Pátek 1 březen, 2024
„Žádné jídlo není hřích, nemusíme si ho zasloužit,” říká nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová
Fotografie: Se souhlasem Andrey Mokrejšové
INTERVIEW

„Žádné jídlo není hřích, nemusíme si ho zasloužit,” říká nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová

Andrea Mokrejšová je vystudovanou nutriční terapeutkou a garantkou online studia výživy a fitness ve FitNut akademii a programu FITFAB Strong. Svou prací předává lidem důležité poznatky týkající se stravování. Je zastánkyní toho, že zdravá životospráva není striktní, nudná ani omezující. V roli klinické nutriční terapeutky pomáhá klientům podporovat léčbu a zlepšovat jejich zdravotní stav pomocí nastavení vhodného jídelníčku. Skrze své sociální sítě šíří osvětu a výzkumy podložené informace o výživě, aby přispěla k celkovému zlepšení zdraví a vědomému stravování. Jak postupovat při výběru potravin? Jakých nerozumů se při sestavování jídelníčku dopouštíme? A jaký má Andrea názor na aktuální stravovací trendy?

Pokud by ses mohla znovu rozhodnout, absolvovala bys studium nutriční specialistky, nebo bys zkusila něco jiného?

Neměnila bych, na studium bych šla rozhodně znovu. Snad vždy jsem věděla, že chci mít zaměstnání, kterým budu pomáhat, takže studovat na lékařské fakultě bylo skoro jasné. Původně jsem měla na mysli všeobecné lékařství, ale když jsem zjistila, že existuje tento obor, hned jsem se pro něj nadchla.

Studium mi mimo jiné dalo i realistický a zdravý pohled na výživu a fungování lidského těla.  

Na svém webu popisuješ, že sis sama prošla nezdravými stravovacími návyky. Jakými stravovacími pravidly se momentálně řídíš, abys k nim opět nesklouzla?

Neřídím se žádnými pravidly. Samozřejmě vím, jak si poskládat jídlo, aby pokrylo potřeby mého těla, ale to tak s mým vzděláním prostě je, a díky tomu je to i dost intuitivní, což bych vlastně přála všem.

Doba je velmi rychlá a člověk mnohdy ve spěchu sní něco, čeho pak lituje. Doporučila bys v případě, kdy nemáme čas si nachystat jídlo sami, najet na systém takzvaných zdravých krabiček či krabičkových diet?

Jako první bych řekla, že k jídlu nikdy nepatří výčitky. Opravdu nikdy, žádné jídlo není hřích, jídlo si nemusíme zasloužit.

Pokud je člověk v časové tísni, nemá možnost se někde dobře najíst, nestíhá si jídlo připravit nebo neví, jak na to, tak to může být cesta. Jen je potřeba si dobře vybrat, aby se nejednalo o nějakou nesmyslnou a restriktivní dietu. Samozřejmě by vám měly i chutnat. Pak to je skvělý způsob, jak se dobře najíst, doplnit to, co potřebujete, a zároveň s tím nemít starosti. Díky tomu můžete předejít velkým hladům, poklesům energie a přejídání v druhé polovině dne.

Fotografie: Se souhlasem Andrey Mokrejšové

Popsala bys svůj postup při individuálním plánování stravy a poradenství? Jaké informace je nutné od klienta zjistit?

Ještě, než se potkáme osobně (případně na online videohovoru), je první komunikace na e-mailu, kde se dozvím, co člověka trápí a co je jeho motivací pro naše spojení a zda je vůbec adekvátní, abychom spolupráci navázali. Dopředu se vyptám na základní informace a potřebuji zápis jídelníčku několika dní, ideálně alespoň pěti, ve kterém kromě stravování klienti mapují i zbytek životního stylu – spánek, pohyb, pitný režim, ale také to, jak na ně jídlo působí fyzicky i psychicky. To vše si potřebuji před naším setkáním vyhodnotit – jak tu skladbu, tak právě ten daný kontext.

