Neděle 14.07.2024
„Největší překážkou byla a je hlava,” říká o cestě k životu snů koučka Kristýna Rássová
Fotografie: Se souhlasem Kristýny Rássové
INTERVIEW

„Největší překážkou byla a je hlava,” říká o cestě k životu snů koučka Kristýna Rássová

Kristýna Rássová věří, že možná všechno může být jinak, než nám všichni tvrdili. Nechtěla žít proto, aby tvrdě pracovala a těšila se jednou za rok na dovolenou. Rozhodla se splnit si své sny a prožít každý den podle svých představ. Když se jí to podařilo, chtěla na stejnou cestu vzít i ostatní. Kristý je koučka a terapeutka, která pomáhá ženám žít podle vlastních snů. Tvoří meditační programy, ženské kruhy, kakaové ceremonie a koučování propojuje s hypnoterapií, která pomáhá odblokovat strachy a stará traumata. Její podcast či Instagram “Možná je to jinak” inspiruje spoustu žen ke změně. Jak funguje zákon přitažlivosti nebo jak změnit nastavení své mysli a vytvořit si vysněnou realitu?

Kristý, proč se tvůj blog jmenuje zrovna „Možná je to jinak?“

Tuhle otázku slýchávám velmi často. Možná je to jinak vyjadřuje to, co už jsem cítila jako malé dítě. Když jsem viděla, jak žijí dospělí okolo mě “alá křeček v kolečku” – z práce do práce, jednou za rok dovolená, strhané obličeje a každodenní stres, tak jsem si říkala, že tohle přece nemůže být všechno. Tohle já nechci žít, musí to jít i jinak. 

Chci být v životě šťastná, dělat to, co mě baví a naplňuje. Každý den si rozvrhnout podle sebe, mít svobodu a plnit si sny. Ne být 24 hodin 7 dní v týdnu v práci, kde budu vydělávat peníze támhle někomu nahoře, koho ani neznám a každou neděli se hroutit, že opět přichází pondělí. O tom přece není život. Možná to může být jinak, než nám všichni tvrdili.

Jak ses dostala na cestu osobního rozvoje a spirituality? Jak vypadal tvůj život před tím, než ses na tuto cestu vydala?

Než jsem se na tuhle cestu vydala, byla to jedna velká vnitřní depka. Jelikož jsem věděla, kam se můj život vyvíjí, a vůbec se mi to nelíbilo. Podle rodičů jsem si měla udělat vysokou školu a pak se nechat někde zaměstnat v kanceláři. Jen z té představy mi bylo zle a nevěděla jsem kudy kam. Snažila jsem se chytit každého stébla, které se alespoň trochu vymykalo mainstreamu. Hlásila jsem se na střední vojenskou i policejní školu, což teď vím, že bylo jen velké volání o pomoc. Skončila jsem na škole cestovního ruchu, kde už jsem první den školy věděla, že tohle v životě dělat nebudu, nebo skončím na antidepresivech.

Naštěstí mi na střední přišel do života osobní rozvoj. Četla jsem různé knížky o tom, jak si plnit sny a sledovala lidi, kteří se z tohohle krysího závodu dostali a žili svůj život snů. Neskutečně mě to inspirovalo a začala jsem pomalu měnit svůj způsob myšlení. Uvědomila jsem si, že jenom já mám svůj život ve svých rukou, a kdykoliv ho můžu změnit. Jakmile jsem zjistila, že je tohle možné, už nešlo jinak. Vnitřní volání a touha nešla zastavit, a já si začala krůček po krůčku tvořit svůj vysněný život, který měl od představy mého okolí velmi daleko.

Co tě přivedlo k současnému povolání koučky? Je to tvé jediné povolání, nebo se věnuješ ještě něčemu jinému?

Ke koučování mě přivedl můj vlastní příběh. Když jsem si dokázala splnit tolik snů, vytvořit si úplně jinou realitu, tak to dokážou i ostatní, pokud budou opravdu chtít. Chci, aby tady byly ženy, které se nenechají ušlapat cizími přesvědčeními a půjdou si za tím, co si ze srdce přejí. Stoupnou si do své síly a začnou si tvořit život podle sebe, ne podle názoru rodičů nebo společnosti. Proto chci těmto ženám pomoc, být jejich průvodce a podpora, která jim nikdy neřekne, že něco není možné. Budeme spolu hledat způsoby a ne důvody, proč by to nešlo. 

