Filozofií české firmy AOMU je nespoléhat se na rychlá a jednoduchá řešení v podobě chemikálií nadnárodních korporátů, ale vrátit se k prastaré moci přírody a moudrosti předků. Proto se zaměřuje na esenciální oleje, ze kterých vyrábí inhalační tyčinky. Kateřina Melenová působí v AOMU jako aromapsycholožka. Jaká je její role? Jak poznat opravdu kvalitní suroviny? A jsou inhalační tyčinky účinné a bezpečné pro každého?
Jak jste se dostala k práci aromapsycholožky? Co vše tato profese obnáší?
Začalo to roku 2012, když jsem se vyrovnávala s profesním vyhořením a hledala nějakou novou naplňující cestu. Byly to právě vůně, co mi vstoupilo do života, tedy především jejich nejčistší podoba – esenciální oleje.
Cesta za hlubším pochopením a poznáním byla velmi osamělá, ale zároveň objevitelská. Vedla přes studium historických pramenů. Objevila jsem spagyrii – rostlinnou alchymii, stejně jako jejího „otce” Paracelsa – blázna, génia a reformátora léčitelství. Celý rok jsem ležela v knihách, abych zjistila, že zkušenosti autorů se diametrálně rozchází. Nechtěla jsem se zpaměti učit to, co bych měla znát praxí, a tak jsem vymyslela jednoduchou metodu a začala pozorovat, co to s lidmi dělá. Velmi stručně řečeno, zjistila jsem, že to, co cítíme, má zásadní vliv na to, jak se cítíme, že aromata i zápachy zásadně ovlivňují naše pocity a prožívání. Inhalace přináší velké benefity pro mentální zdraví. Celou studijní etapu jsem završila absolvováním kurzu Aromapsychologie na uznávaném Tisserand Institute, kde jsem porovnávala, kam jsem došla za 12 let já a kam moderní aromaterapie.
Teď profesně především připravuji receptury pro AOMU. Dáváme dohromady odborný tým lékařů a máme velké plány jak například rehabilitovat čich při jeho ztrátě či oslabení nebo jak trénovat ochabující čichový systém, a tím předcházet degenerativním onemocněním mozku. Vznikají také plány na školu, která by moje know-how zprostředkovala širokému spektru zdravotníků, terapeutů, lékařů, ale i zájemcům z řad veřejnosti.
V AOMU používáte výhradně 100% přírodní ingredience. Jak probíhá jejich výběr? Co vše je třeba vzít v potaz, abyste se ujistila, že daná surovina je ta pravá?
To je dobrá a zásadní otázka. Trvalo mi pět let, než jsem se pročichala k italské značce, které důvěřuji. Není samozřejmě jediná, trh s esenciálními oleji je enormní. Gigantické firmy prodávají esenciální oleje po hektolitrech, aniž by se někdo ptal, zda je vůbec možné jich takové množství z přírody získat. Rovnou říkám, že to možné není a bohužel je třeba přiznat, že s tím jde ruku v ruce velmi rafinované pančování nebo nahrazování jinými esenciálními oleji.
Vedle multilevelových byznysů je naštěstí ještě šance najít esenciální oleje dobré kvality, ale je to stále obtížnější. Dokladovat pravost je nutné složitější analýzou, než je například plynový chromatograf. Pro aromapsychologii je ale tato pravost klíčová, protože jen přírodní silice nesou bioaktivní informace, které limbický systém dekóduje. Takže potřebujete mít k esenciálním olejům takovou dokumentaci, která je přesvědčivá, protože pouze senzoricky to poznat nelze. Měli bychom znát pozadí firmy a odbornost jejích zástupců. Není to jednoduché…
Vaše ingredience pochází z celého světa. Navštěvujete zahraniční distributory, abyste se ujistili, že daná ingredience pochází z etického prostředí?
Firmy si své dodavatele pečlivě střeží a na to, abychom měli vlastního zdrojaře, je značka AOMU ještě mladá. Ale rozmanitost destinací, ze kterých ingredience pochází, je důležitá, a stejně tak je nezbytné vědět, odkud která pochází a kde se pěstuje. Čím menší producent, tím větší jistota, že dostanete originál.
A teď k té etice… to je nejzásadnější. Masová výroba esenciálních olejů a masové užívání těch neředěných je neetické. Říkám to s plnou vážností, protože tato masovost drancuje přírodu. O tom, že na výrobu jednoho litru esenciálního oleje je třeba stovek kilogramů či několik tun přírodního materiálu, se nemluví. Zákazníci kupují lákavě nabízené zboží a neví to, stejně jako neví, jak rychle esenciální oleje degradují a jak moc mohou zdravotně ublížit, nejsou-li poučeně používány. Zdánlivě to vypadá, že mluvím sama proti sobě, ale právě tato neetičnost a neúcta k bylinám, které jsou vytěženy jako zdroj a použity jako komodita, mě vedla do historie, k samým počátkům destilace a k pochopení, že esenciální oleje je nutné vysoce ředit a potencovat. 100% esenciální oleje jsou extrémně koncentrované chemické látky, které nepatří neředěné na lidské tělo, ani do vody na pití. Neetické není prostředí producentů, neetický je způsob, jak se mnohdy esenciální oleje prodávají a jakým způsobem jsou mateni a klamáni zákazníci.
