Pandemie přinutila Michalu vrátit se na Slovensko z holandského Tilburgu, kde studovala obor Mezinárodní obchodní administrativa. Nechtěla však sedět se založenýma rukama a při vysoké škole a brigádě začala budovat vlastní značku. LAVINA působí na slovenském trhu od října 2020 a nabízí jedinečné a ekologické sójové svíčky, které si každým dnem získávají více příznivců. Jaká byla Michalina cesta k podnikání a výrobě? Které faktory pro ni byly při rozvoji značky důležité? A co ji na vedení obchodu se svíčkami baví nejvíce?
Miško, nějakou dobu jsi studovala v Kanadě a Holandsku, ale pandemie tě donutila vrátit se na Slovensko. Jak začal tvůj příběh vlastního podnikání?
V roce 2020 jsem začala studovat v Holandsku na univerzitě v Tilburgu. Hned na začátku letního semestru však přišla pandemie a já jsem byla nucená vrátit se domů na Slovensko. Přestoupila jsem na Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde jsem vystudovala obor Business Administration.
Hned po příletu domů bylo všechno velmi nejisté a já nevěděla jsem, kdy a zda vůbec se do Holandska vrátím. Začala jsem proto přehodnocovat své každodenní aktivity, chtěla jsem začít pracovat na něčem dlouhodobějším. Při online výuce a zanedlouho i při překladatelské brigádě na MTF STÚ jsem začala přemýšlet o něčem, co by mělo smysl po všech stránkách – kreativita, filozofie a dlouhodobý potenciál nejen pro mě, ale i pro ostatní lidi. Tím, že jsem studovala obchod, jsem si to chtěla vyzkoušet i v praxi.
Proč ses rozhodla založit obchod právě se sójovými svíčkami? Jak vznikl tento nápad a jak dlouho se tomu věnuješ?
Příběh vzniku svíček je jednoduchý – hledala jsem produkt, který by splňoval moje dlouhodobá očekávání a také by odpovídal kritériím mé filozofie, přístupu k tvorbě jako takové. Nejdříve jsem uvažovala o přírodní kosmetice, ale kromě přísných předpisů je takových výrobců na Slovensku i v Čechách dost – navíc se mi líbí, jak to dělají, takže jsem necítila potřebu se do toho míchat.
Sójové svíčky mi odškrtly všechny pomyslné kolonky, a tak jsem na nich začala pracovat. E-shop byl spuštěn v říjnu 2020, ale moje testování začalo už o mnoho měsíců dříve. Musela jsem zaručit, aby každá svíčka pěkně hořela a byla pro uživatele bezpečná.
Na jakých pilířích jsi postavila svou značku a co pro tebe bylo při jejím rozvoji důležité?
LAVINA se od svých počátků drží tří hlavních pilířů – udržitelnosti, lokálnosti a lidského přístupu. Zejména se snažím podporovat lokální trh při výběru dodavatelů, a zároveň dbát na to, aby jejich hodnoty odrážely ty moje. Vybírám ty zahraniční dodavatele, kteří nabízejí uhlíkově neutrální dopravu.
Snažím se minimalizovat negativní dopad na planetu při výběru dodavatelů, materiálů pro výrobu a balení a neustále hledám nové způsoby, jak se zlepšit. Proto například funguje recyklační program, v rámci kterého mohou zákazníci buď vrátit prázdnou sklenici od vyhořelé svíčky v některé ze zapojených prodejen, nebo ji mohou poslat přímo na naši adresu – v obou případech automaticky získají slevu na další nákup.
Jak vznikl název LAVINA?
Měla jsem několik kritérií, která musel název splňovat. Mezi ně například patřilo, že ho musí snadno vyslovit a napsat všechny věkové kategorie a také lidé v zahraničí – tedy v praxi žádné anglicismy, které by narušovaly slovenskou výslovnost, ale zároveň žádná typická slovenská diakritika, která by dělala problém cizincům. Zároveň jsem nechtěla název omezovat na typ výrobku, takže to nemohly být „nějaké-svíčky“. Chtěla jsem také, aby název odrážel povahu výrobku – svíčka pro mě symbolizuje něco jemného a elegantního, takže jsem věděla, že v něm nesmí být žádné „tvrdé“ zvuky. A pak už jsem jen brainstormovala, hrála si se zaklínadly, kombinovala je… až vznikla LAVINA.
