Film je komplexní svět, kde každý detail, od kulis po hudbu, přispívá k příběhu. Mezi nejvýraznější prostředky, jak definovat postavu a její psychologii, patří kostým. Ten není pouhým oděvem, ale vizuálním vyjádřením charakteru, společenského postavení i proměn děje. Zásadní roli při vytváření filmů tak hrají kostýmní výtvarníci.
Od němého filmu k moderní době
Jak se vlastně filmový kostým vyvíjel? To mapuje práce, která vznikla na Rivers State University. Na počátku kinematografie, v němém filmu, byla vizuální stránku naprosto zásadní. Bez hlasu musely postavy promlouvat především prostřednictvím gest, mimiky a oděvu. Silné kontrasty, výrazné siluety a jednoduché doplňky pomáhaly divákovi rozeznat hrdiny od padouchů. To je dobře znázorněno například ve snímku Ve stínu upíra (2000), kde herec John Malkovich ztvárňuje slavného režiséra F. W. Murnaua právě filmujícího svůj nejslavnější snímek – Nosferatu. Jednotlivé herce navádí, jak se mají tvářit nebo vypadat, aby scéna působila identicky.
Ve 30. letech a později v Hollywoodu se podle práce zveřejněné Francis Academic Press kostým stal nástrojem módy i identity. Slavným příkladem je film Gilda (1946) s Ritou Hayworth, kde černé šaty bez rukávů vyjadřují její vášnivou a svůdnou povahu. Kostým tak přestal být jen praktickým oděvem a stal se součástí vyprávění.
V českém filmu se historie kostýmu výrazně prosadila zejména v dobách poválečné kinematografie. Například ve filmech Karla Zemana nebo Miloše Formana kostýmy podporovaly charakter postavy a často reflektovaly společenské prostředí. Vzpomeňte si například na film Amadeus (1984), v němž právě kostýmy hrají obrovskou roli. V jedné scéně si mladý Mozart dokonce vybírá mezi třemi parukami, přičemž prohlásí, že by si přál mít tři hlavy.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 7 FILMŮ O UPÍRECH, KTERÉ MOŽNÁ NEZNÁTE: NA PRAHU TEMNOT I HOROR O TOM, ŽE PŮVODNÍ NOSFERATU NEBYLA FIKCE
Kulturní význam a symbolika
Film se stal nejen prostředkem k vyprávění příběhu, ale i k interpretaci kultury. Kostýmy odrážejí dobové ideály krásy, společenské konvence a politické klima. Například české historické filmy jako Markéta Lazarová (1967) nebo Lidé z maringotek (1966) ukazují, jak pečlivě zvolený oděv dokáže vytvořit autentickou atmosféru a podtrhnout psychologii postav. Za zmínku stojí také oblíbená adaptace Valerie a týden divů (1970), kde kostýmy skvěle doplňují snovou atmosféru.
V současném českém filmu lze vidět kombinaci tradice a moderního designu. Kostýmní výtvarníci a výtvarnice se snaží odhalit charakter postavy skrze barvu, střih a materiál. Například tmavé těžké látky mohou signalizovat tajemství, ztrátu nebo přísnost, zatímco světlé volné materiály vyjadřují otevřenost a svobodu.
„Kostýmy jsou vždycky více než jen oblečení – jsou součástí příběhu. Dokážou divákovi během pár vteřin ukázat, kdo postava je, odkud přichází a co právě prožívá. Někdy stačí jediný detail a člověk si hned spojí emoci nebo význam, který by se jinak musel složitě vysvětlovat. Správný kostým zároveň pomáhá herci, aby se do postavy opravdu „usadil“, a celé vyprávění tím získává na hloubce i autentičnosti,“ vysvětluje kostýmní výtvarnice Stanislava Šlosserová.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: FILMY PODLE ROKU NAROZENÍ: ZJISTĚTE, KTERÝ KULTOVNÍ SNÍMEK JE TEN VÁŠ
Ikonické filmové kostýmy
Které kostýmy patří k těm nejvíce ikonickým? Světově známý je například outfit Audrey Hepburn ve Snídani u Tiffanyho (1961), oblek Marlona Branda v Kmotrovi (1972) nebo bílá róba princezny Leii ze sci-fi série Star Wars.
V českém kontextu patří k ikonickým kostýmům například šaty princezny Heleny z pohádky Šíleně smutná princezna (1968) nebo slavná rádiovka Bolka Polívky v roli Bohuše z komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992).
