Patříte k fanouškům oblíbeného pokrmu připraveného smažením plátků sýra v křupavé strouhance? Pak by vám neměl uniknout instagramový profil Život ve Strouhance, který se rozhodly založit dvě kamarádky a milovnice smažáku Anna Lucie Helešic a Terezie Kučerová. Zpočátku měl jejich projekt sloužit především pro pobavení přátel, s rostoucí popularitou se ale z něj stal hlavní zdroj informací o smažených sýrech v širokém okolí. Jaké kombinace se smažákem jsou pro Annu a Terezii velké „ne”? Co je podle nich největší výzvou při tvoření obsahu pouze o jednom konkrétním jídle? A jakým slavným osobnostem by nejraději tuto pochoutku připravily?
V rozhovoru pro Refresher jste zmínily, že nápad na recenzování smažených sýrů nebyl původně váš, ale vašich kamarádů, s nimiž jste jezdívaly na tábor. Pomáhali vám zpočátku kamarádi projekt rozjet například pomocí svých recenzí?
Terezie: Nápad byl náš, spíš ze začátku to bylo jen pro kamarády, před těmi pár lety by nás nenapadlo, že budeme mít tolik sledujících. Kamarádi nás v tom od začátku podporují, ať už například společným brainstormingem nad názvem Instagramu nebo následným posíláním recenzí.
Anna: Kamarádi nás podporují pouze zasíláním svých recenzí, jinak je to náš píseček. Ale myslím si, že by teď náš Instagram ani nechtěli. Je to neplacená „práce”, která nás stojí spousty úsilí, i když odezva lidí je velmi dobíjející, na tyhle baterky já jedu.
Netajíte se tím, že jste si smažák dopřávaly i na táborech. Jak vám tam tehdy chutnal? Co byste mu s odstupem času a nasbíranými zkušenostmi vytkly?
Terezie: Proč bychom se tím měly tajit? (smích) Smažák se dá jíst kdekoliv. I dřív i dnes se člověk setká s dobrými a špatnými restauracemi. Čím déle se recenzím věnujeme, tím více dokážeme dobrý sýr ocenit, a zároveň se nebojíme ozvat, když nám jídlo nechutná.
Anna: Na smažák jsme jezdili a jezdíme vždy po zakončení běhu. Je to tradice. A řeknu vám, že ten smažák je vždycky ten nejlepší, i kdyby to bylo v „horní dolní”. To asi pochopí jen ten, co jezdí na tábory. Tábor je čtrnáctidenní maraton, kdy zodpovídáte za to nejcennější, co rodiče mají, a to jsou děti.
Jak vznikl nápad vytvořit Smažákomapu? Počítaly jste s tím, že se na ní postupně začnou objevovat kromě tipů z Česka také recenze na zahraniční podniky?
Terezie: Smažákomapa nás napadla hlavně proto, že recenzí začalo přibývat a začalo to na Instagramu být trochu nepřehledné, tak jsme chtěly vytvořit něco, co bude graficky hezky uspořádané. Upřímně, nepočítaly jsme s žádným z úspěchů „Strouhanky”, zakládaly jsme ji opravdu jen z legrace.
Existuje množství průvodců pro nadšené vinaře, pivaře, příznivce sladkého i slaného jídla. Napadlo vás někdy, že byste napsaly knihu pro správné milovníky smaženého sýra? Co by tato kniha obsahovala?
Terezie: Ano, nad smažákovým knižním průvodcem přemýšlíme. Byly by to naše tipy, kam na dobrý smažák. Na rozdíl od Instagramu bychom tam daly opravdu jen sýry, které jsme ochutnaly a splňují všechno, co od výborného smažáku očekáváme.
Anna: Chtěly bychom i smažákovou mapu převést do papírové podoby anebo nejlépe do stavu mobilní aplikace – několik vývojářů jsme oslovily, cena pro nás byla naprosto nepřijatelná. Ale to je asi můj sen.
