Myslíte si o sobě, že jste samostatní a považujete to za jednu ze svých skvělých vlastnostní? I přílišná nezávislost může být někdy na škodu. Jak poznat, že jde o známku nezpracovaného traumatu?
Samostatnost je úžasná, ale…
Čím je člověk samostatnější, tím je pro něj život snazší. Dokáže sám čelit výzvám a nástrahám osudu a skoro se vším si hravě poradit. Kdy je ovšem samostatnosti příliš a vypovídá spíše o nevyrovnání se s traumatem z minulosti? Pozorujte některé varovné signály.
Neschopnost říct si o pomoc
Hyper samostatnost, v angličtině známá jako hyper-independence, se vyznačuje tím, že si odmítáte za všech okolností říct o pomoc. Vše zvládnete sami a na druhé se nikdy nespoléháte, a to bohužel i v případě, kdy by byla pomoc či podpora nezbytná. Neschopnost požádat o pomoc pramení z pocitů viny, že si nedokážete poradit sami. Zároveň byste tím sami sebe přesvědčili o tom, že jste k ničemu a nic nezvládnete bez ostatních.
Vždy vše pod kontrolou
Cítíte se nejlépe v situacích, které máte zcela ve svých rukou? I to může být známkou toho, že jste až příliš samostatní. Ztráta kontroly je pro hyper samostatné jedince nepředstavitelná, neboť je pro ně jakousi formou bezpečí. Vzdát se kontroly totiž znamená důvěřovat druhým lidem, což je pro tyto jedince dalším kamenem úrazu.
Vyhýbavé chování
Příliš samostatní jedinci mohou navazovat vztahy s ostatními, ale pokaždé jsou to oni, kdo mají oproti tomu druhému navrch. Nikoho si totiž nepustí k tělu a mají potíže s důvěrou. O svých blízkých a partnerech vědí vše, ale málokdo zná je. Někdy se dokonce tito lidé mohou jevit jako nepřátelští a chladní. To vše je ale pouze vnější fasáda.
Co může hyper samostatnost způsobit?
Hyper samostatnost a spoléhání ve všech situacích pouze sami za sebe vzniká ve většině případů jako obranný mechanismus. Jedinec v minulosti, například v dětství, zažil nějakou traumatizující situaci, ze které si odnesl to, že se může spolehnout pouze sám na sebe. Mezi situace, které mohou hyper samostatnost způsobit, patří:
- citové zanedbávání v dětství
- chronická nestabilní situace v rodině během vyrůstání
- brzká ztráta důležitého člověka
- komplexní trauma
- obava z odmítnutí
- strach z emocionálního zranění
- nízká sebedůvěra
Jak se naučit požádat o pomoc?
Pro některé lidi je zcela běžné, že si v případě nutnosti řeknou o pomoc. Představte si ale situaci, že byste se celý život spoléhali pouze sami na sebe, mnohdy i na úkor vlastního zdraví. Požádat někoho o pomoc by pro vás bylo stejně obtížné jako naučit se čínsky. Vyžadovalo by to malé krůčky a pravidelnost. A přesně tímto doporučením by se měli řídit také hyper samostatní jedinci. Když se totiž nenaučí upustit trochu kontroly nad vším okolo nich a nepustí do svého prostoru nikoho ze svých blízkých, riskují vyhoření, depresi a pocit osamění. Vhodným řešením je také vyhledání terapeuta, se kterým se společně dají do práce. Čím déle jste hyper samostatní, tím větší práci dá „návrat do normálu“. Tento běh na delší trať ale přinese kýžené ovoce a nepředstavitelnou úlevu.
Hyper samostatní lidé mohou být velice úspěšní v práci, protože práce je pro ně útěkem od emocí. na první pohled je velmi obtížné je poznat.
Zdroj: Choosing Therapy, Mental Health, Sandstone Care, Very Well Mind
$content$