„Během tvorby jsem jako houba, která nasává informace z okolí. Pozoruji a poznávám herce a herečky na zkouškách, inspiruji se běžným životem, knihami, filmy a aktuálním děním. Všechno si ukládám do paměti nebo si to naskicuju. Často pracuji na kostýmech i podvědomě – třeba jen tím, že jdu městem a pozoruju lidi,” prozradila o tvorbě svých kostýmů v rozhovoru pro náš magazín GrapesMag kostýmní výtvarnice Barbara Horáková Fehérová.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 10 NEJOČEKÁVANĚJŠÍCH FILMŮ ROKU 2025: SUPERMAN I ŘADA DALŠÍCH POKRAČOVÁNÍ OBLÍBENÝCH SNÍMKŮ
Kostýmní výtvarníci v České republice
Ptáte se, kdo stojí za všemi těmi detaily, které z postavy dělají živou osobnost? Kostýmní výtvarníci hrají zásadní roli při tvorbě filmu. V českém filmu patří mezi nejznámější Theodor Pištěk, jehož práce byla oceněna i Oscarem – za kostýmy ke zmiňovanému filmu Amadeus. Z ženských řad stojí za zmínku například již zmíněná Stanislava Šlosserová, která spolupracovala s celou řadou hollywoodských herců a stála i u zrodu slavného Gladiátora (2000) nebo filmu Balerína (2025).
Práce kostýmního výtvarníka zahrnuje nejen výběr látek a návrh střihů, ale i rešerši historie, konzultaci s režisérem a koordinaci s herci. Je to proces, který často začíná měsíce před natáčením a může zásadně ovlivnit vizuální identitu filmu.
Právě tuto práci letos oslaví Middle Art Festival 2025 v Šumperku. Festival zaměřený na „neviditelné hrdiny filmové tvorby“ se uskuteční od 12. do 16. září a půjde o druhý ročník. Pozornost bude během něj věnována především právě kostýmním výtvarníkům. Jak uvádí zakladatel a ředitel festivalu Eduard Špička, cílem je „postavit do záře reflektorů ty, kteří obvykle zůstávají ve stínu, ovšem potlesk a uznání si bezesporu zaslouží“.
Program bude poprvé mezinárodní a nabídne výběr současné evropské i světové kinematografie, některé filmy dokonce v české premiéře. Doprovodí jej diskuze s tvůrci a odborníky, například pod vedením novinářky Lindy Bartošové. Významnou částí bude i výstava tvorby kostýmní výtvarnice Kataríny Štrbové Bielikové ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Tato autorka je podepsána pod oceňovanými filmy jako Želary, Masaryk či Božena a letos se stane laureátkou Ceny vize za mimořádný přínos oboru.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 8 FILMŮ, KTERÉ BY MĚL VIDĚT KAŽDÝ MILOVNÍK INTERIÉROVÉHO DESIGNU: VELKÝ GATSBY I SNÍMEK O KRÁLOVNĚ, KTERÁ BYLA POPRAVENA
Kulturní dědictví a inspirace pro budoucnost
Kostýmy nejsou jen součástí současného filmu, uchovávají také kulturní dědictví a inspirují nové generace filmařů a diváků. Mnohé originální české kostýmy jsou vystaveny v muzeích a na filmových výstavách, kde ukazují, jak se měnily módní trendy i filmové techniky. Uchovávání těchto artefaktů pomáhá tvůrcům pochopit, jak barva, tvar a materiál mohou podporovat příběh, a divákům umožňuje ocenit pečlivou práci, která stojí za každou postavou. Napadlo vás někdy, že i scénář je nedílnou součástí tvorby kostýmů?
„Číst scénář je první krok, který musíte udělat. Scénář je klíčový, vše vychází ze scénáře. Kostýmy se výraznou měrou podílejí na celkové vizualitě filmu, herec v součinnosti s kostýmem vytváří postavu. Kostýmy jsou také nositelem informací o době, sociálním a kulturním prostředí, ve kterém se film odehrává. Dá se říct, že kostýmem lze vyprávět příběh, samozřejmě dobré kostýmy jsou v souladu s ostatními výtvarnými složkami filmu jako je prostředí, masky, speciální efekty a kamera. Výrazovými prostředky kostýmů jsou tvar, barva, textura. To vytváří velice silný emocionální náboj. Neexistuje film, kde by byli lidé bez kostýmů. I nahota je kostým, pokud je vhodně zvolená,“ vysvětluje kostýmní výtvarnice Katarína Štrbová Bieliková.
Film a kostým jsou nerozlučná dvojice. Každý šev, každý detail látky, každá barva – to vše podtrhuje charakter, emoce a pozadí postavy. Kostým není jen dekorace, ale nástroj příběhu, prostředek komunikace a most mezi divákem a postavou. Události jako Middle Art Festival navíc připomínají, že bez tvůrců kostýmů by filmový svět ztratil velkou část své magie.
Zdroj: ResearchGate, Francis Academic Press, GrapesMag, ČSFD, tiskové materiály
$content$