Pokud vám jméno Olga Zbranek Biernátová nic neříká, možná ji budete znát z online světa pod přezdívkou “nofreeusernames“. Olga je knihomolka, skvělá markeťačka, členka Humbook týmu, a rovněž autorka dvou knih. V rozhovoru s ní proto samozřejmě nesmí chybět zmínky o knížkách a marketingu. Věděli jste ale, že je místem jejího narození Moskva? Proč je skvělé během života načerpat co nejvíce pracovních zkušeností? A co ji baví na žánru young adult? Pojďte se dozvědět mnoho dalšího, a pokud Olgu ještě nesledujete na Instagramu, měli byste to po přečtení rozhovoru rozhodně napravit!
Oli, když si o tobě člověk hledá nějaké informace, zjistí, že ses narodila v Moskvě. Znamená to, že jsi žila nějakou dobu v Rusku?
Jen asi tři měsíce, takže si toho moc nepamatuju. Máma pochází z Ruska, táta tam byl na služební cestě. Než se stačily vyřídit papíry kvůli stěhování, byl můj příchod na svět už na spadnutí a máma nechtěla riskovat porod ve vlaku. Když mi byly čtyři dny, měla jsem své první focení na české ambasádě v Moskvě na transportní pas. Nevypadám na něm moc spokojeně – takový malý bručoun zabalený v dece.
Na svém instagramovém profilu o sobě prohlašuješ, že své výplaty utrácíš za tři věci: knížky, lego a Funko Pop figurky. Máš ještě nějaké další vášně a koníčky, které tě definují?
Knížky jsou asi největší kus mého života a na všechno kolem nich padne 90 % mého času. Dál ještě miluju filmy a seriály – v kině i na Netflixu, občas si zazpívám, teď chci zkusit busking, kterému se věnuje můj muž. Dovolené trávím cestováním po světových metropolích a navštěvováním galerií – mojí specialitou je nasírací umění a ošklivé děti na středověkých obrazech.
Jelikož jsi skvělou knižní markeťačkou, je tvoje práce spjata s láskou ke knížkám. Jak u tebe tato láska vznikla a kdy ses rozhodla, že knížky se stanou součástí tvého zaměstnání?
Já jsem hodně četla už jako malá. Když jsem šla do první třídy, přestěhovali jsme se z vesnice do města – nikoho jsem neznala, neměla kamarády, tak jsem začala chodit do knihovny. Pak jsem si našla partu a čtení šlo stranou, vrátila jsem se k němu až s vydáním Harryho Pottera. To byl pro mě zásadní moment.
Kariéru kolem knih jsem si pak vybrala trochu náhodou, když jsem se rozhodovala, kam půjdu na výšku. Rozhodla jsem se zkusit knihovnictví s tím, že v knihovně nikdy pracovat nechci a zaměřím se na tu informační část oboru, co se točí kolem nových technologií. A pak jsem šla pracovat do knihovny. (smích) Na výšce to celé začalo – projekt Guerilla Readers, začátky Facebooku, z knihovny do nakladatelství, pak do knihkupectví a teď jsem v Albatros Media. Zpětně musím říct, že nic z toho jsem neplánovala, všechno se to tak nějak správně sešlo.
Kdyby sis mohla vybrat pouze tři tvé nejoblíbenější knížky, které by to byly?
Tahle otázka je noční můrou každého knihomola, ale nebojte, my máme vždycky vymyšlenou odpověď. Já mám celý svůj knižní život na prvním místě stále jednu a tu stejnou knihu – Harryho Pottera. Ty další dvě už jsou horší na rozhodování, to se v čase dost mění a odráží moji aktuální čtenářskou náladu. Z letos přečtených knih je na topce Neviditelný život Addie LaRue a Purple Hyacinth, což je komiks, který si můžete zdarma přečíst v aplikaci Webtoon.
Kromě toho, že s knížkami pracuješ a tvůj život se točí kolem jejich propagace, ty sama jsi také autorkou. Prozatím ti vyšly dvě knížky a obě z žánru young adult. První z nich s názvem Navždycky a druhá Miluju Tě. Já Vím. Co je ti na žánru young adult blízké?
