Samu sebe popisuje jako maminku zlobivých hyper dětiček, která již nějaký ten pátek působí na Instagramu. Kristýna Dobíková kromě každodenních radostí na svém profilu sdílí také svou nelehkou cestu s endometriózou, čímž dodává sílu ostatním ženám bojujícím se stejným onemocněním. Jaké jsou její zkušenosti s léčebnými postupy endometriózy? Jak jí musela přizpůsobit svůj životní styl? A jakým způsobem se rozhoduje, co na sociálních sítích zveřejnit?
Prozradila bys, kdy jsi začala s vytvářením obsahu na Instagram a co tě k tomu motivovalo?
To, že působím jako influencerka, se stalo úplnou náhodou. Před sedmi lety jsem čekala první dceru a byla jsem ten typ, co se nudil doma a od rána do večera soutěžil na Instagramu. Nikdy jsem se ale nepozastavila nad tím, jak to vlastně chodí. Těsně před porodem mě pak oslovila první firma. Myslím, že to bylo Chicco. Tím začala úplnou náhodou moje cesta a doteď jsem za to moc vděčná.
Používáš nějaké nástroje nebo aplikace k úpravě a vylepšování svých fotografií?
Přiznám se, že nepoužívám nic. Myslím, že je to na mém profilu i dost vidět. Moje fotky a celý můj profil je přirozený. Občas na sebe hodím na stories filtr. (smích) Ale to je tak vše. Víceméně se ukazuji i bez make-upu.
Do jaké míry se snažíš o zachycení reality?
Já mám svůj profil na realitě postavený, a díky tomu mi funguje tak, jak funguje. Přijde mi, že v dnešní době má každý profil jen vyumělkovaný. Prezentují se jen životy, kde nejsou žádné problémy. A upřímně nechápu, že takovým profilům lidé věří. Problémy, starosti, nemoci a zlobivé děti má dle mého prostě každý. Kdo říká, že ne, za mě lže. Myslím, že když si nějaká maminka po celém dni zapne Instagram, tak ji více uklidní to, když vidí, že i jinde děti zlobí a že se nestihlo uklidit, než aby koukala na nejvíc dokonalý život, který ve skutečnosti beztak není dokonalý.
Existuje něco, co bys na sociální sítě nikdy nezveřejnila?
Určitě ano a bude toho více. Já se snažím lidem hodně ukazovat náš život a to běžné okolo, ale jsou i věci, které si necháváme jen pro sebe. 40 tisíc lidí o mně zase nemusí vědět vše dopodrobna. Myslím, že každý máme věci, které se ven nevypouští.
Na tvém profilu můžeme vidět i fotografie tvých dětí. Jakým způsobem se rozhoduješ, který moment z jejich života nasdílíš a který ne?
Snažím se sdílet okamžiky, které jsou pro mě důležité, hezké a o které se chci podělit.
Přemýšlela jsi někdy nad tím, jak později dětem vysvětlíš, proč jsi sdílela jejich životní momenty online?
Upřímně, ano, přemýšlela jsem nad tím víckrát a popravdě asi úplně nevím, co bych odpověděla. Dříve byl Instagram jen takovou mojí zálibou, nyní je mou prací, která nás živí.
Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody sdílení dětských fotografií na sociálních sítích?
Myslím, že nevýhod sdílet děti na sociálních sítích je hodně, a to především v dnešní době. Co se týče výhod? Přemýšlím, zda to vůbec nějaké má. Asi ano. Díky mému obsahu, sdílení běžného života, mám větší dosah i širokou komunitu maminek, a tak jsem se dostala tam, kde nyní jsem. Například moje druhé těhotenství mi přineslo přibližně 12 tisíc nových sledujících. Takže ano, má to i své výhody, posouvá mě to výš a výš. Navíc mohu vydělávat krásné peníze, které právě dětem šetřím do budoucna.
Jak bys zhodnotila svůj vývoj, jakožto tvůrkyně obsahu na Instagramu, od svých začátků doposud?
Myslím si, že jsem se za sedm let opravdu posunula. Dříve jsem si neuměla ani představit, co takový influencer má na práci, neuměla jsem ani nic namluvit. I nyní, s dlouholetými zkušenostmi, kolikrát natáčím video dvacetkrát. (smích) Ale určitě se každým rokem posouvám výše a zdokonaluji se právě v tom, co dělám.
