MUDr. Lucie Valešová se specializuje se na oční mikrochirurgii a laserovou korekci očních vad a jako primářka pražské oční kliniky NeoVize se stala prvním očním chirurgem v České republice, který implantoval metodou Raindrop hydrogelový mikroimplantát na léčbu presbyopie. Co nám prozradila o epidemii krátkozrakosti? Do jaké míry lze zdraví svých očí ovlivnit? A co byste měli vědět o laserových operacích očí?
Co je hlavní příčinou epidemie krátkozrakosti?
Přestože přesná příčina krátkozrakosti není známa, existují významné důkazy, že mnoho lidí krátkozrakost nebo alespoň sklon k jejímu rozvoji zdědí. Pokud je jeden z rodičů krátkozraký nebo touto zrakovou vadou trpí dokonce oba rodiče, je zvýšená pravděpodobnost, že krátkozraké budou i jejich děti. Přestože ale sklon ke krátkozrakosti může být dědičný, její skutečný vývoj může být ovlivněn také tím, jak člověk své oči používá. U osob, které tráví značný čas čtením, prací na počítači nebo jinou intenzivní zrakovou prací na blízko, může být pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti vyšší.
Jaký podíl populace v současnosti trpí krátkozrakostí a jak se tento poměr vyvíjí v posledních desetiletích?
Odborníci odhadují, že v roce 2000 bylo na světě přes miliardu a půl krátkozrakých, tedy 23 % tehdejší populace. Podle australsko-singapurské studie publikované v odborném časopise Ophtalmology však má počet lidí s touto oční vadou do roku 2050 vzrůst až na čtyři a tři čtvrtě miliardy, což bude odpovídat polovině lidstva.
Jak může člověk poznat, že se u něj rozvíjí krátkozrakost? Kdy je na místě navštívit očního lékaře?
Lidé s krátkozrakostí mohou mít potíže s ostrým viděním při pohledu do dálky – například u sledování televizní obrazovky, čtení z tabule ve škole, při řízení auta, nevidí číslo přijíždějícího autobusu nebo nepoznávají své známé na ulici…
Nejčastěji se krátkozrakost poprvé objevuje u dětí školního věku. Protože oko během dětství stále roste, vyvíjí se většinou vada až do věku kolem 20 let. Po 20. roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: TAJEMSTVÍ DLOUHOVĚKOSTI BYLO ÚDAJNĚ ODHALENO, ZNÁT HO MAJÍ V MODRÝCH ZÓNÁCH
Setkáváte se často s pacienty, kteří odkládají návštěvu očního lékaře, přestože už měli dávno nosit brýle?
Ano, bohužel se to stává a přiznám se, že mě to velmi zaráží, především u řidičů. V roce 2021 provedl BESIP v rámci své kampaně měření, při kterém si nechalo zdarma zkontrolovat zrak více než osm tisíc lidí. Ukázalo se, že správnou korekci má jen 28 % z nich! Zbylých 72 % má jinou korekci, než by měli správně mít, případně o své vadě vůbec neví. U čtvrtiny byl rozdíl dokonce nad 0,75 dioptrie, což už velmi negativně ovlivňuje reakce za volantem. Téměř 60 % navíc přiznalo, že v posledních třech letech nebyli na kontrole u lékaře. Na ostrém zraku přitom často závisí, zda řidič správně a dostatečně rychle vyhodnotí situaci na silnici a včas zareaguje.
Jaký je váš názor na každodenní nošení kontaktních čoček? Na co by si měli jejich nositelé dávat pozor?
Přestože jsou kontaktní čočky měkké, stále je to cizí tělísko, na které oči reagují. Příčinou diskomfortu jsou nejčastěji sezónní alergie, nečistoty, prach, přílišné horko nebo suchý vzduch, ale i ztráta tekutin a větší spotřeba kyslíku při sportu. Při koupání s kontaktními čočkami také mohou vznikat problémy. Navíc je nutné opravdu pečlivě dodržovat hygienu při jejich nasazování, vyndávání a uchovávání v roztoku, aby nedošlo k zanesení infekce do oka. Upřímně řečeno, každodenní nošení kontaktních čoček nepovažuji za bezpečné.