Bylo těžké začít s vlastním podnikáním? Jakým výzvám jsi musela čelit?
Začít těžké nebylo, těžké bylo pokračovat. Sedíte na mnoha židlích, o většině z nich zpočátku nemáte žádné znalosti, takže se musíte neustále dovzdělávat a zlepšovat procesy, pokud má mít podnikání dlouhodobý smysl.
Pro mě bylo jednou z nejstresovějších věcí uvědomění, že pokud s tím nepohnu já, nikdo to za mě neudělá, resp. pokud nebudu inovovat, značka bude stagnovat a nikdo to za mě nenapraví. Protože jsem na to sama, mám na starosti i lepení nálepek nebo strategii rozšiřování produktu, také vizuální identitu značky nebo vyhodnocování úspěšnosti reklam. Tento „široký záběr“ mi vyhovuje v tom, že se můžu učit různé věci, ale zároveň je to pro mě mnohokrát zdrojem stresu. Právě kvůli tomu už přemýšlím o přibrání někoho do týmu a o delegování některých úkolů, abychom si to mohli rozdělit a spolehnout se na naše silné stránky – jinak je to podle mě také cesta k vyhoření a celkové nespokojenosti.
Můžeme říct, že sójové svíčky jsou lepší a ekologičtější volbou než běžné svíčky. Jaké jsou výhody sójového vosku?
Benefitů sójového vosku je opravdu mnoho a popravdě jsem v něm zatím nenašla žádné „ale“. Vyrábí se ze sójových bobů, takže je přírodní a veganský – na rozdíl například od včelího vosku, který je taktéž přírodní. Svíčka ze sójového vosku hoří až 2x déle v porovnání s klasickou parafínovou svíčkou, protože má nižší teplotu hoření. Cena za takovou svíčku je tedy i v tomto ohledu opodstatněná.
Sójové svíčky také uvolňují svou vůni postupně, takže se nemůže stát, že by člověk po hodině hoření svíčku už necítil. Svíčky LAVINA však mají trvající a poměrně bohatou vůni, takže ji podle zákazníků můžete pálit i kratší dobu a místnost bude ještě dlouho vonět.
Přestože je parafín levnější, a tím se svíčky z něj vyrobené dostávají do zcela jiné cenové kategorie než sójové, je vyráběn jako vedlejší produkt ropného průmyslu, a proto jej v žádném případě nelze považovat za ekologický. Saze z hoření se také usazují na různých površích a nábytku, což není snadné odstranit. Sójové svíčky produkují až o 80–90 % méně sazí než běžné parafínové svíčky.
Poslední výhodou je snadná omyvatelnost z materiálů – k odstranění vosku stačí teplá voda a mýdlo.
Kde a jak vyrábíš svíčky? Jak časově náročný je tento proces? Proveď nás svým tradičním dnem výroby…
Mám prostory v Šali, kde svíčky vyrábím. Nenazývala bych to kanceláří, protože je to spíše malý zrekonstruovaný dům. Je tam několik místností a každá má svou funkci – jednu místnost mám například vyhrazenou i pro kurzy, které bych chtěla začít pořádat pravidelněji.
Výroba svíček je sama o sobě poměrně jednoduchý proces, nejtěžší je trefit správný poměr vosku, vůně a síly knotu, aby svíčka správně hořela. Každý olej se ve svíčce chová jinak, takže je třeba tento poměr pro každou svíčku dostatečně dobře vyzkoušet. Zároveň je třeba zajistit, aby se ve všech krocích udržovala správná teplota, aby svíčka neztuhla příliš rychle nebo příliš pomalu, což může následně ovlivnit její chování při hoření. Jakmile je tento „recept“ na světě, jde v podstatě jen o roztavení vosku, smíchání s vůní a odlití.
Obvykle si dny rozdělím tak, že jeden den vyrobím co nejvíce výrobků a druhý den je dokončím – pod tím si představte, že je označím, zabalím do krabiček, zabalím do objednávek… Svíčky nechám přes noc ztuhnout, zatímco si připravím vše potřebné na další várku. Málokdy se mi stane, že bych musela vysloveně čekat, až se něco stane, abych mohla pokračovat v práci – protože když nejde o výrobu, je třeba udělat marketing. A když ne marketing, tak jedna z mnoha dalších věcí, které samostatné podnikání přináší…
Podle čeho se rozhoduješ, jaké vůně budeš vyrábět? Co tě při práci inspiruje a jakou vůni tvoříš nejradši?
