Pondělí 22 duben, 2024
„Věřím, že bude přibývat matek, které se nebudou bát bojovat za svá práva,” říká Petra Ficová
Fotografie: Se souhlasem Petry Ficové
INTERVIEW

„Věřím, že bude přibývat matek, které se nebudou bát bojovat za svá práva,” říká Petra Ficová

Talentovaná Petra Ficová je úspěšnou a zaslouženě uznávanou fotografkou nejen na Slovensku, ale i v České republice. Před její objektiv se staví celebrity jako Dominika Cibulková nebo Dara Rolins a mnoho dalších. Přestože na focení nedá dopustit, rozhodla se během těhotenství otevřít další podnikání, kterému se mimořádně daří. Co Petru přivedlo k fotografování? Jak vypadá spolupráce s celebritami? A proč se rozhodla vedle své kariéry založit opatrovatelskou službu?

Fotografování se věnuješ profesionálně již několik let a jsi v této profesi nesmírně úspěšná. Jaké ale byly tvé začátky? Kdy jsi v sobě objevila svou kreativní stránku?

Děkuji za pochvalu. Začátky byly především velmi brzké – fotografování jsem se začala věnovat už ve 13 letech a se svojí učitelkou-fotografkou jsem zkoušela vnímat světlo, pracovat v černé komoře apod.

Pamatuješ si na své první focení?

První oficiální byla pro magazín EMMA v bývalém Jazz cafe v bratislavském Starém Městě a byl to osmistránkový módní editorial – pamatuji si to přesně! I ten stres z toho, protože jsem nic takového předtím nedělala.

Kdy jsi poprvé vstoupila do světa módní fotografie? Bylo pro tebe těžké začít pracovat v tomto oboru?

Právě tou první EMMOU. I když mě spousta lidí odrazovala, že konkurence je velká, ať to ani nezkouším, nikdy jsem to nepovažovala za těžké, protože mě to bavilo. Zároveň mě bavilo obklopovat se šikovnými lidmi, od kterých jsem se mohla sama něco učit, takže to bylo takové moje každodenní přirozené posouvání se, ne nějaký těžký boj.

Fotografie: Se souhlasem Petry Ficové

Dnes mezi tvé klienty patří především známé osobnosti a před objektivem ti stála nejedna tvář z oblasti showbyznysu. Jak se ti při focení spolupracuje s celebritami a s kým se ti doteď pracovalo nejlépe?

Většinou je to s celebritami lehčí, protože jsou na objektiv zvyklé a chápou, že sebeprezentace je součástí jejich práce. Samozřejmě i mezi celebritami se najdou lidé, kteří si to před objektivem vysloveně užívají a naopak, ale z každého se dá něco „vytlouct”.

Celkově nejvíc jsem asi pracovala s Darinkou (zpěvačka Dara Rolins, pozn. red.), bylo období, kdy jsem byla její dvorní fotografkou a ona nechtěla nikoho jiného než mě, takže jsme byly i perfektně sehrané.

Celebrity jsou často spojovány s různými manýry nebo vysokými nároky. Jsou skutečně takové? Setkala ses během své kariéry i ty s nějakou nepříjemnou osobností?

Stejné manýry může mít i vrcholový manažer ve firmě, nebo dokonce malé dítě – ty jsou na focení asi nejnáročnější. Samozřejmě, že ani focení s celebritami nebyla vždy zalitá sluncem, ale beru to spíš tak, že každý může mít špatný den, a i ty naše celebrity jsou v první řadě pracující lidé, se svými radostmi i starostmi.

Jak probíhá typický den focení s celebritou? Jak se připravuješ a na co vše je potřeba myslet?

Záleží na zadání, zda fotíme v ateliéru, nebo venku, v exteriéru, nebo interiéru… Podle toho si připravuji techniku a osvětlení, musím mít domluvený tým složený minimálně z vizážisty a stylisty, se kterými jsme se již předem domluvili, jak by měly finální fotografie vypadat. Někdy o tom ví i daná osoba, někdy ji k něčemu musíme přemluvit až na místě – například Darinku, aby se nechala vyfotit s Laurou jako miminkem nahoře bez. (smích) 

Když přijde člověk, který má být focený, ať už je to celebrita, nebo ne, začíná se líčením, česáním a stylingem, což trvá v průměru tak 2 hodinky. Následují hodiny focení, výběru nejlepších fotografií a úprav…

Patřit ke špičce nejlepší česko-slovenských fotografů je snem mnohých aspirujících fotografů. Čemu, z tvého pohledu, vděčíš za takový úspěch?

Určitě tvrdé práci – když jsem začínala, byla jsem mladá, plná energie a dvacetihodinový pracovní den nebyl ničím výjimečným. A samozřejmě je také velmi důležité obklopit se šikovnými lidmi, které práce baví.

Fotografie: Se souhlasem Petry Ficové

Mezi hlavní proudy tvé tvorby dnes patří módní, reklamní a portrétní fotografie. Mnoho světových fotografů si však stěžuje na tzv. „úpadek módní fotografie”, která podle nich postrádá originalitu a svobodu. Jaký je tvůj názor na toto téma?

