Neděle 22.12.2024
„Návod, díky kterému budu nejlepší a nejdokonalejší, jsem neobjevila,” říká Lucie Janotová
Fotografie: Se souhlasem Lucie Janotové
INTERVIEW

„Návod, díky kterému budu nejlepší a nejdokonalejší, jsem neobjevila,” říká Lucie Janotová

Je šéfredaktorkou komunitního webu Ženy s.r.o., píše články, zajímá se o online prostředí a v minulosti založila se svojí kamarádkou blog Bobo Vibe. Díky svému osobitému vkusu, který sdílí se svými sledujícími na Instagramu, se stala módní inspirací. I přesto, že bývá diář Lucie Janotové obvykle plný pracovních povinností, neztrácí energii a úsměv na tváři, jelikož jak sama tvrdí, práce je pro ni zábavou. Co ji na práci nejvíce naplňuje? Jak se proměnil její šatník v průběhu let? A jaký má názor na nákupy z druhé ruky?

Jak náročné je skloubit rodinu, práci, a ještě si najít čas na péči o sebe? Máte na to nějaký recept?

Moc bych si přála ho mít. (smích) Nějaký zázračný návod, díky kterému budu ta nejlepší maminka, nejúžasnější šéfová, nejzábavnější kamarádka a vždy s dokonalým účesem i manikúrou… Asi vás zklamu, ale ještě jsem ho neobjevila. Na druhou stranu asi jako většina pracujících maminek se prostě snažím dělat maximum, abych se tomu všemu alespoň přiblížila. Největší kredit za to ale musím připsat své rodině a manželovi! 

Jste šéfeditorkou, PR a online specialistkou, založila jste blog, do toho zvládáte být velmi aktivní na Instagramu. Jak probíhá váš pracovní den?

Mám obrovské štěstí, že dělám, co mě baví. A jakmile je práce zábava, člověk nepřemýšlí nad tím, že je tak nějak od rána do večera v poklusu. Vždycky jsem byla ranní ptáče a můj syn to měl od malička hodně podobně. Byly doby, kdy pravidelně vstával ve 4 hodiny ráno, takže než jsem v 9 hodin odešla do práce, stihli jsme se nasnídat, pohrát si a já jsem stejně byla první kanceláři. Dneska už je větší a vstává později, ale když spí déle jak do 6 hodin do rána, chodím ho kontrolovat, jestli dýchá. (smích) Výhodou mojí práce je, že mohu střídat home office, kancelář a často také pracuji po kavárnách mezi schůzkami. Žádný můj den není stejný, ale většinou se točí kolem e-mailů, redakčního plánu, online i offline meetingů a sociálních sítí. 

Proč jste se rozhodla zapojit do komunity Ženy s.r.o.? Co všechno tato práce zahrnuje?

Nabídka od komunity Ženy s.r.o. pro mě přišla v tu nejlepší chvíli. Dlouho jsem přemýšlela, že je čas opustit korporátní prostředí velkých vydavatelství, pro které jsem posledních 20 let pracovala, a krapet zpomalit. Přece jenom tou dobou mi už bylo něco přes 35 let a ostré lokty sluší spíše mladším holkám. (smích) Já chtěla chodit do práce a z práce s úsměvem, a ne s obavami a ve stresu. A tohle se mi u Ženy s.r.o. naprosto splnilo! Máme skvělý tým nejen v redakci, ale naši čtenáři jsou úžasnou komunitou, která nás každým svým komentářem neuvěřitelně motivuje. 

Jakým směrem byste se vydala, kdybyste nezačala pracovat ve světě módy a lifestylu?

Vystudovala jsem ekonomii, ale už na škole jsem věděla, že to byl velký omyl. Já a čísla – to vůbec nejde dohromady. Na druhou stranu moji kariéru odstartovala jedna velká náhoda. Jen tak “pro srandu“ jsem jako dvacetiletá holka po škole poslala životopis do módního časopisu Harper’s Bazaar. Vůbec jsem jim tehdy neměla co nabídnout – žádné zkušenosti, znalosti ani módní background. Jediné, co jsem věděla, je, že mě móda zajímá, mám chuť se učit a snad i tah na branku. Ano… asi tak jako dalších sto tisíc holek. (smích) A světe div se, tu práci asistentky šéfredaktorky jsem dostala. Nedalo mi to a při podpisu smlouvy jsem se zeptala, proč si vybrali zrovna mě. Slečna, co mě přijímala, mi tehdy řekla, že dostala na stůl stovky životopisů a ten můj ležel na vrchu a ona neměla čas všechny projít. (smích) Mimochodem jsme spolu kamarádky už 20 let.

