Natálie Taclíková se živí jako manažerka sociálních sítí a content creatorka, což jí dává svobodu pracovat a cestovat kdekoliv po světě. Na svém cestovatelském instagramovém profilu sdílí nejen své zážitky, ale i tipy, jak cestovat levněji a častěji. Jak se jí daří skloubit práci s cestováním? Jaké aplikace jí usnadňují plánování a realizování cest i do vzdálenějších destinací? A díky čemu je podle ní možné na cestách nejvíce ušetřit?
Jak zvládáš balancovat mezi školou, prací na dálku a cestováním? Máš nějaké triky nebo rutinu, která ti pomáhá udržet si vše pod kontrolou, vyhnout se zbytečnému stresu a naplno si užívat zážitků?
Balancování mezi školou, prací a cestováním je pro mě občas jako horská dráha – někdy to jde hladce, jindy je to náročnější. Momentálně píšu diplomku, vrátila jsem se z pětitýdenní cesty po Thajsku a vedle toho pracuji, takže to rozhodně není taková pohoda, jak to může vypadat na sociálních sítích.
Důležité je mít systémy, které mi pomáhají držet vše pod kontrolou. Osobně se spoléhám na Pomodoro metodu a to do listy, které mi umožňují plánovat si úkoly a uvolnit hlavu – všechno mám napsané a nemusím na to myslet.
Při cestování se snažím práci přizpůsobit času a místu. V Thajsku mi například pomohl časový posun, díky kterému jsem mohla přes den objevovat nová místa a pracovat až večer. Naopak na Kanárských ostrovech jsem upřednostňovala ranní bloky, abych měla zbytek dne volný. Navíc se vždy snažím udělat co nejvíc práce předem, abych si cestování užila s minimem stresu.
Jak ses vlastně dostala k práci na dálku a co bys poradila lidem, kteří by chtěli najít práci, kterou mohou dělat odkudkoliv?
K práci na dálku jsem se dostala úplnou náhodou. Při přípravě na tříměsíční práci animátorky v Albánii jsem si dělala životopis na portálu, kde jsem asi omylem zaškrtla, že hledám práci obecně. O pár měsíců později mě kontaktoval můj první šéf s nabídkou. Po tříkolovém výběrovém řízení jsem získala svou první práci, kterou jsem mohla dělat odkudkoliv.
Pokud někdo hledá práci na dálku, doporučila bych rozhlédnout se ve svém okolí, jestli někdo nehledá správce sociálních sítí, pomoc s administrativou nebo něco podobného. Hodně mi pomohl i networking – díky kontaktům jsem získala spoustu zakázek. A skvělé jsou také facebookové skupiny zaměřené na freelancing nebo remote práci, kde se objevují nabídky.
Hlavní je nebát se začít, zkoušet nové věci a být otevřený příležitostem. Nikdy nevíte, odkud může přijít ta vaše – někdy i z nečekaného omylu!
Na svých sociálních sítích sdílíš spoustu momentů ze svých cest. Nemáš někdy pocit, že tě online svět připravuje o skutečné prožívání drobných momentů? Co ti pomohlo si zdravě nastavit hranice, kdy jsi online a kdy si užíváš přítomnosti?
Sdílení momentů z cest je pro mě přirozené, dělám to už od svých 18 let sama pro sebe. Zaznamenávám si vzpomínky, na které se ráda zpětně dívám. Natáčení a focení mě baví, a dokonce si všímám detailů, které by jiní možná přehlédli. Sdílet veřejně jsem ale začala až v lednu 2024, přišla mi to totiž škoda nechat si všechno jen sama pro sebe.
V poslední době si ale dávám větší pozor, abych se soustředila víc na přítomný okamžik. Pomáhá mi k tomu hlavně to, že na cestách nejsem sama – většinou cestuju s přítelem nebo kamarády, a přijde mi škoda strávit celý výlet snahou získat ten „dokonalý“ záběr.
