Když zakládala vlastní značku, řešila primárně svůj vlastní problém s nedostatečnou nabídkou. Dnes Annu Pánkovou těší, když se může setkávat se spokojenými zákazníky. Čím se její Moonia liší od jiných slow fashion značek? Jak poznat opravdu kvalitní len? A ubírá se přístup Čechů k pomalé módě pozitivním směrem?
Značku Moonia jste založila kvůli nedostatečné nabídce pohodlných pyžam z přírodních materiálů. Proč si myslíte, že je takových kousků na našem trhu pomálu?
Když jsem se značkou začínala, chtěla jsem primárně vyřešit svůj problém. Měla jsem lněné povlečení a spalo se v něm báječně, proto jsem pátrala po pěkném elegantním lněném pyžamu nebo košili. A nenašla jsem nic, co by mě zaujalo a co by bylo ušito v České republice, a už vůbec ne z certifikovaných materiálů.
Od té doby vzniklo několik značek, které začaly pyžama nabízet. A já jsem za to ráda. Společně tak kultivujeme domácí šatník, který bývá velmi často opomíjen, protože „na doma je to přece jedno”.
Než jste přišla s vlastním brandem, věnovala jste se už někdy dříve šití oděvů? Vzpomínáte na své první kousky?
Ano, všechno bylo křivé a ze všeho lezly nitě. Nic moc. Asi jako každý začátek. Šicí stroj jsem dostala k 18. narozeninám od mamky, ale první pokusy byly ještě na jejím stroji, který dostala ona od své maminky.
Začala jsem různými taškami přes rameno, obaly na notebook, kosmetickými taštičkami… Ušila jsem si triko i sukni, větší ambice jsem ale neměla. Stroj jsem občas vytáhla na zkrácení záclon nebo jsem si ušila polštář. A teď ho mám zase připravený a chystám se ušít oblečení pro panenku. A věřím, že mi nějaký křivý steh dcera promine. (smích)
Své kousky šijete převážně ze lnu. Jak poznat opravdu kvalitní len?
Než jsem našla aktuální dodavatele, prošly mi rukama stovky vzorečků. Lněná látka má svá specifika a najít kvalitní a jemný len nebylo vůbec jednoduché. Vždy se dívám, kde byl len vyroben a jaké má certifikace. Naši dodavatelé lnu jsou z Česka, Velké Británie, Litvy a polské strany Krkonoš. Kupujeme již měkčený, tzv. sanforizovaný len. To zajistí, že je látka příjemná už na první dotek. Z každé nové látky ušijeme vzorek a testujeme.
Na svém e-shopu momentálně nabízíte tři limitované kolekce a na podzim plánujete novou kolekci. Můžete už nyní nastínit, co vaši zákazníci mohou očekávat?
Těšit se můžete na zemité tóny, které projasní paprsky babího léta. Nově zařazujeme Tencel, což je opravdu úžasný materiál na pyžama. Objevila jsem krásnou jemnou bavlnu s GOTS certifikací. A nově zařazujeme také domácí sety. Jedná se o teplákovou soupravu, triko a tílko. Vše bude spolu krásně ladit, těším se na to moc! A ještě jedno malé překvapení bude. Takový jeden čistý minimalistický kousek, který zákaznice rády vytáhnout i ven.
Bude tato kolekce opět limitovaná?
Některé produkty jsou limitované, protože dodavatel více látky už nebude mít. A některé, pokud se budou líbit, zařadíme do stálé nabídky. Mě baví limitky, protože se na nich můžu více „vyřádit” – často jsou to neokoukané vzory, nové materiály…
Plánujete k této příležitosti i módní přehlídku? Případně jste otevřená této možnosti do budoucna?
Letos na jaře jsem k tomu měla už velmi blízko, ale nakonec jsem se rozhodla ještě chvíli počkat. A jsem ráda. Určité věci zkrátka chtějí svůj čas. Ale ano, moc bych si přála takovou příležitost vyzkoušet.. Nechat projít modelky po molu jen v pyžamu a domácím prádle. Abychom konečně začali vnímat, že i domácí šatník má vliv na to, jak se cítíme a vážíme si sami sebe. I za zavřenými dveřmi.
Jak probíhá vytvoření nové kolekce? Máte nějaké speciální rituály, bez kterých se neobejdete?