Pracujete výhradně s oleji lisovanými za studena? Co si pod tím lze představit? Jaké výhody takové oleje mají?
Tady musím opravit vžitý omyl. Esenciální oleje nejsou oleje, tak jak je známe z gastronomie či kosmetiky. Máme nedostatečné názvosloví, správně by se mělo říkat silice nebo éterické esence. Nejvíce se ale vžilo právě označení esenciální oleje, a tak jsme to přijali.
Většina esenciálních olejů vzniká destilací přírodního materiálu vodní parou. Jen slupky citrusů, kde se nachází nejvíce silic, se skutečně lisují za studena. Další formou extrakce jsou rozpouštědla. Touto cestou vznikají tzv. absoluty. Nejnovější metodou je extrakce CO2, která má být nejvíce výtěžnou a šetrnou. Já osobně dávám ale přednost destilaci. Takže abych odpověděla, pracuji nejraději s destilovanými a lisovanými esenciálními oleji a výjimečně je doplňuji absoluty. Nejde přitom o výhodu, ale o metodu získávání.
Co znamená, když se řekne, že přírodní ingredience nesou „bioinformační“ obsah?
Vůně jsou molekuly nesoucí informaci. Náš olfaktorický (čichový) systém je umí dekódovat a vyhodnocené informace (bioinformace) předává mozku. O tom, jak je mozek vyhodnocuje a jak s nimi vůbec nakládá, ještě mnoho nevíme. Co víme jistě, je, že interagují s jeho nejstarší částí, dříve nazývanou plazí či čichový mozek (dnes limbické centrum). Informace ovšem není chemický vzorec, je to komplexní zpráva, kterou neumíme intelektuálně vyhodnotit, ale emocionálně jí rozumíme. V této zprávě je zakódované vše.
Mluvíme-li o silicích, nesou zcela jistě zprávu o prostředí, kde mateční rostlina rostla, o klimatu, o způsobu života i smrti rostliny. To všechno podprahově náš mozek dekóduje a vnímá, vědomě však určujeme pouze to, zda nám tyto molekuly voní, nebo ne. Jakou zprávu asi může nést chemická vůně stvořená v laboratoři? Žádnou, je prázdná. Může sice reagovat s pamětí, protože čichová paměť je nejhlubší, ale její vznik je syntetický. Zkuste si několikrát zhluboka přivonět k parfému. Za několik chvil vám bude špatně a rozbolí vás hlava.
V AOMU si lidé mohou zakoupit inhalační tyčinky. Na jakém principu fungují?
Inhalační tyčinky AOMU obsahují tampon z organické buničiny napuštěný aromatickou kompozicí vysoce ředěných funkčních esenciálních olejů složenou dle zadání. V aromapsychologii se esenciální oleje rozdělují na relaxanty, stimulanty a adaptogeny. Kromě psychologických aspektů se uplatňují i další účinky – většina esenciálních olejů je antibakteriální, antivirotická a protizánětlivá. Některé podporují dýchání, jiné posilují pozornost a paměť. Široké spektrum účinků je už většinou prokázáno mnoha vědeckými studiemi.
Ale není to zase tak úplně jednoduché, rozhoduje množství použité silice a také estetické hledisko. Funkční kompozice esenciálního oleje pro inhalaci, která není v harmonickém akordu, bude nefunkční proto, že vám nebude vonět, a tedy nebudete mít potřebu inhalovat. Libovůně, které nám voní, způsobují tzv. hédonický jev, pocit slasti. Kompozice musí zákazníkovi vonět, to je důležitá podmínka. Právě to estetické hledisko nás odlišuje. A také způsob zacházení s esenciálními oleji, který je díky vysokému ředění šetrný, brání degradaci, umožňuje do akordů používat i vzácné velmi drahé substance jako růže, santal, labdanum či oudh.
Jsou tyčinky vhodné pro každého, včetně astmatiků? Na co si dát před nákupem případně pozor?
Ano, díky vysokému ředění esenciálních olejů jsou účinky inhalátorů jemné, příjemné a nedráždivé. Některé esenciální oleje se s úspěchem uplatňují i při astmatu, zde problém není. Jediná kontraindikace je alergie na esenciální oleje, případně na některé z nich.
Může abnormální inhalace tyčinek poškodit lidskou sliznici? Je užívání opravdu bezpečné?
