V momentě, kdy dostala šicí stroj, v sobě našla svou skrytou vášeň, a tak se rozhodla založit značku “Co budu dneska šít”. Jitka Charvátová využila znalostí grafického designu k navrhování látek s natištěným střihem, které si mohli zájemci sami vystřihnout a sešít, později k nim přidala i již zhotovené hračky pro miminka. V ten moment přejmenovala své podnikání na název “Ababu”, a díky kampani na Hithitu otevřela svou první kamennou prodejnu na Letné. Proč se rozhodla šít produkty pro miminka? Jak vznikají nové návrhy? A jaká kritéria musí hračky splňovat?
Na svém webu popisuješ, že se projekt Ababu zrodil díky šicímu stroji, který jsi dostala od přítele. Jak ses ale naučila šít?
Donutila mě k tomu situace v předchozím podnikání, kdy jsem navrhovala psí pelechy a šicí dílna mi stále tvrdila, že moje nápady nelze realizovat. Tak mi přítel, nyní už manžel, koupil šicí stroj a bylo. Musela jsem to zkusit sama.
Základy šití jsem se naučila jen jako samouk z různých videí na YouTube. Když jsem poprvé zasedla k šicímu stroji, zjistila jsem, že to není zas taková věda a objevila jsem tak svou skrytou vášeň. Učila jsem se jen tréninkem a taky z vlastních chyb. A že jich bylo. (smích)
Proč ses rozhodla zrovna pro šití hraček a doplňků pro děti?
První věcí, kterou jsem zkusila ušít, bylo hnízdečko pro miminko, které se narodilo kamarádovi. Začala jsem tehdy dumat, proč žádný obchod nenabízí už předtištěnou látku, kterou by stačilo vystřihnout a výrobek si doma ušít. Tak vznikl můj původní projekt “Co budu dneska šít”, kdy jsem začala tyhle předtištěné střihy na látkách sama navrhovat a nabízet na Fleru a ve facebookových skupinách pro maminky a švadlenky. O látky byl tehdy velký zájem a já si řekla, že jsem asi našla díru na trhu. Našla jsem si pak šikovnou švadlenu Pavlu a sortiment látek postupně rozšířila o již ušité hračky.
Plánuješ do budoucna rozšířit sortiment i o jiné produkty?
Mám hlavu plnou nápadů na nové motivy a produkty, až mě manžel musí trochu krotit. (smích) Zůstávám ale stále v segmentu dětského zboží, hraček a doplňků pro miminka a malé děti. Hlavním zaměřením vždycky budou látkové hračky, které já navrhuji a můj rozrůstající se tým švadlen je šije.
O jaké produkty bys ráda značku Ababu rozšířila?
Z dlouhého seznamu nápadů vždy vybereme nějaký, pro který třeba už uzrál čas ho zrealizovat, ale nejde to vše najednou. Některé nápady si nechávám dlouho pro sebe i kvůli konkurenci a zveřejním je až ve fázi uvedení nového produktu. Často se ale také ptám svých zákaznic, co jim v naší nabídce nebo vůbec na trhu chybí, po čem touží, co by využily. Tak vznikl třeba náš kapsář, který má široké využití nejen do školky a při jehož navrhování jsem zjistila, jaká je to díra na trhu. Důležité je, aby se produkty vzájemně doplňovaly nebo na sebe navazovaly, protože děti si často oblíbí jeden motiv a na našich hračkách rostou. Což je až dojemné sledovat.
Jakým způsobem vznikají nové návrhy?
Vždy záleží, jestli půjde jen o nový motiv, který přidáme do stávající nabídky hraček, nebo to bude úplně nový produkt. V druhém případě je to mnohem delší proces, který od návrhu po hotovou hračku může trvat i několik let.
Z mých prvních náčrtů a čmáranic na papíře vytvořím grafický návrh v počítači, který je už navržen jako střih se všemi potřebnými značkami a přídavky na švy. Když jsem s tím konečně spokojená, nechám je natisknout na látku a šijeme první vzorky ve více variantách. Teprve po konzultaci se švadlenou ladíme finální vzorek a grafický návrh často musím ještě upravit. U nových produktů pro miminka musím brát v potaz i různá pravidla a legislativní normy, protože takové hračky pak necháváme certifikovat ve zkušebně.
Dáváš prostor i různým designérkám – například ve spolupráci s Kristýnou Dudkovou nebo Janou Molcarovou vznikly limitované edice. Navrhuješ si i některé produkty sama?
Autorky, které zmiňujete, navrhovaly hračky v rámci naší soutěže, kterou vyhlašujeme každý rok. Z vítězných návrhů na hračky od fanoušků vzejde limitovaná kolekce hraček, které ušijeme a každý motiv má svého autora, i když samozřejmě i tyhle návrhy musí projít mýma rukama, aby byl specifický design Ababu zachován.
Jinak jsou všechny naše hračky mé autorské a motivy navrhuji výhradně já. Při vzniku naší knížky Ababůk jsem pak spolupracovala s mým kamarádem ilustrátorem Patrikem Antczakem, který přenesl naši partu šesti zvířátek do krásných ilustrací v knížce. I tady jsme ale vše ladili tak, aby se v ilustracích otiskl Patrikův styl, a zároveň motivy zůstaly v duchu Ababu.
