Pondělí 22 duben, 2024
„Zdravý životní styl není jen o tom, co máme na talíři,” říká Simona Škodová
Fotografie: Se souhlasem Simony Škodové
INTERVIEW

„Zdravý životní styl není jen o tom, co máme na talíři,” říká Simona Škodová

Simona Škodová, mladá foodblogerka a influencerka, před dvěma lety absolvovala Fakultu masmédií PEVŠ a studium zakončila červeným diplomem. V současné době pracuje jako social media & marketing manager v Domě umění. Simona odmalička sportuje, 9 let hrála basketbal, pravidelně běhá, cvičí jógu a sleduje nejnovější trendy zdravého životního stylu. Svou lásku k jídlu se rozhodla sdílet prostřednictvím chutných pokrmů a pochoutek na sociálních sítích. Co ji přivedlo ke zdravému životnímu stylu? Jak vypadá příprava jejích receptů? A kterým ingrediencím se při vaření vědomě vyhýbá?

Studovala jsi masmediální komunikaci a už nějakou dobu se věnuješ blogování. Jaké byly tvé začátky a kdy sis řekla, že se tomu chceš věnovat intenzivně?

Dostudovala jsem před dvěma lety, momentálně však zvažuji ještě jednu školu, resp. ještě jeden akademický titul. Máma říká, že budu věčný student, nemůžu si pomoct.

Svůj soukromý blog jsem v lednu tohoto roku pozastavila, protože jsem nevěděla kudy kam – v životě jsou prostě takové chvíle. Abych však nevyšla ze cviku, už jsme si se snoubencem založili vlastní food Instagram, kde se dělíme o naše radosti z kuchyně. Simon miluje vaření, já zase pečení, takže se snažíme, když nám to čas dovoluje, vytvářet recepty, které lahodí oku, a hlavně chuťovým pohárkům.

Začala ses věnovat především jídlu, zdravé výživě a zdravému životnímu stylu. Proč sis vybrala právě tuto oblast? Jsou pro tebe tyto věci v životě důležité?

Když jsem končila na gymnáziu, provázela mě mentální anorexie. Po 9 letech jsem přestala hrát basketbal, to byl v té době můj život, pak jsem podstoupila operaci a všechno se mi v hlavně nějak přednastavilo. Měla jsem hrůzu z toho, že přiberu, pořád jsem si vymýšlela, co budu jíst, hledala jsem diety, až se mi to vymklo z rukou. Navštěvovala jsem psychiatrickou ambulanci. Následně, když jsem se dávala dohromady, jsem našla cestu právě k vyváženosti. Anorexie je závislost jako každá jiná. Je podle mě postavená na extrémech a já jsem věděla, že zlatá střední cesta je ta správná.

Proto se snažím žít zdravý, a především radostný život. Protože zdravý životní styl není jen o tom, co máme na talíři, kolik hodin cvičíme, ale také o tom, jak se chováme, s kým trávíme čas, čemu věnujeme pozornost a jak dokážeme nakládat s vlastními myšlenkami – alespoň to je můj pohled.

Byla jsi gurmánkou odjakživa, nebo sis vztah k vaření vybudovala až později?

Jako dítě jsem milovala rýži – tajně jsem ji jedla ještě teplou z hrnce. Doma se mi smáli, že bych měla jít žít do Asie. Asi mi to zůstalo – když jsem nemocná a „musím” jíst rýži, jsem vlastně happy.

Gurmán je pro mě člověk, který si jídlo užívá plnými doušky. To jsem poslední možná dva roky, kdy si dokážu dopřávat bez výčitek. A miluji kvalitní jídlo, netradiční kombinace.

Na Instagramu sis vybudovala silnou základnu sledujících. Napadlo tě někdy, že budeš tak úspěšná, když jsi začínala?

Nepovažuji se za úspěšnou, možná proto, že to nikdy nebylo mým hlavním cílem. Bylo období, kdy jsem Instagram velmi prožívala, pak se mi znechutil, nedokázala jsem tam fungovat. Teď jsem i tam našla tu svoji zlatou střední cestu. Ujasnila jsem si, kolik času mu chci věnovat, co tam chci přidávat, a zvažovala jsem i spolupráce s firmami. Někdy prostě nemusíte překročit hranici „jen aby bylo”. Takže se snažím přidávat věci tak, jak je vidím já – mýma očima a srdcem. Kdysi jsem hodně psala, to mi chybí a chci s tím opět začít, jen to ještě musím celé uchopit. I když už nesdílím tolik ze svého soukromí, určitě bych měla co říct.

Fotografie: Se souhlasem Simony Škodové

Co se týče receptů, připravujete a vymýšlíte je sami s přítelem, nebo se inspirujete u jiných food blogerů a v knihách?

Určitě se inspirujeme tím, co vidíme, na co máme chuť, co máme doma v lednici. Nedá se říct, že všechno je z naší hlavy, ale ani to, že by každý recept byl od někoho „okoukaný” – vždy je to individuální. Nejlepším kuchařem je pořád hlad a to, co máme doma.

