Ve svém výzkumu zjistila, že 77 % dotázaných ve věku 55 let a více přijdou užitečné digitální technologie a mnozí z nich se rádi vzdělávají online. I proto se Hana Špirková rozhodla zaplnit díru na trhu a založit projekt s názvem Stříbrná generace. Při jeho realizaci jí pomáhá podnikatelský akcelerátor Ženy na startu AWE od M.arter. Čím je specifická současná generace lidí v předseniorním věku? Co má společného s ženami, které mají malé děti? A jaká je Hančina vlastní zkušenost s postavením mužů a žen v kariérním světě?
Čím je charakteristická aktuální stříbrná generace, tedy lidé v předseniorním věku?
Když vezmu věkovou skupinu mezi 55 a 70 lety, tak jsou to lidé, kteří už lépe než předchozí generace znají digitální technologie, běžně používají chytré telefony a jsou aktivní na sociálních sítích. Asi 25 % uživatelů Facebooku je starší 55 let! Z výzkumu mi vyšlo, že 77 % dotázaných přijdou tyto nástroje velmi užitečné a mnozí lidé se online rádi vzdělávají. Na tom bych ráda stavěla.
Zároveň je to generace, která už více pečuje o své zdraví, a to i duševní. Řekla bych, že to souvisí i s dostupností informací o zdravém životním stylu. Ale je nutno říct, že jen pětina dotázaných hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý a bez potíží.
Dle údajů na vašem webu přes 80 % lidí ve věku 55 let a více řeší podobná témata. Jaká témata to jsou?
Hodně se mezi nimi objevují témata rovnováhy mezi časem pro sebe a péčí o ostatní, pak otázka hledání smyslu, těšení na důchod nebo naopak obavy z toho, co bude.
Největší obavy, co se důchodu týče, mají lidé o finanční zajištění, pak o zdraví a také se obávají samoty.
Z jakého důvodu jste si pro svůj projekt vybrala právě stříbrnou generaci?
Je to asi kombinace několika věcí. Jednak mám rodiče v této věkové skupině – můj táta už v důchodu je, ale ještě pracuje, a stejně to má i můj tchán. Mám ještě obě babičky, kterým rodiče pomáhají, zároveň se snaží být s vnoučaty a do toho pracovat na plný úvazek. Je jasné, že s přibývajícím věkem síly ubývají a mnoho lidí v tomto věku řeší přetížení, stres nebo velkou únavu. Zjistila jsem také, že projektů, které by se věnovaly lidem v období přechodu mezi aktivní kariérou a důchodem, moc není. V Česku jsem narazila na jeden podobný projekt, ale pro trochu jinou cílovou skupinu.
Když jsem se s lidmi bavila, tak mě překvapilo i to, že mnoho z nich v předdůchodovém věku pořádně neví, jak si o důchod požádat, co je potřeba dokládat nebo jak ho optimálně pobírat. Chtěla bych se tomu věnovat v rámci blogových článků.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: ŽENY STÁLE MUSÍ ŘEŠIT SKLOUBENÍ RODINY S KARIÉROU VÍCE NEŽ MUŽI, NOVÝ AKCELERÁTOR ŽENY NA STARTU AWE JIM MÁ DÁT ŠANCI NA OBOJÍ
Chcete organizovat skupinová koučinková setkání a workshopy na různá seberozvojová témata a klást velký důraz na tvorbu komunity – to vše v online prostředí. Můžete ještě více rozvést, jak je na tom stříbrná generace, pokud jde o schopnost fungovat online?
Například na Facebooku existuje relativně dost skupin nazvaných „šedesátníci, kamarádi nad 60 let atd.”, kde si tisíce lidí sdílí informace i fotky z osobního života. Nevšimla jsem si, že by existovaly třeba skupiny třicátníků, čtyřicátníků, kde by se lidé sdružovali jen díky věku. Mezi stříbrnou generací tak vnímám i určitou potřebu „nebýt sám”, komunikovat o svých radostech i strastech s vrstevníky. Proto budu klást velký důraz na to, abychom tvořili komunitu. Ve Stříbrné generaci k tomu vytvoříme prostor – zpočátku online, ale vůbec nevylučuji, že se vydáme i do offline světa.
Zejména ženy v tomto věku patří mezi nejohroženější skupiny, pokud jde o ztrátu zaměstnání a následné hledání nového. Věnujete se ve svém projektu i tomuto tématu?
Ano, tuto problematiku také vnímám, ale je tomu stejně i u mužů. Lidé nad 55 let to mají na pracovním trhu těžké, ale ráda bych ukázala, že i před důchodem je například možné úplně změnit kariéru začít dělat něco úplně jiného. Psala jsem si nedávno s paní, která dělala 30 let sociální pracovnici a jejím velkým koníčkem bylo jachtaření. No a po padesátce se rozhodla, že se její koníček stane povoláním a teď pořádá kapitánské kurzy. Nebo jsem mluvila s panem, který celý život pracoval na vysokých pozicích v bance. A po šedesátce se rozhodl, že své zkušenosti zúročí v neziskovce. Věřím, že se i o dalších inspirativních příbězích brzy dočtete na blogu.
