Vindy Krejčí se nebojí výzev, a proto se s radostí chopí takřka každé příležitosti, která se jí naskytne. V rámci produkce Xartvin má na starost tvorbu kreativního obsahu pro marketingové aktivity svých klientů. Mimoto se věnuje modelingu, v rámci něhož se stala tváří několika reklamních kampaní a dostala se do užšího výběru na soutěži Miss Global v Kambodži. Její komunikační schopnosti ji přivedly také k příležitosti moderovat a televiznímu natáčení. V minulosti jste ji mohli vidět například v reality show Praha – den & noc, kde ztvárnila hlavní postavu Míšu. Která zkušenost ji nejvíce obohatila? Na jaké další projekty se můžeme těšit? A co Vindy inspiruje?
Čemu se momentálně věnuješ?
Má práce je poměrně různorodá, ale pomyslně ji můžeme rozdělit na takové dvě divize. Podnikání a produkce v rámci mé kreativní produkce Xartvin, a pak umělecká činnost jako modelka a moderátorka.
Vyzkoušela sis hraní v seriálu, modeling i moderování. Jaká činnost ti přinesla nejvíce zkušeností a co tě nejvíce baví?
Každá je obohacující v něčem jiném a každá zkušenost mi něco dala. Co mě ubíjí, je stereotyp, takže se mi líbí, že je má práce jiná, pestrá a různorodá.
Na práci modelky se mi líbí, že jsem v podstatě takovým živoucím dílem kreativců. Vytvoří mi make-up, účes, styling a na mě je pak „prodat to” v nejlepším světle. V rámci Praha – den & noc jsem naopak nasávala, co mi říkají režiséři, a učila jsem se za pochodu, co vlastně sama dokážu vyjádřit a zahrát. Například opilost nebo pláč. Toho jsem se bála, ale bylo to skvělé! (smích) Během moderování jsem sama za sebe a přizpůsobuji svůj projev události a formátu, který moderuji.
Ať už jsem na place v jakékoli roli, vždy si to užívám a jsem do práce ponořená na 150 %.
Jakou práci si ještě plánuješ vyzkoušet?
Letos byla naše produkce Xartvin oslovena, abychom se starali o PR komunikaci v online prostoru pro významný veřejnoprávní subjekt. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Byla to výzva s ohledem na to, že témata musela mít politický podtext, ale šlo o skvělou zkušenost. Zároveň jsem poprvé organizovala velký edukativně-motivační projekt The ŽENY, což byla také výborná škola. Uvidíme, jaké příležitosti a práce se dále naskytnou. Už se na ně těším!
Jak vzpomínáš na svou účast na soutěži Miss Global v Kambodži?
To by bylo povídání na samostatný rozhovor, ale vzpomínky jsou určitě pozitivní. Nabídku letět jsem dostala asi dva měsíce před soutěží, na kterou se dívky připravují rok. Reprezentovala jsem svou vietnamskou část, což se pro mě stalo výzvou i poctou zároveň. Byla jsem jednou ze 60 delegátek z celého světa a mám pocit, že i jedna z nejnižších. Mám proto velkou radost, že se mi povedlo se dostat do TOP 20 a získat titul Miss Global Photogenic. I když je to na soutěžích krásy náročné – člověk málo spí, neustále musí být plný energie, s dokonalým make-upem a outfitem, tak to byla nezapomenutelná zkušenost. Mou strategií bylo „užívat si tu cestu a výsledky se dostaví”, a tak se také stalo.
Sama jsi napůl Vietnamka. Nepřemýšlela jsi někdy nad tím, že by ses do Asie přestěhovala?
V této životní fázi už bych to nezvažovala. Asie obecně je jiný svět oproti Evropě. Po Miss Global mi fanoušci z Vietnamu častokrát psali a přemlouvali mě, abych zvážila práci a pobyt ve Vietnamu. Já mám však své místo tady v Česku, kde je mi dobře.
Bude ještě pokračovat natáčení tvého podcastu Ponožky v sandálech ve spolupráci se ZOOT?
