Ilustrace už dávno není jen o vůni inkoustu a papíru. Tablety, cloudové knihovny a generativní AI převrátily proces tvorby, rozšířily paletu nástrojů a zároveň zamíchaly kartami na trhu. Co se změnilo v každodenní praxi ilustrátorů a jak spolu dnes vycházejí tradiční a digitální přístupy?
Dvě cesty, ale jen jeden cíl
Tradiční ilustraci často definuje papír, tuš, štětce a pigmenty. Každý tah je nenávratný, textury vznikají pomocí materiálu a výsledkem je originální dílo. Digitální tvorba naproti tomu pracuje s vrstvami, maskami a úpravami. Tyto nástroje umožňují umělci vracet se zpět, přeskupovat kompozici a exportovat varianty pro tisk, web i animaci jedním kliknutím. Dá se tento přístup považovat za triumf, nebo jde o ztrátu kouzla z poctivého řemesla?
Ve skutečnosti se oba světy stále častěji proplétají. Mnoho autorů začíná skicou na papír, kterou následně digitalizuje a „dotahuje“ na tabletu. Jiní dělají opak: koncept vznikne digitálně, ale výsledek je už otázkou ruční tvorby.
Moderní technologie jako nástroj neomezených možností
Zlomem posledních let je zralost pen displayů a grafických tabletů. Moderní stylusy snímají náklon, rotaci i tlak. Pro ilustrátory to znamená dvě věci: rychlost (návrhy, verze, barevné palety) a konzistenci napříč médii (print, web, animace). Nárůst trhu s grafickými tablety a pen displayi naznačují i průmyslové analýzy – poptávka roste dvouciferným tempem a technologie se standardizuje v různých oborech od designu po vzdělávání, což dokládají i statistiky Mordor Intelligence.
Mnoho tvůrců však řeší latenci, podporu nových funkcí či dočasné bugy při aktualizacích. To je daň za rychlý vývoj technologií – ilustrátor dnes není jen umělec, ale také správce vlastního tech-stacku. Podobně jako spisovatelé v dnešním světě musí být tak trochu influenceři a rozumět současnému trhu, aby se jejich knihy prodávaly.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: ČÍM KREATIVNĚJŠÍ BUDETE, TÍM LÉPE PRO VÁS: UMĚLÁ INTELIGENCE MĚNÍ PRACOVNÍ TRH A ODBORNÍCI ŘÍKAJÍ, ŽE NEJDE O NIC NOVÉHO
Od štětců k automatizacím
Dnešní nástroje integrují vektory i bitmapu, fyzikální simulace textur, automatické vybarvování, výběry podle jasu a chytré transformace. Kde dřív trvala retuš hodiny, dnes pomohou akce, skripty nebo generativní vyplňování. Výsledek? Ilustrátoři tráví více času koncepcí a stylotvorbou a méně mechanickým přepisem.
Ale pozor! Pokud by všichni umělci najednou začali používat stejné presety, riskovali by tím estetickou homogenizaci. O to cennější je autorský rukopis. Mnoho ilustrátorů tak sází na jemnosti a detaily, o čemž se budou moct přesvědčit i návštěvníci letošního LUSTR festivalu v pražské Holešovické tržnici.
Jak LUSTR festival uvádí v tiskové zprávě, od 19. do 28. září 2025 bude pražská Holešovická tržnice patřit ilustrátorům a ilustrátorkám z celého světa. Festival nabídne desítky výstav, doprovodný program i setkávání s tvůrci a tvůrkyněmi. Hlavní výstava s názvem Nové podoby citlivosti chce návštěvníkům ukázat, jak společnost vnímá téma citlivosti, a že nemusí být či není slabostí. Představuje ji naopak jako sílu, která je schopností zpomalit, vnímat a tvořit s respektem k sobě i svému okolí.
Návštěvníci události se tak mohou těšit například na díla výtvarnice Melek Zertal, německé autorky Malwine Strauss, výtvarníka Erica Schwarze nebo české malířky, ilustrátorky a spisovatelky Daisy Mrázkové.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MŮŽE UMĚLÁ INTELIGENCE NAHRADIT SOUČASNÉ UMĚLCE? ODPOVĚĎ STÁLE NENÍ JEDNOZNAČNÁ
Vzestup AI aneb ke generátoru variant
Generativní AI dnes umí navrhnout kompozici, barevnost, dokreslit pozadí nebo nabídnout stylistickou variaci. V komerční praxi se AI často používá k pre-vizualizaci: rychle načrtne atmosféru, světlo, perspektivu, aby měl klient s čím pracovat. Některé platformy deklarují trénink a licence, aby se dala výsledná díla využívat v reálných projektech – s tím, že odpovědnost za dodržení podmínek nese uživatel.