Já jsem typ čtenáře, který u knih rád odpočívá, vždycky jsem to tak měla. Navíc miluju romantiku, svižný děj, když jde příběh dopředu, nezdržuje se stránkami vnitřních úvah a popisů a baví mě fantasy a dystopie, ale právě ty lehčí – young adultové. Taky ten žánr miluju kvůli komunitě, kterou má kolem sebe. Čtenáři young adult těmi knížkami fakt žijí a nahlas jim fandí – zažít třeba HumbookFest, náš největší young adult festival, je neskutečně úžasné. Když teda zrovna není pandemie, no…
Co tě vlastně k napsání těchto příběhů, které na sebe navazují, vedlo? A nakolik jsou některé z postav inspirované tebou samou?
Já jsem nejdřív psala storki, což jsou krátké chat fiction příběhy, které jsou kompletně napsané v konverzacích a čtou se v appce na mobilu. Ty byly tak populární, že mě oslovila Katka, redaktorka z CooBoo, jestli z toho nechci napsat knihu. Nejdřív jsem jí říkala, že to fakt nedám, ale pak to ve mně začalo hlodat, a když jsem vybírala kupu zbylé dovolené a byla skoro měsíc doma, zkusila jsem to a ono to šlo. Tak vzniklo Navždycky – to byla knížka, kterou jsem ze sebe dostala opravdu rychle, a když jsem byla v tom psacím záchvatu, začala jsem psát Miluju tě. Já vím. K tomu mě vedl zájem o jednu z vedlejších postav z Navždycky, které jsem chtěla věnovat vlastní příběh. Miluju tě. Já vím jsem dopsala ještě předtím, než vyšlo Navždycky. I tam jsem si vyhlédla jednu vedlejší postavu, jejíž příběh se rodí ve třetí knize. Úplně neplánovaně si tady zase dělám volnou sérii.
Mnou je inspirované úplně všechno – to, čím aktuálně žiju a mám kolem sebe, vždycky dám do knihy. Co mě baví, co jsem viděla, co poslouchám, dala jsem do příběhu svoji kočku, hromadu kamarádů i náhodných známých. S každou svou hlavní postavou mám něco společného, nikdy to ale nejsem úplně já, tak velkou osobnost zase nemám.
Kromě jiného jsi i členkou týmu zmíněného Humbooku, který se právě kolem knížek žánru young adult točí. Na Instagramu váš profil sleduje přes 26 tisíc lidí. Čím si myslíš, že si Humbook získal u lidí takovou popularitu?
Hodně nám pomohl festival, který každý podzim pořádáme, a další akce během roku. Dali jsme komunitě kolem young adult knih příležitost se potkávat, být sami sebou, plnit si čtenářské sny. Pak se nám do toho hodně promítá naše vášeň pro knihy, proto vymýšlíme různé výzvy, kvízy, natáčíme videa… Je to autentické, protože nás to baví a protože ty knihy fakt čteme a máme rádi. Dnes jsme platforma, kde si každý fanoušek young adult něco najde, nabízíme mu informace, zábavu i prostor pro to seznámit se s dalšími knihomoly. Nakonec nám pomáhá i zázemí velkého nakladatelského domu – v Albatros Media vychází nejvíc young adult knih a mnohé z nich jsou fantastické. Bez dobrých knížek by ten projekt nikdy nemohl vyrůst.
Na srpen si Humbook tým přichystal výzvu #zivotautora, která je zaměřena na české spisovatele. Jak se tento nápad zrodil?
Je to obecně kvůli podpoře české tvorby. V young adult se teď mnohonásobně víc čte překladová literatura – je to i tím úzkým propojením se zahraničními bookstagramy a obecně angloamerickým knižním světem, který sledují blogeři i čtenáři. Proto to knihy ze zahraničí u nás mají mnohem jednodušší. Teď už je Humbook natolik silný, že dokáže konečně slušně pomoct i českým knihám, takže jsme se více zaměřili i na ně. Hodně to vloni urychlila právě pandemie, kdy jsme měli ryze český HumbookFest a nakladatelé obecně (i mimo young adult) začali akcentovat českou tvorbu, je totiž mnohem levnější – nemusí se překládat apod. Také se mnohem víc dá s českými autory spolupracovat, zapojovat je do různých výzev, z čehož je pak mnohem zajímavější obsah, který lidi baví. #zivotautora je jeden střípek v naší strategii na podporu české young adult tvorby.
