Majka Zacharová pochází z Banské Bystrice, několik let žila s manželem a dětmi v Bratislavě, avšak rozhodla se vrátit na střední Slovensko. Od mala měla velmi ráda vaření a pečení, a proto se svému koníčku rozhodla věnovat naplno a založit si foodblog. Na sociálních sítích sdílí pod pseudonymem Karotka svá chutná jídla, která jsou zdravá, jednoduchá a zvládne je připravit každý začátečník. I maminka s dítětem. Je blogování o jídle časově náročné? Odkud Majka čerpá inspiraci pro nové recepty? A jaké jsou její oblíbené kuchyňské tipy a hacky?
Jak dlouho se věnuješ blogování a proč právě o jídle?
Blogování o jídle se věnuji už 5 let. Je to pro mě snadno zapamatovatelné, protože jsem s ním začala tehdy, když jsem čekala prvního syna, a ten oslavil páté narozeniny. Odmala jsem velmi ráda pekla a vařila, a protože můj manžel je částečně fotograf, napadlo ho, jestli bych svoje výtvory nechtěla zveřejňovat na blogu. S jeho pomocí, zejména co se týče půjčení techniky, jsem vyzkoušela nafotit pár receptů a chytlo mě to natolik, že jsem se tomu začala věnovat naplno.
Když jsi spustila svůj blog, myslela sis, že z koníčka uděláš svou práci?
Upřímně jsem to neočekávala. Brala jsem to spíše jako hobby a neměla jsem žádnou konkrétní představu, co z toho bude.
Foodblogging patří k jedné z vysněných prací. Co tě na něm nejvíce baví?
Nejvíc mě baví samotné vaření a potom úprava už nafocených fotek. Samozřejmě, když se podaří. (smích) Často se po focení nemohu dočkat, kdy si budu moct fotky prohlédnout a upravit je. No a do třetice mě velmi těší, když můžu připravený recept sdílet s publikem.
Při pohledu na tvůj blog i Instagram je zřejmé, že za tím vším stojí hodně práce. Kolik času denně věnuješ svému projektu? Jak dlouho v průměru trvá vytvoření článku na blog včetně nápadu, tvorby, publikování a sdílení fotek a příspěvků na Instagram?
To záleží na konkrétním receptu a také na tom, jestli jde o můj recept nebo spolupráci. V druhém případě tedy i na tom, jaké jsou požadavky klienta. Jelikož v poslední době Instagram preferuje video formát příspěvků, i já jsem naskočila a tuto vlnu a snažím se co nejvíce receptů kromě focení i natočit. A to je opravdu velmi časově náročné, protože to zahrnuje vymyšlení receptu, nákup surovin, vaření nebo pečení, natočení, nafocení, následnou úpravu fotek a stříhání videa, a vše končí zveřejněním receptu.
Myslím si, že u některých receptů bych mohla čas strávený přípravou spočítat až na osm hodin. Samozřejmě to ale není pravidlo – některé recepty vzniknou o něco rychleji a spontánněji. A co se týká času, který denně věnuji Karotce, to je také individuální. Jelikož jsem doma s dětmi na mateřské, času navíc je během dne málo a na tvorbu obsahu využívám hlavně večery a víkendy.
Na svém blogu i Instagramu máš skutečně skvělé fotografie jídla. Co bys řekla, že je klíčové k vytvoření správné fotky?
Děkuji krásně! Za nejdůležitější považuji správné světlo, kompozici a samozřejmě samotné jídlo. Když je výsledné jídlo neatraktivní a nevypadá chutně nebo lákavě, ani dokonalé světlo nebo kompozice ho nezachrání. A také bych doporučila investovat do kvalitních fotografických pozadí. Já jsem se dlouho trápila s po domácku vyrobenými pozadími a až nedávno jsem si pořídila pořádná pozadí na foodfotografii. Musím říct, že mě to velmi nakoplo a kvalitu fotografie posunulo zase o něco výše.
Co je pro tebe více vzrušující – samotné vaření, nebo food styling?
Určitě samotné vaření!
Které tvé recepty získaly od tvých sledujících obzvlášť pozitivní zpětnou vazbu?
Je to pro mě až úsměvné, ale nejnavštěvovanějším příspěvkem na blogu je recept na kuřecí vývar jako od babičky. Kdysi jsem si myslela, že navařit čirý domácí vývar je strop kulinářského umění a dokážou to jen babičky, případně maminky s dlouholetými zkušenostmi. (smích) No a pak, když jsem zjistila, že to není absolutně žádná věda, řekla jsem si, že ten recept musím přidat na blog. Že jsem určitě nebyla jediná, která považovala vývar za strašáka. A tak to i bylo – recept se dostal na vysoká místa v Google vyhledávání a z komentářů je jasné, že lidé jsou s receptem mojí maminky spokojení a já mám z toho velkou radost.