Vzpomínáte si, kdy nastal největší zlom a v jaký moment jste začaly s profilem Život ve Strouhance dosahovat největších úspěchů?
Terezie: Pamatuji si první velký nárůst followerů, a to bylo, když jsme napsaly poprvé negativní recenzi na smažák z jedné pražské pizzerie a pak samozřejmě po prvních rozhovorech.
Anna: Stalo se to nějak samo, zničehonic – zájem lidí, médií. Nikdy jsme se nikam netlačily, sama to nechápu. Vždycky přes léto čekám nějaký úpadek, protože jsme v letu, lidi na dovolených, ale ne. Smažák je láska.
Zatímco Anička má ráda hermelín, Terezie upřednostňuje goudu. Prozradily byste, jaké restaurace navštěvujete, když si chcete zajít na sýr společně, a kde vám oběma připraví oblíbený druh sýru podle vašich představ?
Terezie: Teď se nejčastěji setkáváme “pracovně”, když jdeme ochutnat nějaký ze smažáků, který nám, buď doporučili naši fanoušci, nebo kam nás pozvala nějaká restaurace. Ale opakovaně se vracíme hlavně do restaurací z našeho TOP10, protože u nich víme, že jsou to smažáky, podle našeho gusta.
Anna: Je to přesně, jak říká Terezie. Já v poslední době už také kopu za tým gouda, jelikož mi vyhovuje tenká a křupavá strouhanka – u toho hermelínu to s tím obalením není jen tak, velmi teče…
Jakou nejzvláštnější přílohu ke smaženému sýru jste dostaly a kde to bylo?
Terezie: Přílohu si neuvědomuju, ale jednou jsme měly smažák ve foccace. Byly jsme vůči tomu hodně skeptické, ale nakonec to bylo naprosto výborné. Bylo to v Mychef bistro v Kobylisích.
Z recenzí, které nám byly zaslané, ale víme, že někdo je schopný si dát smažák třeba i s rýží, s koprovou omáčkou s knedlíkem, s čínskými nudlemi, a to je za nás velký ne.
Anna: Oproti tomu smažák s bramborovým salátem je opravdu výborný.
Jak často si tento pokrm dopřáváte? Není možné se ho přejíst?
Terezie: Poslední dobou se snažíme už moc smažák nejíst, myslím pokud nejde o “Strouhanku”. Určitě je to možné, přejíst se dá čehokoliv, zatím se nám to nestalo, ale pravdou je, že už si ho nevychutnáváme, tolik jako dřív.
Anna: Párkrát do měsíce v rámci „práce” na našem projektu. Chuť na smažák je menší, jelikož hodiny trávíme spravováním Instagramu, fotek, videí, mapy… To už musím být po nějakém velkém sportovním výkonu, výletu, abych na něj měla chuť, a v restauraci v menu nesmí být nic, co by mě oslovilo. Smažák je vždy jistota!
Umíte si vy samy doma připravit smažený sýr podle představ? Máte nějaké triky, díky nimž chutná sýr ještě lépe, a rády byste se o ně podělily? Jaká technika smažení se vám nejvíce osvědčila?
Terezie: Samozřejmě, že umíme. Moc to ale neděláme – přeci jenom náš Instagram je o psaní recenzí, a ne o tom, jak si udělat smažák doma. Když si ho nicméně občas doma uděláme, necháváme ho před smažením chvíli v mrazáku – pak nevytéká. A děláme ho v horkovzdušné fritéze.
Anna: Doporučujeme doma zkusit obalovat v alternativních strouhankách, zkusit zajímavé sýry a nezapomenout poslat fotku na náš Instagram.
Do jakého podniku chodíváte na smažený sýr pravidelně? Co je na tomto sýru speciálního?
Terezie: Jak jsem zmiňovala již v jedné z předchozích odpovědí, nejčastější chodíme do restaurací z našeho TOP10, protože, tam si vždy zaručeně pochutnáme.
