BRO. je textilní projekt knižní grafičky a umělkyně Ivany Kocmanové, která se zaměřuje na současnou výšivku. Jak sama tvrdí, své fotografické vzpomínky uchovává v látkách, fascinuje ji městský život a ve své práci se zabývá především vyjádřením vnitřní svobody, mateřství a feminismu. Jak náročné je vyšívání? Je pro Ivanu důležité, aby její tvorba měla i společenský přesah? A proč vášnivě nesleduje jiné umělce?
Vyšívání je často považováno za aktivitu, které se člověk věnuje večer při sledování televize a ve svém volném čase. Co tě k vyšívání přivedlo a pamatuješ si na svou první výšivku?
Vyšívat jsem začala, když mi bylo asi 7 nebo 8 let, a naučila mě to teta, která se to zase naučila od své spoluvězenkyně Aničky. Vzpomínám si, že nám z vězení chodily domů takové krásné ručně vyšívané dečky s háčkovaným okrajem a měli jsme je v obýváku na stole. Po letech jsem jednu objevila a mám ji schovanou. První, co jsem po lekcích tety Jany vyšila, byl vánoční ubrus pro babičku Vlastu, která ho měla celý život každé Vánoce na stolku v obýváku, a když babička umřela, ubrus jsem si vzala a mám ho taky schovaný.
Co bylo prvotním impulzem také vyšívat? A kdy jsi zjistila, že se tím chceš živit?
Myslím, že to nebyl nějaký konkrétní okamžik nebo bod zlomu. Když se začaly moje výšivky prodávat, postupem času se pro mě vyšívání stalo dalším zaměstnáním.
Popíšeš nám svůj kreativní proces a to, jak své nápady následně vyjadřuješ ve výšivkách?
Na začátku nosím v hlavě nějaký motiv, fotku, přemýšlím o něm, vymýšlím k němu příběh, začnu kombinovat situace a hledat pro ně další motivy. Rozhoduju se, jestli to bude samostatná výšivka, nebo bude součástí nějaké větší kolekce. Pak přemýšlím o tom, jakou použiju látku jako podklad a jak velká výšivka bude. O pár týdnů později ji nakreslím do počítače a promyslím přibližnou barevnost. Nosnou látku většinou ještě před vyšíváním vyztužím. Pak překreslím motiv z počítače na přenosnou fólii a začnu vyšívat. O konečné barevnosti výšivky se pak většinou rozhoduju instinktivně až při práci. Po vyšití se musí výšivka namočit, usušit, vyžehlit, a pak ještě finálně začistit.
Máš nějakou oblíbenou techniku nebo určitý typ stehu, který upřednostňuješ?
Upřímně, používám většinou jeden druh stehu, který se možná ani nijak nejmenuje – je to taková kombinace asi tří základních stehů a pro typ mojí výšivky se ideálně hodí. Vyvinula jsem ho postupem času. Ale samozřejmě umím spoustu okrasných stehů, které občas použiju pro efekt. Teď například dělám výšivku, u které jsem použila steh zvaný pikotka, a to je ultra náročný steh, protože se vlastně tká.
Co je na celém výrobním procesu nejnáročnější? Kolik času ti zabere udělat jednu výšivku?
Vyšívání je náročné na čas a je založené na fyzickém kontaktu s materiálem. Prostě se to nedá nijak „odfláknout”. Ale právě to dává výšivce zvláštní sílu a kouzlo v době, kdy se v podstatě všechno odehrává virtuálně a rychle. A pak je to taky v takovém tempu a objemu, jako vyšívám já, náročné fyzicky. Bolí vás tělo od jednostranného pohybu ruky a dlouhotrvajícího sezení a kazí se vám oči. Přesto je pro mě vyšívání droga. Každý den si řeknu, že teď si dám chvíli pauzu, týden, dva, měsíc, ale nejde to. Je to příliš návykové, vzrušující a ubíjející zároveň.
Goddess Bless Ya, Love Ya, Ciao! (2023) je tvá aktuální kolekce sedmi bytových doplňků, které povznášejí ženy, a je z ní cítit feminismus. Kde ji pro ni hledala inspiraci? Jak vybíráš témata svých kolekcí?
Feministické motivy se v mých výšivkách objevují od začátku. Ať už to byly hedvábné kalhotky s různými nápisy, nebo obrazové výšivky. Nebyl to ale nějaký záměr, nijak jsem o tom nepřemýšlela a nekalkulovala – motivy vždy vycházejí z mého vnitřního nastavení.
Kolekce Goddess Bless Ya, Love Ya, Ciao!, kterou jsem představila na loňském Designbloku, vznikla taky víceméně spontánně. Na začátku jsem jen věděla, že bude právě o čase, který věnuju vyšívání, které mě baví a naplňuje, a zároveň prostě často nezvládnu to, čemu se říká druhá směna (neplacená a často nedoceněná péče o domácnost) a chtěla jsem nějak povzbudit ostatní ženy v tom, že se nemusí cítit provinile, když budou poslouchat svoje potřeby a touhy na úkor věcí, které se od nich tak nějak automaticky očekávají. Motivy jednotlivých výšivek pak už šly samy od sebe. Čerpala jsem ze svých předešlých prací a v kolekci je také například polštářek, který obsahuje úryvek textu z písničky kanadské rapperky Tommy Genesis. Hudba je ostatně jeden z mých silných zdrojů inspirace.
