Samantha Prachařová se zapsala do povědomí fanoušků Survivor Česko & Slovensko 2025 jako jedna ze strategicky a psychologicky nejsilnějších hráček. Když vypadla jako čtvrtá soutěžící, ocenila dobře zahraný tah za svými zády. Její odchod vzbudil mezi diváky silné reakce. Myslí si, že kdyby potlačila svou osobnost a nebyla tak výrazná, možná by se v soutěži dostala dál. Nelituje ale toho, že zůstala sama sebou. Její extrovertní povaha a impulzivní jednání ji v životě dostalo do nejednoho problému. Co nám Samantha prozradila o své strategii? Jaké další reality show by se chtěla zúčastnit? A komu by přála výhru v Survivoru?
Samantho, nedávno jste se zúčastnila reality show Survivor Česko & Slovensko. Co vás přimělo k účasti?
Vždycky jsem si stanovovala výzvy, které nejsou úplně jednoduché, a Survivor je přesně takovou zkouškou fyzické i psychické odolnosti. Navíc miluji interakci s lidmi a dynamiku sociální hry, takže to byla příležitost, kterou jsem si nechtěla nechat ujít.
Ostatní soutěžící vás považovali za fyzicky méně zdatnou hráčku. Jak jste se na účast v reality show připravovala?
Možná jsem nebyla nejsilnější v klasických fyzických soubojích, ale Survivor není jen o síle. Je to hra o strategii, sociálních vztazích a psychické odolnosti. Zaměřila jsem se na to, abych byla co nejlépe připravená po mentální stránce, uměla číst hru a přizpůsobit se dynamice kmene. Nakonec, v Survivoru se nevyhrává jen svaly, ale i hlavou.
Byla jste jednou z nejvýraznějších hráček po strategické stránce. Vymýšlíte podobné taktiky a strategie i v běžném životě?
V Survivoru je strategie nezbytná, ale v běžném životě je to trochu jiné. Spíš než taktizování považuji za důležité umět se přizpůsobit situacím a lidem kolem sebe. Samozřejmě přemýšlím dopředu a snažím se dělat rozhodnutí, která mi dávají smysl, ale není to o manipulaci nebo vypočítavosti. Ve hře jde o výhru, v životě mi víc záleží na autentických vztazích a správných rozhodnutích.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: SURVIVOR ČESKO & SLOVENSKO: KARTAMI ZAMÍCHALO NOVÉ SLOŽENÍ KMENŮ A SOUTĚŽ OPUSTILA DALŠÍ HRÁČKA
Zradu od svého kmene jste nečekala, ale v závěru kmenové rady jste ocenila dobře zahraný tah proti vám. Jak jste se po vyřazení cítila a bylo pro vás něco takového těžké přiznat?
V tu chvíli to samozřejmě nebylo příjemné, protože člověk v takové hře vždycky doufá, že vydrží déle. Ale zároveň jsem si uvědomila, že pokud mě někdo dokázal přelstít, znamená to, že svou hru odehrál dobře – a to je na Survivoru to nejlepší. Nejsem člověk, který by se urážel nebo se zlobil kvůli prohře, spíš to beru jako součást hry a zkušenost, ze které se můžu poučit.
Proč myslíte, že vás váš kmen vyhlasoval?
Každý hlasuje z jiného důvodu – někdy jde o taktiku, jindy o emoce, nebo o kombinaci obojího. V mém případě si myslím, že jsem byla vnímaná jako hráčka, která přemýšlí nad hrou a umí strategizovat, což mohlo být pro některé hrozbou. Možná jsem také v určitém bodě nebyla pro správné lidi dostatečně užitečná, a to rozhodlo.
Je něco, co byste zpětně udělala jinak, co by vám například pomohlo zůstat v soutěži déle?
Zpětně bych možná víc potlačila svou osobnost a nebyla tak výrazná. V Survivoru někdy není výhodné být příliš viditelný – ať už strategicky, nebo jen tím, jak člověk působí na ostatní. Možná by mi víc pomohlo hrát tišší nenápadnější hru a nechat ostatní, aby se dostali do popředí. Na druhou stranu, to už bych nebyla já, a tak i když by mi jiný přístup mohl pomoci vydržet déle, nelituji, že jsem byla sama sebou.
Po svém vyřazení jste požádala Kate, aby dala váš náramek z lahve Pájovi. Souvisí to s tím, že jste si byli velmi blízcí?
Ano, s Pájou jsme si lidsky hodně sedli a vnímala jsem ho jako blízkou osobu. Bylo zvláštní, že právě s ním jsem svou hru skoro vůbec neřešila – možná i proto, že jsem mu prostě důvěřovala, aniž bych nad tím moc přemýšlela. V ten moment jsem měla pocit, že to tak má být, ale zpětně toho lituji. O to víc mě potěšilo, když zmínil, že si náramku ode mě váží.
Váš odchod ze hry vzbudil mezi diváky silné reakce. Jak jste vnímala podporu fanoušků po návratu domů?
Byla jsem příjemně překvapená, kolik lidí mou hru sledovalo a podporovalo mě. Survivor je drsná hra, a ne vždy vidíte všechno tak, jak to probíhalo ve skutečnosti, takže jsem si moc vážila každé zprávy, kterou jsem dostala. Bylo skvělé vidět, že lidé ocenili mou hru i to, jaká jsem byla.