Anna: Jak říká Terezie. Já ještě navštěvuji restauraci U Bohuslavů u nás v Čelákovicích – tam mají asi ty nejlepší krokety a smažený hermelín všech dob.
Fanoušci vám sami od sebe posílají recenze a vlastní zkušenosti z restaurací. Kolik takových zpráv vám denně chodí? Sdílíte je všechny?
Terezie: Chodí nám desítky recenzí denně. Sdílíme všechny, čekací doba na zveřejnění je většinou zhruba měsíc.
Jaký byl nejpřekvapivější recept nebo variace smaženého sýra, který jste kdy zkoušely?
Terezie: Jednoznačně smažáková pizza.
Anna: Pizza – největší nesmysl, který má smysl.
Jaké jsou dle vás největší výzvy při tvoření obsahu pouze o jednom konkrétním jídle?
Terezie: Snad asi jen obava, aby to lidi furt dál bavilo.
Anna: Držet se stále stejného modelu, přísně si jít za svým. Udržet se před nátlakem spoluprací, dalších influencerů. Mít jasně stanovené priority. Nevyhořet. Dle mého názoru se lidem líbí právě naše konstantnost. Smažák byl, je a bude.
Přemýšlely jste někdy nad tím, že mohou negativní recenze sdílené na vašem profilu podnikům také uškodit?
Terezie: Samozřejmě. Vždy přemýšlíme nad dopadem toho, co napíšeme. Každopádně ale pokud je jídlo špatné, nebudeme v recenzi lhát.
Anna: Ano, děláme ale maximum, abychom nikomu neublížily. Někdy musí proběhnout nějaká korekce recenze nebo ji nejsme schopné ani zveřejnit. Ověřujeme a zjišťujeme, než pálíme. Někdy se i mistr kuchař utne, ale zároveň pokud má podnik neadekvátní kvalitu jídla v dlouhodobém horizontu, proč to tajit?
Na jaký moment ve spojitosti se svým projektem nejraději vzpomínáte a proč? Zažily jste nějaké vtipné momenty přímo v restauracích?
Terezie: Asi na všechny rozhovory a natáčení – to jsou velké zkušenosti. Když nám v restauracích řeknou, že nás moc nemusí, protože kvůli našim recenzím dělají jenom smažák. (smích)
Anna: Tak asi na tu společnou trému a těšení před každým natáčením nebo rozhovorem. „Co tu asi děláme?! Kde jsme se tu vzaly?!” Naše nejčastější otázky.
Nebo možná spíš na dobu covidovou, kdy jsme jako dvě vyřízené učitelky seděly u Terezie v bytě, objednávaly si opakovaně smažák, pily víno a radovaly se z každého sledujícího. To byly krásné časy smažákové nevinnosti. To jsme byly smažákové kamarádky, v tuto chvíli jsme smažákové kolegyně. Už je to velký závazek, organizačně i časově, stylizovat se úctyhodně a držet kvalitní obsah. Protože smažák je důležité téma. (smích)
Ale jak říká Terezie, jedna restaurace nás už má plné zuby, v dobrém slova smyslu – naše „reklama” je zavedla do smažených divů.
Zvou vás majitelé restaurací a podniků sami od sebe, abyste ochutnaly a zrecenzovaly jejich smažený sýr?
Anna: Ano, často. Vzhledem k časové a vzdálenostní náročnosti jsme nucené některé podniky i odmítnout. Vlastně ani ty pražské pozvánky nemáme zdaleka obejité.
Kdybyste mohly připravit smažený sýr pro jakoukoliv osobnost, kdo by to byl a proč?
Terezie: To absolutně netuším, ale tak třeba pro Zdeňka Pohlreicha, protože smažák prý nemá rád, tak snad by změnil názor.
Anna: Pro našeho prezidenta, to je pro mě asi jediná nynější česká a žijící osobnost, kterou bych chtěla poznat osobně, a kde jinde nežli u dobrého jídla. Věřím, že by smaženým sýrem nepohrdl.
$content$