Blog začala tvořit před sedmi lety pro radost a věnuje se mu dodnes. Postupem času přibylo i YouTube, Instagram a hned dva úspěšné podcasty – TeaDen a Jak jsem. Sandra, kterou možná znáte jako Madeinprg, se nebála zariskovat a přineslo jí to vysněnou práci v influencer marketingu pro agenturu Elite Bloggers. Momentálně je však její hlavní životní náplní dcera Elen. Jaké to je být maminkou ve světě onlinu? Jak si nastavit hranice sdílení? Jak zůstat pracovně aktivní, i když je dítě vaše priorita? Nebo taky jak nepodléhat trendům a propagacím na sociálních sítích a slepě dětem nekupovat předražené zbytečnosti?
Sandro, čím momentálně nejvíc žiješ?
Momentálně jednoznačně naší dcerou. Ono to ani jinak nejde. Je ve věku, kdy vyžaduje pozornost téměř 24 hodin 7 dní v týdnu.
Jak vzpomínáš na blogové začátky? V čem ti blog pomohl dostat se tam, kde jsi teď?
Začínaly jsme se sestrou, pořád ještě v době, kdy bylo blogování pro radost a nikdo tam moc neviděl možnost výdělku. To na tom bylo hezký, člověk začne tvořit proto, že to je jeho koníček a baví ho to, a vlastně ani od toho ani víc nečeká. O to víc jsem překvapená, kolik možností a zkušeností nám blogování za těch zhruba 7 let přineslo.
Pokud to vezmu z pohledu profesního, tak nejvíc mi asi pomohl v tom, že jsem měla díky němu určitý přehled a znalosti, které jsem pak mohla využít v agentuře Elite Bloggers, kde jsem dělala influencer marketing. Bylo prima znát kromě strany klienta i stránku samotného tvůrce. Člověk je pak podle mě empatičtější a snad i kreativnější.
Z osobního pohledu mi blog pomohl třeba v tom, že jsem měla potřebu zdokonalovat se v různých programech, chodila jsem na různé kurzy, ale také jsem se naučila mít řád a být vytrvalá v tom, co mě baví.
Kromě blogu jsi aktivní na Instagramu, YouTube i ve světě podcastů. Která z těchto platforem je tvá největší „srdcovka“?
Každá z nich má něco do sebe a paradoxně mi přijde, že na každé z nich tvořím trochu jinak.
Na YouTube mě baví autentičnost, která se ve videích nedá nahradit. Na podcastech mě baví témata a marketing, díky kterému se držím v obraze i já sama. A na Instagramu mě baví inspirace, a vlastně i komunita, která je tam asi nejaktivnější. Obecně mě na sociálních sítích baví to propojení, vzájemná pomoc a různé diskuze.
V minulosti jsi udělala velký krok – opustila jsi jisté a stabilní zaměstnání, v němž jsi však nebyla šťastná. Risk se vyplatil a přinesl ti práci v Elite Bloggers. Co ti pomohlo sebrat odvahu ke změně? Pamatuješ si na tu pomyslnou „poslední kapku“?
Občas mám období, kdy se ve mně něco zlomí a říkám si: “A dost, žiješ jen jednou”. To pak dělám velké kroky. Jinak jsem ale docela konzerva a změny nemám ráda.
Nicméně já věděla, že to zaměstnání není pro mě. Bylo spíše dočasné, protože jsem ještě studovala a brala jsem to jako zkušenost. Pak jsem ale na Instagramu viděla nabídku práce od Elite Bloggers a dodnes si pamatuju, jak jsem si strašně přála tu práci získat. A tak jsem do toho dala všechno. A vyšlo to.
Měla jsi v dětství či dospívání nějakou vysněnou profesi? Kdy jsi začala pokukovat po marketingu a co tě na něm lákalo?
Vůbec ne. Vždycky jsem obdivovala lidi, kteří měli plán a jasno v tom, co chtějí dělat. Já to vlastně nevím dodnes a spíš přijímám to, co mi život “přináší” a nebojím se riskovat, zkoušet.
To, že jsem se dostala do marketingu, byla opravdu náhoda. Ani ho nemám vystudovaný. Ale to prostředí mě baví. Baví mě kreativní stránka, baví mě ta komunikace, která se jím prolíná a baví mě ta komunita, která je neskutečně inspirativní. Skvělé je, že odvětví marketingu vás pořád nutí se posouvat dál a neusnout na vavřínech. Většinou není žádná kampaň stejná.
