Žijeme v době, kdy technologické inovace jako umělá inteligence mění náš každodenní život. Přitom se ale aktuálně znovu těší rostoucímu zájmu starší i mladé generace řemesla, která bývala základem každé společnosti v minulosti. Co stojí za touto renesancí?
V minulosti to bez řemesel nešlo
Když se ponoříme hlouběji do historie, zjistíme, že většina lidí pracovala manuálně nebo v zemědělství. Jelikož průmyslová velkovýroba nebyla rozvinutá buď vůbec, nebo byla teprve v plenkách, lidem nezbývalo nic jiného než se spolehnout na místní řemeslníky. Kovářství, ševcovství, hrnčířství… to vše byla řemesla, která byla důležitou součástí každé vesnice či města. Aby se jednotliví řemeslníci uživili, jejich produkty musely být vysoce kvalitní.
O jednotlivá řemesla na malých vesnicích nebyla nouze ani v 19. století a na počátku 20. století. Pravděpodobně i ve vaší obci ještě před 2. světovou válkou byly alespoň dva obchody se smíšeným zbožím, švec, kovář, truhlář a někdy také včelař.
Řemesla v komunistickém Československu
V Československu přišly radikální změny s nástupem komunistů k moci. V roce 1948 byla soukromá iniciativa silně omezena. Problematiku rozvádí Security magazín. Co to znamenalo pro řemeslníky a malé podnikatele? Že svou činnost museli ukončit a vstoupit do družstev. Z toho důvodu zaniklo mnoho tradičních řemeslníků.
I přesto byly řemeslné obory součástí centrálně řízeného systému vzdělávání. Nešlo však o rozvoj kreativity ani podnikatelských dovedností, neboť žáci byli připravováni pro práci v konkrétních státních podnicích.
Jelikož v této době neexistovala konkurence, nebyl důvod zakládat si na kvalitě. Režim upřednostňoval kvantitu, což bylo pro mnohé nejen demotivující, ale také devastující. Tyto kroky komunistického režimu vedly také k tomu, že vznikly tzv. „podpultovky”, které suplovaly chybějící služby a zboží.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: VE SVĚTĚ MÓDY NEJSOU TRENDY JEN NOVÉ KOUSKY, ALE PŘEDEVŠÍM JEDEN ASPEKT
Může umělá inteligence za návrat řemesel?
I když by nástup moderních technologií a umělé inteligence mohl naznačovat zánik tradičních řemesel, čím dál více lidí touží po návratu k nim. Dá se předpokládat, že za současnou „renesancí“ stojí také rychlé přesycení trhu. Lidé si zvykli, že dnes není nouze prakticky o nic a že si mohou koupit vše, na co si ukážou, navíc k tomu stačí pár kliknutí.
Pokud si koupíte hrneček v některém z obchodních řetězců a rozbijete ho, pravděpodobně pokrčíte rameny s vědomím, že si při příští návštěvě obchodu pořídíte ten samý. Jestliže ale zakoupíte hrneček od místního výrobce, pocítíte také citovou ztrátu, protože přesně ten samý hrneček už nikde jinde neseženete. Současný návrat k řemeslům tak také znamená útěk od fast fashion a možnosti sebevyjádření.
Řemesla jako nástroj seberealizace
Pokud se často pohybujete na sociálních sítích, pravděpodobně jste v posledních letech zaregistrovali návrat háčkování a pletení. Renesanci se těší také keramika, šití, umělecké kovářství, nebo dokonce výroba občerstvení z vlastnoručně vypěstovaných surovin. Tato řemesla jsou prezentována na platformách YouTube, Instagram, TikTok či placeném Patreonu, kde si tvůrci rychle budují vlastní komunitu.
Studie publikována v srpnu 2024 v časopise Frontiers in Public Health navíc potvrzuje, že tvorba a ruční práce mají pozitivní dopad na lidskou mysl.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „RÁDI BYCHOM PŘENESLI ČESKÉ A SLOVENSKÉ ŘEMESLO DO DESTINACÍ, KDE JSOU ŘEMESLO A DESIGN CENĚNY,” ŘÍKÁ SHIRIN, ZAKLADATELKA CONCEPT STORU ARTISÈME
Návrat řemesel do škol
Těší se takové popularitě i studium řemesel? Podle Českého rozhlasu od roku 2005 do roku 2018 klesl počet absolventů v některých oborech až o 70 %. Ministerstvo průmyslu a obchodu to vysvětluje tak, že přestože je poptávka po řemeslnících vysoká, mladí lidé dávají přednost jiným profesím. Učňovské obory již nejsou tak atraktivní, jako tomu bylo před několika dekádami.
Některé školy se snížený zájem snaží řešit nabídnout krajských stipendií, která vyplácejí studentům učebních oborů, nebo bonusy za prospěch a docházku. Mnoho škol nabízí také zahraniční stáže a soutěže, propagace na veřejnosti, ale také možnosti výdělku během studia, spolupráci s firmami, a v neposlední řadě nové a moderní technologie.
Obrací se situace k lepšímu?
Společnost Boston Consulting Group v roce 2022 publikovala studii s názvem Budoucnost českého trhu práce, kterou provedla se spolupráci s neziskovou organizací Aspen Institute Central Europe. Studie analyzovala vývoj pracovního trhu v České republice do roku 2030.
Aby se předešlo mezerám na trhu a dramatickým změnám po roce 2030, je pod ní zapotřebí podniknout opatření v podobě upskillingu, zvýšení produktivity, ale také doplnění pracovní síly. Studie počítá s vyšším zapojením žen během a po rodičovské dovolené, s čímž se pojí snížení diskriminace. Pokud by nedošlo k naplnění těchto cílů, předpokládá se, že bude hrozit nárůst nezaměstnanosti, ale také zpomalení ekonomiky.
Zdroj: Security magazín, Frontiers, ČRo, MPO, BCG, autorský text
$content$