Instagram Humbooku je tvořen knižními citáty, které jsou prokládány knižními tipy, výzvami a soutěžemi. Jak probíhá tvorba vašeho obsahu? Pořádáte například nějaká pravidelná setkání, na kterých probíráte nápady? A je plánovaný obsah klíčem k úspěchu?
My plánujeme hodně. Já a Veronika Sonnková, která projekt Humbook vede a má na starosti hlavně akce a offline věci, se potkáváme každý týden. S holkama z HumbookTeamu máme pak kreativní schůzky jednou za měsíc a skoro každý den jsme v kontaktu přes Messenger. Já většinou přijdu s plánem, co vychází, s tím, co mám už sama vymyšlené, nebo k čemu bych chtěla něco udělat a společně to pak dáváme dohromady, brainstormujeme a nakonec rozdělujeme úkoly, kdo co nachystá. Humbook je už tak velký a má tolik profilů na různých sociálních sítích, že to bez plánu ani nejde. To by byl děsný chaos.
Když se vrátíme zpátky k marketingu, jaké vlastnosti musí, podle tebe, mít správný markeťák?
Záleží, co promuje. Když by dělal knihy jako já, musí být čtenář, bez toho se to podle mě neobjede. Respektive obejde, ale jde to cítit a musí to nadšení, které mu chybí, pak někde kompenzovat. Důležité je držet krok s fanoušky, vědět, čím žijí, co je baví, co aktuálně řeší. Někdo se opírá o výzkumy, někdo je přímo mezi nimi. Stopro to musí být kreativní člověk a být schopný ze sebe ždímat to množství obsahu, textů, nápadů, aby to nebyla nuda a nestagnovalo to. No a za mě je skvělý markeťák i člověk s perfektními organizačními schopnostmi, dobrý analytik, člověk, co se nebojí Excelu.
A jak moc jsou pro marketing důležité zkušenosti z oboru? Sama jsi vystřídala několik prací – například jsi byla členka skupiny Guerilla Readers, pracovala jsi v knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, starala ses o marketing společnosti Neoluxor a nyní se staráš o marketing nakladatelství Albatros Media. Jak moc tě všechny tyto pracovní zkušenosti formovaly a co ti přinesly?
Zkušenost je všechno. Já jsem marketing nikdy nestudovala, ani na výšce jsme neměli jediný předmět na toto téma. Učila jsem se praxí, na konferencích, na netu, odkoukávala best practises, učila se od zkušenějších kolegů v oboru. Pro mě jsou tedy zkušenosti, které jsem nabrala ve všech svým zaměstnáních, zásadní a vždycky mě posunuly o pořádný kus dopředu. Velkou výhodou pro mě dnes je, že jsem prošla v tom knižním prostředí skoro vším a moje znalost knižního byznysu je dnes na velice dobré úrovni, ze které můžu dobře čerpat. To je totiž něco, co nenasajete za rok v nakladatelství nebo třeba v knihkupectví. A kromě toho mi každá ta položka v životopisu přinesla nové výzvy. Něco, co neumím, ale musím nějak vyřešit. Díky tomu nelenivím a pořád se učím.
Jsou podle tebe nějaké chyby, kterých by se měli tvůrci online obsahu vyvarovat?
Mohla bych ji vymyslet desítky, ale teď mě napadá jedna – když začínáte, jste všem jedno, nikdo si nesedne na zadek jenom z toho, že jste si založili účet na Instagramu. Vzpomeňte si na to i v době, kdy máte tisíce fanoušků. Protože i jim můžete začít být velice rychle jedno, pokud se nebudete snažit. Na vaše místo na výsluní se tlačí tisíce dalších. Já jsem mockrát selhala v tom, že jsem si začala být příliš jistá sama sebou a přestala jsem makat. Musíte makat. Pořád.
Myslíš si, že existuje nějaký univerzální návod na to, jak vybudovat skvělý firemní Instagram a úspěšné profily i na ostatních sociálních sítích jako Facebook, Twitter a podobně?