Jak vás soutěž ovlivnila? Ať už po fyzické, nebo psychické stránce…
Survivor mě naučil potlačovat svou impulzivnost a přemýšlet dřív, než něco udělám. V běžném životě jsem často jednala rychle, pod vlivem momentálních emocí, ale hra mě donutila být opatrnější. Zjistila jsem, že ne vždy je nejlepší reagovat okamžitě – někdy je důležitější se zastavit, promyslet všechny možnosti, a teprve potom jednat. Tento přístup mi pomohl nejen ve hře, ale i v každodenním životě.
Bylo něco, co vás v Survivoru překvapilo, nebo něco, na co jste se nemohla předem připravit?
Myslela jsem si, že jsem připravená na hlad, fyzickou námahu i sociální hru, ale dokud to nezažijete na vlastní kůži, nevíte, jaké to opravdu je. Nejvíc mě překvapilo, jak moc tam člověk řeší emoce – nejen své, ale i ostatních. Ne vždy jde jen o taktiku, ale i o to, jak se kdo cítí, a to může hru úplně otočit. A samozřejmě, ta brutální únava a nedostatek jídla se nedá úplně představit, dokud v tom nejste.
Kdo vám byl v soutěži nejbližší a kdo vám naopak nesedl?
Anet mi byla v soutěži nejbližší. Rozuměly jsme si lidsky, měly jsme podobný pohled na věci a její přítomnost mi velmi pomáhala. Naopak, asi Bára mi nesedla, protože mi přišla falešná a její chování v některých situacích jsem nemohla úplně přijmout.
Komu byste nejvíce přála výhru a proč?
Ráda bych viděla vítězství někoho, kdo prokázal velkou odolnost a schopnost hrát hru s rozvahou. V mých očích jsou asi Danni nebo Dávid skvělými adepty.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „I ZNÁMÉ OSOBNOSTI PROCHÁZEJÍ TVRDÝM VÝBĚREM,” PROZRAZUJE VÁCLAV ŠANDA, HEREC A ÚČASTNÍK REALITY SHOW SURVIVOR
V kmeni Bohyň jste se starala o kuchyň a na Instagramu také zveřejňujete fotografie svých receptů. Jak vznikla vaše láska k vaření?
Donedávna jsem ani nevěděla, že umím vařit, ale nějak se to ve mně probudilo a teď je to pro mě obrovská forma kreativity, kterou mohu rozvíjet. Vařím s radostí a zjistila jsem, že v kuchyni se mohu plně vyjádřit a tvořit jídla, která nejen chutnají, ale i krásně vypadají. Ale kuchyně na ostrově je něco úplně jiného.
Nelákala by vás účast v soutěži MasterChef?
Celý život říkám, že být v MasterChef je můj obrovský sen. Miluji tuhle soutěž a Přemek Forejt je moje největší inspirace. Jeho přístup k vaření, kreativita a vášeň mě opravdu motivují a určitě bych byla šťastná, kdybych měla možnost být součástí tak výjimečné soutěže.
Je známo, že jste při fotbalovém zápase Evropské ligy vběhla na hřiště v podprsence. Jak vás to napadlo? Máte často takto ztřeštěné nápady?
Ano, občas mám impulzivní nápady, které přicházejí v daném momentu. Nebylo to promyšlené, spíš šlo o momentální reakci na atmosféru a náladu v té chvíli. Obvykle se nebráním věcem, které mě baví, i když jsou trochu bláznivé. Někdy právě to dělá život zajímavým.
Neobešlo se to bez následků. Dostala jste pokutu a kvůli administrativní chybě s jejím přiřazením jste skončila ve vězení. Jak hodnotíte svůj pobyt ve vězení?
Ten zážitek byl velmi náročný a byl to pro mě obrovský šok. Teď na to pohlížím jako na zkušenost, která mě naučila trpělivosti a vytrvalosti. Momentálně je to už něco, na co celkem s humorem vzpomínám.
Evidentně jste ráda středem pozornosti a konfliktům se nevyhýbáte. Dostala jste se kvůli vaší extrovertní povaze do dalších potíží?
Moje extrovertní povaha mi pomohla v mnoha situacích, ale zároveň občas způsobí, že se dostanu do nečekaných problémů. Někdy je těžké udržet hranici mezi tím, co je zábavné, a tím, co už může být vnímáno jako provokace. Mám ale ráda výzvy a nebojím se stát si za svým názorem, i když to může vést k určitým problémům.
Pracujete jako barmanka a obdržela jste i různá ocenění. Prozradíte nám, jakými cenami se pyšníte?
Mezi mé nejoblíbenější určitě patří Nikka Perfect Serve Slovak Champion (a na globálním finále TOP 3), Worldclass Slovakia People’s Champion, Metaxa Global Champion, Rudolf Jelínek European Champion a Best Innovation. A mnoho dalších, ale to bychom tu ještě dlouho jmenovali. Každé z těchto ocenění mě velmi potěšilo, protože jsou důkazem toho, že si mé práce váží a že v ní skutečně vynikám.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$