Martina Nováková už jako malá pomáhala přírodě a zvířatům. Prostřednictvím projektu Click and Feed a sociálních sítí se snaží poukázat na problémy opuštěných zvířat, před kterými by lidé někdy nejraději zavíraly oči. Také probouzí v ostatních sílu pomáhat a vědomí, že lze zvířatům i planetě pomoci. Jaké jsou možnosti pro pomoc zvířatům v útulku? Jaké mezery vidí v soudních řízeních týkajících se ochrany zvířat? Pomáhá projekt Click and Feed i v okolních zemích? Co je potřeba změnit, aby se zvířata do útulků dostávala méně?
Milá Martino, mohla by ses, prosím, našim čtenářům krátce představit?
Jmenuju se Martina Hřebíková, respektive teď už Nováková – v říjnu jsem se vdala. Narodila jsem se v Praze, a i když jsem celý život studovala ekonomii, ještě na vysoké škole jsem nastoupila do médií a v nich jsem zůstala dodnes. Aktuálně pracuju jako dramaturg a scénárista pro televizní i internetové pořady. Projekt Click and Feed je tedy můj koníček.
Již tě nebavilo jen nečině přihlížet osudům opuštěných zvířat. Jaká je podstata tohoto projektu Click and Feed?
Lidé, kterým není osud opuštěných zvířat lhostejný, chodí pravidelně na webovou stránku clickandfeed.cz, kde zcela zdarma naplní virtuální mističku. Na konci měsíce se všechny misky sečtou a náš partner, značka Brit, je promění ve skuteční krmení a rozešle do útulků, azylů a dočasných péčí po celé České republice. Takto pomoct můžete 1x denně z jedno zařízení.
Krmení, které do útulků dovážíte, sponzoruje značka Brit. Bylo těžké pro svůj projekt získat sponzora?
Já jsem měla kliku, že moje kolegyně znala marketingového ředitele Britu a domluvila mi s ním schůzku. Nemůžu říct, že by po mé nabídce skočil nadšeně šipku, ale domluvili jsme se, že zkusíme spolupráci na 3 měsíce a uvidíme, jak to bude fungovat. Dopadlo to dobře. Partnery jsme už skoro 5 let.
Na vašem webu je již neuvěřitelných 11 milionů naplněných misek. Setkala ses po vzniku projektu se skepticismem od ostatních lidí, kteří nevěřili, že jedno kliknutí na tlačítko dokáže naplnit misku pro opuštěné zvíře?
Určitě ano, ale spíš to lidé jen potřebují vysvětlit. Neznají, jak funguje marketing, návštěvnost stránek, internetová reklama, Corporate Social Responsibility. Tak jim to vysvětlím a všechno je ok.
Projekt Click and Feed se postupně rozšířil také o e-shop, kde každý svou koupí některého produktu přispěje na české a slovenské útulky. Kolika útulkům již finanční příspěvek z e-shopu pomohl?
To budou určitě desítky. A neposíláme peníze jen útulkům, často je potřeba pomoct třeba důchodcům, kteří se starají o zvířata a nemají dost peněz nebo lidem, kteří mají zvířata v dočasných péčích. Veškerý vítěžek z e-shopu zůstává na našem transparentním účtu, takže lidé můžou sledovat, co kam odchází.
Existuje nějaká další cesta, jak pomoci zvířatům v nouzi, kromě finančního příspěvku?
Určitě. Kromě plnění misek s naším projektem si můžete zvíře z útulku adoptovat, do útulku nebo azylu odvézt staré deky, nakoupit desinfekční prostředky, konzervy, můžete podporovat nebo šířit osvětu proti kupování módních plemen z množířen, osvětu o kastraci. Učit děti, že ke zvířatům a přírodě se musíme chovat hezky… celkově se chovat ohleduplně k přírodě. Nebrat to, že je tady pro nás, jako samozřejmost. Určitě je taky fajn nejíst tolik masa. Řekla bych, že ideální by bylo ubrat na kvantitě a přidat na kvalitě. Radši 2x týdně stejk ze „spokojené“ krávy než 7x týdně antibiotikové kuře z klece. Nebýt sobec, myslet na to, že svět funguje globálně a všechno se vším souvisí.
Click and Feed patří mezi tvé koníčky. Je tvým cílem z něj vytvořit zaměstnání?
To byl sen mého jediného, o to lepšího, kolegy Matěje. Proto jsme teď v rámci chatitativního projektu Alzy Souhvězdí pomoci poprosili lidi o pomoc a vybíráme na Matějův plat, který by měl být alepsoň 20 tisíc Kč měsíčně. Zatím se nám to daří a zdá se, že Matěj bude moct pro Click makat na plný úvazek. Já zatím zůstanu jako hlavní poradce.