Co se týče Ponožky v sandálech, natočili jsme 1. sérii a tím jsme to i završili, takže aktuálně další díly neplánujeme. Zůstáváme ale ve spojení, neboť v rámci projektu The ŽENY jsem dělala rozhovory s úspěšnými ženami, se kterými jsme si velmi otevřeně povídaly o tom, co předcházelo jejich úspěchu a s čím vším se musely potýkat. Častokrát to byla šikana, extrémní chudoba, zneužívání a další nepříjemnosti, které překonaly. Většinu těchto žen znáte. A právě ZOOT je také jedním z partnerů projektu.
Jak ses dostala k příležitosti moderovat tento podcast? Byla to pro tebe výzva?
Vlastně tím, že jsem nenechala věci náhodě. Chtěla jsem spolupracovat se ZOOTem, líbila se mi jejich prezentace, a tak jsem je oslovila s nabídkou spolupráce z pozice modelky a influencerky. Oni shodou okolností řešili nový projekt, kterým měl být podcast, a já jsem se jim líbila. Tak vznikla tato spolupráce.
V moderování jsi velmi přirozená. Absolvovala jsi nějaké komunikační kurzy?
Děkuji moc, toho si vážím. Moje kurzy jsou spíše praxe a sebereflexe. V rádiu jsem si často poslouchala své výstupy, abych zjistila, na čem zapracovat. Dělám to i teď v televizi. Zaměřuji se na obsah a formu svého projevu. Minulý rok jsem ale cítila, že potřebuji konstruktivní kritiku i někoho z oboru, a proto jsem oslovila programového ředitele rádia Čas Martina Riglera, jehož projev se mi líbí, a společně jsme pracovali na poloze mého hlasu a obecně technice. Ještě ale stále vidím prostor pro zlepšování.
S jakým hostem se ti vedl rozhovor nejlépe?
V rámci tohoto podcastu asi nedokážu říct.
Momentálně rozjíždíš nový projekt The ŽENY. Co od něj můžeme očekávat?
Edukativně-motivační projekt The ŽENY je zrovna v polovině. V rámci tohoto projektu tvoříme obsah pro děti a mladé dospělé, kteří pochází ze sociálně či jinak znevýhodněného prostředí. Ale nejen pro ně. Chceme jim ukázat, že ač je jejich startovací pozice nelehká, nemusí stejně vypadat i ta cílová. Obrovskou inspirací jsou právě naše ambasadorky, které jsou dnes uznávanými osobnosti, ale jejichž začátky byly často nelehké. Obsah tvoříme primárně na Instagramu. V rámci projektu vznikly zajímavé podcasty a Motivační kalendář, který je limitovanou edicí a je k dispozici na webu. Zároveň běží ve Foru Nová Karolina v Ostravě výstava.
Jak tě napadlo vytvořit takový projekt?
Těch důvodů je více. Začalo to skromnou myšlenkou vymyslet a vytvořit kalendář, skrze který bychom mohli poukázat na to, že v našem Moravskoslezském kraji je spousta talentovaných kreativců, kteří si zaslouží pozornost. S ohledem na můj background a to, že sama pocházím ze sociálně vyloučené lokality, studovala jsem rozvoj a řízení v sociální práci, a zároveň jsem už působila v diametrálně odlišném světě modelingu, komerce a businessu, mi po další úvaze nedávalo smysl udělat jen klasický kalendář.
Chtěla jsem, aby to mělo přidanou hodnotu, přínos, přesah, když už by jsme do toho vložili tolik energie. A tak jsem začala vymýšlet koncept projektu The ŽENY, který dětem a mladým lidem ukazuje, že i když kolem sebe nemají nikoho, kdo by jim pomohl v jejich úspěchu, neznamená to, že ho nikdy nemohou dosáhnout. Ukazujeme jim zároveň pestrost profesí a možnosti, které svět nabízí pokud, jak říká Marketa Baginská, jsou ochotni vyhrnout si rukávy a dát se do práce na svém snu.
Na koho se můžeme v projektu těšit?
