Veronika Szalai Miháliková je návrhářka, ilustrátorka a švadlena v jedné osobě. Přestože její cesta k tvorbě oděvů nebyla jednoduchá, podařilo se jí splnit si sen a založit Vivien Mihalish, lokální etickou značku pro městské princezny a každodenní víly. Jaký je hlavní princip její značky? Jak vznikají šaty na míru? A jakou radu má Veronika pro začínající návrháře?
Tvá cesta k vytvoření vlastní značky nebyla jednoduchá. Přestože jsi oděvy šila už od dětství a na střední škole jsi studovala oděvní design, náhoda tě přivedla ke studiu žurnalistiky na vysoké škole. Svých snů ses ale nevzdala. Co následovalo a kdy vznikla Vivien Mihalish?
Vivien Mihalish vznikala někde v pozadí už od střední školy, protože tam jsem si i vymyslela název. I když jsem na vysoké škole studovala jiný obor, šití jsem se věnovala dál – někde v koutě mého bytu byl vždycky šicí stroj a skříň s rozešitými věcmi. Když jsem pak přestoupila na magisterské studium do Bratislavy, nemusela jsem dojíždět a ušetřila jsem čas cestování, měla jsem víc času na šití a značku jsem založila oficiálně i s živností. Začala jsem také přijímat zakázky na míru, navštěvovat sashe trhy, plnit sashe obchůdek a také aktivně zveřejňovat věci na Instagramu, kde už mě mohly najít první klientky.
Jak bys někomu představila svou značku? Čím je charakteristická?
Je to osobitá nadčasová elegance v charakteristickém stylu, který s oblibou nazývám „pro urban princezny a každodenní víly”. Obsahuje totiž prvky, které trochu připomínají vintage styl, ale možná také pohádku. Jde o midi kruhové nebo pruhované sukně, řasené rukávy, vypasované živůtky, košilové topy s kulatými límečky. Ráda také pracuji s vintage metráží nebo knoflíky.
Když si představíš ideální ženu, která nosí tvé módní kousky, jak bys ji popsala?
Po těch šesti letech bych nerada své klienty škatulkovala, protože to opravdu nejde. Každá z nich je velmi originální, výjimečná, s vlastním příběhem, stylem, do kterého se oblečení Vivien Mihalish hodí. Jsou to elegantní ženy, které zároveň myslí na udržitelnost svého šatníku, na podmínky, v nichž jejich oblečení vzniká, a také rády podporují lokální design a řemeslo.
Hlavní principem Vivien Mihalish je tvorba oděvů v duchu slow fashion. Jak se to projevuje v praxi a jak vypadají vaše výrobní procesy?
Nejedná se o žádnou sériovou výrobu, každé šaty projdou rukama mýma nebo mé švadleny, jsou střiženy zvlášť, upraveny na míru klientky, aby jí seděly. Často jsou vytvořeny z jednoho originálního kusu. Během procesu tvorby si klientku ráda pozvu na zkoušku, pokud je to možné. Mnohdy hledám materiál podle představ klientky. To vše prodlužuje proces tvorby, takže doba dodání je delší, ale máme jen čtyři ruce. Každopádně je to naprosto normální doba, za kterou se dá oděv zpracovat, jen dnešní rychlá doba a fast fashion nastavily úplně jiná kritéria, avšak ta se absolutně nedají srovnávat s takto vytvořenými šaty.
Současně se zakázkami vytváříme také modely pro kolekce, které nabízím předem jako skici v newsletteru, a když nejsou objednané, jsou vytvořeny a k dispozici v ateliéru nebo na webu k přímému zakoupení.
Jaké materiály při své tvorbě používáš? Uplatňuješ například upcyklaci a zdroje odpadových materiálů?
Používám hlavně přírodní materiály, převažuje bavlna, len, viskóza, jejich směsi, v zimě vlna. Materiály ráda nakupuji v outletech, někdy seženu vyřazené metráže, ale kupuji je i v klasických obchodech a e-shopech s látkami. Vždy upcykluji pouze metráž, ne samotné kusy oblečení.
Tvé kolekce jsou víc než jen móda, jsou dokonce i vyjádřením a jen při pohledu na tvé šaty se člověk cítí jako princezna. Co tě inspiruje při tvorbě modelů? Myslíš na někoho, když navrhuješ nové kousky?
Děkuji. Vycházela jsem ze začátku ze svých potřeb a později potřeb svých klientek. Tak jsem si vytvořila portfolio střihových řešení, které dnes aplikuji na custom made modely, ale i do kolekcí. Potřebovala jsem střihy, které mi budou lichotit, vypadat elegantně, ale zároveň se v nich budu cítit pohodlně po celý den. Toužila jsem také po siluetě, ve které se budu cítit dobře, proto je většina šatů střižena v pase s důrazem na trup s volnou sukní, a také obsahují rukávy, protože to lichotí mé postavě. Ukázalo se, že přesně tohle vyhledávají i mé klientky.
Šaty, které tvoříš převážně, vypadají něžně a romanticky, mají mašle i volány. Jsou použitelné i na běžné nošení?