Na našem setkání to vše pak probíráme, říkáme si, kde by bylo fajn udělat případné úpravy a kde je to v pořádku. Vysvětlujeme si, proč někde nastal hlad, pokles energie, horší zažívání, já se doptávám na bližší informace a třeba i vztah k jídlu. Klient má samozřejmě prostor, aby se zeptal na cokoli, co ho zajímá. V úvodu konzultace také proběhne InBody měření, kde si vysvětlíme složení těla a úpravy v jídelníčku, právě i v kontextu toho, co daný člověk potřebuje.

To je tak obecně, konkrétní náplň se samozřejmě více či méně liší.

Jakým způsobem řešíš případy, kdy klient nedosahuje očekávaných výsledků nebo se mu například vlivem změny zdravotního stavu nedaří dodržovat stravovací plán? Nakolik jsou tvé stravovací plány pružné změnám?

Nejdříve se bavíme o příčině, proč ke změně nedošlo. Někdy se prostě stane život a klient řeší jiné a daleko závažnější problémy. V tu chvíli se snažím hledat, kde všude se udála pozitivní změna a je najednou strava lepší a jak se to pozitivně odrazilo na těle – např. lepší zažívání, vymizení chutí na sladké aj.

Pokud mi klient po nějaké době řekne, že se třeba jeho životní situace změnila a bude například méně sportovat, tak není problém plán upravit tak, aby mu opět odpovídal. Změny jsou běžnou součástí života a naše stravování se jim musí přizpůsobovat.

Fotografie: Se souhlasem Andrey Mokrejšové

Prozradila bys, jaká konkrétní jídla či recepty zahrnuté do stravovacích plánů sklízí u klientů největší úspěch? Proč myslíš, že tomu tak je?

Do plánu sice několik receptů pro inspiraci dávám, ale já připravuji tzv. rámcové stravovací plány, což znamená, že si klienti sami vybírají, jaké suroviny budou kombinovat – mohou si tak připravit úplně jakýkoli recept, který chtějí a mají rádi. Dělám to z jednoduchého důvodu – chci, aby se klienti naučili o jídle přemýšlet a pochopili, jak porce skládat co do obsahu, tak i velikosti. To se díky takovému plánu naučí a nejsou otrokem toho, že si vše musí sami uvařit, vše odvažovat, a hlavně ví, jak se stravovat, i po ukončení naší spolupráce.

Jaké ukazatele bychom měli sledovat, pokud se snažíme hubnout? Naopak co není při hubnutí směrodatné?

Základ je neočekávat okamžitě viditelné změny a každý den se neměřit, nevážit… Svým klientům doporučuji, aby se vážili až u mě – můžeme tak porovnat výsledky za delší úsek, než je třeba jen týden, a hlavně se měří na biomedicínské váze InBody, kde je vidět i množství svalstva a tuku. To běžnou váhou nevypozorujete a můžete pak být zklamaní, protože číslo na váze se nehýbe.

Klienty se proto snažím nasměrovat k jiným ukazatelům jako je zažívání, chutě na sladké, hlad, výkyvy energie přes den, nálada, energie na sportování. Na to vše se jich ptám a zatím se mi nestalo, že by na tom někdo nezaznamenal změnu k lepšímu. A to velmi brzy po úpravě stravování.

Na jaký mýtus ohledně stravování jsi v poslední době narazila a chtěla bys ho vyvrátit?

Upřímně mám pocit, že každý den slyším něco staronového. Napadlo mě hned několik zpráv, které se často opakují – třeba, že pivo je nejlepší ionťák, že je káva s mlékem toxická a že nízkotučné mléčné výrobky jsou zdraví škodlivé. A je jich mnoho dalších, to bychom tu byli ale dlouho. (smích)

Fotografie: Se souhlasem Andrey Mokrejšové

Jak píšeš na svém profilu, snažíš se komunikovat o „výživě s rozumem“. Jakých nerozumů se podle tebe obecně lidé při stravovacích návycích dopouští?