Pro mě je důležité být autentická, a proto nepřeháním ani s natáčením, ani s kontrolou výsledku. Na mých sociálních sítích nenajdete „modelkovské“ fotky, kde bych si 10 minut nastavovala pózu – natočím nebo vyfotím něco spontánního, a tím to pro mě končí. Cílem pro mě není vytvořit dokonalý obraz, ale zachytit momenty takové, jaké jsou, a zároveň si je užít naplno.
Ráda objevuješ nová místa, proto se nabízí otázka, kde hledáš levné letenky. Máš nějaké tipy, jak při jejich koupi ušetřit?
Levné letenky hledám přes Google Flights a nakupuji přímo na webu letecké společnosti, abych měla vše pod kontrolou. Flexibilita je pro mě klíčová – ceny se mění den ode dne, takže být otevřená různým datům nebo destinacím mi ušetří spoustu peněz.
Mezi další tipy, které mi fungují, patří výběr odletového letiště, lety s přestupem a sledování akčních nabídek. Někdy se totiž vyplatí letět z jiného letiště, i když je dál. Například z Vídně nebo Berlína bývají ceny mnohem nižší než z Prahy. Přímé lety bývají dražší, takže pokud máte čas, zkuste hledat lety s přestupem. A kromě Google Flights sleduji také instagramový profil Error Fares, weby jako Zaletsi.cz nebo Honzovy letenky, kde pravidelně zveřejňují akce a tipy na super letenky.
A nakonec, pokud nejsem fixovaná na konkrétní místo, nechám si raději „vybrat“ destinaci podle toho, co je zrovna dostupné a cenově výhodné.
Plánování cest není vždy jednoduchý úkol. Používáš nějaké aplikace nebo nástroje, které ti pomáhají?
Na plánování cest nejvíc využívám Google Mapy, kam si ukládám zajímavá místa, a Worldee, kde mám přehled a přesunech a přibližné náplni dní. Inspiraci hledám na TikToku a Instagramu, kde si podle lokality projdu tipy od ostatních cestovatelů. Když potřebuji rychlé informace nebo sestavit plán, pomáhá mi ChatGPT.
I přesto nechávám hodně věcí náhodě – někdy mám seznam míst, ale rozhodnu se podle nálady. Právě tak jsem objevila třeba Similan Islands, na které jsem narazila náhodou při procházení Google Map. Takže pro mě je ideální kombinace plánování a spontánnosti.
Nedávno jsi absolvovala solo trip na Mallorcu. Byla to první dovolené, na kterou jsi vyrazila úplně sama?
Ano, Mallorca byla můj úplně první solo trip. Pokud nepočítám Albánii, kam jsem odletěla sama jako animátorka – ale to nebyla klasická solo dovolená, protože jsem tam měla lidi, které jsem znala už ze školení. Mallorca byla jiná. Byla jsem tam skutečně sama za sebe a musela jsem se spolehnout jen na sebe, což bylo skvělé.
Jaké benefity podle tebe solo cestování přináší?
Solo cestování mi ukázalo, jak moc je člověk odkázaný sám na sebe – od plánování dopravy, přes rozhodování, co budu jíst, až po zvládání různých situací. Zároveň mi to dalo prostor utřídit si myšlenky a zpomalit. Na sociálních sítích často vidíme, jak cestovatelé každý den něco objevují, a já měla tendenci dělat to samé. První čtyři dny jsem přepálila a pak jsem zjistila, že víc než nahánění míst mi dává smysl jen být, odpočívat a užívat si atmosféru.
Navíc mi došlo, že není nutné vidět všechno najednou. Mallorca je snadno dostupná a můžu se kdykoliv vrátit. A to je něco, co bych doporučila i ostatním – není nutné spěchat a snažit se za každou cenu „odškrtnout“ co nejvíc míst. Někdy je lepší si destinaci opravdu prožít.
Cestování může přinášet spoustu nových zážitků a kontaktů. Jak si na cestách hledáš nové parťáky a jaké máš tipy, jak se seznámit s novými lidmi v zahraničí?