Na více než 10 příběhů impozantních žen. Mezi ty známější patří například Michaela Chaloupková, Erika Eliášová, Karolína Surý nebo Markéta Konvičková. Neméně úspěšné jsou pak Ollie Ivanova, Markéta Baginská, Veronika Zajícová, Jana Šimurdová Bastien, Pavla Klečková, Nikola Demlová nebo Silvia Tomoszková. Dvanáctou ambasadorkou jsem já. Cílem bylo odtajnit skrze rozhovor se mnou proces vzniku projektu The ŽENY.
Podle čeho jsou osobnosti do The ŽENY vybírány?
Na výběr ambasadorek jsem kladla velký důraz. Každá z nich má za sebou mnoho úspěchů a projektů. Většina z nich však o tom, co jejich úspěchu předcházelo, nikdy veřejně nemluvila. S těmi, které jsem osobně neznala, jsem dávala také na intuici během úvodního seznamovacího rozhovoru. Až poté jsme se oboustranně rozhodly, zda nám dává smysl spojení s The ŽENY. Já sama jsem jejich příběh do hloubky slyšela poprvé až během rozhovoru a častokrát to bylo velmi emotivní. Každá z nich zároveň reprezentuje jednu neziskovou organizaci, která může být nápomocná dětem a mladým dospělým při řešení obdobných překážek.
Řekla bys, že se obecně ženy vzájemně dostatečně podporují?
Netroufla bych si to generalizovat. Já se naštěstí obklopuji ženami, které jsou přejícné, otevřené a schopné. Ale to bude podle mě také tím, že sama tuto energii vyzařuji. Vždycky říkám, že cesty k úspěchu a obecně tomu, jak život prožít, jsou v nadsázce dvě. Buď dosáhnu úspěchu tím, že budu ostatním podkopávat nohy, intrikovat, ale vnitřně budu nešťastná, pohlcena strachem a závistí. Anebo si tu cestu ke svému cíli užiju, budu sdílet s ostatními jejich i svoji radost z úspěchu, budu vědět, že se vzájemně podporujeme a mít v sobě klid. Je to volba každého.
Jaké vlastnosti by podle tebe měla mít žena?
Každá podle svého přesvědčení. Já ale na ženách miluju, když mají přesah.
Baví mě, když se v nich snoubí elegance a sex appeal, hravost a otevřenost. Zároveň jsou schopné a inteligentní. Umí si vytvořit vlastní názor, ale také umí lidem naslouchat a být milující. Líbí se mi, když o sebe pečují, čiší z nich dobrá energie a znají vlastní hodnotu.
Kdybych měla být praktičtější a vztáhla to na roli ženy v partnerství, nejednou jsem slyšela frázi: „A když tedy nevaří nebo neuklízí doma, tak k čemu mi je?” Je to trochu extrémní příklad a samozřejmě pro uvedení celého kontextu bychom mohli vést dlouhé povídání, ale kdybych měla reagovat na tuto větu, tak lze podle mě takzvané teplo domova vytvářet i jinými způsoby, a to z pozice muže i ženy. Například tím, že jsme svému partnerovi nejlepším přítelem, nasloucháme, jsme tady vždy pro druhou polovičku jako rovnocenný partner, na kterého se může spolehnout a opřít se o něj. Tím přeci vzájemně vytváříme bezpečné láskyplné prostředí, kam se můžeme vracet, a kde můžeme být sami sebou. Ať už bych byla muž nebo žena, po celém náročném dni bych raději měla svého partnera vedle sebe s horkým čajem v ruce a pod jednou dekou poslouchala, jaký měl den, než řešila, proč ještě nevynesl odpadky. Ale to je jen zjednodušeně řečeno.
Jakým způsobem na sobě sama pracuješ?
Myslím, že je to nějaký přirozený proces. Jsem otevřena novým výzvám a snažím se příležitostem, které přichází, neříkat ne. Tedy pokud vyložené necítím, že to není má parketa. Vše si pak zpětně reflektuji a vyhodnocuji, co jsem udělala dobře a co jsem mohla udělat mnohem lépe. Je to taky o pokoře. Vnímám, že svět kolem nás se velmi rychle mění a ač je to občas diskomfort, a je třeba se adaptovat.
$content$