Maminka dvou dětí, jejíž život zajímá na Instagramu tisíce lidí. “Matka v běhu” – to je dle svých vlastních slov Lucie Kadlecová. Považuje se Lucie za “mama blogerku”? Jak se staví ke spolupracím spojeným s dětmi? Které závažné téma ze svého života neváhá sdílet a myslí si, že je důležité nebát se v online světě mluvit i o tom, co je citlivé? A chtěla by, aby ji Instagram živil?
Lucy, co pro tebe znamená Instagram?
Instagram je pro mě “aplikace”, kterou dle mě lidi berou zbytečně moc vážně. (smích) Hodně lidí na Instagramu podléhá nerealitě, a pak jsou zbytečně frustrovaní. Na druhou stranu mi Instagram dal hodně zkušeností, potažmo seberozvoj někam dál, hodně zábavy a možnost poznat zajímavé lidi.
Dokážeš samu sebe, co s týče tvé tvorby, zařadit do nějaké „škatulky“? Považuješ se například za „mama blogerku“?
Úplně nevím, zda patřím do nějaké pomyslné “krabičky”. (smích) Jako rádoby “mama blogger” jsem na Instagramu asi začala, řekla bych. Ale teď se snažím být člověk, který ukazuje realitu, jak to leží a běží. Snažím se inspirovat, rozesmát a ukázat zajímavé tipy lidem. Od každého něco – módy, bytových doplňků, tipů na výlet, přes děti, cvičení a kosmetiku…
Děti máš dvě – šestiletou dcerku a téměř dvou a půl letého syna. Je pro tebe úplně přirozené je sdílet v online světě, nebo někdy přemýšlíš nad tím, jestli je to vlastně „dobře“?
Nad tím teď samozřejmě přemýšlím často, proto když už je na sociální sítě dávám, tak dost váhám, jak danou fotku nafotím. Ale musím říct, že teď už jsou na mém profilu méně než dříve, a to i z důvodu, že se fotit nechtějí, a to já respektuji.
Faktem je, že spousta maminek si dnes s příchodem dítka zakládá Instagram kvůli spolupracím. Jaký máš na to názor?
Asi klasika. (smích) Ale teď už je to složitější než před třemi lety, kdy jsem začala já. Je tu spousty rádoby blogerek/matek a svými podvody dost potápí lidi, co za to fakt stojí. To mě štve!
Nicméně co se týká spoluprací, je to super možnost a zkušenost, ale fakt se snažím, pokud nějakou mám, ji odvádět kvalitně a zodpovědně. Každé spolupráce si vážím. Když mám odpovědět přímo, myslím, že není výhra si zakládat profil pouze skrz spolupráce, to nikam nevede. Pokud člověka opravdu nebaví sdílet svůj život a hrát si s kvalitní tvorbou a nemá nějaký směr, tak to asi nemá úplně význam.
Jak to máš ty se spolupracemi, které by měly být nějakým způsobem spojené s dětmi?
Těch spolupráci spojených s dětmi mám už minimum. Měla jsem problém s focením plen a obavy. Za pleny je člověk fakt nesmírně vděčný, ale jak nafotit plenu, aby dítě v podstatě nebylo nahé? Teď už jsem docela ráda, že se Domča snaží chodit na nočník a my pomalu přenecháme náš pomyslný flek třeba jiné mamince.
Nechceme, aby naše otázky na téma sociálních sítí vyzněly zcela negativně. Víme, že se tvá dcerka Adrianka narodila předčasně, konkrétně ve 25. týdnu těhotenství. V online světě jsme zaznamenali osvětu tématu nedonošených dětí. Je podle tebe důležité využívat vlivu na sítích ke sdílení tohoto a podobných závažných témat? Jak moc to děláš ty sama?
Určitě ano. Je to téma, o kterém je důležité mluvit. Sama jsem byla v šoku, když jsem se v této situaci ocitla. Hledala jsem informace a bylo toho na internetu na to, že má člověk asi milion nezodpovězených otázek v hlavě, dost málo.
Ale je to 6 let a musím říci, že už se o tomto tématu mluví více. Hodně najdete přímo ve skupinách na Facebooku, kde jsem měla možnost vše probírat přímo s maminkami, které si to zažily také. Každopádně sama o závažnosti předčasných porodů dost mluvím v živých vysíláních. Kdykoliv by chtěl kdokoliv poradit nebo slyšet náš příběh, jsem zde a odpovídám na dotazy. Nemám s tím žádný problém.
