Anfisa Lanno je multidisciplinární umělkyně, která pochází z Běloruska a v současné době působí v Praze. Její tvorba je známá propojením klasického výtvarného umění s moderním ekologickým přístupem. Pod vlastní značkou vytváří unikátní upcyklované pletené a háčkované kousky, které zaujaly i v zahraničí. Využíváním starých materiálů a věcí, kterým dává nový život, reaguje na problémy nadměrného konzumu. Jak najít krásu v kýči a odvahu v originalitě? A proč upcyklace nikdy nebude moct konkurovat masové výrobě?
Jste malířka, ilustrátorka a grafická designérka, ale v současnosti jste známá především svým upcyklovaným textilem a ručně pletenými doplňky. Co vás k jinému zaměření přivedlo?
Odpověděla jsem si na otázku, co přesně chci světu přinést. Stačilo naslouchat svému vnitřnímu hlasu, takže to bylo docela jednoduché.
Hledám nový pohled na věci, které mě obklopují. Když už něco existuje, může to být znovu užitečné. Vždy mě přitahovaly second handy a autenticita zboží, které má svoji historii. Postupně se z toho vyvinula snaha staré materiály přepracovávat a dávat jim nový význam. Chci své výtvarné vyjádření spojovat s pocitem užitečnosti a prospěšnosti.
Proč vás oslovily právě staré příze a látky?
Kromě obecného trendu upcyklace v tom velkou roli hraje můj běloruský původ. Vyrostla jsem v prostředí, kde nedostatek byl normou. Pamatuji si, jak moje babička skladovala cibuli ve starých nylonových punčochách. Bylo to praktické a prodlužovalo to trvanlivost potravin. Neexistovala standardní řešení, lidé museli vynalézat svá vlastní.
Přestože dnes žijeme ve světě nadprodukce a jednorázové spotřeby, zůstalo mi přesvědčení, že skoro každá věc může mít druhý život. Zejména pletené a háčkované zboží lze přepracovávat velice snadno.
Jak získáváte a jak si vybíráte základní materiál?
Většinou se mi materiál dostane do rukou sám od sebe – přinesou mi ho přátelé nebo mi zbyde z minulých projektů. Dříve jsem pracovala v obchodě s vintage zbožím a odtamtud se mi nahromadilo spousta staré příze, doslova celé pytle.
Je pro mě ovšem důležité neshromažďovat věci chaoticky. Materiály vybírám pečlivě a vždy si kladu otázku, zda jim skutečně dokážu dát novou podobu. Zůstává jen to, co mě oslovuje a s čím dokážu pracovat.
Nejsložitější je dodat materiálu nový, reprezentativní tvar. Starý textil vyžaduje jemnou práci. Musím správně spojit různé textury a zároveň odstranit nežádoucí stopy času.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: VEGANSTVÍ PRONIKÁ I DO NAŠICH ŠATNÍKŮ, VEGANSKÁ MÓDA ALE NENÍ AUTOMATICKY UDRŽITELNÁ
Jak příprava příze pro upcyklaci probíhá?
Nejprve musím vše pečlivě prohlédnout. S přízí lze většinou pracovat ihned a hlavní úprava přichází až na konci, jemné praní v ruce nebo v pračce. To je okamžik, kdy věc dostává svůj nový život. Má rovinu jak symbolickou, tak praktickou a hygienickou.
Šetrné praní a sušení výrobky samozřejmě vyžadují i následně, aby dlouho vydržely v dobrém stavu. To je stejné jako u jiných pletených věcí.
Snaze o udržitelný přístup odpovídá koncept „slow design“. Jak přesně vypadá v případě vaší značky?
Pro mě „slow design“ znamená živý a autentický vztah k věcem. Pracuji jinak než většina značek, vše dělám sama a málokdy se držím přesnějšího plánu. Obvykle vycházím z materiálu, který mám zrovna k dispozici, a ten předurčuje formu. Je to pomalejší a proměnlivý proces, kdy se věc tolik nevyrábí, jako spíš postupně objevuje a vytváří.
Máte při pletení či háčkování připravený nákres, nebo spíše improvizujete?
Bližší je mi právě improvizace a otevřený přístup s nejasným výsledkem. Směr udává konkrétní materiál a nápad se často rodí až při práci, přímo pod rukama. Samozřejmě musím vyřešit konkrétní problémy a detaily, přesný plán ale na začátku nemívám.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „VELKÉ ZNAČKY DOKÁŽOU PROCES URYCHLIT, ZEFEKTIVNIT A ZLEVNIT, TO JE U UPCYKLOVANÝCH PRODUKTŮ NEMOŽNÉ,” ŘÍKÁ MAJITELKA LOKÁLNÍ ZNAČKY RADOST
Jak s tímto přístupem a při různorodosti materiálů dokážete zajistit, že výsledky nepůsobí chaoticky?
Opírám se především o intuici a vlastní vkus. Při udržení rovnováhy mi pomáhá také znalost barevné kompozice. Mám ráda výrazné barvy a snažím se je propojit tak, aby se doplňovaly. Podstatné je najít tenkou hranici mezi pestrostí a chaosem.