Podle všeho tato práce naplnila tvá očekávání. Díky čemu si tě nejvíc získala? Existuje pro tebe do budoucna ještě nějaká pracovní „meta“, které bys ráda dosáhla?
Získala si mě asi hodně lidmi, které jsem právě za dobu v Elite Bloggers mohla poznat. Bavila mě tím “startupovým” prostředím, kdy tvoříte od nuly a vaše práce je vidět. Bavila mě ale především ta náplň práce, kdy jsem po nějaké době měla vážně pocit, že vím, co dělám a že v tom jsem dobrá. A to je pocit k nezaplacení.
Možná právě tyhle faktory přispěly k tomu, že jsem se nakonec ve firmě stala ředitelkou. Čímž jsem tam dosáhla asi mety největší a budu si muset jedině počkat na to, jestli si firmu nebudu moct koupit. (smích) To je samozřejmě vtip. V tuhle chvíli mám dané mety spíše mimo tohle pracovní prostředí.
Co považuješ v rámci svého působení v online prostředí za zlomový okamžik, případně zlomové okamžiky, pokud jich vnímáš více?
Poměrně zlomové bylo třeba to, když začaly vznikat další agentury, které se věnovaly influencer marketingu. Byla to příjemná změna mít konkurenci a snažit se být proto ještě lepší, přicházet s novými nápady a “obhájit” se u klientů.
Mezník bylo ale i poznání, že ne každá firma, ne každý influencer dělá svou práci dobře a čestně. Proto mě třeba moc bavila iniciativa, kdy jsme se jako firma snažili víc mluvit o spolupracích, transparentnosti a edukovat v tom.
No a v neposlední řadě to byl rozjezd podcastů, které jsou v poslední době tak oblíbené.
Už přes rok jsi také maminkou. Jak se v této životní roli cítíš? Co tě nejvíc překvapilo – ať už mile, či nemile?
Momentálně odpovídám na otázky v 11 hodin večer a cítím se dost vyčerpaně. (smích) Mateřství je láska a všechno krásné, co jste o něm kdy slyšeli. Zároveň je to často velmi vyčerpávající a člověk se pořád zpochybňuje, zda všechno dělá dobře a zda vychová dítě nejlépe, jak umí.
Předcházely rozhodnutí sdílet i mateřský obsah nějaké pochybnosti, nebo ti to přišlo zcela přirozené a automatické?
Od začátku jsem tvořila vždy obsah vycházející ze života. A ačkoliv jsem měla na začátku plán nestat se jen mama blogem, bylo to trochu nevyhnutelné. Přeci jen je to teď můj život, proto to je přirozené a dává to smysl. Zároveň ale občas bojuji s tím, jak moc dceru ukazovat. Už jsem měla i období, kdy jsem zpětně nějaké fotky mazala – ne proto, že by byly nevhodné. Na tom si hodně zakládám, aby měla Elen své soukromí a nikdy se nemusela stydět. Ale spíše s ohledem na to, jak často jsem ji na fotkách měla. Teď mám třeba zrovna období, kdy se snažím ji neukazovat tolik. Prostě to teď tak cítím. Kdo ví, co bude zase za pár měsíců.
Jak celkově k tvému online sdílení přistupuje manžel? Stane se někdy, že ti dá „stopku“, nebo tě vždy podpoří?
Manžel je velká podpora, ale samozřejmě hranice máme. Stopku mi dal jednou a zpětně musím říct, že právem. Bylo to v situaci, kdy si člověk uvědomí, že občas je lepší nesdílet všechno, aby v lidech nevyvolával zbytečné otázky. Víc k tomu asi říkat nebudu.
Na první pohled to mohou mít maminky influencerky v očích veřejnosti snazší, díky spolupracím, kontaktům, informacím a podobně, jistě to však obnáší i mnohá úskalí. Vnímáš nějaká ty osobně? Měla jsi někdy chuť z online prostředí zcela zmizet?
Několikrát! Občas mám období, kdy vážně dlouho nic nepřidávám, protože to tak třeba zrovna necítím nebo mě to online prostředí vyloženě štve. Zvláštní, slyšet to od někoho, kdo se na něm snaží prorazit, ne? Ale ano, já si plně uvědomuji jisté výhody a mnohokrát nám to ulehčilo život. Na druhou stranu je to ale pořád práce, i když si to lidé občas nemyslí, která bere velké množství času. To je za mě asi největší úskalí. Málokdy se cítím, že “nemám co dělat”. Vlastně mám pocit, že už ani neumím jen tak “lelkovat”.
