Přestože vystudovala práva v Německu, láska k šití a rodinná tradice sahající až k módnímu salonu jejího pradědečka ve Vídni ji přivedly zpět k módě. Návrhářka Lucie Vránová založila svou značku Lucie Marim na nekompromisní kvalitě přírodních materiálů, poctivém řemesle a nadčasové ženskosti. Nedávno na sebe upozornila také tím, že odmítla prestižní pozvánku na Paris Fashion Week. Proč se rozhodla říct Paříži „ne“? Jak poznat opravdu kvalitní hedvábí? A proč podle ní skutečná elegance nikdy nepodléhá krátkodobým trendům?
Přestože jste vystudovala práva v Německu, nakonec jste se vrátila k rodinné tradici – váš pradědeček měl módní salon ve Vídni. Co vám po návratu na česko-slovenském módním trhu nejvíce chybělo a co se nakonec stalo impulzem k založení vlastní značky?
Po návratu jsem měla pocit, že na trhu chybí oblečení, které by spojovalo skutečný luxus s každodenním životem. Ne luxus jako okázalost, velká viditelná loga, ale jako kvalitu, klid a pocit, že se žena cítí sama sebou. Právě tento přístup je v západní Evropě mnohem přirozenější, zatímco u nás tehdy ještě tolik zakořeněný nebyl.
Vždycky jsem věřila, že oblečení dokáže změnit nejen to, jak nás vidí okolí, ale i to, jak se cítíme my sami. Když jsem takové kousky nemohla najít, rozhodla jsem se je vytvořit.
Až později jsem si uvědomila, že jsem se vlastně přirozeně vrátila k rodinné historii. Můj pradědeček ve Vídni šil pro dámy z vyšší společnosti a já dnes pokračuji ve stejné úctě k řemeslu – jen o několik generací později a v jiné době.
Co pro vás představovalo největší riziko, když jste značku zakládala bez investora a rozhodla se vsadit na drahé přírodní materiály? Bylo někdy období, kdy jste pochybovala, jestli jste se vydala správnou cestou?
Největším rizikem bylo právě to, že jsem nechtěla dělat kompromisy. Když pracujete s pravým hedvábím nebo kvalitním mohérem, nemůžete cenově soutěžit s fast fashion.
Samozřejmě přišly chvíle, kdy jsem pochybovala. Každý podnikatel je zná. Ale nikdy jsem nepochybovala o tom, že kvalita má smysl. Jen jsem občas přemýšlela, jestli si k ní lidé najdou cestu dostatečně rychle.
Dnes vidím, že ženy se vracejí, kupují další kousky a často říkají, že po zkušenosti s přírodními materiály už nechtějí nosit nic jiného. To je pro mě největší potvrzení.
Nedávno jste dostala pozvánku na Paris Fashion Week, který je pro mnoho návrhářů splněným snem. Vy jste ji ale odmítla. Co vám proběhlo hlavou ve chvíli, kdy pozvánka přišla, a co nakonec rozhodlo o vašem „ne“?
Byla jsem poctěná. Myslím, že každého návrháře taková pozvánka potěší. Nešlo o hlavní oficiální přehlídky, ale o doprovodnou prezentaci během Paris Fashion Week, což byla i tak krásná příležitost.
V té době jsem ale zároveň rozjížděla svůj druhý projekt – Resort Podskála – a věděla jsem, že nemohu oběma věcem dát sto procent. Neumím dělat věci napůl.
Nakonec jsem si položila jednoduchou otázku: Pomůže tato investice právě teď více mým zákaznicím, nebo bude větší hodnotou investovat čas a prostředky do samotné značky? Odpověď byla jasná. Rozhodla jsem se zůstat věrná tempu, kterým Lucie Marim roste.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: PAŘÍŽSKÝ TÝDEN MÓDY PŘINESL NEZAPOMENUTELNÉ MOMENTY: PROHLÉDNĚTE SI ŽÁBY OD DIORA, MODELY Z ODPADU I VELKÁ LOUČENÍ
Měla jste obavy, jak vaše rozhodnutí přijme módní branže? Nesetkala jste se s názorem, že jste odmítla jedinečnou příležitost k mezinárodnímu růstu?
Upřímně, ne. Dnes už jsem ve fázi, kdy se nesnažím zavděčit módnímu světu. Mnohem důležitější je pro mě důvěra žen, které si naše šaty oblékají na důležité pracovní schůzky, svatby nebo okamžiky, na které budou celý život vzpomínat. Úspěch pro mě není být vidět všude. Úspěch je vytvořit něco, co má skutečnou hodnotu.