Jaká kritéria podle tebe musí každý navržený produkt splňovat?
Hračky se snažím navrhovat tak, aby se líbily hlavně mně. (smích) Jsem v tomto ohledu dost nakloněná pro minimalismus a komerční nabídka dětských produktů mě většinou moc neuspokojuje. Teď jako čerstvá matka tuhle potřebu hezkých věcí v dosahu svého mláděte pociťuji ještě více.
Řeším ale také praktické využití nebo jinou přidanou hodnotu. Například produkty pro miminka podporují jemnou motoriku a třeba díky šustivým uším upoutají pozornost a bystří sluch. Samozřejmě musí být vůbec reálné danou věc vyrobit a současně splnit legislativní podmínky a přísná bezpečnostní pravidla hraček. Na tom si zakládáme a všechny hračky necháváme certifikovat.
Ty sama ses maminkou stala téměř před rokem. Odrazily se ještě nějakým způsobem tvé zkušenosti s miminkem na rozvoji značky?
Určitě. Konečně si můžu sama na vlastním dítěti vyzkoušet, jestli vše funguje tak, jak má, na co dítě dobře reaguje a v čem jsou naopak případné nedostatky. Vytvořila jsem si vlastně svého hlavního kontrolora kvality, který otestuje každou hračku. Díky tomu se mi i mnohem lépe předává zkušenost, co na miminko dobře funguje, stejně jako si i já sama přicházím na detaily, které v budoucnu do rozvoje hraček a nových produktů budu chtít nějak zakomponovat.
Látkové hračky jsou v záplavě plastů v hračkářstvích vítaným zpestřením. Koupila bys někdy svému dítěti plastovou hračku?
Já nic ani kupovat nemusím. Nemám šanci. Babičky a tetičky už nás zásobují kvantem plastů i přes zákaz. (smích)
Nastaly během příprav vlastní značky nějaké situace, o kterých jsi před začátkem podnikání neměla tušení?
No jéje! A stává se to dodnes. Neustále se učím a posouvám, ale překážky i situace, které mě překvapí, tady budou asi pořád. Mohla bych jmenovat od výrobních problémů s dodavateli, přes šílenou byrokracii při otevírání vlastního obchodu i šicí dílny, až po převedení firmy na s.r.o. Všechny tyhle peripetie sdílím se svými zákaznicemi a sepisuji je do článků na blog, abych dala nahlédnout nejen do zákulisí toho, jakou složitou cestou vzniká produkt, ale případně i pomohla jiným podnikatelkám se některým situacím v podnikání vyvarovat.
Tvá sestra Nikola Čechová vystupující pod pseudonymem Shopaholic Nicol je známou osobností. Pomohly ti její dosahy a zkušenosti při rozjezdu tvé značky?
Ono se to nabízí, ale ve skutečnosti to tak moc není. Samozřejmě jsme se nikdy netajily tím, že jsme sestry a vzájemně se hodně podporujeme, ale myslím si, že úspěch Ababu na tom nestojí. Máme rozdílné cílové skupiny a já v době rozjezdu značky cílila hlavně na čerstvé maminky a švadlenky. I dnes se stává, že nás obě někdo zná, ale nespojí si, že jsme sestry.
Kdo všechno je součástí týmu Ababu?
Tým Ababu se za šest let provozu rozrostl na deset lidí. S chodem firmy mi nyní pomáhá manžel Josef, který je hlavně přes čísla a řeší hospodaření firmy. Moje hlavní švadlena Pavla, která je se mnou od začátku, vede tým už čtyř šikovných švadlen. Moje pravá ruka Dominika se stará o provozní věci pražského obchodu a její pravá ruka Natálie má na starosti objednávky a zákaznickou péči. Abych se z toho mála času, co mi na práci zbývá, mohla věnovat kreativě a novým návrhům, hodně nám pomáhají i další členové (nejen naší) rodiny a také brigádníci.
Čemu by ses věnovala, kdybys neměla vlastní značku?
Asi bych měla jinou vlastní značku. Odjakživa jsem byla hodně podnikavá a kreativní, už na střední škole jsem měla s kamarádkou e-shop a pořád něco vymýšlela. Ať bych dělala cokoliv, vždy by to bylo něco kreativního, co můžu sama vymyslet, navrhnout a otisknout do toho nějaký svůj cit pro detail a vizuální styl.
Čeho bys ráda se svou značkou dosáhla?
Dalo by se říct, že Ababu už předčilo moje sny a očekávání. Nikdy bych nevěřila, že z té malé značky vyroste opravdová firma. (smích) Taky to, že Ababu stále baví tolik lidí a hračky se pořád dobře prodávají… Je to velká odměna za všechno úsilí a doufám, že ještě nějakou budu já i moje hračky lidi bavit. Mě to totiž baví pořád stejně! Jediné, čeho bych ráda do budoucna ještě dosáhla, je více volnosti. S manželem Ababu nyní žijeme dnem i nocí a ráda bych za pár let už trochu zvolnila a užívala si víc i rodinnou pohodu.
$content$