Cestování mi přineslo spoustu skvělých přátel a většinou to bylo úplně spontánní. Třeba s jednou kamarádkou jsme se poprvé potkaly na letišti – já nastupovala do letadla, ze kterého ona právě vystoupila, a setkaly jsme se na gatu. Dnes už jsme dobré kamarádky a nakonec jsem za ní letěla na víkend na Mallorcu. Další přátelství vzniklo přes Instagram – nejdřív jsme si jen reagovaly na fotky, pak jsme si začaly psát a nakonec se potkaly naživo.
Co se týče seznamování přímo na cestách, nejvíc nových lidí jsem poznala na organizovaných výletech, třeba přes Get Your Guide. Tyhle výlety jsou skvělá příležitost potkat lidi, kteří mají podobný cestovatelský mindset. Celkově si myslím, že stačí být otevřený novým příležitostem – ať už online, nebo v reálném světě. Často to ani nemusí být cílené, prostě se to stane přirozeně.
Jak vypadá tvoje rutina, když jsi na cestách a zároveň potřebuješ pracovat? Co ti pomáhá být produktivní i v momentech, ve kterých bys raději jen ležela na pláži?
Práci si rozděluji do bloků – buď ji udělám ráno, nebo večer, abych měla přes den volno. Jako motivaci si vždy naplánuju něco, na co se těším, což mi pomáhá úkoly rychle dokončit.
Ne vždy je to ideální, někdy mám tolik práce, že se na pláž ani nedostanu. Snažím se ale co nejdřív odbavit to nejnutnější, abych měla zbytek dne na objevování. Největší motivací je pro mě vidina zážitku, o který nechci přijít – a to zatím vždycky fungovalo.
Kdybys měla zmínit jednu věc, kterou tě cestování naučilo, co by to bylo? A je něco, co tě na cestování opravdu překvapilo?
Možná to zní netradičně, ale cestování mě naučilo vážit si toho, že jsem se narodila v Česku. Když jsem byla mladší, chtěla jsem žít v zahraničí, ale čím víc cestuju, tím víc si uvědomuju, jak dobře se tu máme. I když tu nemáme moře a občas si na něco stěžujeme, máme skvělé zdravotnictví, bezpečí a domov, kam se vždycky těším.
Co mě na cestování překvapilo? Hlavně to, jak se lidé v různých zemích liší nejen kulturou, ale i přístupem k životu. Každá destinace má svou atmosféru a svá pravidla, a i když se může zdát, že svět je propojený víc než kdy dřív, rozdíly mezi zeměmi jsou pořád obrovské – a to je na cestování fascinující!
Vzpomínáš si naopak na nějaký opravdu nepříjemný zážitek, který se ti během cest přihodil? Případně napadlo tě zpětně, jak by se mu příště dalo předejít?
Jeden z nejhorších zážitků byl, když jsem musela navštívit albánskou nemocnici kvůli infekci způsobené zlatým stafylokokem. Lékaři mi museli oholit kus hlavy a provedli zákrok bez lokální anestezie. Bolelo to jako čert a celkově to byl dost nepříjemný zážitek, který mi znovu připomněl, jak obrovskou výhodu máme v Česku díky kvalitní zdravotní péči. Bohužel takovým situacím se někdy nedá úplně předejít, a proto je pro mě cestovní pojištění naprostý základ – nikdy nevíte, kdy ho budete potřebovat.
Další nepříjemná situace se stala mému příteli, když jsme letěli na dovolenou po státnicích. Zapomněl si cestovní doklady, takže jsem odletěla sama, aniž bych věděla, jestli za mnou vůbec dorazí. Nakonec to ale zvládl – musel se vrátit do Liberce pro občanku, přebookoval si let, přidal si neplánovanou zastávku v Římě a asi za 13 hodin se ke mně připojil. Dnes se tomu smějeme a bereme to jako dobrodružství, ale v ten moment to bylo dost stresující. Tomuhle se ale dalo snadno předejít – prostě si pořádně zkontrolovat doklady před odjezdem.
Vnímáš nějaké rozdíly mezi cestováním mužů a žen? Jaké jsou podle tebe největší rozdíly ve vnímání bezpečnosti, plánování nebo třeba spontánnosti během cest? Myslíš, že holky musí být při sólo cestování opatrnější, nebo je to spíše o přístupu každého jednotlivce?
