Čtvrtek 21.11.2024
„Všechno jde, když se chce,” říká Karel Kvapil
Fotografie: Se souhlasem Karla Kvapila
INTERVIEW

„Všechno jde, když se chce,” říká Karel Kvapil

Být vinařem, a zároveň jíst zdravě a vařit si barevnou kuchyni? Ano, i tak to jde. Fáma, že se po vínu tloustne, je sice pravdivá, avšak má i své ale. Jaké to je starat se o vlastní vinici a jak přišel Karel Kvapil na nápad fotit si každé jídlo, co uvaří?

Na Instagramu se hned pod tvým jménem lidé mohou dozvědět, že žiješ zdravě – shodil jsi už 27 kilo. Zároveň máš vinařství. Jak se ti to daří skloubit?

Časově je to docela náročné, dělat víno pod svojí značkou “po práci”. Víno vyžaduje docela čas a starost, hlavně v toto období hned po vinobraní. Hubnutí s vínem bylo docela těžké skloubit, ale všechno jde, když se chce.

Předpokládáme, že stejnojmenné vinařství ti spadlo do rukou rodinným dědictvím, nebo ne? 

Přesně tak – po otci a otec zase po svém otci. Hodně mě naučili a i dnes pít vína, co dělali děda a taťka, je úžasný pocit. Děda tu už hodně dlouho není a pít víno z roku 1986, co dělal, je krásný pocit a vždy s otcem při ochutnávání zavzpomínáme.

Jaké to je být vinařem? 

Být vinařem je fajn – není to tedy procházka růžovým sadem a jen to pití, ale starost o vinice v průběhu celého roku, náročná práce. Je to ale práce venku na čerstvém vzduchu, tak je to, jak jsem říkal, fajn.

Fotografie: Se souhlasem Karla Kvapila

Je těžké mít vinařství, věnovat se tomu a do toho hubnout? 

To docela ano – ale ne tím, že by víno bylo nějak kaloricky zastoupené v mém jídelníčku, spíš časově a nepravidelností jídla při práci.

Říká se, že alkohol je stejně kalorický jako některé pokrmy – je to pravda? A jaký druh vína lidé mohou pít, když se snaží zhubnout? 

To pravda trošku je – já nějak sice na sobě nepozoroval změnu při pití vína, ale když člověk pije dobré víno, tak následně chuť na jídlo je větší. Spousta lidí kupuje vína suchá, a ty jsou podle nich více vhodná do nějakého redukčního jídelníčku, ale když si vezmu suché víno a jeho kalorie a na druhou stranu dám polosladké víno, co má zbytek cukru třeba 20g/l, tak to není takový kalorický skok.

Jak je vinařství Kvapil velké a jaké druhy nabízí?

Mé vinařství je vlastně úplně malé – ročně vyprodukuji asi 4 tisíce lahví vína a odrůdy jsou každý rok z 75 procent stejné – vždy je tam nějaká odrůda, co mě zaujme a zkusím si ji. Ale produkce je různá, co se týče suchých, polosuchých i sladších vín. V dnešní době je populární i Frizzante neboli perlivé víno, a to chutná i mně, tak část produkce je vždy s bublinkami.

Postihla tvé vinařství nějakým způsobem koronavirová pandemie? 

Popravdě, mě to možná i pomohlo – vína posílám zákazníkům kurýrní službou přímo na adresu, kam chtějí. Je to pro ně pohodlnější. Ale samozřejmě, že obor vinařství krize postihla – jsou vinaři, co dodávají výhradně do gastronomických provozů, a ty když nejedou, tak nejde prodej ani jim.

Fotografie: Se souhlasem Karla Kvapila

Jak ses dostal k barevné kuchyni? Máme na mysli tvé lákavé fotky jídla a recepty. 

Ze začátku jsem si fotil jídlo kvůli mé nemoci. Abych si pamatoval, co jsem kdy jedl a jestli mi to následně dělalo nějaké problémy. A tak nějak jsem se dostal k tomu, jak vařím dnes – baví mě, když je jídlo barevné, lákavé i na pohled. Potom to mně i okolí chutná.

Čím své uvařené dobroty fotíš? 

Fotím jen mobilem – nějak není čas při vaření to řešit foťákem, a když už fotím výsledek, tak je to šup šup a ještě teplé to sníst.

Z fotek jsme poznali, že máš krásnou rodinku. Jedí všichni všechno, co uvaříš, nebo děti trochu vzdorují?

No, je pravda, že chutě dětí se věkem mění. Mladší dcerka vzdoruje poměrně obstojně – vše, co upeču sladké, sní a maso… no má období, kdy ho moc nemusí. Starší dcerka už je na tom podstatně lépe – ochutná, někdy si dá, někdy si to upraví podle sebe, ale většinu sní. A moje žena – ta měla s různými druhy masa problém, teď už sní taky skoro vše, ale takovou zvěřinu a jehněčí zatím nechce.

Vaříš sám, nebo máš i nějaké pomocníky? 

Pomocníci jsou – hlavně žena, co to po mně vždy uklidí. (smích) Děti mají období, kdy taky chtějí asistovat. Nejvíc mám asi pod nohama pejsky, kteří jsou v kuchyni vždy se mnou a čekají, kdy co kam spadne. (smích)

Fotografie: Se souhlasem Karla Kvapila

Vaříš raději sladké, nebo slané? A proč? 

Raději slané – sladké jsem se kvůli hubnutí snažil tak trošku vyřadit, a to se mi docela povedlo. Sem tam ale neodolám ani já a něco si dám.

Připravuješ nějaké speciální recepty i na nadcházející svátky? 

V plánu to je – co ale čas dovolí, to se ještě ukáže. Každopádně mám v plánu jednu věc, co tu moc v okolí není a moc mě láká, ale to zatím nechci prozrazovat.

Jaké je tvé oblíbené roční období? Má na to vliv i provozování vinařství a s tím spojené starosti? 

Asi zima – ne kvůli počasí, ale kvůli tomu, že je více času na rodinu, když ve vinici je méně práce. Ale léto zase miluji kvůli možnosti vaření venku.

Poslední otázku bychom rádi směřovali na náš projekt. Znal jsi BloggersRE už dříve, než jsme tě oslovili? A co na náš projekt říkáš?

Znal jen od letmého vidění – pár věcí jsem přečetl a teď docela pravidelně sleduji a čtu. Projekt je to parádní – díky vám jsem poznal pár dalších zajímavých lidí.


Instagram | Web

Napsat komentář