AI je dnes součástí legálně nabízených služeb, ale s jasnými pravidly a limity. Stanovisko České advokátní komory k užívání AI při poskytování právních služeb zdůrazňuje potřebu jasné komunikace a transparentnosti při využívání AI.
Doba jde rychlostí blesku kupředu a trh nástrojů s AI prudce roste. To se promítá do poptávky po rychlejší produkci vizuálů, do cenotvorby i do očekávání klientů. Pro ilustrátory to znamená pracovat s AI informovaně, mít jasně dané smlouvy a transparentně komunikovat způsob vzniku díla.
Tuto problematiku se rozhodl blíže prozkoumat The Guardian, který se zaměřil i na zahraniční umělce a zjistil, že podle studií v pokročilých ekonomikách (UK, Německo a USA) je až 60 % pracovních míst vystaveno vlivu AI, přičemž přibližně polovina může být negativně ovlivněna. AI zároveň vyvolává obavy o moc velkých technologických korporací a nutnost ochrany pracovníků v kreativních odvětvích.
Autenticita a hledání nového rukopisu
Jedním z nejdiskutovanějších témat je otázka autenticity. Pokud dokáže AI vytvořit obraz v libovolném stylu během pár sekund, co pak znamená slovní spojení autorský rukopis? Někteří ilustrátoři se cítí ohroženi, jiní naopak vnímají AI jako šanci znovu definovat svou identitu. Kritici upozorňují, že estetická homogenizace je reálným rizikem – obrázky generované na základě podobných promptů mohou působit zaměnitelně.
Proto se stále více autorů soustředí na osobní příběh a kontext díla, které algoritmus nahradit nedokáže. Právě tento lidský rozměr, zakotvený v kulturní zkušenosti a emocích, zůstává trumfem ilustrátorů, kteří se rozhodnou AI přijmout spíše jako nástroj než konkurenta.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Z KOVADLINY NA TIKTOK: RENESANCE ŘEMESEL V DOBĚ UMĚLÉ INTELIGENCE
Změna role ilustrátorů a budoucnost
Kde se kdysi poptával jednoduchý „obrázek do článku“ (vzpomeňte si například na oblíbený komiks s Garfieldem), dnes se ilustrátor posouvá k roli art-partnera, který musí navrhnout celý systém. AI do tohoto rámce zapadá jako akcelerátor. Tablety a AI urychlují vykonání, ale nevymyslí důvod, proč ilustrace existuje. AI tak funguje jen jako pomocník, nikoliv jako náhrada, protože stále nedokáže vystihnout emoce a dodat výsledku tu pravou hloubku.
Na otázku, jak bude vypadat ilustrace v nadcházejících letech, se ptalo i BBC. Jasné je, že algoritmy generativní AI a další nástroje mají dopad na svět umění. BBC také upozornilo na první světovou galerii věnovanou dílům tvořeným umělou inteligencí. DATALAND by měl spojit průkopníky z různých oblastí, včetně umění, vědy, výzkumu AI a špičkových technologií, pod uměleckým vedením Refik Anadol Studio. Se svou vlajkovou lokalitou, která bude otevřena v roce 2025 (přesné datum ještě není známo) v The Grand LA, projektu navrženém Frankem Gehrym v centru Los Angeles, se DATALAND připojí k renomovaným institucím vizuálního a performativního umění v kulturním a občanském koridoru města.
Pro ilustrátory i výtvarníky to znamená, že AI nebude nahrazovat lidského tvůrce, ale spíše jej rozšíří o nové možnosti. Ilustrace se tak stává hybridním řemeslem: propojuje tradici s moderními technologiemi a otevírá prostor pro spolupráci člověka a stroje. Tablety, software a AI přinášejí rychlost, variabilitu a nové způsoby experimentování, ale lidský záměr, citlivost a kontext zůstávají nenahraditelné.
Zdroje: Tiskové materiály, Mordor Intelligence, The Guardian, BBC
$content$