Kdybych tenkrát měla někoho takového jako jsem teď já, neskutečně by mi to usnadnilo cestu. Nebyla bych na to sama a posouvala bych se o dost rychleji. 

Ale nejsem jen koučka, tvořím také meditační programy, ženské kruhy, kakaové ceremonie na témata jako sebeláska, tvoření své reality, hojnost a další, kde ženy provádím daným tématem a také vedenou meditací, která často dokáže změnit mnohé. Baví mě propojovat seberozvoj se spiritualitou, tam totiž vnímám ten největší přesah.

Fotografie: Se souhlasem Kristýny Rássové

A můžou k tobě přijít i muži?

Koučink a kruhy jsou zatím tvořené pouze pro ženy, ale cítím, že to tak nezůstane na dlouho.

Cesta za životem tvých snů asi nebyla jednoduchá. Jaké překážky pro tebe byly nejtěžší a jak ses s nimi vypořádala?

Největší překážkou byla a je hlava, mysl. Během života si totiž nastřádáme spoustu myšlenkových vzorců jako: “nejsem dostatečně dobrá”, “podnikání je riskantní”, “musím stále dřít, abych měla peníze”, “sny se plní pouze v pohádkách” a podobně. Naše mysl je plná negativních myšlenek, a právě díky nim třeba celý život zůstáváme v práci, která nás doslova sžírá zaživa, protože vnitřně nevěříme, že máme na víc. 

Takže největší překážky pro mě byly má vnitřní přesvědčení. Vypořádávám se s nimi tak, že si je uvědomím, a potom na nich začínám aktivně pracovat. Vyjdu ze své komfortní zóny a udělám opak toho přesvědčení. Pracuji s afirmacemi, meditacemi a také s technikou EFT, kterou učím i své klientky, Jednoduše si nahraju do podvědomí nové přesvědčení, které už nebude toxické, ale prospěšné. Nebude mě brzdit, ale popohánět dál.

Co bys doporučila našim čtenářkám, které chtějí ve svém životě něco změnit a začít žít podle svých snů? Jaký první krok by měly udělat?

Já si vždycky před prvním krokem říkám: “Pokud do toho nepůjdeš, budeš toho litovat, až budeš umírat?” Pokud je odpověď ano, cesta je jasná. Pak si stačí tuhle myšlenku stále připomínat.

První krok je začít myslet prospěšně, a ne negativně. Protože pokud nezměníme nastavení své mysli, nikam se nepohneme. Naše myšlení nám bude stále podkopávat nohy. Je důležité soustředit se na ty pozitivní věci a nenechat se zahltit vnitřními strachy, které jsou z 99 % neopodstatněné.

Mohla bys našim čtenářkám vysvětlit, co to je a jak funguje zákon přitažlivosti?

Funguje velmi jednoduše. To, na co myslíme, si přitahujeme do svého života jako magnet. Takže pokud já budu myslet stále negativně a očekávat negativní věci, tak si je do svého života přitáhnu. Pokud začnu myslet prospěšně a budu očekávat pozitivní věci, tak si přesně takové situace, lidi, okolnosti začnu do svého života přitahovat. Kam jde pozornost, tam jde naše energie. Kam jde energie, tam se věci tvoří. Proto je velmi důležité hlídat si, kam jde naše pozornost, Pokud stále budeme sledovat zprávy, horory a obklopovat se toxickými lidmi, tak není možné, abychom si udrželi zdravou pozitivní mysl.

Fotografie: Se souhlasem Kristýny Rássové

Ve své praxi využíváš také hypnoterapii, pomocí níž zkoušíš odblokovat strach, stará traumata a negativní přesvědčení. Jak to funguje?

V hypnoterapii se dostáváme do nižších mozkových vln. Během dne jsme běžně v beta vlnách, ale v hypnoterapii se dostáváme do alfa a theta vln, kde můžeme krásně pracovat s podvědomím, tam se totiž všechna tahle destruktivní přesvědčení skrývají. V hypnóze je přístupných více informací a změny myšlení se dělají mnohem snáz.

Je to důležitá část mého koučinku, protože vnímám, že nestačí pouze jít si za danými cíli, ale kolikrát si ten cíl nemůžeme splnit, jelikož nám v tom brání určité trauma nebo myšlenkový vzorec a zůstáváme zaseklé na jednom místě. V tuhle chvíli přichází čas na hypnoterapii, která nám s tím pomůže.