Na Instagramu ráda sdílíš realitu, zároveň udržuješ své příspěvky upravené a sladěné. Jak hledáš balanc mezi realitou ve své surové podobě a přílišnými úpravami?
Řekla bych, že do feedu dávám z větší části fotky tak nějak upravené, i když teď už feed úplně extra neladím jako dříve do jednoho tónu – bylo to omezující. Co se týká reality, tu většinou dávám do videí na stories, kde hodně mluvím o všem tak, jak je.
Můj koníček, a to bych mohla dělat i závodně, jsou určitě překlepy a různé přeřeky! (smích) To mi jde skvěle a dost to dělá asi tu vyváženost, řekla bych.
Instagram je vizuální platforma, dávno už ale neplatí, že by nebyly důležité popisky u fotek. Ukazuješ právě v nich, co se feedu týče, realitu nejvíc? Jak moc si zakládáš na tom, co k fotkám píšeš?
Když zrovna nemám slova, nepíšu. Ale většinou ano. Někdy jsou mi řádky malé. (smích) A ano, realitu píšu určitě i k fotkám. Myslím, že když zrovna člověk nemá chuť mluvit, je to dobrá varianta zpovědi.
Vše podáváš s humorem sobě vlastním, pro vtip nikdy nejdeš daleko. Humor je individuální záležitost a člověk se jím nikdy nemůže trefit do noty všem. Snažíš se jej nějak uzpůsobovat tomu, abys zaujala co největší publikum, nebo jsi prostě sama sebou a něco takového neřešíš? Myslíš, že na sociálních sítích vítězí autentičnost?
Co na sociálních sítích vítězi? To asi neví nikdo. Teď asi ve velké míře těhotenství a praskání balonků “boy or girl” (smích) Už se tomu musím fakt smát.
Nicméně hodně lidí tvrdí, jak dávají na Instagram hlavně realitu, ale pak se mrknete a zjistíte, že takhle realita nevypadá ani omylem.
Já se už dávno nesnažím zaujmout každého, protože to logicky není ani možný. Jsem taková, jaká jsem a kdo se na mě dívat chce, tak ten se asi divá. Neumím moc předstírat, bylo by to ne mně poznat. Jedu naostro, vše za surova.
Před tím, než jsi měla děti, ses živila jako aranžérka květin. Plánuješ s k tomuto povolání zase vrátit, nebo by ses radši živila Instagramem? Je 13 tisíc sledujících dost na to, aby se svým profilem člověk mohl živit?
No, aranžmá květin je můj koníček, takže mi návrat asi ani vadit nebude. Nicméně reklama, focení a komunikace s lidmi by mi byla asi blíž, to narovinu.
A co se týká počtu sledujících, to je diskutabilní a hodně individuální. Někdo si dle své šikovnosti muže vydělávat, podle mě, i s počtem 5 tisíc a někdo, kdo má přes 20 tisíc sledujících se nemusí dostat vůbec nikam. Je to asi i o štěstí. Já to své zatím stále hledám, i když nepatrné vrátka se už lehce otevírají.
Nejraději bych se ale zavřela například do rádia, kde bych měla svůj vtipný pořad a mluvila a mluvila. (smích) To je zatím můj nesplněný sen.
Baví tě reklama – co konkrétně tě na ní baví?
Reklama asi všeobecně, ale nejvíc fotit pro firmy. Opět je to ruku v ruce s aranžováním, jen s rozdílem, že už nejde pouze o květiny. Baví mě předvádět nové produkty, a hlavně natáčet a fotit. Hrát si s kompozicí fotek, úpravou apod.
Taky tě baví, a vzhledem k tvé aktivitě na Instagramu není divu, focení a natáčení videí. Kde čerpáš inspiraci pro svou tvorbu?
Já se přiznám, že dříve jsem se inspirovala různě na internetu, například na Pinterestu, nebo u svých kolegyň, které sleduji s obdivem, na Instagramu. Ale vždy to skončilo stejně tak, že jsem si tu fotku udělala podle sebe. A tak to dělám vlastně doteď. Snažím se docela vybočovat, a to je můj styl – dělat věci tak trochu jinak než většina. Co se týká videí, tak tam se neinspiruji vůbec. To je právě ta ukázka hlavně té reality.
Je pro tebe určitou inspirací i profil našeho projektu? Co je pro tebe důvodem sledovat BloggersRE?
Já vás sleduji už delší dobu. Sice s přestávkami, ale vždy se stejně ráda vracím. A ano, pro mě jste vždy zajímavou inspirací – dáváte mi velice zajímavé tipy na krásné profily a za to děkuji.
$content$