Obecně mezi muži a ženami v cestování nevidím zásadní rozdíly – snad kromě toho, že kluci si často hledají, kde se hraje fotbal. (smích) Největší rozdíl vnímám v přístupu k bezpečnosti a plánování.
Co se týče bezpečnosti, myslím si, že nejde ani tak o pohlaví, ale spíš o zodpovědnost a přístup každého jednotlivce. Sama jsem se při sólo cestování nikdy necítila ohrožená, protože jsem se držela rušných míst a vyhýbala se situacím, které by mohly být riskantní. Klíčem je poslouchat intuici a používat zdravý rozum.
V plánování bývají rozdíly znatelnější – mám pocit, že kluci jsou větší „go with the flow“ typy, kterým stačí pivo a sluníčko, zatímco holky si víc dávají záležet na estetice a celkovém dojmu z cest. Ale nakonec jde hlavně o osobní styl cestování, ať už si ho každý užívá po svém.
Co bys doporučila lidem, kteří by rádi cestovali, ale mají jen omezený rozpočet? Jaké kroky nám mohou pomoci na cestách výrazně ušetřit?
Cestování nemusí být drahé, pokud člověk ví, na čem se dá ušetřit. Největší rozdíl často udělají levné letenky, které se vyplatí hledat s předstihem nebo sledovat akční nabídky. Podobně je to i s ubytováním – čím dřív ho člověk řeší, tím lepší ceny najde. Pro nízkonákladové cestování jsou skvělou volbou hostely, Airbnb nebo sdílené ubytování.
Na platby v zahraničí doporučuji Revolut kartu, která nabízí výhodné směnné kurzy bez skrytých poplatků. Vyplatí se také vyhýbat směnárnám na letištích a v turistických centrech, kde bývají horší kurzy.
Na jídle se dá ušetřit tím, že člověk vyhledává místní restaurace místo turistických pastí. Skvělý trik je hledat „cheap eats“ na Google Mapách, nebo se jednoduše zeptat místních na doporučení.
Co se týče dopravy, chůze je zdarma a zároveň nejlepším způsobem, jak poznat město. Pokud to není možné, vyplatí se využívat hromadnou dopravu nebo sdílené jízdy místo drahých taxíků. Ve skupině se často vyplatí půjčit si auto a rozdělit náklady.
Další chytré tipy jsou cestovat mimo sezónu, kdy jsou levnější letenky, hotely i vstupy, využívat free walking tours, které jsou zdarma a fungují na dobrovolném příspěvku, a plánovat si rozpočet předem, aby člověk zbytečně neutrácela tam, kde nemusí.
Nakonec jde hlavně o přístup – pokud jste flexibilní a otevření různým možnostem, dá se cestovat i s menším rozpočtem, aniž byste se museli jakkoli omezovat.
Kdybys měla možnost pracovat a žít kdekoliv na světě, kam bys vyrazila a proč? Je nějaké místo, které tě svou energií a atmosférou momentálně láká nejvíce?
Kdybych si mohla vybrat jakékoliv místo na světě, určitě by tam muselo být moře, teplo a pohodová atmosféra. Momentálně mě nejvíc láká Thajsko, kde jsem nedávno strávila několik týdnů. Lidi jsou tam neuvěřitelně milí, životní náklady jsou nízké, a celkově se tam skvěle kombinuje práce s cestováním.
Velkým plusem je časový posun – práce na dálku tam funguje ideálně, protože dopoledne můžu prozkoumávat okolí a pracovat až odpoledne a večer, když jsou lidé v Česku online. Většina výletů a aktivit probíhá dopoledne, takže to krásně zapadá do konceptu work-life balance. A bonus? Nemusím žehlit a prát, protože tam jsou prádelny na každém rohu! (smích)
Pokud bych se měla držet Evropy, tak by to byly Kanárské ostrovy – celoročně příjemné klima, krásná příroda a ideální podmínky pro práci i odpočinek. Ale ať už Asie, nebo Evropa, důležité je, aby se tam člověk cítil dobře a mohl si užívat nejen práci, ale i život kolem sebe.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$