Nemyslím si, že módní fotografii chybí svoboda, ale myslím si, že módní fotografie by měla být estetickým zážitkem pro všechny zúčastněné – tým, který ji vytváří, i příjemce, kteří ji sledují. V poslední době ale spíš zaznamenávám prvky ošklivosti, které tvůrci zakomponovávají ve snaze šokovat, což se jim tedy asi daří, ale s módní fotografií to, podle mě, nemá mnoho společného.

Odkud čerpáš svou kreativní inspiraci?

Ze života, z časopisů, z hudebních videoklipů…

Co nejraději fotíš ty osobně?

Určitě právě módu.

Pracuješ v oblasti, kde panuje silný duch konkurence. Jaký je tvůj recept na úspěch?

Dělat to, co vás baví, snažit se v tom posouvat, a hlavně obklopit se šikovnými a přejícími lidmi. Nedělat práci jen pro peníze, ale zároveň znát svou hodnotu…

Fotografie: Se souhlasem Petry Ficové

Kromě toho, že se věnuješ fotografování, jsi také spoluzakladatelkou opatrovatelské agentury Best Nanny. Jak se zrodil nápad založit agenturu s chůvami?

Tento nápad vznikl na základě mých osobních zkušeností. Když jsem poprvé otěhotněla, věděla jsem, že jsem typ ženy, která nechce být doma 24/7, že chci stále trochu pracovat, že chci chodit mezi lidi. Zároveň jsem chtěla svým, tehdy budoucím, dětem dopřát dar bezbolestného učení jazyka, proto bylo mým snem mít zahraniční chůvu, od které by se jazyk přirozeně naučily. No a protože u nás žádná taková agentura neexistovala, museli jsme si ji založit.

Při výběru opatrovatelek se tedy zaměřuješ především na ty zahraniční. Proč? V čem vidíš další jejich výhody?

Obrovskou a největší výhodu samozřejmě vidím v naprosto přirozeném učení se cizímu jazyku, jak už jsem zmínila, zdravé děti ho nasávají jako houby. Navíc pokud opatrovatelku přivezeme speciálně pro rodinu a podmínky jsou předem vykomunikovány a domluveny, jsou tyto dívky časově flexibilní, mohou s rodinou odjet na dovolenou, na lyžovačku, zůstat přes víkend, pokud je to potřeba… Což je v dnešním rychlém světě plném vytížených rodičů obrovská pomoc.

Samozřejmě ne každý chce a může mít full time chůvu, takže existují různé scénáře, jak můžeme rodinám pomoci i na pár hodin nebo part time. Vše je lepší než nic – pro matku i pro dítě.

Jak vnímáš zkušenost se zahraniční opatrovatelkou ty osobně?

Fantasticky – naše rodina se rozrostla o členy z jiného konce světa, dnes už víme spoustu věcí o jejich životě tam, kultuře… A moje děti ve svých 6, 4 a 3 letech plynule přepínají mezi slovenštinou a španělštinou, starší mluví ze školky i anglicky. To jim už nikdo nikdy nevezme a je to moje nejlepší investice, o tom jsem přesvědčená.

Fotografie: Se souhlasem Petry Ficové

Je u nás poptávka po opatrovatelkách velká, nebo je to ještě stále služba, která čeká na svůj velký „boom”?

Věřím, že tento „boom” jsme již spustili a že bude přibývat matek, které se nebudou bát bojovat za svá práva. Ale zájem je a dost velký, takže jsem ráda, že se i naše slovenská společnost trochu modernizuje. Mít chůvu totiž neznamená, že je matka líná nebo neschopná. Znamená to, že má také aktivity, které si chce a musí zařídit sama, jako dospělý svéprávný člověk, který si něco vybudoval ještě před porodem, a v té době nechá své dítě s někým, komu důvěřuje, že se o něj dobře postará a stráví s ním kvalitní čas, kdy dítě také zažije něco jiného, nového, něco se naučí… A nemusí koukat 3 hodiny do tabletu, například.

Placená výpomoc v rodinách je u nás ale stále tabuizovaným tématem. Setkala ses během tohoto projektu také s předsudky?

Samozřejmě, stále se s nimi setkáváme, častokrát by ženy-matky pomoc i chtěly, dokonce nás i osloví, ale pak zavolají, že tchyně dala radši výpověď z práce a přijde jim pomoct ona. Nebo že se tchyně, matka nebo sousedka divně tváří, když se řekne chůva…

Je třeba s tím pracovat, vysvětlovat, ale také si pevně stát za svými názory a potřebami. Každý v rodině, podle mého názoru, dá totiž dítěti něco jiného… Je jasné, že něco jiného se naučí u babičky z východu, něco jiného od dědečka z Tater a něco jiného od mladé vystudované pedagožky z Kolumbie. A myslím si, že je úžasné, když děti získají takový rozhled a rozlet hned na začátku svého života. Mohou pak na něm stavět po celý život.

Tři malé děti, úspěšné podnikání a každodenní život. Je ještě něco, čeho bys chtěla v nejbližších letech dosáhnout?

Vyspat se! (smích)


Web | Instagram

Napsat komentář