Myslím, že určitě ano, ale je to hlavně o stylu nositelky. Já se opravdu ráda oblékám elegantně každý den, protože se díky tomu cítím dobře, potřebuji to. Přináší mi to radost do života, s modely v šatníku, které mám ráda a které mi sedí, neprožívám každodenní dilemata, co si vzít na sebe, jak a co kombinovat. Možná jsem trochu „overdressed”, ale povězme si to upřímně, v dnešní džínové a teplákové éře je to tak snadné. Máme tolik možností, ať už jde o materiál, nebo o to, co nabízí současný lokální trh, ale na ulici se to moc nepromítá. Trochu mě mrzí, jak se lidé oblékají na různé události, do restaurací, do práce každý den. Vím, že to není podstatné, ale v konečném důsledku věřím, že taková krása všude kolem nás dokáže dělat šťastnými a radostnými, estetika blízkého i vzdáleného okolí nás dokáže naplňovat.
Kromě kolekcí vytváříš také modely na míru. Jak vznikají takové šaty?
Je to individuální, většinou mi klientka napíše, že si přeje šaty na nějakou událost, rozebere prvky nebo pošle fotku z mého portfolia. Já buď vyberu materiál, který mám v ateliéru, nebo pro ni něco hledám. Pokud není představa jasná, snažím se model naskicovat. Jakmile je model schválen, rozešiji ho na zkoušku, po vyzkoušení ho dokončím a odevzdám. Proces trvá 4 až 6 týdnů, ale dokážu se přizpůsobit i deadlinu, pokud je třeba něco udělat rychleji.
Existuje konkrétní model nebo střih šatů, o které je největší zájem?
Oblíbené jsou momentálně korzetové šaty, ať už bavlněné, lněné, nebo dokonce jejich zimní verze, které se dá efektivně vrstvit.
Kdyby sis měla vybrat jeden oblíbený model šatů, který bys zvolila a proč?
Mám ráda střihové řešení Althea, které se skládá z tvarovaného živůtku s řasenými rukávy a řasené kruhové nebo půlkruhové sukně. Ale teď, když jsem těhotná, mám ráda také střih Nigritel, který se v pase zavazuje. Nosila jsem ho i před bříškem, ale pohodlně ho mohu nosit i teď.
Máš nějaké tipy, jak najít a definovat svůj osobní styl?
Já jsem našla svůj styl objevením kvality zpracování a díky poznání materiálů. Tehdy jsem si uvědomila, jak má vypadat kvalitní a dobře padnoucí oděv. Potom jsem našla střihy, které sedí mojí postavě a ve kterých se cítím dobře.
Například se v mém šatníku nenachází ani jedny kalhoty (legíny nepočítám, ty nosím jen na cvičení), protože mi žádné nikdy nesluší a nikdy mi nebudou lichotit tak jako šaty. Co se týče barev, mám to velmi jednoduché – mám ráda černou a tmavé barvy jako tmavě modrá, bordová, petrolejová, takže i když mám něco se vzorem, texturou, většinou je to dobře kombinovatelné i s ostatními kousky v mém šatníku. A nakonec těch kousků oblečení nemám moc, pěkné hedvábné halenky mám ze sekáče, sukně a šaty od Vivien Mihalish a dalších lokálních tvůrců, ostatní funkční kousky také koupené z lokálních zdrojů.
Takže abych to shrnula – je třeba si určit svůj střihový styl, barevnost a snažit se o méně kousků s důrazem na kvalitu.
Tvé šaty si oblíbila i Denisa Vyšňovská. Je pro tebe partnertsví a spolupráce se značkami nebo influencery, se kterými máš společný udržitelný záměr, důležitá?
Určitě ano. Dede je moje hvězda i proto, že ona ty modely Vivien Mihalish opravdu miluje a nosí je často a s láskou. Je vidět, že jsou součástí jejího stylu, sluší jí a cítí se v nich dobře. Navíc má svůj vlastní styl, umí krásně kombinovat, vyzná se v materiálech, dokáže si vybrat, ocení kvalitu.
Sleduješ naši a světovou módní scénu? Máš nějaké oblíbené návrháře nebo značky?
Módní scénu sleduji odjakživa, je to moje záliba. Velké světové značky už pro mě ztratily takový ten opar tajemna a luxusu, který mě vždy obklopoval při pohledu na jejich nové kolekce. Už pro mě nemají tu atmosféru jako kdysi, protože se spíš podbízejí instagramovým a tiktokovým trendům, snaží se zalíbit, a přitom úplně ztratily svou autenticitu.
Proto mnohem raději sleduji lokální módní scénu a naše návrháře a značky. Každý je něčím výjimečný. Líbí se mi tvorba Borise Krále, Pavola Dendise, Lay Sedlákové, Zuzany Kubíčkové… Snad se mi jednou podaří mít něco na sebe i od nich. Mám několik modelů od značky RIVICA, VeronikaIN, Pletky a Love Colors.
Jsi návrhářka, podnikatelka a brzy i maminka. Máš nějakou radu pro začínající mladé návrhářky
Hlavně ať se vyzbrojí trpělivostí. A pokud chtějí být návrhářkami, protože si myslí, že je to zlatý důl, tak ať to raději nedělají. (smích) Slovensko je velmi malý trh, zjistila jsem, že nemusím mít velká očekávání, ale jsem vděčná a šťastná, že si mé modely našly svou klientelu. Ale také ať si hned od počátku správně nastaví cenotvorbu a nesnaží se nikoho kopírovat.
$content$