Každý váš kus je originál. Můžete na přání vyrobit třeba jinou velikost konkrétního doplňku?
Podstata upcyklace i mé značky skutečně spočívá v jedinečnosti. Přestože chápu zájem o jiné velikosti nebo o věci již prodané, na zakázku teď nepracuji a v nejbližší době to ani neplánuji. Chci si uchovat svůj přístup a nezavádět žádnou formu reprodukce.
Někteří tvůrci také své postupy sdílejí ve formě návodů na domácí výrobu, ovšem ani o něčem takovém neuvažuji. Moje práce je osobní záležitost, kterou má provázet i jistá tajemnost. Nejde pouze o techniku, ale také o stav duše. To si chci uchovat. Značka nese moje skutečné jméno, jsem to já.
Navrhujete své zboží pro ženy, nebo je berete jako unisexové?
To nechávám na každém zákazníkovi. Lidé jsou různí a nechci je omezovat nějakými kategoriemi. Moje věci nosí jak muži, tak ženy. Pro mě je důležité, aby našly své majitele a přinášely radost jim a také všem ostatním.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: REVOLUCE V MÓDNÍM PRŮMYSLU? STÁLE VÍCE ZNAČEK PROSAZUJE ZMĚNU
Produkty prodáváte i na trzích s designem. Jak vnímáte ostatní tvůrce?
Zatím jsem nic podobného neviděla, takže necítím přímou konkurenci. Naopak jsem otevřená spolupráci, sdílení zkušeností a zajímavým propojením.
Zaznamenala jsem různé ohlasy. Na nedávném pražském Dyzajn Marketu mé náhrdelníky ukrajinská influencerka Julia Piro zařadila do svého výběru pro Reels, což mi udělalo velkou radost. Na druhou stranu jsem slyšela, že tyto pletené šperky připomínají hračky pro psy. Nejprve mě to zasáhlo, ale pak jsem to vzala jako námět na přemýšlení, a možná i na novou kolekci…
S pletenými věcmi se dříve spojovala garderoba pro babičky. Proč se tyto techniky znovu staly módním trendem?
Nazvala bych to renesancí, možná „postpletením“. Móda, jak známo, funguje v cyklech, staré formy a techniky se vracejí v jiné podobě.
Pletení a háčkování bylo dlouho vnímáno jako něco utilitárního nebo zastaralého, ale nyní získává novou hodnotu – jako pomalý, hmatový a velmi osobní proces. A s tím souvisí touha po něčem opravdovém, ručně vyrobeném, s charakterem a historií.
Zároveň je v módě například estetika „ugly-chic“ nebo experimenty balancující na hraně kýče. Sleduje trendy, nebo je vědomě ignorujete?
Trendy asi nelze nesledovat, pokud nežijete pod kamenem. Vnímám další tvůrce a blogery nebo pozoruji lidi na ulicích, ale pochopitelně si chci uchovat vlastní rukopis a styl. Možná jsem sama „ugly-chic“, tento přístup je upřímností a punkovostí blízký mému nastavení. Nevkus a kýč v oblékání představují složité fenomény, s nimiž lze stejně jako s kombinací stylů pracovat i záměrně. Pro mě podstatná spíše originalita, která je sice nápadná, ale prvoplánově nešokuje a nevyvolává odpor.
V debatách o módě postrádám srozumitelnost a upřímnost. Hodně se mluví o udržitelnosti a odpovědnosti, ale za tím se často ztrácí praktický význam slov a také osobní rozměr věcí. Chybí mi jasnější vztah mezi obrazy na sítích či v časopisech a pocity, jaké ze sebe i z ostatních máme.
Nezabíjí množství možností a trendů naši tvořivost?
Zčásti asi ano. Když můžeme mít prakticky všechno a hned, nepotřebujeme cokoliv vymýšlet. Jak už jsem zmínila, tvořivost často vzniká z omezení a nutnosti hledat nějaké řešení. Musíme pracovat s tím, co je k dispozici.
Někdo k tomu má předpoklady, nicméně jde také o dovednost, kterou lze rozvíjet. Mně kromě samotné práce na nových věcech pomáhají knihy, podcasty, výstavy i zcela všední věci a zážitky. To vše přináší inspiraci.
Může upcyklace konkurovat sériové výrobě, nebo vždy bude okrajovou záležitostí?
Nemůže, protože jde o různé měřítko a různé tempo. Rychlá móda může principy udržitelnosti přejímat jen omezeně a často spíš marketingově, v mnohém odporují její podstatě.
Upcyklace zřejmě zůstane alternativou pro ty, kdo hledají odpovědnost, jedinečnost a osobnější vztah k věcem. Ale v něčem může ovlivnit obecný přístup ke spotřebě, a právě v jiném pohledu na věci kolem nás spočívá její síla. Učí nás být šetrnější a zároveň originálnější.
Zdroje: Autorský text, instagramový profil Anfisy Lanno, anfisalanno.xyz
$content$