S více než 30 tisíci sledujícími na Instagramu by se dal Jakub považovat za influencera. On sám se ale považuje za normálního kluka, který rád kreslí, miluje vikingské motivy, věnuje se tetování a ve volném čase se rád toulá po lesích a po horách. Když si před několika lety zakládal Instagram, nepočítal s tím, že mu časem vynese v online světě takovou popularitu. Co všechno nám o sobě Kuba prozradil? A co by poradil začínajícím tatérům a instagramerům?
Na svém instagramovém profilu máš v biu uvedeno, že jsi český ilustrátor a také tatér vikinských motivů. Popsal by ses pro naše čtenáře podrobněji?
Jmenuji se Kuba, ale na Instagramu jsem známý pod přezdívkou The Raven from the North. Jak jste již správně uvedli, věnuji se primárně tvorbě ilustrací, grafiky a v neposlední řadě i tetování s vikinskou tématikou. Poslední dobou se zajímám i o focení, a to jak klasicky foťákem, tak i dronem z ptačí perspektivy.
Pocházím z Jizerských hor, z Jablonce nad Nisou, ale teď žiju již dva roky v Praze.
Když jsem se na konci základní školy rozhodoval, co dál dělat, umělecká škola pro mě byla jasná volba. Rodiče se však báli, že bych se uměním neuživil, a tak jsem skončil v Liberci na technickém lyceu, ze kterého jsem pak pokračoval studiem strojního inženýrství na TUL. Ani jeden z nich není zrovna umělecký obor, ale myslím si, že člověk si stejně vždycky nakonec najde, kam ho jeho srdce táhne nejvíc.
Rád cestuji a výletuji jak v zahraničí, tak i po České republice. Taky mám rád sarkasmus, sledování seriálů a občas si i zahraju nějakou hru. Jo a taky piju kafe. Fakt hodně kafe.
Většina tvých kreseb a tetování je inspirována severskou mytologií, hlavně se tedy specializuješ na vikinské motivy. Kdy a jak vznikla tvá láska k těmto motivům?
Ty jo, asi ani já sám nedokážu přesně vypíchnout konkrétní okamžik, kdy jsem jim propadl, a vlastně ani, kdy přesně jsem se o ně začal zajímat. Myslím si ale, že to bylo z počátku díky LARPovým bitvám, na které jsem jezdil. Hledal jsem nějakou inspiraci na dekoraci zbraní, zbrojí a kostýmů a pak tenhle směr začal studovat i dál.
Těch vikinských stylů je několik a liší se podle datace, lokace a samozřejmě také podle různých elementů, které je charakterizují. Hrozně mě fascinuje, jak propracované a promyšlené některé ty designy jsou, a že je i tenkrát dokázali precizně umístit na různé dekorace, šperky, dřevoryty. Já se však těmito historickými styly spíš jen inspiruji, než že bych přímo kopíroval motivy z archeologických nálezů. Snažím se tvořit ilustrace, které působí autenticky, ale zároveň moderně.
Co se týče severské mytologie, nejsem přímo věřící. Nemám doma oltář, kde bych uctíval Ódina. Ale ty příběhy mě baví. Líbí se mi, že žádný z těch bohů není ani dobrý ani zlý. Každý z nich má jak kladné, tak negativní stránky svojí osobnosti. Stejně jako lidé.
Jaké další motivy ve tvé tvorbě ještě můžeme najít? A kde čerpáš inspiraci?
Dál rád kreslím cokoliv spojené s přírodou – především stromy, hory. Rád cestuji a chodím na procházky, takže inspiraci k těmto motivům čerpám hlavně tam. Jindy zas vidím třeba někde něco na internetu nebo mám prostě jen random ideu, kterou musím hned ten den nakreslit, i kdybych měl jít spát až ve 4 ráno. Občas pro mě jsou inspirací i různé události v mém životě, které se snažím pomocí jakéhosi jinotaje zachytit na papír.
Kromě vikingských stylů mám rád i takové klasické dřevorytové ilustrace. No a občas tvořím něco úplně mimo svůj obor. Změna je občas potřeba!
Když sis před lety zakládal účet na Instagramu, napadlo tě tehdy, že by tvé obrázky mohly mít takový dosah?
