Pondělí 31.03.2025
„Nechceme být jen vinařství, protože víno se vypije a lidé už zítra nebudou vědět, jak se jmenovalo,” říká Vinárova žena Ria Zelisková
Foto: Se souhlasem Rii Zeliskové
INTERVIEW

„Nechceme být jen vinařství, protože víno se vypije a lidé už zítra nebudou vědět, jak se jmenovalo,” říká Vinárova žena Ria Zelisková

Dětství strávila ve vinohradech, kde pomáhala rodičům se sběrem hroznů. I přesto, že zpočátku tuto činnost bytostně nenáviděla, po seznámení s manželem v ní spatřila kouzlo a rozhodla se jí věnovat naplno. Ria Zelisková je spoluzakladatelkou rodinného vinařství Víno Zeliska nacházejícího se ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy. Aktuálně její podnikání čítá sedm vinohradů, z nichž vzniká více než dvanáct odrůd lahodného hroznového nektaru. Jak vypadá typický den vinaře v předsezónním období? Co je podle ní v tomto podnikání nejnáročnější? A jakým způsobem se snaží přizpůsobit trendům udržitelnosti?

Když se podíváte zpět na svou cestu podnikání s vínem od začátku až dosud, co byste označila za největší úspěch?

Největším úspěchem bylo založení profilu Vinárova žena. Profilu, který měl od začátku odhalovat náš život ve vinohradech a všelijaké „pikošky”. Díky tomu jsme získali naši cílovou skupinu a klientelu. Stálou a přátelskou. Budujeme tento profil už šest let. 

Vystudovala jste pedagogickou školu. Proč jste se nakonec rozhodla pro vinařství?

Ve vinohradech jsem od malička vyrůstala se svou rodinou, protože žijeme ve vinařské oblasti. Samozřejmě by mě nikdy nenapadlo vinařství jít studovat, proto jsem šla na pedagogickou školu a následně na marketing. Vnímám to jako krásný soulad, který jsem aplikovala na svůj životě. Doma mi chrastí moje vlastní pětičlenná školka a já přitom řeším marketing našeho vinařství. O celou výrobu se stará můj manžel, který také od mládí vyrůstal ve vinohradech a roky sbíral zkušenosti ve výrobě vína. 

Napříč různými odvětvími se klade důraz na udržitelnost. Jak se vaše vinařství přizpůsobuje těmto trendům a co konkrétně děláte pro udržitelnost?

My považujeme vinařské řemeslo za jedno z nejudržitelnějších, protože při něm nevzniká mnoho odpadu. Na všechny jarmarky a akce, kam chodíme nalévat, bereme vždy naše skleněné poháry a nepoužíváme jednorázové. Na našich lahvích s vínem nenajdete plastové kapsle. Máme jen papírovou etiketu a korkovou zátku.

Foto: Se souhlasem Rii Zeliskové

Slovensko má bohatou vinařskou tradici, ale inspirují vás i vinařské regiony z jiných zemí? 

Jsme obrovští nadšenci do cestování, a právě vinařské regiony nejvíc vyhledáváme. Kamkoliv jedeme, vždy se snažíme objevovat místní vinařství a zkoušet výlučně lokální vína. Je to pro nás obrovský zdroj inspirace a sbírání zkušeností. Takto jsme si prošli kousek jižní Moravy, Lanzarote, Sardinii, Sicílii, vícero vinařských oblastí Itálie a vysněnou máme Francii. Ale čekáme, až děti trochu povyrostou, abychom mohli vyrazit sami. 

Kam byste ráda vaše rodinné vinařství směřovala v budoucnu? Máte nějaké dlouhodobé cíle nebo sny?

Aktuálně řeším nový projekt k našemu vinařství. Projekt je to velký a vysněný. Ale musely mě k němu dotáhnout jiné zkušené malé podnikatelky, protože jsem potřebovala dodat kuráž. Zároveň jsme si další projekt vytvořili s mým mužem. Je to ale projekt ve stylu „běh na dlouhou trať“ a musíme ještě hodně našetřit, abychom ho zrealizovali. 

Vinařství je náročné a plné výzev. Co vás motivuje a inspiruje pokračovat navzdory těmto výzvám? A co je podle vás na tomto druhu podnikání nejnáročnější?

Máme velké sny a touhy, kam bychom chtěli naše vinařství posunout, ale brzdí nás ty zmíněné finance. Máme svou pomalou cestu, na které stále šetříme a postupně krůček po krůčku věříme, že se jednoho dne dostaneme tam, kde si přejeme být. Chtěli bychom našim zákazníkům nabízet také zážitkové služby, na které budou roky v dobrém vzpomínat. Nechceme být jen vinařství. Víno se vypije a lidé už zítra nebudou vědět, jak se jmenovalo. Ale pokud se nám ho podaří spojovat se zážitky, budou nás vyhledávat.

Foto: Se souhlasem Rii Zeliskové

Co byste doporučila mladým lidem, kteří chtějí začít podnikat ve vinařství?