Inspiraci pro nové vůně nacházím „za pochodu“. Mám doma spoustu malých balení vůní, „testerů“ – nové kombinace a vůně mě dokážou nesmírně nadchnout a strávím spoustu času výběrem těch správných pro různá období a nové kolekce.
Mám 4 kolekce, které jsou rozděleny podle barev nádob – černá, bílá, béžová a vínová, přičemž každá barva představuje jiný typ vůně. Chtěla jsem vytvořit kolekci, která by se v průběhu roku neměnila, ale zároveň jsem chtěla, aby si lidé mohli v každém ročním období najít „to své“ a abych měla v nabídce „od všeho trochu“. Bílé jsou jemné vůně, béžové jsou svěží a ovocné vůně, vínové jsou sladké a černé jsou zemitější, těžší vůně. V každé z těchto kategorií jsou oblíbenci, ke kterým se lidé opakovaně vracejí, a jsem ráda, že se mi podařilo vytvořit tak silnou kolekci.
Skloubit školu, brigádu, práci a osobní povinnosti musí být jistě fyzicky i psychicky náročné. Opravdu děláš vše od výroby, designu, balení, fotografování, marketingu a komunikaci se zákazníky sama?
Letos v květnu jsem dokončila bakalářské studium a o magisterském zatím neuvažuji, ale zároveň nevylučuju, že se k němu v budoucnu vrátím.
Ale ano, ještě donedávna jsem vše zvládala sama, nyní mám výpomoc s focením produktů. Ostatní jsem se musela naučit, ale tím, že jsem to v podstatě studovala, tak jsem měla ve spoustě věcí už alespoň základy. V podnikání vás to opravdu rychle vrhne do víru dění, takže dbát na to, aby bylo vše v pořádku, může být upřímně velmi stresující.
Udržitelnost se dostává stále více do popředí a na českém a slovenském trhu v posledních letech vzniklo mnoho lokálních značek. Čím jsou tvoje svíčky výjimečné a čemu vděčíš za takový úspěch?
Věřím, že LAVINA si kromě stále se rozšiřující nabídky skutečně jedinečných a dlouhotrvajících vůní získala lidi svým minimalistickým a nadčasovým designem. Jako jediní na slovenském trhu nabízíme v celém sortimentu barevné nádoby, které jsou dokonce lokálně vyráběné a ručně malované, a věřím, že právě jejich design působí velmi elegantně a hodí se opravdu do každého prostředí. Design doplňují vkusné, nerušivé etikety, které „splývají“ s pohárkem. Myslím, že i proto máme tolik firemních spoluprací, protože můžeme nabídnout takovou míru personalizace, které jinde nelze dosáhnout.
Jak jsem se již zmínila, většinu našich materiálů získáváme od lokálních výrobců nebo dodavatelů. To, co bereme ze zahraničí, se u nás jednoduše nevyrábí v množství, které potřebujeme, a proto musíme sahat za hranice.
Co je na vedení malého podniku nejtěžší a co tě na vedení obchodu se svíčkami nejvíce baví?
Celkově pro mě bylo na začátku nejtěžší najít nějakou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Koneckonců se také vtipkuje, že pokud člověk nechce pracovat klasicky od 8:00 do 16:00, ať si založí vlastní firmu a bude pracovat 24/7. (smích) Musela jsem si přeorganizovat čas tak, abych měla čas na všechno, co je pro mě důležité, a jsem tak mnohem šťastnější, než kdybych se musela nonstop soustředit jen na práci.
Mám také ráda organizaci, všechno mám sepsané, den vždy končím tím, že si napíšu úkoly na ten další a náhlé změny plánů mě obvykle stresují. A uvědomila jsem si, že podnikání mě hodně naučilo o mé „neflexibilnosti“ – protože bohužel nikdy to nejde tak, jak si to člověk naplánuje. Ale naštěstí už mě to nestresuje tolik jako na začátku.