Fotografie: Se souhlasem Lucie Janotové

Kdo vás při výběru kariéry ovlivnil?

Moji kariéru odstartovala jedna velká náhoda, ale jakmile jsem se do prostředí lifestylových médií dostala, bylo jasné, že tohle chci dělat a měla jsem obrovské štěstí, že jsem se „dostala pod ruce“ nejvíc talentované Barbaře Nesvadbové (tehdejší šéfredaktorce magazínu Harper’s Bazaar) a vydavateli Antonínovi Herbeckovi. Právě díky nim jsem si v životě splnila snad všechny kariérní sny. Z jejich rad čerpám prakticky dodnes a jsem jim za to nejvíc vděčná! Nejvíc ale moji kariéru ovlivnil můj manžel. Vždycky mě neuvěřitelně podporoval, motivoval a dodával mi sebedůvěru, když jsem to potřebovala. Byl to také on, kdo zůstal se synem na mateřské dovolené, a já se tak mohla věnovat práci. 

Čeho si na své práci nejvíce vážíte a proč?

Kdybyste se mě zeptali před 10 lety, řekla bych vám, že svou práci miluji kvůli všem těm talentovaným lidem, se kterými mám šanci denně pracovat, týdnech módy, na které pravidelně cestuji, nejnovějším kolekcím kabelek, které mám možnost vidět jako první… Když se mi narodil syn Benedikt, nejvíc jsem si začala vážit časové flexibility. Navíc jsem před několika lety přešla ze světa printu do online světa. A naprosto si ho zamilovala! Mohu pracovat odkudkoliv a kdekoliv – to mi opravdu vyhovuje. Zvlášť teď, když s rodinou hodně cestujeme společně.

Naopak, existuje něco, co vám na současné práci vadí? Pokud ano, co konkrétně?

Miluju fakt, że online svět je „tady a teď! Oproti tištěným médiím se mi otevřely zcela nové možnosti kreativity. Na druhou stranu realita, že člověk je online 24 hodin denně 7 dní v týdnu, je někdy opravdu náročná. Víkendy, svátky ani dovolené v mém světě neexistují. Počítač nebo telefon mám s sebou stále.  

O jakých tématech by se podle vás mělo ve společnosti více mluvit a z jakého důvodu?

Udržitelnost, postavení žen ve společnosti, sebedůvěra … je toho tolik! Pro mě jako maminku je v posledních letech hodně aktuální třeba téma rodičovství. Osobně se snažím, aby bylo takové, že bude respektovat jak potřeby dítěte, tak potřeby rodičů. 

Co byste vzkázala svému mladšímu já?

Nikdy se nepřestaň snažit! Vedeš si dobře!

Fotografie: Se souhlasem Lucie Janotové a fotografky Romany Elly Plaček

Jaký kousek byste si na sebe nikdy neoblékla a proč?

Za ty roky v módním byznysu jsem se naučila: „Nikdy neříkej nikdy!“ Přesto teď „nikdy“ řeknu na kalhoty se sníženým sedem. Myslím, že se jim říká harémové kalhoty. Na druhou stranu – sto lidí, sto chutí. Je ale pravda, že tohle nikdy nebyl a nikdy nebude můj styl.

Jakým způsobem se proměnil váš šatník v průběhu let?

S veškerou sebereflexí musím přiznat, že hodně. Ale on to byl tak nějak přirozený vývoj. Když člověk začne pracovat v módním byznysu, má v předstihu přísun k těm nejnovějším módním kouskům a trendům. A všechny je samozřejmě nutně potřebuje! Postupem času ale zjistí, že se nejlépe cítí v bílém trička a džínách. Abych ale byla upřímná, módní trendy mě baví pořád. Jen už si teď daleko víc vybírám, za co chci peníze utratit, a co naopak nepotřebuji. Dávno netoužím po tom mít doma deset kvalitních značkových kabelek. Stačí mi jedna. Dobře, dvě, ať jsem spravedlivá. (smích) A ty naopak neváhám nosit všude od dětského hřiště až po operu.