Na Instagramu zase sledující nejvíc oslovil recept na syrové jednohubky z tortilly. Byl to jeden z těch receptů, které jsem jen tak narychlo natočila na mobil a asi půl roku měla uložený mezi koncepty, protože mi z estetického hlediska nepřipadal dost dobrý. Nakonec jsem ho však nasdílela a on tak „vystřelil”, že měl přes půl milionu zhlédnutí.
Odkud čerpáš inspiraci pro nové recepty a jaký je tvůj oblíbený trend v jídle?
Inspiraci nejradši čerpám od přátel! Vždy, když jsme na návštěvě a něco mě osloví, musím to doma vyzkoušet a často to skončí až na blogu. To samé platí při cestách do zahraničí, odkud vždy přijedu nabuzená a plná nápadů na nové recepty. Ale samozřejmě inspiraci čerpám i ze sociálních sítí, jako například z Pinterestu nebo samotného Instagramu.
V současné době čím dál více lidí žádá veganské a bezlepkové potraviny, stejně jako bezpečné možnosti při různých alergiích. Najdou se mezi tvými recepty takové? Případně nějaké, které je snadné upravit si do požadované formy?
Na blogu mám pár bezlepkových a několik veganských receptů, ale vůbec se na ně nezaměřuji. Jelikož ani já, ani nikdo z naší rodiny nemá intolerance a není veganem, neinklinuji k takovýmto receptům ani já. Ale samozřejmě, pokud by někdo chtěl, určitě by si mohl mnoho receptů snadno upravit na veganský způsob – ať už zaměněním mléčných výrobků za rostlinné nebo masa za tofu.
Jaká jídla vaříš spolu se svými dětmi? Zapojuješ je do vaření? Které jsou jejich oblíbené recepty?
Jasně, dvě starší děti odmalička zapojuji a jsou už dost zběhlé. Mladší Ema nejraději pomáhá při pečení, když může dávkovat mouku, cukr a rozbíjet vejce. Starší Filip zase rád krájí zeleninu nebo čistí brambory. Oba sní téměř všechno, ale nejradši mají klasická jídla typu maso s rýží a kukuřicí.
Bez kterého jídla nebo suroviny se neobejdeš a co naopak nemusíš?
Velmi těžko bych se loučila s máslem, vejci, a celkově živočišnými surovinami. Moje oblíbené jídlo jsou jednoznačně palačinky a vůbec nemusím syrově zpracované potraviny jako klobása nebo slanina. Držky jsou u nás také absolutní tabu.
Máš nějaký oblíbený kuchyňský hack nebo tip?
Velmi doporučuji tlakový hrnec, zejména na přípravu vepřového nebo hovězího masa. Při přípravě palačinek mám zase odzkoušeno, že těsto rozmixuji přímo v Nutribulletu – mixéru na smoothie, a díky tomu je neskutečně vláčné a nadýchané.
Jak zvládáš spojit práci, tvorbu, rodinný život, a přitom podporovat doma i zdravé stravování?
Nebudu lhát, je to náročné, ale mojí prioritou jsou děti a rodina a od toho se odrazí zbytek. Zdravé stravování mám ráda, snažím se vařit pestře a vyváženě, ale neupínám se na to. Všechno s mírou.
Bydlela jsi s rodinou v Bratislavě – jaké nejlepší jídlo jsi tam vyzkoušela a kde to bylo?
Už téměř dva roky bydlíme na středním Slovensku, ale Bratislava mi navždy přirostla k srdci. Mezi moje oblíbené podniky patřilo Soho a jejich hovězí s thajskou bazalkou. Všemi deseti však doporučuji i vietnamské bistro Phong Nam na tržnici Miletičova a jejich legendární Bun bo Nam bo!
Tvé recepty se objevily v časopise Dobré Jedlo, vařila jsi v ranní show Teleráno. Jaké jsou tvé další cíle a plány?
Momentálně si nedávám nějaké velké cíle, protože sama cítím, že by to bylo na úkor dětí. A to nechci. Moje priority jsou jinde, ale věřím, že můj čas ještě přijde. Spíš to beru tak, že když mi do cesty přijde nějaká příležitost jako například Teleráno nebo zajímavá spolupráce, chopím se jí a jsem za ni vděčná. Sama je však nevyhledávám. Do budoucna, až děti trošku odrostou, bych ráda proměnila svoje foodblogování na full time job.
$content$