Rozhodně ne. Svůj hlavní instagramový účet mám už fakt hrozně dlouho a ze začátku jsem tam ani svá díla nedával a rozhodně jsem neřešil nějaký dosah nebo followery. Byl to zkrátka takový ten klasický profil, kam si člověk hodí fotku jídla nebo selfíčko z výletu.
Kromě kreslení se také věnuješ tetování. Je to koníček, který bys chtěl časem přetvořit ve svou hlavní pracovní náplň?
Tak on už to není úplně jen koníček, beru to celkem vážně. Rozhodně se tím chci v budoucnu živit. Teď nám to překazila korona, kdy jsou kvůli vládnímu nařízení už potřetí zavřená tetovací studia. Takže místo studia jsem na začátku loňského roku hledal nějaký fulltime job, abych měl co jíst a kde bydlet. Minulý měsíc jsem však pracovní poměr ukončil, protože to bralo hrozně moc času a energie a nezbýval mi žádný prostor pro tvoření.
Momentálně se tak živím primárně jako grafik a ilustrátor na volné noze. Jo a taky konečně rozjíždím brand!
Tvé ilustrace se objevily na přebalech alb několika umělců, několik slavných osobností jsi také tetoval. Jaký je pro tebe tvůj doposud největší úspěch?
Je to tak. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl spolupracovat s řadou (v rámci určité subkultury – především v pagan folk metalových kruzích) velmi známých osobností a skupin. Podílel jsem se na tvorbě artworků například pro Kati Rán, Osi and The Jupiter, Ivar Bjornson and Einar Selvik’s Hugsjá nebo FAUN – ty jsem dokonce tetoval na jejich koncertě v backstagi těsně před tím, než vběhli na pódium.
Pro mě největší úspěch však určitě byla tvorba cover ilustrace na albu Skald norské skupiny Wardruna, jejíž hudba hrála například v seriálu The Vikings a její frontman Einar skládal hudbu třeba i do nového dílu úspěšné herní série Assassin’s Creed.
Taky se mi poštěstilo udělat motiv na trička, která pak nosily filmové hvězdy z Harryho Pottera, konkrétně představitelé Victora Kruma a Percyho Weaslyho.
V norském muzeu vikinských lodí také visí štít s mojí ilustrací. Když jsem si tam potom kupoval suvenýr na památku, kluk u pokladny říkal, že mě zná z Instagramu. To byl fajn pocit.
Chtěl bys někdy své kresby vydat knižně? Zkrátka takový soubor tvé tvorby?
Kdysi jsem o tom uvažoval. Jen nevím, jestli by to mělo takový úspěch, a určitě by to sebralo dost času. V současnosti ale spolupracuji s Peterem Blackhand Madsenem (známý autor severských tetování z Dánska) na knižní trilogii zaměřené na vikinská tetování, do které tvořím (bez nadsázky) stovky ilustrací.
Co se týče kreslení a tetování, máš nějaký sen, který by sis chtěl splnit?
Co se týče kreslení, tak bych se rád naučil víc stylů. Fascinuje mě třeba tvorba concept artu do her a filmů. Co se týče tetování, tak asi jen mít jich sám víc. Na to, že si můžu kérku udělat v podstatě kdykoliv, jich sám moc nemám. Kovářova kobyla.
Slyšel jsi už o projektu BloggersRE? Co říkáš na naši hlavní motivaci spojovat influencery a online tvůrce a vzdělávat lidi v oblasti sociálních sítí?
Abych byl upřímný, tak neslyšel. Spojovat online tvůrce mi ale zní jako fajn projekt.
Rozhodně si myslím, že je dobře vzdělávat lidi. V dnešním světě jde totiž všechno hrozně rychle dopředu a lidé se musí přizpůsobovat trendům.
Pokud by sis zpětně mohl dát nějaké rady, co se týče sociálních sítí, které by to byly?
Netrávit na nich tolik času, respektive trávit ho efektivněji. Sociální sítě jsou navržené tak, aby byly návykové a člověk na nich trávil co nejvíce času. Kolikrát jsem se přistihnul, že jen tak bezmyšlenkovitě scrolluju feedem na Facebooku či Instagramu, a pak dám refresh a jedu odznova. Teď mě sociální média do určité míry živí (prezentuji přes ně svoji tvorbu a získávám díky tomu zakázky), takže se jim věnovat musím. Je dobré zkoumat algoritmy a pochopit, jak zhruba Instagram funguje. Poslední dobou se ale snažím tam být co nejméně a spíš se věnovat tvorbě a výletování.