Kde hledáte nejčastěji módní inspiraci?

Dneska nejvíc na sociálních sítích. Ráda ale vzpomínám na doby, kdy jsem během týdnů módy v Paříži nebo v Miláně, milovala posedávání na zahrádkách restaurací a inspirovala se oblečením místních žen a mnohdy i mužů. 

V posledních letech se stalo trendem nakupování oblečení z druhé ruky. Jaký na to máte názor? Chodíte někdy lovit kousky do second handů nebo vintage shopů?

Dříve to byla na mých zahraničních cestách moje oblíbená zábava. Z Paříže jsem si jednou z vintage shopu přivezla svoje první boty Chanel. Nosím je dodnes! I když tehdy jsem se jako pětadvacetiletá holka bála pár týdnů podívat na svůj účet. (smích) V Čechách jsem byla v secondhandu jen párkrát a nikdy si nic neodnesla. Asi nemám dostatek trpělivosti a většinou mě množství zboží odradí. Na druhou stranu ráda nakupuji oblečení z druhé ruky online a sleduji několik profilů, které fungují jako takové online vintage secondhandy. A ulovila jsem tam už řadu skvělých kousků.

Fotografie: Se souhlasem Lucie Janotové

Co by nemělo chybět v šatníku každé ženy? Z jakého důvodu zrovna tento kousek?

Vybrat jen jeden kousek by bylo hodně těžké a na mém seznamu by rozhodně byly klasické džíny s vysokým pasem, bílé tenisky, tričko a košile, kabát klasického střihu, kašmírový svetr a malé černé šaty. Ale pokud bych opravdu musela zvolit jen jednu jedinou věc, pak by to bylo asi dokonale padnoucí sako. To člověk může nosit elegantně i volnočasově, a ať už módní trendy diktují cokoliv – tahle nesmrtelná klasika nikdy nezestárne.

Na jaké kosmetické vychytávky nedáte dopustit?

Dvojité čištění pleti, SPF v létě i v zimě, nebýt líná odlíčit se, ať se děje cokoliv, ale hlavně používat kosmetické produkty, které budou sedět právě vaší pleti. V mé denní i noční rutině je základem péče slovenské kosmetika Envy Therapy. Miluji jejich noční masku Overnight Hydrating Mask, která pracuje, zatímco já spím! Nedám ale dopustit ani na péči o tělo od Neutrogeny, relaxační soli do koupele od Kneipp nebo noční sérum Advanced Night Repair od Estée Lauder. Ráda zkouším nové věci, ale k těmto se vždy s láskou a spokojená vracím.

Ráda létáte se svou rodinou za teplem na Lanzarote. Nepřemýšlela jste někdy, že byste se do zahraničí přestěhovala? Proč?

Vlastně mě to nikdy nenapadlo až do doby, kdy jsme byli na Lanzarote tuším minulý rok. Tehdy synovi bylo 5 let a během jedné z našich společných procházek po pláži se mě zeptal: „Mami, a proč my tady vlastně nebydlíme? Vždyť jsme tady opravdu šťastní!“ Je neuvěřitelné, jak jsou děti v tomhle upřímní. A má pravdu! Jsme na Lanzarote opravdu šťastní!

Poprvé jsme na ostrov přijeli, když bylo Benovi 8 měsíců a my hledali místo, kam bychom mohli v prosinci odcestovat s malým miminkem a načerpat krapet energie. A naprosto si ho zamilovali. Od té doby jezdíme na Lanza pravidelně. Většinou do stejného domečku, který si tam s celou rodinou pronajímáme. My tam s Honzou pohodlně pracujeme, moje maminka si s Benem užívají to největší pískoviště světa a odpoledne pak trávíme spolu. Jezdíme na kole na zmrzlinu, objevujeme ostrov, jíme tapas a jsme spolu. Mám obrovskou radost, že jsme s manželem na stejné vlně a za poslední roky jsme se shodli na tom, že nejlepší příběhy nejsou napsány v knihách, ale mezi stránkami cestovního pasu. Bavilo by mě žít na Lanzarote třeba půl roku a pak se zase vrátit na chvilku do Prahy. Praha by nám jinak chyběla. A chyběla by nám i naše rodina a kamarádi. 

Co je vaším největším snem?

Když se narodil syn, pochopila jsem, že mám všechno, co jsem si vždycky přála.


Instagram | Blog

Napsat komentář