Ultrazpracované potraviny jsou běžnou součástí českých jídelníčků, 41 % Čechů však podle Barometr FOOD neví, jaké potraviny to jsou. Odborníci vysvětlují, že nejde jen o instantní polévky nebo mražené pizzy, ale někdy i potraviny, které se tváří jako zdravější, a problém nastává tehdy, když jejich konzumace překročí určitou hranici.
Jarní paprsky v nás mohou probudit touhu po změně životního stylu a jedním z jeho pilířů je kvalitní a vyvážená strava. Při řešení stravy má většina z nás přirozeně tendenci vyhýbat se ultrazpracovaným potravinám, avšak podle průzkumu Barometr FOOD od společnosti Edenred až 41 % Čechů neví, jaké potraviny mezi ně patří.
Průmyslově zpracované potraviny nejsou jen chipsy nebo slazené nápoje
„Mezi vysoce průmyslově zpracované potraviny řadíme takové výrobky, které prošly rozsáhlým průmyslovým zpracováním, místo celistvých potravin se skládají často jen z jednotlivých složek, třeba škrobů či izolovaných bílkovin, a obsahují řadu přidaných látek. Doma v kuchyni si je zkrátka nevyrobíme,“ vysvětluje Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu.
Z dat Barometru FOOD vyplývá, že Češi si ultrazpracované potraviny nejčastěji spojují s instantní kuchyní. Za vysoce průmyslově zpracované potraviny považuje 73 % lidí hotová jídla, například mražené pizzy nebo instantní polévky, 59 % balené snacky a 55 % slazené nápoje. Takové potraviny opravdu ultrazpracované jsou, kromě nich ale také balené pečivo, lihoviny, zmrzlina, tučné mléčné výrobky, nebo dokonce snídaňové cereálie a veganské alternativy, které bývají mnohdy prezentovány jako „zdravější”.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: CITRUSY, OŘÍŠKY I RYBY: ZJISTĚTE, KTERÉ VITAMÍNY V POTRAVINÁCH JSOU DŮLEŽITÉ PRO VAŠI PLEŤ (NEJEN) V ZIMNÍM OBDOBÍ
S produkty, které bývají běžnou součástí každodenního jídelníčku si kategorii ultrazpracovaných potravin spojuje výrazně méně lidí. Balené pečivo považuje za ultrazpracovanou potravinu 32 % Čechů, snídaňové cereálie a müsli tyčinky 29 % a některé mléčné výrobky jen 9 % z nich. Data tak ukazují, že lidé hůře rozpoznávají míru zpracování u potravin, které se často prezentují jako zdravé, či dokonce dietní.
„Nejde jen o sladké nebo slané snacky, ale i o výrobky, které se mohou tvářit jako zdravější alternativa, což ale nemusí být pravda. Takové produkty často třeba neobsahují třeba řadu vitamínů přítomných v méně zpracovaných potravinách,“ upřesňuje Selinger.
Klíčem je sledovat složení potravin
Studie z roku 2024 zabývající se otázkou, jestli jsou veganské produkty zdravější volbou, upozorňuje, že se odpověď nedá generalizovat a vždy záleží na konkrétním výrobku a jeho složení. Podobně je to i u snídaňových cereálií. „Zejména celozrnné obiloviny s vyšším obsahem vlákniny a nižším obsahem cukru, mohou pomoci posílit příjem mikroživin a řadu zdravotních výsledků,“ tvrdí jiná studie z roku 2025.
Podle nutriční epidemioložky Elišky Selinger je proto zásadní sledovat především složení výrobku a míru zpracování potravin a mít na paměti kontext celkového jídelníčku. „Typickým znakem bývá přítomnost různých aditiv, aromat, emulgátorů nebo zvýrazňovačů chuti,” říká.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „DLOUHODOBÝM PROBLÉMEM VÝŽIVY JE, ŽE JÍ KAŽDÝ, JÍDLO MÁ BÝT POŘÁD I RADOST,” ŘÍKÁ EPIDEMIOLOŽKA A SPECIALISTKA NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ELIŠKA SELINGER
„Problematické mohou být například některé snídaňové cereálie, müsli tyčinky, ochucené mléčné výrobky nebo rostlinné alternativy sýrů, které navenek sice působí nutričně hodnotně, ale ve skutečnosti obsahují vysoké množství cukru, soli nebo nasycených tuků. Když si člověk jednou zamlsá, nic se nestane, ale jakmile jsou takové potraviny pravidelně na talíři, může nastat problém,“ vysvětluje Selinger.
Všeho s mírou
Lidé, kteří jí ultrazpracované potraviny jen občas se nemusí děsit, na pozoru by se však měli mít lidé, kteří ultrazpracované potraviny konzumují často a ve velkém množství. „Z pohledu veřejného zdraví představují vysoceprůmyslově zpracované potraviny riziko především při jejich dlouhodobé a pravidelné konzumaci. Často obsahují vysoké množství soli, cukru, nasycených tuků a různých aditiv a mají nevyvážené nutriční složení,“ vysvětluje Matyáš Fošum, ředitel oboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR Ministerstva zdravotnictví.
„Ultrazpracované potraviny jsou navrženy tak, aby chutnaly co nejlépe a byly snadno dostupné. Problém je, když začnou tvořit významnou část jídelníčku. Zvyšují riziko obezity, cukrovky 2. typu i srdečně-cévních onemocnění. Nejde o zákaz nebo strašení, ale o jednoduchý princip: čím větší podíl přirozeně zpracovaných potravin ve stravě, tím lépe pro naše zdraví,“ dodává.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 9 POTRAVIN, KTERÉ MOHOU POMOCT V BOJI PROTI STRESU: PATŘÍ MEZI NĚ AVOKÁDO I ČOKOLÁDA
To, že se potraviny průmyslově zpracují nemusí být samo o sobě škodlivé, ostatně mezi procesy takového zpracování řadíme i mražení, pasterizaci nebo fermentaci. Hlavním rozdílem mezi běžně zpracovanými a ultrazpracovanými potravinami je míra průmyslového zásahu a množství aditiv, tedy látek, které zvýrazňují chuť, prodlužují trvanlivost nebo upravují strukturu výrobku.
Pro rozpoznání ultrazpracovaných potravin je důležité sledovat složení a nenechat se oklamat marketingovým sdělením na obalu. Odborníci se shodují, že cestou ke zdravějšímu stravování není extrém ani zákaz, ale dlouhodobá rovnováha. A s rovnováhou úzce souvisí informovanost o dané problematice.
Zdroje: Tiskové materiály, ScienceDirect, NIH
$content$