Street art neboli pouliční umění je druh umění vytvořené ve veřejném prostoru. Umělecký projev však nemusí mít podobu jen graffiti. Jeho součástí jsou také nástěnné malby, plakáty, mozaiky či 3D instalace. Kam až sahá původ street artu? A jak ovlivňuje městský prostor?
Kořeny moderního street artu sahají do New Yorku
Widewalls uvádí, že první pokusy o moderní street art se začaly objevovat na přelomu 60. a 70. let v New Yorku. V tomto období mladí lidé z chudých čtvrtí malovali svá jména a pseudonymy, které se začaly označovat jako tags, na metro a budovy. V té době se pochopitelně jednalo o nelegální činnost, která si našla svou oblibu v subkulturách, jako je punk nebo formující se hiphop, jehož počátky rovněž sahají do New Yorku.
Netrvalo dlouho a na scéně se objevili umělci jako Keith Haring a Jean-Michel Basquiat, kteří začali tvořit graffiti ve veřejném prostoru. Haring však svá díla vytvářel křídou a k prezentaci svého umění využíval převážně reklamní panely v metru.
V 90. letech se street art začal šířit také do Jižní Ameriky, Asie a Evropy. Popularitě se těšil i v Berlíně, Paříži a Londýně. Tam je za průkopníka pouličního umění považován především Banksy, jehož díla se začala objevovat před miléniem.
Street art u nás to neměl jednoduché
V Československu byla za vlády socialismu veřejná tvorba přísně regulována, proto v tomto období street art prakticky neexistoval. Tedy ne ve formě, ve které ho známe dnes. Různé nápisy, symboly a pokusy o graffiti se začaly objevovat převážně během sametové revoluce.
Za zmínku také stojí Lennonova zeď na pražské Kampě, jejíž kořeny sahají do roku 1980. V reakci na vraždu Johna Lennona se na zdi začaly objevovat jeho portréty, různé vzkazy a citáty z jeho písní. To proto, že v té době byl Lennon symbolem svobody a odporu proti autoritám. I když byla zeď během režimu opakovaně přemalována, k ničemu to nevedlo. Na zdi se nápisy stále vracely.
V roce 2019 byla Lennonova zeď vyčištěna a zrekonstruována. Umělcům se tak naskytla čistá plocha, kterou mohli zaplnit novými malbami s jasným konceptem.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MŮŽE UMĚLÁ INTELIGENCE NAHRADIT SOUČASNÉ UMĚLCE? ODPOVĚĎ STÁLE NENÍ JEDNOZNAČNÁ
Street art má svůj význam, ale pojí se s ním i kontroverze
Street art mohou mnozí vnímat jako kontroverzní druh umění, protože často zobrazuje aktuální sociální témata. K těm v současné době patří například migrace, ekologie, konzumerismus nebo politika. Pouliční umění je také vnímáno jako svoboda projevu. Vzhledem k tomu, že některá díla vznikají na komerčních prostorech, mnohdy bez povolení, vzniká napětí mezi umělci a úřady.
Organizované street artové akce a legální muraly však mohou přinést kulturní obohacení a zvýšit turistickou atraktivitu jednotlivých lokalit. Proto je důležitý také vznik nových projektů a iniciativ a podpora těch stávajících. Například v Praze, Olomouci a Brně probíhá festival Galerie=Město, který podporuje legální muraly.
Osvěta o pouličním umění je důležitá, protože nejen bojuje proti vandalismu, ale zároveň také podporuje umělecké vyjádření.
Počet legálních ploch pro street art je v Česku výrazně nižší než jinde
Pouliční umění nemusí nutně znamenat náhodně nasprejované tagy na budovách. Street art může naopak výrazně přispět k estetizaci městského prostředí. Příkladem mohou být muraly vzdávající hold známým osobnostem, nebo dokonce sochy. Příkladem jsou motýli na fasádě obchodního domů Máj od umělce Davida Černého. Ne vždy tento typ umění hyzdí ulice.
V České republice je ale stále nízký počet legálních ploch pro street art. InfoDnes uvádí, že zatímco u nás se k roku 2019 nacházelo 42 legálních ploch, v sousedním Německu to bylo 432 ploch, ve Velké Británii 270 a ve Francii přes 200, přičemž tato čísla se poměrně rychle mění.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: HUDEBNÍ FESTIVALY SE BLÍŽÍ, JEJICH EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ DOPADY TAKÉ
Street art jako budovatel kulturní identity měst
Zdá se, že postoj České republiky k pouličnímu umění se mění k lepšímu a hraje čím dál důležitější roli v utváření kulturní identity. Například v Praze se čtvrti jako Žižkov, Holešovice nebo některé části Karlína staly známé především díky svým muralům.
V Brně pouliční umění odráží humor, nadsázku a v některých případech i politickou satiru. Street art je také součástí přeměny Ostravy, především v době konání festivalu Colours of Ostrava, kdy po městě vznikají nové muraly.
Dá se konstatovat, že street art buduje kulturní identitu jednotlivých měst.
Nezanedbatelná podpora turismu a ekonomiky
Street art kromě formování identity jednotlivých míst také přispívá k podpoře turismu a ekonomiky. V Praze mohou turisté zavítat například na komentovanou prohlídku zaměřenou na pouliční umění s názvem Alternative Prague Tours. Festivaly jako Meeting Brno nebo menší akce v Plzni a Olomouci přitahují návštěvníky i ze zahraničí, což podporuje rozkvět místního turismu. Například populární festival Signal Festival přitahuje tisíce návštěvníků, což má pozitivní dopad na ekonomiku Prahy.
Zdroj: Widewalls, Wikipedia, InfoDnes, tiskové materiály, Instagram
$content$