Zuzana k umění inklinovala od dětství a dnes svou vášeň využívá v online světě hned v několika oblastech. Je ilustrátorkou, fotografkou, cestovatelkou a milovnicí módy. Dříve žila několik let v Austrálii, kam se také znovu přestěhovala a kde se začala zajímat o ekologickou uvědomělost. Dnes působí i na Slovensku a spolu se svým partnerem Peterem tvoří kreativní pár. Kde hledá inspiraci pro svou tvorbu? A co považuje za svůj osobní kariérní highlight?
Zuzi, ty jsi hotový multitalent a na svém kontě máš několik kreativních projektů. Pojďme si ale vše projít od začátku. Kdy ses poprvé začala zajímat o umění?
O umění a vizuální tvorbu se zajímám už od útlého dětství. Myslím, že od chvíle, kdy jsem uměla držet tužku, jsem si pořád něco čmárala, vyráběla, tvořila. I když jsem umění nikdy formálně nestudovala, je to něco, čím žiju nonstop.
Na Slovensku jsi vystudovala marketing a pracovala jako copywriterka v reklamní agentuře, pak jsi s přítelem odjela do zahraničí. Jak se ale zrodil nápad odjet do Austrálie a co tomuto rozhodnutí předcházelo? Odjeli jste tam za prací?
Už předtím jsem hodně cestovala, žila v zahraničí a věděla jsem, že v tom chci pokračovat. Když jsem se dala dohromady se svým přítelem, tak jsme se společně rozhodli pro Austrálii. Původně jsme chtěli jet na půl roku až rok, abychom si to vyzkoušeli, ale stále jsme to prodlužovali, až jsme nakonec zůstali 5 let.
Bylo těžké zařídit vše, co jste k životu v Austrálii potřebovali?
Rozhodli jsme se pro studentská víza, protože se nám zdálo, že je to nejlepší možnost, jak tam odjet na delší dobu, a mohli jsme vedle toho pracovat. Myslím, že pro nás Evropany je docela snadné se tam dostat a zařídit si vše potřebné. Jde spíš o to udělat ten první krok a jít do toho.
Čemu jste se na druhé straně světa začali věnovat? Jsou požadavky na práci odlišné než na Slovensku?
Požadavky jsou asi podobné jako všude jinde, šlo spíš o to, jaké má člověk vízum. Na studentské vízum se pracovat dá, ale samozřejmě jen s omezeným počtem hodin. Oficiálně se tehdy mohlo pracovat jen na částečný úvazek, což bylo pro lidi z kreativního průmyslu dost odrazující a nechtěli někoho jen na pár hodin týdně. Na druhou stranu to pro nás byl dobrý „push“ k tomu, abychom si založili vlastní grafické studio a začali pracovat na vlastní pěst, mít vlastní klienty a projekty. V podstatě to bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat.
S přítelem jste před několika lety založili váš první společný projekt Lens Between Us, což je jakýsi vizuální cestovatelský deník. Jak vznikla myšlenka založit si blog?
Tato myšlenka vznikla na naší první dovolené v Portugalsku. Oba jsme hodně fotili a nějak jsme se ocitli před objektivem ve stejnou dobu. (smích) Tak vznikl náš cestovní deník.
Na svých fotografiích používáte techniku „dyptich“, která dělá vaši tvorbu výjimečnou a jedinečnou. V čem spočívá?
Stručně řečeno jde o to, že ať jsme kdekoli, stojíme a fotíme se navzájem, jak se fotíme. Při této technice ukazujeme místo z obou stran. Často se stává, že jste na krásném místě, z jedné strany je dokonalé prostředí, ale z druhé strany se tlačí lidé, aby si ho vyfotili.
Jako ilustrátorka vytváříš pod názvem In Hide and Seek nádherná umělecká díla, která jsou inspirována především krásou ženského těla, ekologií a světem zvířat. Jak se ti podařilo najít a rozvinout tento jedinečný styl?
Děkuji pěkně za tato slova. Postupně se mi podařilo vytvořit si svůj styl, nepřišlo to ze dne na den a věřím, že se stále posouvám. Ale těší mě, že se můj styl stává rozpoznatelným.
Co tě ovlivňuje ve tvé tvorbě a kde hledáš inspiraci?