Je pro tebe důležité, aby tvá práce měla vždy i společenský přesah?
Není to primárně můj záměr. Moje výšivky jsou spíš nějakou analýzou současnosti, pozorováním světa kolem mě i uvnitř mě. Mám ráda nadsázku, ale zároveň se snažím jít víc do hloubky, otisknout ve výšivce nějakou emoci, náladu, kterou zaznamenám a kterou, pokud jste právě na stejné vlně, tam prostě ucítíte. A to se stalo právě třeba u té poslední kolekce. Bylo až dojemné, kolik žen za mnou osobně přišlo nebo mi napsalo, jak silně je to téma zasáhlo. A cítit to propojení ženské energie bylo pro mě opravdu hodně důležité a povzbuzující.
Jak přistupuješ ke spolupracím? Pracuješ i na zakázku?
K většině spoluprací přistupuju s otevřenou myslí i srdcem a udělám své maximum pro to, aby byli všichni spokojení. Nakonec většinou ten nejméně spokojený člověk jsem já, ale to už je jiný příběh.
Na zakázku pracuju málokdy. Musí mě něčím zaujmout člověk, který mě osloví, nebo jeho námět a zadavatel musí počítat s tím, že do práce otisknu svou estetiku a že to bude finančně náročnější, než si představoval.
Byla jsi nominována na cenu Designblok 2019 a Czech Grand Design Awards 2019, v roce 2022 jsi získala cenu Veolia za nejlepší projekt udržitelného designu a tři tvé výšivky zakoupila Moravská galerie v Brně do své stálé sbírky. Co pro tebe jednotlivá ocenění znamenají?
Ocenění je super. Všichni bychom se měli navzájem oceňovat. Je to dobré pro psychiku a podporuje to sebevědomí, dostanete se víc do povědomí a může to i zvýšit zájem o vaši práci. Po každé euforii z ocenění ale přijdou obyčejné dny, kdy musíš najít jiný zdroj motivace, inspirace, kreativity a odhodlání pokračovat dál.
Když už jsme u udržitelnosti, je pro tebe i ta při práci důležitá?
Můj projekt je udržitelný už ze své podstaty a ve všech směrech, protože pracuju s minimem materiálu, který si navíc pečlivě vybírám. Všechny látky i vyšívací nitě jsou čistě přírodní, některé jsou dokonce ručně vyráběné v malých dílnách nebo manufakturách. I když při mé práci vznikne minimum odpadu – malé odstřižky nití i látek, i to schovávám a dál využívám. Z odpadu vznikla právě oceněná kolekce z roku 2022.
Výšivkou jsi už obalila porcelánové kelímky, vytvořila jsi kolekci vyšívaného spodního prádla, ručně vyšívaný svatební závoj, sérii ručně vyšívaných náramků, a dokonce js své výšivky instalovala na zdi starých továren v New Yorku. Co považuješ za svůj největší úspěch?
Asi to, že mohu ukazovat současnou výšivku jako platnou součást designu a umění a že skrze ni mohu vyjadřovat svůj pohled na svět.
Jak vidíš vývoj své práce v budoucnu? Jsou nějaká nová témata nebo techniky, které bys ráda vyzkoušela?
Myslím si, že pokud mě nezradí moje tělo, budu vyšívat, protože jak už jsem říkala, vyšívání je součást mé osobnosti, moje droga, můj prostředek komunikace, můj zdroj radosti a kreativity. Jaké další příležitosti a posuny to přinese, uvidím.
Které české či zahraniční umělce vášnivě sleduješ a obdivuješ?
Musím se přiznat, že nejsem tenhle typ. Líbí se mi strašně moc věcí, ale že bych někoho speciálně dlouhodobě sledovala nebo obdivovala, to asi ne, nenapadá mě nikdo konkrétně. V umění, designu, kinematografii, hudbě nebo literatuře je každý okamžik tolik nových věcí!
Jo, teď mě napadá, že zrovna sleduju nějakýho kuchaře, který se jmenuje Julius Roberts a vaří tak jako rustikálně někde u sebe ve skleníku, ale zítra už budu asi sledovat zase něco jinýho, co mě bude fascinovat a asi i inspirovat. Někdy jsem úplně přehlcená, ale nevadí mi to. Nemám potřebu se odstřihávat a vypínat telefon nebo počítač. I při vyšívání nesnáším ticho, poslouchám hudbu, audioknihy nebo podcasty. A taky mám dvě dospívající dcery, takže je nezbytný být pořád trochu v obraze.
Pracuješ aktuálně na něčem konkrétním?
Ano, pracuju – překvapivě to bude nová kolekce výšivek. (smích)
$content$