Jaké bývají nejčastější příčiny krátkozrakosti u dětí?
Největší pravděpodobnost vzniku refrakční oční vady je vždy v rodinách, kde se oční vada již vyskytuje. Uvádí se například, že v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20 až 40 % dětí. V případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 % dětí. Může se také stát, že riziko oční vady „přeskočí“ jednu generaci. To znamená, že se neprojeví u dětí, ale až u vnoučat.
Základní vyšetření zraku dělá pediatr v rámci preventivních prohlídek. Nebude-li se mu něco zdát, pošle vás k očnímu lékaři. Asi 10 % dětí má záchyt dioptrické vady už v předškolním věku. Dědičné dispozice mohou zhoršit i vnější faktory. Zatímco u dospělých není vliv hledění na obrazovky monitorů a tabletů tak markantní, u dětí může být časté zaostřování okem do blízka rizikové. Největší vývoj krátkozrakosti probíhá do patnácti let věku. Je prokázáno že děti, které tráví alespoň dvě hodiny denně venku, mají menší výskyt krátkozrakosti než děti, které jsou více doma.
Jak mohou včas rozpoznat krátkozrakost u malých dětí sami rodiče?
Krátkozrací lidé špatně vidí do dálky. Tato refrakční vada se proto může projevit například mžouráním, což znamená, že se dítě snaží do dálky zaostřit. S krátkozrakostí se někdy pojí také astigmatismus způsobený nepravidelným zakřivením rohovky. Dítě s astigmatismem může natáčet hlavu, protože hledá polohu hlavy a očí, ve které mu astigmatismus nezhoršuje vidění.
Jaká je nejúčinnější prevence krátkozrakosti? Většina lidí dnes tráví pracovní den u obrazovky. Jak mohou svým očím ulevit a předejít přetížení zraku?
Základní prevencí je pravidelná návštěva očního lékaře. Dalším preventivním opatřením může být snaha nezatěžovat oči nadměrným ostřením do blízka. Doporučuji dodržovat pravidlo 20-20-20. Tedy po 20 minutách práce na počítači přeostřit na 20 vteřin na předmět ve vzdálenosti 20 stop, což je asi šest metrů, aby si oči odpočinuly.
Pokud jde o děti, platí, že čím menší je dítě, tím méně času by s tabletem či mobilem mělo trávit. Přerušení práce u školáků na prvním stupni by mělo být každých 20 minut na cca dvě minuty. Aby oči neostřily příliš do blízka, je vhodné se například na monitor dívat ze vzdálenosti přibližně 55 až 60 cm. Dobré je také přizpůsobení pracovního prostředí vhodným osvětlením – aby se světlo co nejméně odráželo od monitoru, ideálně tak, aby nedocházelo k odleskům od okna. Odlesky ztěžují oku jeho činnost a nutí ho k mnohem větší námaze. Doporučuji také volit spíše tlumenější osvětlení.
Jaký je váš názor na brýle s filtrem modrého světla? Mohou chránit oči před únavou nebo ovlivnit vývoj krátkozrakosti?
Pokud jde o modré světlo, problém netkví v jeho vlivu na oči, ale na mozek. Je prokázáno, že modré světlo zásadním způsobem ovlivňuje střídání serotoninu a melatoninu. Serotonin je hormon, který se produkuje v mozku právě modrým světlem a aktivuje tělo a mozek, vyvolává bdělost. A když ho máme moc, nedobře se tvoří noční hormon melatonin, který naopak zajišťuje klid, harmonizaci, dobrý spánek a regeneraci. Vlastně to má být taková sinusoida: serotonin, melatonin, serotonin, melatonin. Když se díváme příliš do modrých obrazovek, hlavně odpoledne a večer, nekvalitně pak spíme, přes den nejsme soustředění a dostáváme se do začarovaného kruhu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NEPODCEŇUJTE VEČERNÍ RUTINU: NĚKOLIK JEDNODUCHÝCH TECHNIK MŮŽE NAHRADIT ZDLOUHAVÉ POSTUPY, A PŘESTO MÍT VLIV NA ODPOČINEK
Kdo a jak často by měl chodit na preventivní prohlídku k očnímu lékaři? Měl by na pravidelné kontroly chodit například i mladý člověk bez viditelných potíží?
