se mi díky blogu naskytla.
Marketing, sociální sítě, blog,.. to všechno má k sobě hodně blízko. Je pro tebe důležité tak nějak propojovat to, čemu se věnuješ, nebo je to vlastně náhoda?
Nic jsem se nesnažila nějak prvoplánově propojovat, jen jsem dělala a stále dělám to, co mě baví. Ono už se to propojilo samo.
Je pro tebe důležité být aktivní v online světě?
Nevím, jestli bych to nazvala něčím důležitým, ale určitě je to součást mého každodenního života. Ráda sdílím své zážitky, tipy, názory nebo prostě jen povedený avo toast či oblíbený mrkváč. Baví mě v rámci sociálních sítí interagovat s ostatními, poznávat nové přátele a objevovat nové věci.
$content$