Na internetu je dnes k dispozici velké množství koučů a je těžké si někoho vybrat. Podle čeho bychom měli kouče zvolit? Na co se zaměřit, abychom si vzájemně sedli?

Ano, koučů je nepřeberné množství. Myslím, že to nejde říct takhle obecně, jelikož každý z nás má jiné preference. Pro mě je důležitých několik faktorů – aby byl daný kouč dál než já, tvořil si život, který si chci tvořit taky, seděl mi lidsky, rozuměl přesahu do spirituality a byla mi blízká jeho energie.

Komu vlastně může kouč pomoci? Jak se rozhodnout, zda na sobě začít pracovat s koučem, psychoterapeutem, psychologem, nebo s někým jiným?

Kouč může pomoci úplně každému, kdo se chce posunout v osobní nebo profesní sféře. Ale pokud máme nějaké psychické problémy, tak od toho tu jsou přesně psychologové, psychoterapeuti a podobně. Každý člověk si musí sám nacítit, co mu v jeho situaci může nejvíce pomoct, anebo to nakombinovat.

Pokud za tebou přijde někdo, kdo by se sám chtěl stát koučem, co bys mu poradila? Podstoupila jsi ty sama nějaký kurz koučování, meditace nebo jógy, který bys vřele doporučila?

Poradila bych mu, ať jednoduše začne. Ať se nebojí dělat chyby, jelikož ty nás nejvíce posouvají. Ať hlavně nic nebere jako dogma, ale tvoří si svůj vlastní pohled na život. Žádný kurz nedoporučuji, i když jsem jich prošla hodně. Každý by si měl vybrat podle toho, co volá jeho, protože mě možná sedl nějaký kurz, ale jemu sedět vůbec nemusí. Tak je to se vším.

Fotografie: Se souhlasem Kristýny Rássové

Jsi zároveň jógová lektorka a pořádáš online lekce. Můžeme se s tebou někde potkat také na prezenčních lekcích? Organizuješ i retreaty?

Momentálně jsem přestala učit pro jógová studia a budu předávat jógu pouze online nebo na mých akcích jako bude víkendový Transformační pobyt, který budu pořádat na konci srpna. Bude to pobyt či retreat pro všechny, kteří na sobě chtějí pracovat a vzít svůj život do vlastních rukou, tvořit si svou realitu snů.

Ve své praxi provozuješ také kakaové ceremonie se záměrem. Co si pod tím můžeme představit?

Ceremoniální kakao je medicína, která se používá už odedávna. Krásně otevírá srdeční čakru a pomáhá vyplavovat hormony štěstí, Po požití ceremoniálního kakaa často přijdou pocity lásky a vděčnosti. Na mých ceremoniích vždy vysíláme přání, které kakao ještě umocní. Tyhle zážitky se opravdu nelehko vyjadřují slovem.

Tvoříš podcast „Možná je to jinak“, píšeš blog, jsi aktivní na sociálních sítích. Jak to všechno stíháš? Jakým způsobem dobíjíš své baterky?

Je pravda, že aktivit mám opravdu hodně, ale když děláte něco, co vážně milujete, jde to samo. Momentálně blog už nechávám stranou a chci vydat novou sérii podcastu, na kterou se neskutečně moc těším. Mám pocit, že skrz mluvené slovo můžu předat lidem mnohem větší hodnotu a být jim zas o něco blíž. 

Kupodivu baterky mi dobíjí má práce, ale mimo ni také kvalitně strávený čas s přítelem, rodinou, přáteli a činnosti, při kterých opravdu vnímám jen přítomný okamžik. Teď a tady. Jako třeba hra na ukulele, tanec, sauna nebo meditace.

Máš pro naše čtenářky nějaký tip, jak se každý den o trochu přiblížit k životu svých snů?

Vděčnost. Být vděčná za to, co mám už teď. Vnímat všechny “maličkosti” – mám co na sebe, mám kde spát, zdravé tělo, každý den mám novou možnost něco změnit.  Jakmile začneme být vděční za maličkosti, budeme se cítit v hojnosti a další hojnost si budeme do života přitahovat.


Instagram | Web | Facebook

Napsat komentář