Inspiruje mě příroda a její barevnost a taky sezóna. Na Vánoce se mi snad podaří ještě jedna mini festive capsule z hedvábí, jaro je vždy svěží, léto hodně o bílé a na podzim se vracíme zpět k sobě.
Speciální rituály nemám, ale na začátku je vždy tužka a papír, kam si načrtnu, jak by produkt měl vypadat, co splňovat a jak chci, aby se v něm zákaznice cítila. Pak vytvářím moodboard a volám konstruktérce, že pro ni budu mít práci.
V poslední době frčí trend pop-up shopů. Nezvažovala jste i takovou formu propagace podzimní kolekce?
Jeden pop-up mám za sebou, konal se v jednom concept storu na Vinohradech a určitě bych ráda něco podobného na podzim zopakovala. Je to super formát, jak produkty přiblížit dalším zákazníkům.
Loni jste se účastnila akce Slou Days v pražské Holešovické tržnici. Mohou váš příznivci vaší značky navštívit na nějakém festivalu i letos?
Ano, chystám se aktuálně na Lavrs Market, kam povezu všechny novinky. Na to se těším moc. Potkat návštěvníky, popovídat si o produktech… Moc mě těší, když mě přijde spokojená zákaznice pozdravit. Je to krásný pocit zadostiučinění z práce, když na konci toho dlouhého a náročného procesu tvorby značky je konkrétní člověk, který produkt s radostí nosí.
Na září také chystáte nový branding. Co všechno se pro klienty změní? Znamená to také, že se odchýlíte od původní myšlenky své značky?
Koncept, který by se zaměřil čistě na segment nočního a domácího prádla vyrobeného v Česku, tady chybí. S novým brandingem chystáme i rozšíření nabídky produktů ze segmentu wellness a health se zaměřením na ženy. A celkově se snažím, aby Moonia byla woman led business. Spolupracuji s Mumdoo – vlastně všechny kolegyně jsou maminky a baví mě, jak dokážeme být efektivní.
V Moonia se snažíte zpracovat co nejvíce zbytků a zákazníci si u vás mohou pořídit i hadrové prasátko. Proč zrovna prasátko?
Zpracovávat zbytky jsem začala při spolupráci s jednou šicí dílnou, která mi dodávala velké množství odřezků. Bohužel jsem poté zjistila, že šlo o její velkou neefektivitu. Dnes mám skvělé švadleny, které nad látkou opravdu přemýšlí, a tak zbytků máme minimum. Zvládneme vyrobit gumičky, odličovací tampony nebo čelenky. A to prasátko původně souviselo s dětskými pyžámky. Aktuálně jej neplánuji už došívat.
Klienti mohou vaši tvorbu zakoupit i v jedné pražské prodejně. V minulosti bylo ale prodejem více. Proč ta redukce?
Naší vlajkovou a nejoblíbenější prodejnou je Tvorba v Praze na Letné. V minulosti jsem vyzkoušela různé formy spolupráce, ale mně upřímně nejvíce funguje přímý prodej z e-shopu, a tak jsem spolupráci s obchody postupně utlumila.
Myslíte si, že se přístup lidí v České republice ke slow fashion ubírá spíše pozitivním směrem? Co vše by lidé měli brát v potaz při výběru oblečení?
Bohužel myslím, že tady čeští zákazníci ještě neobjevili všechny benefity pomalé módy a stále se primárně rozhodují podle ceny nového zboží. A to potvrdila i nedávná studie Provozně ekonomické fakulty v Brně. Jejich měl za cíl zmapovat spotřebitelské chování Čechů a Češek ve vztahu k udržitelnosti. Češi málo sami opravují věci, zvykli jsme si nové produkty ve velkém množství objednávat online a po několika nošeních vyřadit nebo vyhodit. Až třetina šatníku zůstává na ramínku. Hlavním rozhodovacím faktorem je stále cena. Málokdo se odváží koupit jeden dražší kvalitní kousek na několik sezón. Stejně tak povědomí o certifikacích oblečení u nás není tak rozšířené, přitom to, co nosíme jako první vrstvu oblečení, má vliv na náš zdravotní stav.
Zkrátka, budovat značku s lokální módou v Česku je často dobrodružná cesta s divokou trajektorií.
Zdroj: MUNI, autorský rozhovor
$content$