Sára Fábry je foodblogerka, která se rozhodla změnit svůj nezdravý vztah k jídlu a začala se zajímat o to, jak jíst zdravěji a vyváženěji. Cestu k rovnováze sdílí na svém instagramovém profilu, kde ji sleduje více než 130 tisíc sledujících. V květnu roku 2022 vydala svou první tištěnou kuchařku s názvem Zhubni v kuchyni, která je tvořena rozmanitými recepty poskládanými z kvalitních a dostupných surovin. V současné době je Sára především také maminkou dvouletého syna. Jak se jí daří udržovat zdravější přístup ke stravování? A změnilo mateřství vztah k jejímu tělu?
Na svém instagramovém profilu otevíráš témata související s poruchou příjmu potravy a svěřila ses, že sama bojuješ se záchvatovitým přejídáním. Bylo pro tebe těžké sebrat odvahu a mluvit o těchto zkušenostech veřejně?
Ve chvíli, kdy jsem se svěřila své rodině, ze mě ten strach a tíha trošku opadly. Proto jsem se rozhodla o všem mluvit nahlas i na Instagramu. Každý nemá možnost svěřit se svému okolí, a tak jsem chtěla vytvořit podporu a bezpečný prostor pro ostatní ženy, aby se nebály o svém problému mluvit.
Kdy sis poprvé přiznala, že tvůj vztah k jídlu není zdravý a potřebuješ hledat řešení?
Už od konce základní školy jsem cítila, že asi nebude něco v pořádku, ale tehdy jsem netušila, co to může být. O přejídání se tolik nemluvilo a myslela jsem si, že prostě jen nemám pevnou vůli. Zlom pak přišel na vysoké škole, kdy přejídání a vztah k jídlu začaly extrémně narušovat a ovlivňovat můj běžný život – neustálé výčitky, přerušení kontaktů s kamarády, změny chování, razantní změny váhy. Tehdy už jsem nevěděla kudy kam a začala se o tento problém více zajímat a hledat možnosti pomoci.

Dokázala bys doporučit nějaké instituce, na které se mohou lidé obrátit, pokud si uvědomí, že jejich přístup ke stravování není zdravý?
Určitě ze své vlastní zkušenosti doporučuji centrum Anabell. Může to být taková první pomoc. Centrum Anabell nabízí pomoc a podporu osobám s poruchami příjmu potravy a jejich blízkým. Pobočky mají v Brně, Praze a Ostravě, ale mají i telefonickou linku. A pokud má člověk důvěru ve svého obvodního lékaře, tak i ten by mu mohl poradit, kde pomoc najít.
Co ti nyní pomáhá budovat si zdravější vztah k jídlu?
Nejvíce mi pomáhá pravidelná psychologická terapie, nerozdělovat jídlo na zdravé a nezdravé a jíst dostatečně.
Sociální sítě, časopisy i televize jsou plné toxických názorů na to, jak k jídlu přistupovat. Jak se může mladý člověk těmto vlivům bránit?
Dnešní svět je plný extrémních názorů na výživu, které vytvářejí tlak a nerealistické standardy. Myslím si, že mladý člověk se jim může bránit tím, že si vybírá kvalitní zdroje informací, kriticky přemýšlí o tom, co konzumuje na sociálních sítích, a zaměřuje se na to, co mu skutečně dělá dobře. Skvělé je i se v tomto oboru vzdělávat. Já sama právě navštěvuji kurz nutriční terapie. Důležité je budovat zdravý vztah k jídlu bez extrémů a pocitů viny. Pokud vás nějaký obsah stresuje, nebojte se ho odfiltrovat.

Tvůj instagramový profil dnes patří mezi nejsledovanější české profily s recepty. Myslíš, že právě tvá upřímnost pomohla vytvořit si s publikem silnější pouto?
Pro mě je tohle stále neuvěřitelné a jsem moc vděčná každému sledujícímu, protože můžu ve svém životě dělat to, co miluju. A myslím si, že právě holky a kluci, co mě sledují a se kterýma tvoříme fakt krásnou komunitu, to vidí. To, co tvořím, miluju a mám z toho radost.
Co dalšího považuješ za důvody, proč tě lidé rádi sledují? Čím jsi pro ně zajímavá a třeba se odlišuješ od jiných tvůrců?
Myslím, že je může bavit moje autentičnost. Sdílím svůj život takový, jaký je – včetně úspěchů i pádů a obyčejných momentů. Nesnažím se být dokonalá, ale spíše ukázat, že zdravý životní styl, pohyb a dobrý vztah k sobě samému můžou mít různé podoby a nejsou jen o perfektním režimu. Snažím se tvořit obsah, který je nejen užitečný, ale i lidský. Snažím se ukázat, že váha neurčuje, jaký je kdo člověk, a neměla by být limitem v našich snech. Proto jsem si také udělala certifikaci a jsem lektorkou fitboxu a chci motivovat všechny ženy k pohybu a k tomu, aby si plnily své sny. Když mi pak sledující píšou, že je to motivuje nebo jim to pomáhá, je to pro mě ta největší odměna.
Bavilo tě vaření už od malička, nebo sis k němu musela najít cestu? A jak tvůj vztah k němu ovlivnily tvé problémy s jídlem?
Miluju vaření od malička. Učila jsem se od babičky i mamky, strašně mě to bavilo. A vařila jsem vždycky, jen se v čase proměňovaly typy receptů a využité suroviny.

Napadají tě nějaké kulinářské tipy, které bys dala svému mladšímu já?
Mám jediný kulinářský tip – cukr a sůl chce opravdu velké viditelné popisky na dózách. (smích)
Kdybys měla vybrat jen tři své recepty, které bys vyzdvihla, které by to byly a proč?
Šlehaná ovesná kaše, banana bread a odlehčená horká čokoláda. Jsou to nejen moje nejoblíbenější recepty, ale také nejoblíbenější recepty mých sledujících.
Doma máš miminko. Upravovala jsi svůj jídelníček, když jsi byla těhotná nebo kvůli kojení?
Už to není úplně miminko, bude mít dva roky. Naštěstí jsem jídelníček výrazně upravovat nemusela. Při těhotenství jsem tedy poslední měsíc držela dietu pro těhotenskou cukrovku, ale dalo se to zvládnout. U kojení jsem jedla vše bez problémů.

Změnil se nějak tvůj přístup k sobě samotné po porodu? Jakým způsobem teď nahlížíš na své tělo?
Cítím se spokojená a šťastná. Jsem vděčná, co všechno moje tělo zvládlo, a to nejen při porodu, ale za celý můj život.
Je podle tebe pro ženy s dříve prodělanou poruchou příjmu potravy těhotenství nebo čerstvé mateřství něčím specifické? Řekla bys, že jsou například k něčemu více náchylné, nebo naopak více odolné?
V tomto případě si netroufám generalizovat. Ale mně osobně těhotenství velmi pomohlo právě se vztahem k jídlu. Bylo to po dlouhé době období, kdy jsem se cítila v jídle svobodně. Nechtěla jsem žádným způsobem ublížit miminku a tyto měsíce tak výrazně přispěly k mé cestě za uzdravováním.
Jak aktuálně vypadají tvé stravovací návyky? Co tvoří tvůj obvyklý jídelníček?
Jím to, co mám ráda, výživně, ale taky pro radost. Chci se cítit svobodněji, chci jíst kvalitně a být tak vzorem hlavně pro syna.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$