V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za dva roky. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem oční choroby, například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal. Seniorům bych proto doporučila navštěvovat očního lékaře každý rok.
V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti k odhalení refrakčních vad nebo změn dioptrií, které lze následně korigovat brýlemi, kontaktními čočkami, anebo trvale, tedy laserovým zákrokem. Vyšetření zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních částech, měření nitroočního tlaku pak může včas podchytit vznik zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. Se zvyšujícím se věkem se zvyšuje i riziko očních chorob, jako je šedý zákal nebo zelený zákal, který se navíc zprvu neprojevuje žádnými příznaky.
Dá se zdraví očí ovlivnit stravou, životním stylem či užíváním doplňků stravy?
Někdy může zrak trochu vylepšit zdravý životní styl: dostatek spánku, vody, psychická hygiena… To vše může odložit například potřebu nošení brýlí na blízko. Možná vám také v dětství říkali, že mrkev je dobrá na oči. Pravdou je, že nepomůže ani neuškodí. Obsahuje množství antioxidantů, které působí preventivně proti vzniku některých očních nemocí a zlepšují výživu těla, ale kdyby mrkev, respektive betakaroten v ní obsažený, měla zlepšit zrak, museli bychom jí denně sníst vagón.
Jaké typy laserových nebo jiných refrakčních operací se v současnosti nejčastěji používají k léčbě krátkozrakosti?
U mladých lidí přibližně od 20 let odstraňujeme krátkozrakost femtosekundovým laserem, který působí na oko pouhých 10 sekund. Laser na základě precizních výpočtů separuje tkáň uvnitř rohovky, kterou chirurg z oka odstraní speciální pinzetou. Nenaruší tak samotný povrch oka, rohovka si díky tomu zachovává svou pevnost a stabilitu. Laserová operace je bezbolestná, probíhá ambulantně a rekonvalescence je velmi rychlá. Díky laserové operaci se lze zbavit nejen krátkozrakosti, ale také astigmatismu, který jde s myopií často ruku v ruce a způsobuje deformované neostré vidění. Obě vady jsou odstraněny během jednoho zákroku.
Může se po operaci krátkozrakost vrátit? Co ovlivňuje trvalost výsledku?
Ano, opravdu se může stát, že pacient bude potřebovat v pozdějším věku korekci, ale stává se to opravdu jen velmi zřídka. Jednou z mnoha výhod femtosekundových laserů ale je, že umožňují kdykoli v pozdějším životě, pokud se vada znovu objeví, oko opakovaně operovat, a to i mnoho let po původním zásahu. Naše kliniky navíc garantují, že podstoupí-li pacient laserový zákrok NeoSMILE 3D a NeoLASIK HD, obdrží doživotní záruku. Bude-li v budoucnu nutné dioptrický stav očí doladit dalším laserovým zákrokem, oční klinika jej poskytne zdarma. Díky doživotní záruce nemusíte čekat, až se vaše dioptrická vada „ustálí“ nebo až na období „po dětech“ a můžete se pro laserovou operaci rozhodnout hned.
Mnoho lidí má z operace očí obavy. Jaká rizika jsou s těmito zákroky spojena a jak bolestivá je samotná procedura?