Oficiální počet zvířat v útulcích není známý. Podle mezinárodní organizace Carodog je v útulcích zhruba 4 a půl tisíce psů. Jak by bylo podle tebe možné změnit, aby se zvířata do útulků tolik dostávala?
To bychom museli začít u převýchovy lidí. Přestat kupovat plemena psů, která se nám líbí, ale nestačíme na ně, přestat pořizovat zvíře, aniž bychom si zjistili, co potřebuje, nebrat zvíře jako věc, ale živou bytost, která má svoje potřeby, emoce a podle toho se k němu chovat. A samozřejmě kastrovat volně se pohybující psy a kočky, aby neměli mláďata, který nikdo nechce a končí nemocná a hladová – v lepším případě v útulcích, v horším v popelnicích.
Pořádá Click and Feed také workshopy pro veřejnost a školství, které informují o situaci opuštěných zvířat? Pokud ne, plánujete něco podobného?
Já mám už asi 2 roky v plánu udělat přednášku pro děti na ZŠ, ale pořád ten koncept nemám ve finální podobě. Jednou ho ale dotáhnu. Slibuju. Učit děti chovat se hezky ke zvířatům a přírodě je totiž jediná cesta, jak svět změnit k lepšímu.
Někteří mohou zastávat názor, že když adoptují zvíře z útulku, budou se potýkat s problémy při jeho chovu. Myslíš si, že se tento pohled již daří odbourávat nebo měnit, díky tzv. „dočaskám“ – dočasné péči o zvířata?
Mezi adoptovaným psem a problémovým psem rozhodně není rovnítko. Mluvím z vlastní zkušenosti. Moje Barunka je z útulku a je naprosto boží. Tady hodně záleží na vedení útulku, aby zájemcům nezatajilo žádné neduhy zvířete, které by mohly vést k pozdějším problémům. Útulky, se kterými spolupracujeme my, jsou v tomhle směru perfektní. Takže pes z útulku ano, ale dobře probrat s vedením, které psa zná.
Situace opuštěných zvířat je v některých zemí Evropy horší než u nás. Například na Slovensku se dle odhadů toulá přibližně 150 tisíc psů. Snaží se tvůj projekt finančně přispívat i ostatním zařízením pro zvířata v okolních zemích?
Ano, Slovensko podporujeme často, dokonce se teď chystáme oslovit všechny slovenské útulky a nabídnout jim pravidelnou pomoc v podobě granulí. Jen to zatím musíme dělat tak, že si slovenský útulek domluví “partnerství“ s nějakým českým útulkem, my mu k němu granule pošleme a slovenský útulek je pak musí dopravit do cílové destinace na vlastní náklady. Jinak občas posíláme granule do Rumunska, Ruska, na Ukrajinu, do Řecka…
Patří do oblastí tvého zájmu také práva zvířat? Vláda schválila zákon o zákazu množíren. Jsou, dle tvého názoru, práva o ochranu zvířat stále nedostatečná? Všimla sis ve svém okolí ochránců zvířat s poukázáním na nedostatečnost práv o ochraně zvířat?
Ty novely zákonů za práva zvířat jsou velký úspěch a já jsem šťastná, že čím dál víc lidí se přestává otáčet k týrání zvířat zády. Všechny zákony světa jsou ale k ničemu, když soudci nebudou viníky trestat. To, že trýzniteli hrozí až 8 let, je sice pěkný, ale ještě se nikdy nestalo, aby takový trest padl. V tomhle směru potřebujeme precedent, aby ti šmejdi pochopili, že to není jen směšné bububu.
Také se ti podařilo vydat knihu – Život s kočkou není psina… Jak nápad na knihu vznikl? Skrývá kniha nějaký hlubší význam, který má čtenáři předat?
Oslovila mě jedna fanynka projektu, jestli bych nechtěla zkusit napsat knížku, že se jí líbí, jaké statusy píšu na Facebook a že by to mohlo být fajn. Chytla jsem se té myšlenky a napsala příběh, který, doufám, hodně lidí potěšil, pobavil a třeba i rozesmál. Co se týče nějaké hlubší myšlenky, tak ano, chtěla jsem, aby si lidé uvědomili, že i když si myslí, že se jim stal ten největší průšvih na světě, může se časem ukázat, že právě to bylo to nejlepší, co je v životě potkalo, aby byli doopravdy šťastní.
Jaké jsou tvé plány s projektem dál? Stále uvažujte o mobilní aplikaci?
Aplikaci mám připravenou už taky celkem dlouho, měla by být ve formě hry a sbírání kreditů, bohužel ale náklad na její vytvoření je dost vysoký a já zatím nesehnala partnera. Kdybyste o nějakém věděli, dejte echo. (smích)
$content$