A ze všeho nejvíc mě pravděpodobně baví spolupracovat s jinými lidmi nebo firmami. Mám ráda, když se kreativní mozky spojí a společně něco vymyslí. Také mě velmi baví společenský faktor – tím, že podnikám sama a hodně času trávím ve výrobně, jsem velmi ráda, že se mohu takto poznávat v rámci svého „řemesla“ a socializovat se i pracovně. To souvisí i s mou další oblíbenou činností, kterou je inspirování se a pak vymýšlení, jak značku posunout dál. Ať už jde o nové výrobky a jejich design, nebo o vylepšení krabiček, nový způsob balení nebo nápad týkající se sociálních sítí… Ať už je to cokoli, jednoduše mám ráda, když se objeví něco, co dokonale zapadá do konceptu, kterému v rámci Laviny věřím.
Kromě klasického prodeje nabízí LAVINA také výrobky na míru. Pro koho je taková spolupráce vhodná a o jaké výrobky je největší zájem?
Nabídka výrobků na míru neboli privátních značek, jak to ráda nazývám, je vhodná pro širokou škálu lidí – ať už jde o obchod, který chce rozšířit svůj sortiment o sójové svíčky, případně i pod vlastní značkou, nebo o firmu, která chce obdarovat své partnery či zaměstnance, nebo třeba o jakoukoli agenturu, která má na starosti přípravu dekorací či drobných dárků například na svatbu. LAVINA je uvedena jako výrobce, ale hlavní grafická podoba etikety patří značce, se kterou spolupracujeme.
Tím, že interiérové spreje a dekorace byly uvedeny na trh teprve nedávno, mám zatím zkušenosti pouze s privátní sérií jen v rámci svíček. Máme několik dlouhodobých spoluprací, kdy dodáváme svíčky například pro vinařství, estetické salony nebo klenotnictví.
Jak zmiňuješ, na tvém e-shopu nyní najdeme kromě svíček také interiérové spreje a vonné dekorace. Plánujete rozšířit nabídku o další produkty?
Výrobků je zatím dost, spreje a dekorace jsem spustila teprve nedávno – teď se soustředím na jejich stabilizování na trhu. Protože to jsou výrobky, které jsem u nás, a mám pocit, že ani v Česku, ještě neviděla, lidé si na ně musí zvyknout a zjistit, k čemu slouží a zda jim jako alternativa ke svíčkám vyhovují.
Existují nějaké tipy, které bychom měli znát ohledně údržby a pálení svíček?
Především byste měli před opětovným zapálením svíčky vždy zastřihnout knot na 5 mm, resp. odstranit ohořelou část, jinak vám svíčka nebude pěkně hořet. Je také velmi důležité nechat svíčku hořet alespoň 2–3 hodiny, ale ne déle než 4, aby se uprostřed svíčky nezačal tvořit tunel z nerozpuštěného vosku, protože to už svíčka nedohoří a vy přijdete o její velký kus. Svíčku samozřejmě nevystavujte přímému slunečnímu záření ani přílišnému chladu, protože by se začala buď rozpouštět, nebo by zmrzla, což by také mohlo ovlivnit kvalitu hoření.
Máš nějakou radu pro někoho, kdo by chtěl začít podnikat?
Nenechte se odradit neúspěchem. Bude jich hodně a bude to náročné, ale bez nich to skutečně nejde. Všichni jsme kdysi byli začátečníci a nikdo učený z nebe nespadl – takže studujte, poslouchejte a dělejte to, co vám dává smysl, a dělejte to nejlépe, jak umíte. To zadostiučinění, když člověk zatne zuby, stojí za to… Asi jako všechno.
Kdyby ses mohla vrátit a začít znovu, je něco, co bys na své cestě udělala jinak?
Nenechala bych se tolik ovlivňovat stresem a stanovila bych si jasnější cíle. Vždycky jsem měla pocit, že toho nedělám dost, že se mi ve srovnání s konkurencí nedaří, že každý problém je ten největší na světě… To mělo za následek, že jsem nebyla schopna jasně myslet, moje kreativita byla na bodě mrazu a stále jsem se hnala dopředu – jenže protože jsem neměla jasně určený cíl, kdy si už „budu moct oddychnout“, stal se z toho jeden nekonečný kolotoč stresu, ztráty osobního života a pocitů viny, že musím dělat ještě víc, protože nejsem tam, kde bych chtěla být. Teď už to všechno beru podstatně méně vážně, svůj klid jsem našla oddělený od úspěchů v práci a také mi pomohlo požádat o pomoc lidi kolem sebe a přidat pár lidí do svého týmu, alespoň sezónně.
$content$