Doporučuji všechno si pořádně nastudovat. Ono to teoreticky v knihách vypadá jednoduše, ale stejně jako jsou vinohrady náchylné k nemocem, může se i víno ve sklepě z ničeho nic pokazit. Asi bych řekla, že nejlepší ve vinařství je učit se z vlastních chyb nasloucháním starším a zkušenějším. Ale není třeba hned vzdávat boj, po několika letech zkušeností a poslouchání vína se ukáží krásné výsledky a víno ve sklenici bude hladké, jemné a krásně vyzrálé. A to chceme všichni vinaři – nabízet takové víno, které si i my s hrdostí nalijeme do sklenice. 

Které konkrétní marketingové strategie se vám osvědčily při propagaci Víno Zeliska?

Velmi se nám osvědčil hlavně prozákaznický servis jako bezplatný rozvoz na adresy v Bratislavě nebo různé speciální boxy, do kterých k našim vínům přibaluji další malé slovenské výrobce. To platí zejména pro produkt VÍNO. A pak jsou tu strategie pro produkt DEGUSTACE a tam si dokážu vyhrát ještě víc. Tam se nám osvědčila hlavně co největší autenticita při prezentování vinařství a vína a pohostinnost. Protože láska prochází žaludkem. 

Blíží se hlavní vinařská sezóna. Můžete nám popsat, jak vypadá váš typický den v tomto předsezónním období?

Přípravy před sezónou se točí okolo stáčení vína do lahví, abychom vyprázdnili nádrže a sudy, které musíme řádně umýt a připravit na nový ročník. Kontrolujeme vinohrady, zda nepřichází choroby a divá zvěř. Těsně před sklizní se přeměřuje cukr v hroznech. Ten největší kolotoč ale začíná v den první sklizně.

Foto: Se souhlasem Rii Zeliskové

Pokud by někdo chtěl vyzkoušet vaše vína poprvé, která byste mu doporučila a proč?

Doporučuji naše čtyři cuvée, která jsme pojmenovali po našich dětech – cuvée Rachel, cuvée Juraj, cuvée Marina a cuvée Emilia. Nejmladší ještě svoje cuvée nemá, protože se snažíme trochu podtrhnout charakter vína podle osobnosti našich dětí. Ty jsou nám inspirací. A u Ondreje zatím jen sbíráme nápady, jaké vínko bychom vytvořili na jeho počest. Na cuvée je krásné, že si je vinař ukuchtí“ podle sebe. Je to takový náš rukopis a nikde jinde takové nenajdete. Například u našeho syna Juraje jsme si řekli, že to musí být silnější bílé víno, které s vámi „zatřese“. Lidově řečeno. Protože takový je i on. A od toho jsme se odrazili a vytvořili cuvée Juraj. 

Víno a jídlo jdou ruku v ruce. Máte nějaké oblíbené recepty, které se nejlépe hodí k vašim vínům?

Já si neumím představit bez vína boloňské lasagne, hovězí po burgundsku a rizoto. To jsou tři recepty, které zbožňujeme a už při jejich přípravě otevírám naše vínko a dopíjím ho při jídle. Tyto recepty mám zpracované i na našem webu v sekci BLOG, protože každý měsíc přináším jiný recept. Ale tyto tři jsou podle mě „nej nej”. 

Jste matkou pěti dětí a zároveň podnikatelkou. Jak zvládáte najít rovnováhu mezi rodinou a prací?

Vždy jsem byla velmi organizovaný člověk a spíš vůdčí typ, takže to, v jakém koloběhu žiji, je pro mě velmi přirozené a nic bych neměnila. Práce i mateřství se mi krásně doplňují a jsou pro mě vzájemně únikovou cestou. Když mě už jedno nebaví, vím, že se můžu vyžít v tom druhém.

Foto: Se souhlasem Rii Zeliskové

Ve vinařském odvětví vidíme převážně muže. Jak vnímáte svou roli jako žena v tomto oboru?

Za výrobou všech vín stojí výhradně můj muž. Ráda mu pomáhám ve vinohradu a konzultuji s ním vína, která zrají ve sklepě, ale neřekla bych, že jsem součástí tohoto průmyslu. Mám na starost hlavně obchodní stránku našeho vinařství. 

Když nejste zaneprázdněna prací, jakým způsobem ráda trávíte čas se svou rodinou?

Jakýkoliv výlet nebo rodinná dovolená nám dělá velkou radost. Vidět na tvářích dětí, že si s námi stále ještě umí užít den a poznávat okolní svět, je k nezaplacení. 

Máte nějaké vzory nebo inspirace v oblasti vinařství, které vás motivují ve vaší práci?

Žádné konkrétní vinařství to není. Inspiraci sbírám spíš v přírodě, na dovolených, výletech, v rozhovorech s různými inspirativními lidmi. Ráda brainstormuji v zimních měsících nebo když jsem sama se zápisníkem v ruce – zapisuji si nové nápady na degustace.


Zdroj: Autorský rozhovor


Instagram | Facebook

Napsat komentář