Bohužel ne, kdyby existoval, dokázal by to každý a taky by to začala být pořádná nuda. Každá značka potřebuje jinou strategii, potřebuje toho správného člověka na její naplnění a taky potřebuje trochu toho starého dobrého štěstí. A trpělivost. A často i peníze.
Umíš od sebe oddělit svůj pracovní a soukromý život, nebo jsou oba tyto světy propojené a pracuješ neustále?
Neumím. Měla bych, ale neumím. Moje práce je můj velký koníček, i když si neužívám úplně všechny její části, to zas aby si někdo nemyslel, že si celý den čtu a postuju na sítě. Poslední dobou se víc snažím mít i nějaký čas, kdy fakt nesáhnu na práci. Třeba letos jsem poprvé zkusila dovolenou, kdy jsem ani jednou neotevřela e-mail. Bylo to boží! I když to po návratu do práce byl pak trochu hell. Work life balance je něco, co totálně nezvládám, ale na druhou stranu z toho nejsem úplně v háji právě proto, že moje work je můj life.
Jelikož tě zpovídá členka týmu BloggersRE, nelze se nezeptat, zdali ti je náš projekt povědomý? Sleduješ náš Instagram a čteš články na našem webu?
Vůbec jsem vás neznala. Ale ono to není u mě nic neobvyklého, já mám vypěstovanou svou sociální bublinu a nejsem moc velký objevovač nových věcí. Ke mně se něco nového dostane fakt jenom tehdy, když mě to praští mezi oči. Navíc jsem tak moc zaměřená na young adult svět, že to, co pluje mimo něj, málokdy objevím bez pomoci.
Která sociální síť tě nejvíce baví a je na ní, podle tebe, nejlepší zpětná vazba od sledujících?
Stoprocentně Instagram – líbí se mi, kolik formátů a způsobů komunikace s lidmi nabízí. Ale jak jsem říkala, můj osobní Instagram je hodně bublina, ze které málokdy lezu ven. To si zas užívám víc na TikToku. Ten teda totálně neumím, ale hodně ho sleduju. Až se stydím za to, jak ho jdu na pět minut otevřít, že projedu for you a pár hashtagů, a najednou je hodina v háji.
Jaké instagramové profily ráda sleduješ a co tě na sociálních sítí nejvíce baví?
To je jak se ptát na tři nejoblíbenější knihy. (smích) Já sleduju hlavně knižní profily, to je jasné, a mimo ně takový náhodný miš maš. Fuckology mi často mluví z duše, ze zpravodajství je topka Deník N, pak sleduju spoustu fan artistů a zastoupení mají i celebrity, do kterých jsem platonicky zamilovaná, v čele s Benem Barnesem. Mám divný Instagram. (smích) A momentálně mě asi nejvíc baví ten TikTok. Je to peklo, tak trochu ho i nesnáším, jsem na to už fakt stará, ale fascinuje mě, jak jsou na něm lidi kreativní a co tam všechno nevymyslí. Je plný totálních blbin, ale velice dobře udělaných blbin.
Můžeš se s námi ještě na závěr podělit o nějaké knižní tipy, na které se můžeme od nakladatelství Albatros Media v nejbližší době těšit?
Kolik? Můžu třeba i deset, dvacet? Ne, to si dělám srandu, tak trochu. Z young adult doporučím tři svoje topky: britskou fantasy Opačno, odehrávající se v magickém viktoriánském Londýně, Všechny stránky Amélie, strašně krásnou knihomolskou contemporary, a Z krve a popela, což je takové moje guilty pleasure, co se bude líbit fanouškům Sarah J. Maas. A mimo young adult se teď nejvíc těším na novou knihu Tomáše Etzlera Novinářem v Číně, v Albatrosu vyjde další dětská knížka od Rowlingové, mám ráda humor Michaela Třeštíka, ten bude mít taky novou knihu, a nakonec si chci přečíst druhou Enolu Holmes, tu jsem si zamilovala díky adaptaci na Netflixu. To jsou teda tipy přímo podle mě, kdybych se ale měla zaměřit na ty největší podzimní pecky, vytáhnu jména jako Třeštíková, Zibura, Vojáček, Morrisová a další.
A plánuješ ty sama sepsání další knížky?
Zrovna na tom pracuju. Zbývá už jen dopsat konec, tak snad se k němu dokopu.
$content$