Jak jste spokojeni ve svém zaměstnání? Myslíte si, že vaše vedení má mnoho prostoru pro zlepšení, nebo vám naopak vyhovuje to, jak to je? Data z loňského roku odhalila, v jakém odvětví jsou lidé nejspokojenější, co je na pracovišti činí nejšťastnější, ale i nejčastější důvody podání výpovědí a odpověď na odvěkou otázku, jestli se pracuje lépe v Praze, nebo v Brně.
Průzkumu portálů JenPrace.cz a JenFirmy.cz, který probíhal od 1. ledna do 31. prosince 2025, se zúčastnilo 9 150 zaměstnanců napříč obory i městy. Každý z účastníků měl za úkol hodnotit jednotlivé aspekty svého zaměstnání, přičemž mohl použít čísla od 1 do 5. Jednička byla nejhorší možnou známkou, pětka naopak představovala maximální spokojenost. Celkem se hodnotilo 11 oblastí, mezi které patřily například mzda, benefity, přístup nadřízených, kolektiv či pracovní zázemí.
Kolektiv versus vedení a firemní systémy
Máte v práci blízké přátelé a těšíte se každý den zejména na ně? Nejste jediní. Pracovní kolektiv se totiž v průzkumu stal jedním z nejlépe hodnocených faktorů. Vedení se však tak vysokého hodnocení nedočkalo a jasně se ukázalo proč. Zaměstnancům vadí neférový přístup, špatná komunikace, nedostatek uznání a také arogance.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „PŘÁLA BYCH SI, ABY SE FLEXIBILITA STALA STANDARDEM. V IDEÁLNÍM SVĚTĚ BY KAŽDÁ ŽENA MĚLA MÍT MOŽNOST VOLBY,” ŘÍKÁ DITA JACOBSON Z HEINEKEN ČR
„Data ukazují, že lidé jsou schopni mít velmi dobré vztahy se svými kolegy a zároveň silně nedůvěřovat systému a vedení. Právě tato propast mezi kolektivem a managementem je jedním z hlavních zdrojů frustrace na českém trhu práce,“ uvádí Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz a JenFirmy.cz.
Tyto výsledky jen potvrdily, že přístup nadřízených má zásadní vliv na atmosféru na pracovišti a spokojenost zaměstnanců.
Mzdy a benefity jsou hojně diskutované, ale nemluví se o nich pozitivně
Velkou roli v průzkumu sehrály také mzdy a není nijak překvapivé, že se o nich častěji mluvilo negativně. Když už se o ní zaměstnanci vyjadřovali pozitivně, chválili si převážně její pravidelnost a včasnost, nikoli její výši.
Co se tradičních benefitů týče, v posledních letech ztrácejí na vnímané hodnotě, a to zejména kvůli inflaci. To ukázal také průzkum, neboť benefity skončily daleko za rozmanitostí práce, pracovní dobou i kolektivem. Stále oblíbeným benefitem ovšem zůstává možnost pracovat z domova a home office se nejčastěji objevuje i mezi návrhy na zlepšení ze strany zaměstnanců.
Jak uvedl jeden z účastníků průzkumu: „Na pohovoru se dozvíte, že home office je možný, ale až tam pracujete, dozvíte se, že je pro firmu sprosté slovo. Co se týče atmosféry na pracovišti – jedna velké toxická katastrofa.”
Zaměstnancům chybí v práci zejména perspektiva
Co vás na vaší práci nejvíce baví? Z průzkumu vyšlo jasně najevo, že rozmanitost je jedním z nejlépe hodnocených aspektů, a až za ním se umístil pracovní kolektiv. Na druhou stranu se ale ukázal důvod, proč lidé svá zaměstnání opouštějí. „Lidé velmi často neodcházejí proto, že by je práce nebavila. Odcházejí proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu,” vyjádřil se k výsledkům Michal Španěl.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: PŘIZNÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ ODEŠLI Z PRÁCE, SE ŠÍŘÍ SOCIÁLNÍMI SÍTĚMI. ODBORNÍCI PŘED TÍMTO TRENDEM VARUJÍ
Jak ale průzkum také ukázal, v některých firmách dobře vědí, jak své zaměstnance motivovat. Potvrdil to jeden z jeho účastníků: „Začínal jsem od základní pozice a díky férovému přístupu jsem rychle rostl. Individuální přístup nadřízených pro mě byl zásadní.”
Informační technologie přinášejí uspokojení, práce v pohostinství frustraci
Pokud bychom se zaměřili na spokojenost zaměstnanců podle oborů, jasnými výherci by se staly informační technologie a finanční sektor. Naopak nejnižší hodnocení obdrželo pohostinství a jen o fous ho předběhlo stavebnictví.
Co se konkrétních oborů týče, nejlépe se Čechům pracuje v produktovém řízení, marketingu a právu. Tři nejhorší příčky od konce byly obsazeny stavební prací a údržbou, výrobou a bezpečností a ochranou. Na výsledky průzkumu se dá aplikovat prohlášení, že čím blíže je práce manuální, tím vyšší je míra nespokojenosti.
„Nejspokojenější zaměstnanci sedí u počítače, nejvíce frustrovaní stojí ve výrobě nebo hlídají provoz,“ shrnuje Michal Španěl. Obory, které skončily jako nejhůře hodnocené, spojuje fyzická náročnost, omezená flexibilita a také historicky nižší investice do zaměstnaneckého wellbeingu.
Brno kraluje, Praha zaostává a Olomouc překvapila
Myslíte si, že v Praze je blaze a Brno je pouze velkou vesnicí? V bitvě dvou největších českých měst má z pohledu spokojenosti zaměstnanců nad hlavním městem navrch jihomoravská metropole. Brno obdrželo celkové skóre 3,36 a překonalo tak Prahu, která získala hodnocení 3,30. Mezi oběma městy se dokonce umístil severočeský Liberec.
Rozdíl mezi Brnem a Prahou je sice nepatrný, ale jihomoravská metropole si vysloužila lepší hodnocení díky nižším životním nákladům, neboť v Praze jsou skutečně extrémně vysoké. Zatímco dvě největší česká města dopadla poměrně dobře, hodnocení Olomouce je katastrofální. Před ní se dokonce souhrnně umístila také menší města.
Jak z průzkumu wellbeingu vyšlo najevo, spokojenost zaměstnanců nezáleží pouze na jednom kritériu a řešením proto není jednorázové navýšení mezd. Klíčové je také prostředí, atmosféra panující na pracovišti, postoj vedení, a zejména perspektiva.
„Dobrý kolektiv dokáže firmu podržet jen do určité míry. Pokud ale chybí důvěra ve vedení a funkční systém, dlouhodobě to stačit nebude,” uzavírá Michal Španěl.
Zdroje: Tiskové materiály
$content$