Ale vybrala jsem si to, baví mě to a největší odměna pro mě je, když vidím, že to má smysl a někomu třeba můj obsah pomohl, někoho inspiroval, někoho povzbudil.
Občas míváme tendenci se na sociálních sítích srovnávat a zapomínat na to, že sdílený obsah není realita, a pro maminky to může být obzvlášť frustrující. Stane se ti to někdy taky? Máš případně nějaký osvědčený recept, jak se tím vypořádat?
Asi bych přímo neřekla, že sdílený obsah není realita. Tam hodně záleží na tom, koho sledujete. A já se za tu dobu naučila, že když mi někdo nepřináší radost nebo mi snad dokonce přináší pocit, že já nejsem dost dobrá, nesleduji jej.
Každopádně ano – tohle prostředí umí být nezdravé a je mi jasné, že kór pro maminky to může být tlak, kdy si nepřipadají dost dobré. Nebo hůř – mají pocit, že nemohou dát dětem třeba to samé. To je pro mě vždycky nejvíc odstrašující. Když maminky utrácí za věci, které někdo doporučil a které za to ve skutečnosti vůbec nestojí. A to jen kvůli tomu, že mají pocit, že musí.
Proto se snažím sdílet jak to hezké, tak i ty náročné dny. Říkat upřímně, co nám funguje, co ne. Ale třeba ukazovat taky alternativy. Ať už to je levnější varianta, nebo třeba vlastní výroba. Minule jsme třeba dělali sami postel, protože jsme za ni odmítali dát 7 tisíc. No, vyšla nás asi na 1200 korun. A z toho mám pak radost, když něco takového mohu předat dál.
Míváš někdy pocit, že je to mateřství v současné pandemické situaci těžší? Díky čemu se ti daří zachovávat pozitivní přístup?
Je to těžší v tom, že jste opravdu celý den doma a nemáte možnost se vídat s lidmi. S dítětem se pak ty dny stávají hodně monotónní. Chybí mi kroužky, aktivity, chybí mi potkávat se s maminkami, ale především mi to chybí kvůli Elen, která neskutečně miluje děti a vlastně si s nimi nemá kde hrát.
Každopádně se snažím hledat si alternativy. Chodíme hodně ven, snažíme se měnit prostředí – ať už je to chata, nebo návštěva u rodiny. To vždycky hodně pomůže. Ale nebudu lhát, už se těším alespoň na lepší počasí, kdy těch možností bude zase mnohem více.
I s malou holčičkou jsi v online prostředí stále aktivní. Máš dojem, že se ti podařilo najít ten správný balanc, nebo v tom někdy tápeš? Co je pro tebe klíčové, abys mohla takto fungovat?
Teď už cítím, že jsem našla balanc, ale byla doba, kdy jsem z toho padala na pusu.
Mám ale teď jasně danou prioritu – Elen. A zařekla jsem se, že moje aktivity nepůjdou na její úkor. Naštěstí mám kolem sebe ochotnou rodinu, která mi třeba jeden den v týdnu pohlídá, takže já se mohu věnovat svým aktivitám. Plus manžel je největší pomoc a opora – o víkendu mi dopřeje pár hodin na dohnání restů, večer koupe, abych si orazila, a podobně. Díky tomu se vlastně necítím ve stresu přes den a v tom týdnu obecně, protože přesně vím, kdy si nad povinnosti budu moct sednout a všechny dodělat.
Kdo z online tvůrců tě na tvé cestě doposud nejvíc ovlivnil? Kdo tě nejvíc inspiruje a motivuje nyní?
Já asi nemám jedno jméno. Každý, koho sleduji, mi předává něco jiného a každý mě svým způsobem nějak ovlivňuje a inspiruje.
Na závěr bychom se tě rádi zeptali na náš projekt. Vnímáš jej? Jak na tebe BloggersRE působí?
Vnímám jej od samého začátku a nejvíc se mi na něm asi líbí ta podpora tvůrců a propojování. Je příjemné, že existuje takové prostředí, Takže díky za to. A především moc děkuji za rozhovor. Takhle hezké otázky jsem dlouho nedostala.
$content$