Sebeláska v sobě neobsahuje jen teorii lásky k sobě, ale zahrnuje také úctu a respekt k sobě samému. Sebepřijetí je důležité vyjádření spokojenosti tím, jací jste, aniž byste měli potřebu cokoli měnit kvůli společenským tlakům. Je důležité dosáhnout sebelásky i sebepřijetí, protože spolu úzce souvisí. Jaké afirmace a myšlenky vám k tomu mohou pomoci?
Afirmace, vaše mantra, myšlenky – to všechno má silnou moc vám pomoci. Nebude to jednoduché, nestane se to přes noc, ale s vaší vůlí a vytrvalostí se vám to určitě podaří. Pomocí své mysli máte moc vytvořit si vlastní formulky, které si můžete přizpůsobit podle svých potřeb a představ. Slouží k vytvoření vlastního přesvědčení, navození pocitu, že jste toho již dosáhli. Opakujte si to každý den. Čím déle si to budete opakovat, tím dřívě tomu i uvěříte. Pokud chcete příklady afirmací, které si můžete opakovat a postupně jim začít věřit, jste na správném místě.
„Děkuji, že jsem, jaký/á jsem.“
Vděčnost je mocný nástroj a první krok k uvědomění si, že jste jedineční. Na světě neexistuje dvojník vaší osobnosti, což vám dává originalitu. Buďte vděční za to, že nejste jako všichni ostatní. Uvědomte si, že vaše osobnost je vaším nástrojem k dosažení čehokoli, co chcete. Buďte vděční za svou osobnost, za to, jací jste.
K vaší osobnosti totiž patří i vaše schopnosti. A díky nim jste v životě dosáhli toho, co jste chtěli. A proč nepoděkovat za to, že jste takoví, jací jste, díky tomu jste teď tam, kde jste? Ano, někdy jsou špatné dny a tehdy se vděčnost hledá hůře. Ale mějte víru, naději, že lepší chvíle přijdou. V jedné knize je napsán krásný citát, který říká: „Musíš se probojovat špatnými časy, aby přišly ty nejkrásnější chvíle v tvém životě.“ (Anna Michalová, Nebe je naše srdce, strana 47).
Dokonce i ty horší momenty ve vašich životech vás formují v úžasnou osobnost, dělají vás silnějšími. A za tuto sílu zvládat další a další překážky, musíte být vděční.
„Mám se rád/a a nechci se kvůli nikomu a ničemu měnit.“
Jakákoliv změna, která nevychází z vašeho vlastního přesvědčení a potřeby, je jen snahou vyhovět společenským podmínkám. Je to maska, která vám nepřinese štěstí ani pocit, že někam patříte. Bohužel. Změna není vždy špatná. Někdy je nezbytná a v některých případech i nevyhnutelná. Ale každá taková změna musí vycházet z vašeho nitra. Vy musíte tu změnu potřebovat a cítit. Pokud ji necítíte, přijměte to jako fakt, že jste takoví, jací máte být.
Žádné společenské ideály krásy, dokonalé postavy nebo chování by vás neměly nutit být takoví, jací jste. Přijměte svou osobnost, buďte na ni hrdí a uvidíte, že vaši blízcí budou mít rádi vás, ne falešnou masku nebo roli, kterou jste si nasadili. Budete mnohem šťastnější a také budete vědět, že vaše okolí má rádo vás, a ne masku, kterou budete nosit. Nošení masky vám však bude ubližovat. Začněte proto pracovat na tom, abyste měli rádi svou osobnost, přijměte sami sebe.
„Odpouštím si.“
Měli jste někdy pocit viny kvůli nějaké chybě, kterou jste udělali? Trápilo vás to? Odpuštění bývá často náročné, a ještě náročnější bývá odpustit sám sobě. Všimli jste si, že odpustit někomu jinému je sice těžké, ale ve srovnání s odpuštěním sobě samému je to mnohem snazší? Odpusťte, ale nezapomeňte. Je důležité odpustit i sobě. Každý dělá chyby, větší, menší, ale nikdo není bezchybný. Nebyl nám dán žádný návod na život. Špatná rozhodnutí a chyby prostě k životu patří. A čím dříve si odpustíte, tím dříve se nebudete trápit vlastní vinou.
Podívejte se na svůj odraz v zrcadle, zhluboka se nadechněte, vytvořte si v duchu obraz chyby, které litujete, a řekněte si: „Odpouštím si.“ Odpusťte si. A tento rituál opakujte, dokud tomu neuvěříte. Protože jednoho dne přijde okamžik, kdy si odpustíte a uvěříte tomu. A to bude moment, kdy si uvědomíte, že v životě musíte padnout, vstát, špatně odbočit a vrátit se zpět. Udělat pár chyb, které mohou někomu ublížit, ale někdy to tak prostě je. Nemá to žádné vysvětlení, je to ironie života. Odpusťte si, protože si to zasloužíte.
„Já jsem…“
Sem můžete doplnit cokoli, co vás napadne. Jste moudří, vtipní, úžasní, dokonalí, šikovní, talentovaní… A mohli bychom pokračovat. Vy sami si doplňte slovíčko „jsem” a vytvořte z obyčejného slova něco, co vám pomůže najít tu lásku k sobě. Vy znáte nejlépe své talenty, silné stránky, schopnosti. Nebojte se je přiznat.
Někdy nám společnost brání projevit své schopnosti, nadání, protože se nám to hned vrátí skrze pocit samolibosti nebo namyšlenosti. Nenechte se tím zastrašit. Netlačte je dovnitř, ani je neskrývejte. Pokud jste v něčem dobří, řekněte si to. Buďte hrdí a vděční. Chvalte sami sebe, protože si to zasloužíte.
„Přijímám se takový/á, jaký/á jsem.“
Toto si říkejte každý den před zrcadlem. Čas je na vás. Vyhraďte si chvilku pro sebe, dovolte si tuto větu procítit a vložte do těchto slov svou touhu přijmout se. Protože po tom toužíte. Jednoho dne tomu uvěříte a stane se to přirozenou součástí vašeho života. Pokud se tak ještě nestalo, věřte slovům, která si myslíte, vyslovte je nahlas v odrazu zrcadla a koukejte si do očí. Nelžete si, ano?
„Dovolím si milovat se a být milován/a.“
Jeden výrok říká, že pokud nemilujete sami sebe, nedokážete milovat ani ostatní. Stejně, jako když nemáte rádi sami sebe, těžko přijímáte lásku od druhých. Může to být způsobeno vaším mylným přesvědčením, že nestojíte za to, abyste byli milováni. A to dává prostor nejen pochybnostem o sobě samém, ale také depresím, úzkostem nebo myšlenkám na to, že nejste dost. Dovolte, aby láska, kterou v sobě máte, vyšla ven a dejte ji sami sobě. Dovolte si milovat sami sebe a dovolte to i ostatním.
Snadněji se to řekne, než praktikuje v životě. Láska k sobě samému je boj. Sebepřijetí je boj. Najděte v sobě vůli a bojujte za svou lásku. Máte ji v sobě. Je tam ukrytá a připravená k rozdávání. Věnujte si každý den několik minut sami sobě, vyberte si formule, které jsou vám nejbližší, a vyslovte je před zrcadlem. Věřte jim, vlijte do nich veškerou touhu po své lásce a jednoho dne přijde okamžik, kdy se sebeláska stane vaší přirozenou součástí a vy už o sobě nebudete pochybovat. Jste úžasní!
$content$