Aby byly zaručeny co nejlepší výsledky a minimalizována rizika, je zásadní podstoupit opravdu důkladné vyšetření, které by mělo trvat dvě až tři hodiny a jeho součástí by vždy mělo být rozkapání očí. Při výběru kliniky si zjistěte, kolik takových zákroků zde ročně provádějí, jak dlouho probíhá vstupní a předoperační vyšetření, jak zkušený je operatér a jakým a jak rychlým laserem bude operaci provádět. Určitě se také ptejte, co všechno vám oční klinika nabídne v rámci pooperační péče a na co poskytuje záruku. To vše totiž zásadně ovlivňuje kvalitu vašeho vidění do budoucna.
Zákrok probíhá bez narkózy, oko je pouze předem znecitlivěno kapkami, takže pacient necítí bolest. Již před operací proběhne pohovor, kdy si řekneme, co se bude dělat a proč. Při operaci pak vždy říkám, co pacient uvidí, ucítí… Lidé mají rádi, když je hlasem provázím celým zákrokem. Získají pocit jistoty a většinou pak říkají, že jejich obavy byly zbytečné.
Odstranění dioptrií laserem probíhá ambulantně a pacient může jít po kontrole domů. Oči se nepřelepují, ale přibližně tři až čtyři hodiny je člověk výrazně světloplachý, proto se doporučuje vzít si tmavé brýle. Oči mohou krátce po zákroku pálit či slzet, často se pacienti odpoledne chvíli prospí. Pro minimalizaci rizik je nutné dbát na doporučení lékaře. Důležitá je pooperační léčba a pravidelné kapání kapek s antibiotiky a kortikosteroidy, které zlepšují hojení. Mimo dobu spánku se kape po třech hodinách. Také je důležité kapání umělých slz, které oko zvlhčují, aby prošlo rekonvalescencí co nejlépe.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: ZAŘADIT DO JÍDELNÍČKU VLÁKNINU MÁ NEZANEDBATELNÝ VLIV NA ZDRAVÍ
Je operace očí pro někoho nevhodná?
Kdo zvažuje operační odstranění dioptrií, měl by se každopádně objednat na vstupní vyšetření. Na základě jeho výsledků může lékař pacientovi doporučit nejvhodnější metodu a je nezbytným podkladem pro zdárné provedení operace. V některých případech doporučujeme moderní a bezpečné nitrooční operace. Na naší klinice dokážeme najít vhodný zákrok pro 9 z 10 pacientů. Neslibujeme zázraky a operaci vám provedeme, jen pokud jsme si jisti, že vám pomůže. Naším hlavním cílem je kvalitní vidění pacienta a jeho lepší život. Pokud pro vás nebude operace vhodná, tak vám ji nedoporučíme. Se zrakem pacientů nehazardujeme.
Je pravda, že laserová operace je možná pouze v určitém věku, při stabilních dioptriích a do určitého rozsahu oční vady?
Ano, počet dioptrií hraje při rozhodování o vhodnosti laserové operace roli, stejně jako věk. U pacientů s vyšší dioptrickou vadou nelze laserovou operaci bezpečně provést s ohledem na tloušťku rohovky. Laserové operace totiž snižují tloušťku rohovky, a tedy ji ztenčují. Čím více dioptrií laserem odstraňujeme, tím více rohovku ztenčujeme. A vzhledem k tomu, že je určitá nepodkročitelná pooperační tloušťka rohovky, u vysokých dioptrických vad či vysokého astigmatismu již nelze odstranit dostatečné množství rohovkové tkáně, aby byla vada zcela korigována. Řešením pro tyto pacienty může být speciální fakická nitrooční čočka ICL EVO, která se vkládá za duhovku před přirozenou čočku oka, čímž dlouhodobě a bezpečně koriguje oční vadu i u vysokých dioptrií.
