Jak se konečně naučit pořádně anglicky? 3 zaručené tipy, které fungují

Říkáte si, že na to, abyste se naučili anglicky, musíte zkrátka odjet do anglicky mluvící země a přijde to samo? Odjet a strávit nějaký čas v zemi, kde je angličtina mateřským jazykem je skvělý začátek, ale stačí to? Tady jsou tři tipy, jak se naučit anglicky na opravdu vysoké úrovni…

Mluvte, ptejte se a nestyďte se

Určitě jste tohle slyšeli už mockrát a říkáte si, že to opravdu není nic nového. Není. Proč ale stále dokola opakujeme tu stejnou chybu a po příjezdu do zahraničí se vyhýbáme konverzacím? Proč jsme nervózní pokaždé, když nás někdo zastaví na ulici a rádi přenecháváme mluvení druhým? Protože je to přirozené. K vyhýbání se nepříjemným situacím jsme přímo naprogramováni. A ten pocit, když se vás někdo na něco ptá a vy nerozumíte napoprvé, napodruhé… a ani napotřetí nepříjemný rozhodně je. Je to pocit nejistoty a do jisté míry i méněcennosti, protože neschopností reagovat a mluvit o všem tak jako v rodném jazyce ztrácíte tak trochu kus sebe a svojí osobnosti.

A tak se učíme slovíčka, fráze a gramatiku, ale koktáme a potí se nám dlaně pokaždé, když jsme vtaženi do hovoru. A dostáváme se do začarovaného kruhu: mluvíme špatně – stydíme se mluvit – a tak nemluvíme – angličtina se nezlepšuje – začínáme být otrávení a máme chuť se na to vykašlat. Klíč je tedy jen a jen v našich hlavách.

Přijměme fakt, že děláme chyby. Začněme se dívat na náš přízvuk jako na přednost. A nezapomínejme si opakovat, že je to náš druhý jazyk a většinou jsme to opravdu jen my, kdo si připadá hloupě, když řekneme něco špatně nebo se zeptáme, jak se řekne to a ono. Většina rodilých mluvčích opravdu ocení vaši snahu učit se nová slovíčka, přízvuk jim přijde roztomilý a fakt, že mluvíte dvěma jazyky, jim přijde naprosto úžasný! Tak si dejte skleničku vína na kuráž a konverzujte, co to jde!

Obklopujte se rodilými mluvčími

Ze začátku to bude bolet. Nikdo nemluví tak, jak nás to učili ve škole, když jsme dělali gramatická cvičení. Budete si muset zvyknout na všechny ty přízvuky, zkratky a slang, který používají. A taky na rychlost. Všichni, kdo se učili cizí jazyk, si prošli obdobím, kdy dělali chyby, kdy nerozuměli a nebylo jim rozuměno a kdy stáli v hloučku lidí a jediní se nesmáli, protože ten vtip, který někdo řekl, prostě nepochopili. Ale čím dříve se tímhle obdobím prokoušete, tím lépe pro vás!

Spousta lidí po příjezdu do cizí země tráví čas s dalšími cizinci, jejichž angličtina je na stejné nebo ještě horší úrovni anebo přímo s lidmi stejné národnosti. A to je přesně ten důvod, proč jazykové schopnosti některých lidí i po dvaceti letech strávených v cizině končí u objednání kávy a možná u prohození pár vět o tom, jak strávili víkend. Proč? Protože se jejich konverzace omezily jen na to, co doslova potřebují k přežití v dané zemi – nákup, lékař, restaurace a úřady. O všem ostatním si povídají v rodném jazyce. Nejsou zvědaví, neptají se, a vlastně jim to takhle stačí, což samozřejmě nemusí být špatně, ale cesta k osvojení cizího jazyka to opravdu není…

Poslouchejte podcasty, písničky, koukejte na filmy a čtěte

Odmalička nám rodiče a učitelé vtloukali do hlavy, jak je čtení důležité pro naši slovní zásobu a znalost gramatiky. A měli pravdu! Zase. Psaná forma jazyka je celistvější a intelektuálnější než její mluvená verze, a pokud chceme posunout znalost angličtiny na vyšší level, neměli bychom ji opomíjet. Pokud patříte mezi skupinu lidí, kteří neradi čtou, podcasty jsou další variantou. Existuje jich nepřeberné množství na všechna možná i nemožná témata! Možná se ptáte, proč poslouchat podcast, když si můžu povídat se spolubydlícím? Není to tak úplně pravda, protože zatímco se spolubydlícím se vaše konverzace bude zpravidla točit kolem tří témat – vztahy, práce a co jste dělali, posloucháním podcastů si můžete rozšířit slovní zásobu v tématech, o kterých běžně nediskutujete. A navíc se dozvíte něco zajímavého! A věřte, že vidět některé filmy v originálním znění je tedy úplně jiný zážitek!

Závěrem už asi jen… Nesrovnávejte se. Někomu to trvá déle, někomu kratší dobu. A především, každý má jiné cíle a každý je na sebe jinak přísný. Je až úsměvné, jak rozdílný metr na sebe používáme. Co někdo nazývá plynnou angličtinou, jiný označí za „tak nějak se dorozumím, no“. Jisté je jedno – čím více mluvíme, posloucháme, píšeme a čteme v angličtině, tím dříve náš mozek začne v angličtině také přemýšlet, a pak už máme vyhráno! A že děláme chyby? Ze všech těch „přeřeků“ jsou nakonec ty nejzábavnější historky… Neberme se vážně, když nejde o život!