Množství esenciálních olejů obsažené v inhalátorech AOMU je v nejnižší možné koncentraci. Sliznici může poškodit neředěný esenciální olej, stejně jako jeho požití. Nic z toho však u nás nehrozí. Užívání je bezpečné. Dochází spíše k psychickým reakcím než tělesným. Může vás překvapit široké spektrum pocitů – od euforie po pláč. Proč tomu tak je, je prozatím předmětem hypotéz. Jedna z nich je, že máme genetickou čichovou paměť, která může sahat velmi hluboko.
Nemusí se zákazníci bát, že by se stali na tyčinkách závislí?
Závislost na inhalaci esenciálních olejů ještě nebyla zaznamenaná. Naše čichové preference se po čase mění, takže to, co nám božsky vonělo před půl rokem, nám náhle nevoní. Dokud vám ale inhalace přináší radost a funkční benefity, inhalujte bez obav tak často, jak máte chuť. Závislými se nestanete.
V případě, že lidem tyčinky nevoní, mohou je vrátit. Co se s nimi v takovém případě děje?
V případě vrácení tyčinky třídíme a ekologicky likvidujeme. V případě většího množství můžeme uvažovat o recyklaci – drcení a znovupoužití. Děkujeme za podnět k zamyšlení. Možná takovou limitovanou edici uděláme. Ale zatím se nám na to vrací tyčinek moc málo.
Je lepší používat inhalační tyčinky ráno, nebo před spaním?
Jde o výběr konkrétní tyčinky a účinku – AOMU Sleep doporučuji používat večer před spaním jako takový uklidňující dýchací rituál. Večer zároveň může být vhodný pro tyčinku Intimity. Naopak Happy může velmi dobře fungovat po ránu tomu, kdo se nebudí zrovna s nejlepší náladou.
Existuje při užívání tyčinek věkový limit?
Jak už bylo řečeno, koncentrace esenciálních olejů je v AOMU bezpečná a nízká. Inhalovat pod rodičovským dohledem mohou klidně i malé děti od dvou let. Uleví se jim v případě nachlazení, uklidní se při pláči nebo před spánkem. Ani u seniorů žádný limit není. Při spolupráci s pečovatelským domem v Brně jsme pozorovali aktivaci a pozitivní reakce u dlouhodobě ležících pacientů. Libovůni a pocit slasti oceníme v každém věku. Takže kromě nejmenších miminek jsme bez limitů.
Stojíte také za projektem vonného šperku Pomander. Jak probíhal jeho vývoj? A proč jste se rozhodla pro vonný šperk?
Pomanderem začala moje profesionalizace. V roce 2017 jsem byla oslovena Národním památkovým ústavem, abych pro výstavu Podoby a příběhy o české renesanční šlechtě vytvořila repliku receptury pro vonný šperk pomander. Pomander byl přes 200 let součástí šlechtického oděvu mužů i žen. Sloužil jako osobní amulet, dodával atraktivitu svému nositeli, chránil před zápachem a „morovým povětřím”. Výstava měla velký úspěch a mě napadlo, že takový pomander byla užitečná věc. Vznikl projekt, značka, e-shop. Nápad s inhalačními tyčinkami AOMU byl ale daleko atraktivnější.
Dovedu si sice představit, že přivonět si k prstenu či náhrdelníku je osobitější, dnešní uživatelé ale ocení spíš praktický inhalátor. Projekt Pomander ještě čeká na svého investora, ale autorské stříbrné prsteny a přívěsky, stejně jako vonný obsah, jsou dostupné již dnes. Jediné, co mi brání v dalším rozvoji, je moje pracovní vytíženost a velké plány s AOMU.
Rovněž se pohybujete v umělecké sféře. Nenapadlo vás někdy vytvořit třeba i obraz, ke kterému si lze přivonět a užívat si jeho vůni i doma? Je toto vůbec technicky možné?
V oblasti umění se pohybují prakticky celý osobní i profesní život. Od profese divadelní režisérky, přes dramaturgii a realizaci velkých akcí, arts management až k vedení Galerie moderního umění v Lounech. Samozřejmě, že mě to napadlo a že se už také stalo. A vidím v tom velkou příležitost. Zapojovat všechny smysly se stává moderní, brzy to bude velký trend.
Dlouhodobě spolupracuji se Sladovnou v Písku, pro inscenaci Sláva strojů a měst v Divadle na Jezerce jsem vytvořila jakýsi vonný part, který orchestruje vonný zážitek v průběhu celého představení. Poslední velká akce byla výstava Krása v naší galerii, kde designérka Lada Semecká vytvořila instalaci Paralelní ladění, ve které jsem představovala 12 ikonických vůní lidské historie.
O obrazu jsem zatím neuvažovala, mám ale několik dalších nápadů na výstavní, či klidně personální instalaci. Možná na ně ještě někdy dojde, k tomu však potřebuji spolupráci s dalšími uměleckými profesemi. To, zda a jak to bude technicky možné, je předmětem dalšího objevování, a to mám ráda.
Zdroj: Autorský rozhovor, Wikipedie, NIH
$content$