Co je „contemporary art“, už pravděpodobně víte. Znáte ale některé představitelky 20. a 21. století? Pokud ne, nevadí! Máme pro vás seznam pěti oblíbených umělkyň, které stojí za to si zapamatovat…
Katja Strunz
Katja Strunz je německá umělkyně, která žije a pracuje v Berlíně. Její umění instalací a koláží se točí kolem prolínání času, prostoru a hmoty. Tyto prvky se objevují ve všech dílech této talentované představitelky moderního umění.
Myšlenkou jejího díla je metaforické znázornění posttraumatického stavu, který interpretuje stlačením prostoru a času. Konstruované střepy a rohy, trojúhelníky a prostory se v dílech Katji Strunz zdají být fragmenty násilně vyhozené do povětří, zatímco pád a záhyb jejích abstraktních děl odráží neurčitost a vzájemnou závislost.
Katja Strunz svá díla vystavovala nejen v Berlíně a v dalších německých městech, ale také v Camden Arts Centre v Londýně, v Haus Konstruktiv ve švýcarském Curychu, v Guangong Museum of Art v Číně a v mnoha dalších koutech světa.
Mahsa Zargaran
Íránská hudební skladatelka a zpěvačka Mahsa Zargaran je nejen klavíristka, ale také multiinstrumentalistka a skuplturistka, která žije v Silverlake v Los Angeles.
Kromě skládání hudby k filmům se věnuje svému sólovému elektronickému projektu Omniflux a hraje na bicí v art rockové kapele Sabrosa Purr. Kromě hudby se Mahsa Zargaran zabývá malbou a sochařstvím.
Její malovaná díla jsou minimalistická a abstraktní. Vesměs se jedná o pohlednice, menší ilustrace a kalendáře. Tato umělkyně, která pochází z íránského Teheránu, také ráda zkoumá prvky ženství. Mezi její inspirace patří například Virginia Woolf, Susanna Clarke nebo Maria Bartuszova a Hilma af Klint, jejíž prvky můžeme v dílech Mahsy najít.
Ruth Aiko Asawa
Ruth Aiko Asawa je kalifornská umělkyně, která se narodila japonským přistěhovalcům Umakichi a Haru Asawa. Jako čtvrtá ze sedmi dětí si svou kariéru musela tvrdě vydřít. Kvůli diskriminačním zákonům vůči Japoncům se její rodiče totiž nemohli stát americkými občany, a dokonce nemohli ani vlastnit půdu v Kalifornii.
Už v šesti letech Ruth začala pracovat na farmě, ale později získala stipendium na škole Black Mountain College v Severní Karolíně v roce 1946. Mezi její učitele patří malíř Josef Albers, tanečník Merce Cunningham a architekt Buckminster Fuller.
Během let se Ruth věnovala řadě uměleckých odvětví, od obrazů a kreseb až po skulptury. Její díla jsou vystavena například v sanfranciském muzeu umění, v galerii Peridot v New Yorku, v Oaklandském muzeu umění, ve Whitneyho muzeu amerického umění a dalších.
Barbara Hepworth
Barbara Hepworth, jedna z nejvýznamnějších umělkyň 20. století, se narodila ve Wakefieldu. Její otec pracoval jako zeměměřič pro West Riding County Council a Hepworth ho doprovázela při kontrolách místních silnic a mostů.
Na dívčí střední škole ve Wakefieldu se Barbara ve svých dílech inspirovala pohledem na obrazy egyptských soch, aby později studovala na Royal College of Art v Londýně.
Byla to právě otcova práce, která umělkyni v jejích dílech inspirovala. Výtvory plné forem, tvarů a textur jsou tak jakousi vzpomínkou na její dětství. Tato populární skulpturistka se také ve 30. letech stala součástí uměleckého kruhu, k němuž patřili Henry Moore a Ben Nicholson, s nimiž žila v Hampsteadu.
Kitty Kraus
Kitty Kraus se narodila v roce 1976 v západoněmeckém Heidelbergu. Tato umělkyně ve svých dílech využívá geometrické přesnosti, redukovanou barevnou paletu a běžné materiály jako je sklo, tuš, látku, ale dokonce také elektřinu. Díky ručnímu zpracování a hrozbě fyzické nestability se v instalacích Kitty projevují také postminimalistické tendence, neboť odhaluje nenápadné nedokonalosti materiálu, které se pomalu projevují procesem tavení, exploze nebo jemného rozpadu.
Přirozená křehkost médií, kterých Kitty využívá, zrazuje zavedené představy o stabilitě a trvanlivosti sochařské formy. Takové vady jsou patrné v díle Bez názvu (2006), v němž jsou osvětlené žárovky zmrazeny uvnitř kostek ledu obarvených inkoustem. Led, instalovaný v galerii při pokojové teplotě, pomalu taje a vytváří na podlaze galerie meandrující louži rozředěného inkoustu, která za sebou nakonec zanechává skvrnitou a vzorovanou cestu zaschlého inkoustu.
V roce 2008 získala Kraus cenu Blau Orange a v roce 2011 byla nominována na cenu Preis der Nationalgalerie für junge Kunst. V roce 2009 hostilo Guggenheimovo muzeum její první samostatnou výstavu ve Spojených státech. Její díla byla také samostatně prezentována na řadě mezinárodních výstavních míst, například v Kunsthalle Zürich v Curychu, ve Wadsworth Atheneum Museum of Art v Hartfordu ve státě Connecticut a v řadě dalších.
A co říkáte na současné umění vy? Poznáváte některá ze zmiňovaných jmen, nebo jsou vám všechny umělkyně cizí? Pokud byste neměli současného umění dost, inspirovat se můžete například v kutnohorské galerii GASK, pražskou galerii DOX nebo The Chemistry Gallery.
Zdroje:
https://www.artdex.com/women-dominating-in-contemporary-art-today/
$content$