O účasti na týdnech módy se často mluví hlavně v souvislosti s prestiží, méně se už mluví o zákulisí. Co všechno taková prezentace vyžaduje z hlediska financí nebo tvůrčí svobody?
Lidé často vidí jen několik minut prezentace. Za tím jsou ale měsíce příprav, produkce, cestování, tým i nemalé finanční náklady. A protože nešlo o hlavní oficiální přehlídky, byla by to především investice do budování povědomí o značce. A také určitý tlak přizpůsobit se tempu módního průmyslu.
Já jsem tehdy cítila, že stejnou energii i prostředky chci raději investovat do kvality výroby, nových kolekcí a do projektů, které byly právě v danou chvíli pro značku důležitější. Tvořím jinak. Neřídím se kalendářem trendů, ale tím, kdy je kolekce opravdu připravená. To mi dává mnohem větší tvůrčí svobodu.
Bylo vaše rozhodnutí říct Paříži „ne“ jen obchodní, nebo za ním stály i vaše hodnoty a pohled na to, jak dnes funguje svět high fashion?
Určitě obojí. Věřím, že móda nemusí vznikat ve spěchu. Může být pomalejší, ale o to poctivější a více respektovat jak řemeslo, tak zákaznici.
Zároveň jsem věděla, že v danou chvíli bych nemohla být naplno ani v Paříži, ani u svých vlastních projektů. A to není způsob, jakým pracuji.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: REVOLUCE V MÓDNÍM PRŮMYSLU? STÁLE VÍCE ZNAČEK PROSAZUJE ZMĚNU
Sledujete přehlídky v Paříži nebo Miláně alespoň jako zdroj inspirace, nebo se od světového módního dění vědomě držíte stranou, abyste si zachovala vlastní rukopis?
Ano, sleduji je a baví mě, vlastně sleduji jen zahraniční tvůrce. Inspirují mě ale spíše z hlediska atmosféry, práce s materiály nebo estetiky než samotných trendů.
Největší inspirací jsou pro mě stejně ženy, které naše modely nosí, jejich životy a jejich potřeby.
Myslíte si, že tradiční týdny módy postupně ztrácejí význam pro nezávislé návrháře, kteří staví na nadčasovosti namísto sezónních trendů?
Nemyslím, že ztrácejí význam. Jen už nejsou jedinou cestou. Dnes může značka vyrůst díky silné komunitě, kvalitnímu produktu a autentické komunikaci. To je podle mě zdravější model než honba za viditelností za každou cenu.
Za jakých okolností byste v budoucnu mezinárodní módní přehlídce řekla „ano“? Existuje forma prezentace, která by byla v souladu s filozofií vaší tvorby?
Určitě ano. Až budu mít pocit, že je na to správný čas a že mohu takové příležitosti věnovat plnou pozornost, velmi ráda ji využiji.
Nemusela by to být velkolepá show. Mnohem bližší je mi komornější forma prezentace, kde si lidé mohou materiály osahat, poznat příběh značky a zažít atmosféru, která je Lucii Marim vlastní.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MĚSTO, KTERÉ SE NECHTĚLO PODOBAT PAŘÍŽI, A PŘESTO SE K NÍ PŘIBLÍŽILO: JAK SE KODAŇ STALA „PÁTOU” MÓDNÍ METROPOLÍ
Ohlédla jste se někdy zpátky a řekla si, že odmítnutí pařížského týdne módy bylo správným rozhodnutím? Nebo přišly i chvíle, kdy jste o něm pochybovala?
Ano. Člověk si samozřejmě občas položí otázku „co by bylo, kdyby“. Ale pokaždé dojdu ke stejnému závěru. V té době jsem budovala nejen značku Lucie Marim, ale také Resort Podskála. Věděla jsem, že nemohu být naplno na několika místech zároveň a že oběma projektům chci dát maximální péči.
Věřím, že správné příležitosti přicházejí ve správný čas. Pokud má jednou přijít i Paříž, pak ve chvíli, kdy jí budu moci dát plnou energii a kdy to bude dávat smysl nejen mně, ale i značce.
Pracujete především s přírodním hedvábím a jemným mohérem. Proč se právě tyto materiály staly základními pilíři vaší tvorby?
Protože jsou to materiály, které mají duši. Pracují se světlem, krásně reagují na pohyb a člověk jejich kvalitu pozná už při prvním doteku. Hedvábí je neuvěřitelně elegantní a přitom přirozené, mohér zase spojuje lehkost s hřejivostí. Jsou to materiály, které nestárnou a podle mě je nic syntetického nedokáže plnohodnotně nahradit.
Jak může běžný zákazník při nákupu poznat kvalitní přírodní hedvábí od jeho syntetické napodobeniny?