Pokud jde o věk, laserová operace se provádí přibližně do 40 let, protože v tomto věku se může začít projevovat presbyopie, kdy dochází ke snižování výkonu akomodačního procesu. Laicky řečeno, oko přestává dobře ostřit na blízko a lidé potřebují brýle na čtení. I v tomto věku se však mohou díky operaci zbavit závislosti na brýlích. Vhodná je pro ně metoda PRELEX – presbyopická výměna čočky. Jedná se o zcela bezpečný, bezbolestný a rychlý chirurgický zákrok. Během operace se původní přirozená oční čočka nahrazuje umělou nitrooční čočkou.
V jakém věku obvykle začíná člověk hůře vidět na blízko a čím je to způsobeno? Dá se tento proces oddálit?
Zraková ostrost dosahuje maxima ve třiceti letech a udržuje se dlouho na vysoké úrovni. Až do 45. roku života hovoříme o takzvaně refrakčně stálém období. V průběhu stárnutí dochází ke slábnutí akomodačního výkonu, což kolem 45. roku života většinou vyústí k projevu presbyopie a nutnosti použít brýlovou korekci na čtení. Ve věku 70 let pozbývá akomodační proces funkčnosti, protože akomodační amplituda se u takových věkových hranic přibližuje nule. Nároky kladené na zrak jsou stupňovány s velmi rychlým rozvojem výpočetní technologie, častějším používáním tabletů, mobilů a čteček – ty mohou proces uspíšit.
Týká se vetchozrakost i lidí, kteří jsou krátkozrací, nebo kteří v minulosti podstoupili laserovou operaci očí?
Ano, presbyopie souvisí se stárnutím a nevyhne se nikomu, ani lidem po laserové operaci nebo těm s krátkozrakostí. Řešením pro krátkozraké je střídání brýlí na blízko a do dálky anebo používání multifokálních brýlí či kontaktních čoček. Ty kombinují dvě a více čoček s rozdílnou mohutností v jedné. Ne každému ovšem nošení multifokálních brýlí nebo kontaktních čoček vyhovuje, protože mohou být překážkou u řady činností, zejména během sportu, ale také u některých pracovních pozic. Mnoho lidí navíc může při nošení multifokálních brýlí pociťovat potíže. Speciálně muži si v 80 % případů na multifokální brýle nezvyknou. Naši pacienti, muži i ženy, si také stěžují, že se jim při větší fyzické aktivitě hýbe prostor a mívají při ní bolesti hlavy. Proto je pro ně řešením podstoupit operaci PRELEX.
Proč dochází ke zhoršení zraku u lidí s cukrovkou a jak mohou diabetici své oči chránit?
U diabetiků dochází k potížím, které se stejně jako jinde v těle vyskytují v důsledku změn cév. Vlivem vysoké hladiny cukru vznikají mikroangiopatické změny, tedy postižení drobných cév, jejichž výskyt je nejčastější v nohách, v ledvinách, a právě v oku. Cévní stěna se stává málo kvalitní. Buď z ní prosakují tekutiny ven čili dochází k nežádoucímu otoku sítnice, k vyplavování cholesterolových krystalů nebo jiných usazenin. Anebo jsou cévy tak křehké, že se uzavřou, a pak vznikne nedokrvení. Oboje má velmi nežádoucí efekt pro vidění.
Mezi nejčastější oční komplikace spojené s diabetem patří diabetická retinopatie. Diabetes ale může způsobovat i vyšší nitrooční tlak, proto mají lidé s cukrovkou až dvakrát větší riziko, že budou postiženi glaukomem. Také se u nich může dříve objevit šedý zákal – způsobují jej především metabolické výkyvy, které vedou k otokům čočky a jejímu postupnému poškození. Mnoha diabetikům ztrpčuje život i syndrom suchého oka, ke kterému jsou náchylnější.
Základním preventivním opatřením je vždy správná kompenzace cukrovky, tedy dlouhodobé udržování hladin krevního cukru v optimální hodnotě okolo 5,5 mmol/l bez extrémních výkyvů, jelikož očím škodí jak vysoká hladina cukru, tak i hypoglykemie, tedy nízký cukr.
Zdroj: Autorský rozhovor, Ophtalmology
$content$