Jste matkou tří dětí. Vnímáte z pohledu kariéry nějakou paralelu mezi matkami na rodičovské dovolené a právě ženami v předseniorním věku?
U matek po rodičovské i u žen v předdůchodovém věku často vidíme podobné obavy – strach ze ztráty konkurenceschopnosti, nejistotu ohledně svých schopností nebo pochybnosti, zda si najdou pracovní místo. Také na nich většinou leží větší část péče – u těch mladších o děti a u žen v předseniorním věku to může zase být péče o nemohoucí rodiče nebo další příbuzné, takže třeba hůře hledají práci nebo vezmou hůře placenou práci pod své schopnosti, která jim umožní čas na péči. A to se pak projevuje v nižších mzdách, důchodech… Je to takový začarovaný kruh.
Jste akreditovanou koučkou, dříve jste pracovala jako projektová manažerka nebo novinářka. Jaké jsou vaše zkušenosti s postavením mužů a žen v kariérním světě?
Nedávno jsem četla knihu Neviditelné ženy od Caroline Perez, kterou bych doporučovala přečíst hlavně mužům. Je založená na datech a zkoumá příčiny nerovností žen a mužů. Zrovna média nebo filmový svět jsou pracovní světy, které mají velmi nízké zastoupení žen, hlavně ve vyšších pozicích, ale už se o tom alespoň začíná mluvit. Osobně jsem se nesetkala s tím, že bych práci nezískala proto, že jsem žena nebo matka. Ale jestli jsem byla ohodnocena stejně, jako kdybych byla muž, to nevím.
Musela jste kvůli rozhodnutí stát se matkou radikálně změnit své kariérní směřování? Myslíte si, že ženy musí kvůli mateřství vždy něco obětovat?
Myslím, že to bylo naopak – že jsem své kariérní směřování měnila hlavně díky mateřství. Vystudovala jsem žurnalistiku a filmovou produkci, chvíli jsem se novinařině věnovala, ale moje první zaměstnání na plný úvazek byla práce v marketingu ve filmové distribuci. Dvě starší děti máme 22 měsíců od sebe, je jim sedm a pět let a během prvních 3 let na „dvojrodičovské” jsem s tou firmou na několik hodin týdně stále spolupracovala. Jenže pak přišel covid, zavřela se kina, a tak jsem si našla práci pro jednu českou nadaci, kam jsem po rodičovské nastoupila jako projektová manažerka na plný úvazek. No a z této práce jsem si teď potřetí odskočila na mateřskou a rodičovskou. (smích)
Ale ideu vyzkoušet si něco svého jsem měla někde zasunutou už hodně dlouho. Jen jsem neměla ten správný nápad, a hlavně odvahu a také jsem si klasicky říkala, že nemám ani dost zkušeností. To, že se chci věnovat předseniorům, mě napadlo na začátku třetího těhotenství a už mě to nepustilo. A buď se to podaří, nebo ne.
Ale abych se vrátila k otázce, jestli je třeba něco obětovat – ano, ženy kvůli mateřství určitě mají méně času na sebe, méně spánku, minimálně na nějaký čas musí změnit kariérní směřování, asi budou mít méně společenských kontaktů a asi ani fyzicky není mateřství pro ženské tělo žádná výhra. Ale je to oběť, která do našich životů přináší ta nejúžasnější stvoření.
Myslíte si, že iniciativy, jako je podnikatelský akcelerátor Ženy na startu AWE, kterého se účastníte, mohou mít skutečný celospolečenský dopad?
Určitě ano. Pomohou na svět úžasným projektům a podpoří ženy, které chtějí podnikat. V ČR je snad jen okolo 20 % firem (dle výzkum společnosti Dun & Bradstreet z roku 2024 se jedná o 16 %, pozn. red.), které vlastní ženy, takže věřím, že se i díky M.arter toto číslo zvýší. Zároveň jejich příběhy mohou inspirovat i ty ostatní.
Co pro vás bylo největší motivací se do akcelerátoru zapojit?
Asi ověřit si životaschopnost svého nápadu. Díky akcelerátoru jsem se naučila o projektu, který byl zatím jen ve fázi myšlenky, mluvit, postavit se za něj. Také mě lákalo to, že budu součástí komunity žen, které jsou ve stejné situaci, a v neposlední řadě jsem si potřebovala doplnit dost znalostí, co se podnikání týče.
V jaké fázi aktuálně se svým projektem jste? Co už máte v jeho budování za sebou?
Mám za sebou výzkum, pilotní živá skupinová setkání, na která byly moc pěkné zpětné vazby. Ukázalo se, že nejhodnotnější pro účastníky je opravdu síla té komunity, skupiny. Dále jsem spustila web a také facebookové stránky.
A jaké kroky vpřed vás v nejbližší době čekají?
Teď začíná jít do tuhého – otevřela jsem přihlašování do prvního 4týdenního online kurzu na téma Rovnováha v životě 55+. Začíná už 10. února. Kurz nabízím zdarma a v plánu mám pak na něj dál navazovat dalšími tématy, která budou tvořená Stříbrné generaci na míru.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$