Nejspolehlivější je vždy složení na štítku. Ale pokud si látku můžete osahat, pravé hedvábí poznáte velmi rychle. Má jemný, přirozený lesk, krásně splývá a na dotek působí živě. Syntetické napodobeniny bývají naopak příliš lesklé, klouzavé nebo působí plastovým dojmem. Pravé hedvábí má určitou hloubku a charakter, který se napodobuje jen velmi těžko.
Hedvábí i mohér patří mezi citlivé materiály. Jakých chyb se ženy při jejich praní a péči o ně dopouštějí nejčastěji?
Nejčastější chybou je příliš agresivní praní – vysoké teploty, nevhodné prací prostředky nebo silné ždímání. Přitom stačí opravdu jemná péče a kvalitní přírodní materiály si svou krásu uchovají po mnoho let.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NEJVĚTŠÍ CHYBA PŘI VÝBĚRU LETNÍHO OBLEČENÍ? VĚTŠINA LIDÍ ŘEŠÍ JEN STŘIH, ROZHODUJE PŘITOM NĚCO JINÉHO
Jak správně hedvábné a mohérové kousky skladovat, aby si co nejdéle zachovaly svou kvalitu a zároveň byly chráněny před moly?
Mohérové svetry doporučuji skladovat vždy složené naležato, aby se nevytahaly v ramenou. Hedvábné halenky a šaty naopak na kvalitním širokém ramínku. Oblečení je dobré ukládat vždy čisté – moly totiž nepřitahuje samotná vlna, ale především zbytky potu a nečistot. Na ochranu mám ráda cedrové dřevo nebo levanduli.
Mnoho žen často stojí před plnou skříní s pocitem, že si nemají co obléct. V čem podle vás dělají největší chybu?
Kupují jednotlivé věci místo šatníku. Často mají mnoho krásných kousků, které spolu ale nefungují.
Já věřím v menší počet kvalitních modelů, které lze vzájemně kombinovat a které žena ráda obléká znovu a znovu.
Pokud by žena měla investovat jen do tří nadčasových kousků, které dokáží pozvednout celý šatník, které by to byly?
Kvalitní hedvábná halenka, perfektně padnoucí sukně nebo kalhoty a jemný mohérový svetr. To jsou věci, které spolu vytvoří desítky různých kombinací.
S jakou stylingovou chybou se nejčastěji setkáváte při snaze působit elegantně?
Nejčastější chybou je, že se ženy až příliš snaží. Elegance totiž nevzniká tím, že si oblékneme všechno výrazné najednou. Rodí se z jednoduchosti, kvalitních materiálů, správných proporcí a především z toho, že se žena ve svém oblečení cítí přirozeně. Sebevědomí je ten nejkrásnější doplněk.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: VYHNĚTE SE BĚŽNÝM STYLINGOVÝM CHYBÁM A POSUŇTE SVŮJ OUTFIT NA VYŠŠÍ ÚROVEŇ
Vaším posláním je pomáhat ženám cítit se samy sebou. Co podle vás dnešním ženám nejvíce brání v tom, aby se ve vlastním těle i oblečení cítily sebevědomě?
Myslím, že se příliš často porovnáváme. Sociální sítě nám každý den ukazují, jak bychom měly vypadat, co nosit nebo jak žít. Přitom skutečná elegance začíná ve chvíli, kdy přestaneme kopírovat ostatní.
Mým cílem není ženy měnit. Chci jim pomoci objevit jejich vlastní styl, ve kterém se budou cítit přirozeně, sebevědomě a samy sebou.
Na sociálních sítích dnes dominují trendy jako tichý luxus nebo oversized siluety. Vnímáte je jako návrat k nadčasové eleganci, nebo spíš jako další módní vlnu, která časem pomine?
Je velmi pozitivní, že se lidé znovu zajímají o kvalitu místo okázalých log, ale opravdová nadčasovost není trend. Existovala dávno před pojmem „quiet luxury“ a bude existovat i poté, co tento výraz zmizí.
Co pro vás dnes osobně znamená úspěch? Je to růst značky, spokojené zákaznice, tvůrčí svoboda, nebo něco úplně jiného?
Dříve bych možná odpověděla, že růst značky. Dnes je to něco jiného.
Úspěch je, když mi žena napíše, že se díky našim šatům cítila sebevědomě při důležitém pracovním jednání. Když si oblékne stejný model po pěti letech a pořád ho miluje. Když se ke značce vrací, protože jí důvěřuje.
Věřím, že skutečný luxus není o tom být nejvýraznější. Je o tom vytvářet věci, které mají smysl, vydrží roky a stanou se součástí příběhů žen, které je nosí.
Zdroje: Autorský rozhovor, instagramový profil Lucie Marim, luciemarim.cz
$content$