Máš nějaké vysněné spolupráce na sociálních sítích? A jakou bys naopak nikdy nepřijala?
Nevím, zda mám přímo nějakou vysněnou spolupráci, ale určitě bych se chtěla dostat více do povědomí, abych mohla například předávat většímu okruhu lidí to, co má nemoc obnáší. Rozhodně bych nevzala spolupráce například na cigarety a jiné návykové produkty.
Jak už jsme trochu nastínili, byla ti diagnostikována endometrióza. Proč ses rozhodla toto téma veřejně sdílet?
Svou endometriózou se netajím. Tato nemoc bohužel postihuje velké procento žen, a jelikož stále neexistuje lék pro její úplné vyléčení, myslím si, že by se o ní mělo více mluvit. Sama vím, že můj profil sleduje mnoho žen právě kvůli endometrióze. Není den, kdy by mi nepřišla zpráva právě na toto téma, a je mi moc smutno z toho, kolik žen je nemocných, kolik žen si tím prochází a kde všude třeba nemoc mají.
Jak se snažíš zvládat bolesti a překonávat nepříjemné příznaky spojené s endometriózou? Máš nějaké rady pro ženy, které se s ní také potýkají?
Bohužel rady na to, jak zvládat bolesti, nemám. Endometrióza je velmi bolestivé onemocnění. Já to přirovnávám ke kontrakcím a porodu. Není den, kdy bych necítila bolesti – usínám s nimi a probouzím se do nich. Denně užívám přibližně pět prášků tlumících bolest, abych vůbec nějak zvládla běžné fungování. Samozřejmě ne každý má tak velké bolesti jako třeba já. Zhruba před rokem jsem také neměla takové bolesti jako nyní.
Je velmi těžké překonávat příznaky s nemocí spojené. Endometrióza napadá orgány, a když je člověk celé dny v bolestech, je to velmi náročné na psychiku. Procházím si velmi těžkým obdobím a úzkosti nebo deprese jsou skoro na denním pořádku. Není to nic, čím se chci chlubit, ale i toto je téma, o kterém by se mělo více mluvit.
Jaké jsou tvé vlastní zkušenosti s léčebnými možnostmi endometriózy?
Někdo má to štěstí, že po porodu má klid. Endometrióza takzvaně spí. Já sama jsem bohužel to štěstí neměla, ba naopak, nyní se šíří rychlosti blesku. Mám za sebou tři operace, vzali mi pravý vejcovod, pravý vaječník a slepé střevo. Momentálně mám pár dní nasazenou hormonální léčbu. Tentokrát již potřetí. Minule mi po ní začaly padat vlasy, za měsíc jsem nabrala 8 kg a o kolísavých psychických stavech ani nemluvím. Naděje se tak proměnila v noční můru. Bolela mě hlava, plivala a smrkala jsem krev, na končetinách jsem měla modřiny. Následně jsem skončila s nejtěžším stádiem endometriózy – frozen pelvis. Mám napadený čípek, dělohu, dokonce střeva, takže mám stanovenou silnou dietu. Pevně doufám, že mi tentokrát hormonální léčba pomůže. Pokud ne, čeká mě hysterektomie.
Jaký je tvůj osobní postoj k alternativním terapiím nebo změnám životního stylu v souvislosti s endometriózou? Zkoušela jsi například vysadit některé potraviny?
Ano, momentálně mám nasazenou dietu na střeva, a to bezezbytkovou a také přímo na endometriózu. Nemohu skoro nic jíst, takže je to pro mě dost náročné. Z toho důvodu jsem zkoušela i různé léčitele. Například čínskou medicínu, kde mi ale řekli, že mi bohužel s touto nemocí neporadí. Zkoušela jsem i ájurvédu, bohužel však také neúspěšně.
Co ti působení na Instagramu prozatím dalo? Za co jsi nejvíce vděčná?
Nejvíc vděčná jsem za to, že jsem poznala mnoho skvělých lidí, mohu si vydělávat a také zaopatřit svou rodinu. Také mě těší, že jsem pro mnoho lidí vzorem.
Máš nějaké oblíbené instagramové účty nebo osobnosti, které tě inspirují?
Určitě mám více oblíbených profilů a každý mě asi zaujal něčím jiným. Některý díky rodinným výletům, jiný zas díky tipům pro děti nebo zdravým životním stylem. Koneckonců si myslím, že skoro každý profil je něčím zajímavý. Každý jsme originál a vedeme život po svém.
$content$