Inspiraci hledám všude kolem sebe, ale hlavně mě inspirují příběhy žen, jaké jsou to silná stvoření. Ráda tvořím a zachycuji elementy žen, ráda je zobrazuji jako silné ženy, které se ničeho nebojí. Protože si myslím, že takové jsme všechny, jen to v sobě musíme najít.
Kromě ilustrování děláš i mnoho dalších věcí. S přítelem máte kreativní studio Crea Crea Studio, pod kterým tvoříte vše od vizuální komunikace, brandingu, fotografií, videí až po webdesign. Co dalšího je ještě náplní tvé práce?
Myslím si, že jste to všechno vyjmenovali. V současné době se v našem studiu věnuji hlavně budování brandingu pro různé značky, což mě ohromně baví – vytvářet identitu na základě představ klienta a také různé grafické zadání, které s tím souvisejí. Velmi mě těší, když nám klient plně důvěřuje a můžeme jeho představy převést do vizuální podoby.
Díky svým rozmanitým schopnostem jsi měla možnost spolupracovat s mezinárodními značkami jako například Wella, Samsung, Coca Cola a Absolut Vodka, a i tvoje tvorba se objevila na různých výstavách po celém světě. Co považuješ za svůj osobní highlight dosavadní kariéry?
Těžko říct, vždy se raduju ze všech úspěchů, ať už velkých, nebo malých. A hlavně si je nesmím zapomínat připomínat, protože zapomínám velmi rychle a jsem sama sobě velkým kritikem.
Svou kreativitu jsi využila také pro ekologickou osvětu a před 2 lety jsi vydala knihu NE/UDRŽITELNÍ, která je plná praktických tipů, jak můžeme změnit své každodenní rituály, abychom pomohli zachránit planetu. Co tě přivedlo k jejímu napsání a kdy ses sama začala zajímat o udržitelný život?
Osobně se o udržitelný životní styl zajímám už léta, ale k tomu, abych něco udělala, mě nakopla zkušenost, když jsme byli v Austrálii během jejich největších požárů. Tehdy jsem si uvědomila, jaký přímý dopad má naše chování na životní prostředí. Proto jsem se rozhodla, že budu na toto téma psát blog a každý týden se podělím o jeden tip, jak žít udržitelněji. Nakonec těch tipů bylo tolik, že jsem se rozhodla z toho udělat knihu.
Do knihy přispělo také mnoho slovenských greenfluencerů. S kým vším jsi spolupracovala?
Byli to Natália Pažická, Zuzana Dutková, Viktor Vincze a Michal Sabo.
Když už mluvíme o influencerech, i tvůj Instagram se také může pochlubit slušným počtem sledujících. A nedá se popřít, že máš i neuvěřitelný cit pro módu. Přenášíš svůj ekologický pohled i do módy a oblečení, které nosíš?
Děkuji. Ano, snažím se o to. Odmítám spoustu spoluprací a snažím se spolupracovat se značkami, které mají udržitelný přístup.
Jak bys popsala svůj styl? Řídíš se nějakými módními pravidly, nebo spíše podle toho, v čem se cítíš pohodlně?
Svůj styl bych popsala jako minimalistickou eleganci. A řídím se sama sebou, tím, co mi sluší a v čem se cítím dobře a pohodlně. V mém šatníku není mnoho barev, nejvíce tíhnu k nadčasové klasice – černé a bílé.
Dlouhá léta jsi žila v Austrálii, jak vnímáš slovenskou módu? Objevila jsi značky nebo návrháře, kteří tě oslovili zajímavými kousky?
Teď jsem se na delší dobu do Austrálie vrátila. Co se týče slovenské módy, mám pocit, že na Slovensku máme spoustu šikovných návrhářů a značek, které jsou inovativní a krásné. Pro mě jsou to určitě kousky od Kristiny Ptačin – to je pro mě ztělesnění ženskosti a minimalismu. A v poslední době jsem si oblíbila novou slovenskou značku Truefala. Holky, které za touto značkou stojí, posunuly ekologický přístup na úplně novou úroveň.
Jaké jsou tvé další plány v práci, ale i v soukromém životě?
Více tvořit, cestovat, užívat si života naplno, a samozřejmě se posouvat ve své tvorbě, práci a dělat věci smysluplně a rozumně.
$content$