Jsou ingredience, kterým se při vaření vědomě vyhýbáš?

Nesnáším kopr a mléčné tekuté omáčky, polévky. To fakt nedávám.

Jak vypadá den food blogerky? Můžeš nám přiblížit svůj kreativní proces při přípravě nových receptů?

Momentálně už nemůžu mluvit pouze v jednotném čísle, jsme na to dva. Většinou si den dopředu připravíme, nakoupíme suroviny. Většina receptů vzniká o víkendu, v týdnu ani jeden nemáme tolik času kvůli práci.

Ráno si jdeme zaběhat, posilníme se snídaní a jdeme na to. Simonko vaří, já peču, děláme si time management a v mezičase fotíme, natáčím videa a vymýšlím texty. Ty jsou však jednoduché – chceme, aby za nás mluvilo jídlo samo.

Jsou tvé příspěvky improvizované, nebo si je usilovně plánuješ?

Dříve jsem usilovně plánovala, řekl bych, že jsem tlačila na pilu. Teď je to úplný flow – jak se cítím, jak mám chuť a čas. Kromě spoluprací, kterých už moc nemám, tam je třeba dodržovat termíny – je to přece práce jako každá jiná.

Fotografie: Se souhlasem Simony Škodové

Čím vším by podle tebe měla být vybavena kuchyň, aby bylo možné připravovat zdravá jídla? Potraviny, suroviny, kuchyňští pomocníci…

Ovoce všeho druhu, zelenina – špenát, mrkev, brokolice, salát, červená řepa. Kvalitní kuřecí nebo krůtí maso, vejce, rýže, luštěniny a tvaroh nebo ryby. Celkově mám pocit, že doma všichni žijeme zdravě a vyváženě. Dáme si i pečené kuřátko, ale já miluji také salát z červené řepy a kozího sýra.

Například jsem úplně přestala jíst toasty a tortilly, jakmile jsem si uvědomila, že tyto výrobky nemohou plesnivět. Řekla jsem si, jak to může být zdravé. Snažíme se vybírat potraviny, které neobsahují milion přísad – na to si dáváme.

Poděl se s námi o vtipné příběhy nebo faux-pas, které se ti staly při vaření…

Moje začátky byly divoké. (smích) Koláč, kterým bych dokázala někomu rozbít hlavu, poleva, která mohla jít akorát tak do koše, maso, které nechtěl jíst ani pes… Asi toho bylo víc.

Který z tvých receptů bys doporučila těm, kteří v kuchyni začínají nebo je vaření tolik nebaví?

Polévky jsou easy – je to balzám pro duši i žaludek. Saláty na všechny způsoby i teplé nebo tuňákové či zeleninové placky nebo banánové palačinky. To je asi ten úplný základ.

Zdravé stravování se v posledních letech stalo jakýmsi trendem. Existují různé formy stravování (přerušovaný půst, dělená strava) nebo diety (nízkobílkovinná nebo keto dieta). Co si myslíš o stravovacích trendech? Vyzkoušela jsi něco i ty?

Vyzkoušela jsem, hádám, všechno. A vždy se i tak vrátím k vyváženosti. Od prosince jsem držela fasting, ale začalo mě to stresovat, tak jsem se vrátila ke své klasice – do 9:00 snídaně, do 14:00 oběd a do 20:00 večeře. A hodně tekutin – čistá voda, bylinkové čaje a káva bez mléka. Někdy ale nepohrdnu kapučínkem.

Fotografie: Se souhlasem Simony Škodové

Jaká je tvá oblíbená destinace, pokud jde o jídlo? Máš oblíbená místa, kam se ráda vracíš, nebo konkrétní jídla, na která nedáš dopustit?

Na Slovensku zbožňuji Irin, kde mají sezónní degustační menu, Gatto Matto, protože miluji italskou kuchyni, a Fach na brunch. Se Simonem si i tak jídlo nejraději připravujeme doma… nebo přesněji on nám ho připravuje. Víme, co jíme. Zároveň jsme ale kavárenští povaleči a milujeme chodit objevovat a zkoušet dobré jídlo společně. A pokud jde o zemi, tak u mě vítězí Řecko – to miluju.

Jaké jídlo nebo občerstvení je tvým „guilty pleasure”?

Míchaná vajíčka od Simona, můj domácí chléb s máslem, solí a klíčky, kaštanový cheesecake a rýže na všechny způsoby – to můžu jíst nonstop.

Co děláš, když zrovna nevaříš a nebloguješ?

Pracuji na full time, téměř každé ráno běhám, chodím na jógu, jsem často v lese – tam je moje meditace, jsem s rodinou.

Co od tebe můžeme očekávat v budoucnu? Máš nějaký tajný sen?

Věřím, že jen to dobré. Snů mám hodně, ale nemám stanovený seznam priorit, čeho chci dosáhnout a do kdy, všechno přijde, až to přijít má. Za ničím se neženu. Nicméně letos nás čeká svatba a uvidíme, co bude dál.


Instagram | Instagram

Napsat komentář