Jsou to nejvíce asi striktní pravidla, která jsou často ještě nesmyslná. Lidé se snaží omezit to a to, protože si myslí, že je to v jídelníčcích chyba. Naše strava je ale o nějakém balancu – některé potraviny jsou důležitější a měly by být v jídelníčku více, některé by se tam měly objevovat zase méně. Snaha našroubovat se na nějaký „dokonalý” režim, který od někoho odkoukali, nebude tou udržitelnou cestou. Je potřeba své návyky upravovat postupně a nesnažit se ze sebe udělat někoho jiného. Vaše návyky musí sedět k vašemu životnímu rytmu.

Jakým způsobem se snažíš udržovat své vlastní odborné znalosti aktuální? Kde nejčastěji hledáš poznatky a inspiraci?

Sleduji jiné zahraniční i české odborníky v oblasti výživy, snažím se pročítat vědecké články a studie, účastním se nejrůznějších konferencí – ať už jako posluchač, nebo občas i jako speaker. Když se chci k něčemu vyjádřit, udělám si předtím research na nejnovější zdroje. Díky pohybu ve vědeckých a odborných kruzích je ten stimul tak nějak přirozený, protože se o takových poznatcích často i bavíme.

Jaký je tvůj názor na aktuální stravovací trendy a diety?

Řekla bych, že se pořád tak nějak opakují. Doporučila bych se trendům ve stravování vyhnout a nepodléhat jim. Nehledat zkratky, ale udržitelnou cestu, která je pro člověka nejen efektivní, ale dlouhodobě udržitelná. Osobně bych doporučila místo experimentování s extrémními dietami, které slibují zázraky, investovat svůj čas, úsilí a finance k návštěvě odborníka na výživu – nutričního terapeuta. Ten vám pomůže nastavit vaše stravování tak, aby vyhovovalo právě vám.

Fotografie: Se souhlasem Andrey Mokrejšové

Jaký je tvůj postoj k doplňkům stravy? Zahrnuješ doplňky stravy do stravovacích plánů?

„Doplňky stravy” je velmi široký pojem a jejich užívání může mít své opodstatnění. Vždy hodně záleží na konkrétním případu, co člověk potřebuje a zda nemá nějaká stravovací omezení. Suplementaci je pak dobré dělat i na základě preventivních prohlídek a laboratorních rozborů krve. Takže ani na tuto otázku vám nedokážu dát úplně unifikovanou odpověď, ačkoliv v naší zeměpisné šířce lze téměř plošně doporučit užívání vitamínu D přes zimní měsíce a omega 3 mastných kyselin.

Pro laika může být mnohdy složité se v množství dostupných potravin v obchodech vyznat. Jaké jsou tvé tipy a doporučení ohledně výběru potravin a nákupu surovin?

Základ, podle mě, je nehledat v tom zbytečné složitosti a jít po základních potravinách. Nehledat žádné superpotraviny a jiné „zázraky”, ale nakupovat základní obiloviny, luštěniny, ovoce a zeleninu, zdroje bílkovin… Kromě toho, že je to jednoduché, tak je to ideální způsob, jak šetřit i vlastní peněženku. Než ale do obchodu vyrazíte, doporučila bych si zapsat, na jak dlouho děláte nákup, a podle toho si alespoň rámcově připravit, co chcete vařit. Díky tomu budete nakupovat to, co skutečně potřebujete, a uvaříte si plnohodnotná jídla.

Jaké plány máš pro letošní rok? Stanovila sis nějaký milník, kterého bys ráda dosáhla?

Nějaké cíle a přání mám, ale pokud se nebudete zlobit, jejich znění si nechám pro sebe. Obecně bych se ale ráda dále zlepšovala a posouvala, a to jak v profesní rovině, tak té osobní – ať už se jedná o vztahy, nebo sport a self development.


Instagram | Web

Napsat komentář