Jaké rady bys dal začínajícím tatérům? Jak a čím by měli začít?
Možná je to nepopulární názor, ale myslím si, že správný tatér by měl v prvé řadě umět kreslit. Bez toho to ve většině případů prostě nejde. Je dobré nejdřív hodně studovat, a především hodně tetovat, aby to člověk měl tak říkajíc v ruce. Taky je určitě dobré trochu investovat a nešetřit. Chápu, že opilecká kérka na intru udělaná špendlíkem a tuší může mít nějakou nepatrnou sentimentální hodnotu, ale věci na tetování jsou dnes dobře dostupné a člověk to pak nosí pod kůží celý život.
Ale jak začít? Nejlepší je si nejdřív zjistit veškeré informace. YouTube je plný návodů a také u nás vyšla kniha s názvem Netetuj se blbě, která popisuje celý proces tetování.
Jinak samozřejmě praxí. Prostě začít a zkoušet to.
Trénovat sám na sobě je fajn, ale určitě je lepší si nechat poradit a vše vysvětlit od nějakého profesionála, či jít rovnou na kurz. Není to zas taková sranda a přijde mi, že poslední dobou je především ruční tetování na Instagramu šílený boom a každý druhý člověk je handpoke artist s profilem pojmenovaným ve stylu “tetovačkyodkačky”. Teď necílím na nikoho konkrétního, ani nevím, jestli takový profil existuje. Byl to první rým, co mě napadl. Je to zkrátka trend.
Je ale fajn, že se o to zajímá víc a víc lidí a občas žasnu nad tím, jak šikovné lidi u nás máme. Na druhou stranu ale vídám i velkou spoustu kérek, které by ještě trochu péče a trpělivosti snesly. Chce to zkrátka hodně trénovat a mít zdravou dávku sebevědomí, ale i sebereflexe. Je to přece jen docela veliká zodpovědnost změnit někomu vzhled.
Jaké byly tvé začátky coby ilustrátora? Prošel jsi nějakými kurzy?
Vůbec. Na základní škole jsem chodil jednou týdně do ZUŠky, ale tím to hasne. V podstatě vše, co umím, jsem se učil na vlastní pěst. I když mě bavilo si něco čmárat už odmalička, myslím že začátky mojí tvorby se datují do začátku mého studia na VŠ. Během přednášek jsem se často nudil a začal si čmárat do sešitu. A tyhle kresbičky pak byly postupem času propracovanější a lépe provedené a nabíraly jak na kvalitě, tak i kvantitě.
Co je pro tvoji tvorbu typické? Jak člověk pozná, že se dívá na tvou kresbu?
Většinou pokud jsou to linky, spirálky a tečky obehnané silnějším obrysem, je to dost pravděpodobně moje dílo.
Jaké jsou tvé další koníčky, kromě kreslení a tetování?
Jak jsem již zmínil, rád cestuji. Momentálně bydlím v Praze a ta příroda mi tu fakt hrozně moc chybí. Sice se dá zajít do nějakého lesa poblíž, ale vždy je tam dost lidí a není to prostě ono. Jizerky jsou pro mě srdcovka, vždycky si tam rád zajedu odpočinout.
Taky rád cestuji do zahraničí. Předloni jsem byl například v Anglii, Rakousku, Norsku, Dánsku. Loni jsem byl jen v Nizozemsku, kde jsem byl jako hostující tatér ve studiu, které se zaměřuje na ruční tetování a pohanské motivy. Tou dobou se u nás začínal šířit koronavirus a já každé ráno u snídaně jen četl, jak se to tu zhoršuje. Nakonec jsem musel odjet zpět do Čech o pár dní dříve a měl jsem vůbec štěstí, že mě pustili.
Taky se poslední dobou učím zacházet s fotoaparátem a létám s dronem. Když jsem v bývalé práci spravoval sociální sítě, narazil jsem na spoustu atmosférických droních videí a děsně mi to učarovalo. Takže z první výplaty jsem si koupil novou hračku.
Občas se mi ale nechce nikde chodit po lesích, takže si i rád pochilluju třeba u nějakého seriálu nebo filmu.
$content$