Podle Organizace pro zemědělství a výživu se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin. To je přibližně 1,3 miliardy tun. Na jednoho Evropana pak připadá v průměru 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok, přičemž více než polovinu mají na svědomí domácnosti. O Vánocích tento problém obvykle kulminuje. Na jeho řešení se přitom může podílet každý.
Každý člověk denně vyhodí v průměru téměř jedno celé jídlo. Jak je to možné? Většinou jednoduše tak, že nemáme chuť sníst poslední hranolky na talíři, protože jsme uvařili příliš mnoho rýže, protože ten nový pomerančový džus nechutná tak dobře, jak jsme čekali nebo protože datum spotřeby už dávno vypršelo. Nebo zkrátka proto, že si to můžeme dovolit.
Tento přístup však zbytečně zatěžuje nejen osobní rozpočet, ale zejména životní prostředí. V přírodě se zbytečně využívá obrovské množství půdy a vody. A to vše v době, kdy jinde na světě hladoví miliony lidí. A přestože plýtvání potravinami je již dlouho známým a v médiích neustále komentovaným tématem, není pochyb o tom, že se stále dostatečně neřeší.
Do každodenní rutiny přitom může každý začlenit několik snadných úkonů a dosáhnout pomocí nich významného pokroku při snižování plýtvání potravinami. Každý malý krok se totiž počítá.
Plánujte
Začněte od začátku, tedy od nakupování. Pokud si předem naplánujete, co a kolik toho během týdne sníte, nenakoupíte ani o kilo více, než potřebujete. Nákupní seznam pomůže udržet si přehled. Také se vyplatí před nákupem zkontrolovat, zda je majonéza v lednici opravdu prázdná, zda není vzadu ve spíži ještě nějaká mouka a zda už se ten jogurt opravdu nedá jíst. A samozřejmě, že pokud půjdete nakupovat s plným žaludkem, nenecháte se tak snadno a rychle zlákat k impulzivním nákupům.
Zamrazujte
Další možností, jak zabránit plýtvání potravinami, je mrazení. Pokud si v polovině týdne uvědomíte, že lososa od oběda bude těžké včas spotřebovat, zmrazte ho. Zmrazené potraviny vydrží podstatně déle. Buďte ale opatrní a i při zamrazování plánujte. Ryby a maso by se neměly skladovat déle než dva až tři měsíce, zelenina a ovoce vydrží o něco déle.
Tip: Pokud zjistíte, že máte přebytky potravin, které nestihnete spotřebovat, než se zkazí, darujte je nebo se podělte například se sousedy.
Spotřebovávejte zbytky
Ačkoliv to může znít banálně, nedbalé vyhazování jedlých produktů je jedním z hlavních problémů plýtvání potravinami. Tmavé banány jsou skvělé do ovesné kaše nebo smoothies, z bobulového ovoce lze vyrobit džem a přezrálé ovoce je skvělé i na kompot. Datum minimální trvanlivosti u mléčných výrobků je v mnoha případech pouze orientační. Jogurty, tvaroh a sýry mohou být v naprostém pořádku i po několika týdnech, pokud nejsou otevřené. Jestliže je vůně, konzistence a barva správná, není obvykle čeho se obávat.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 16 UDRŽITELNÝCH TIPŮ, KTERÉ VÁM POMOHOU KRÁČET PO PLANETĚ S LEPŠÍM POCITEM
Správně skladujte
Správné skladování je velmi důležité, aby nedocházelo ke zbytečnému zkracování trvanlivosti potravin. Například brambory a cibule mají rády chlad a tmu, zatímco tropické ovoce nemá v lednici vůbec co dělat.
Kompostujte
Klíčovou součástí nakládání s potravinovým odpadem je kompostování. Ze zbytků zeleniny, kávové sedliny nebo vaječných skořápek lze vytvořit půdu bohatou na živiny pro zahradu nebo rostliny v květináčích. Kompostováním nejen snižujete množství odpadu, ale také pozitivně ovlivňujete životní prostředí.
$content$