V moderním městském životě se stále častěji pohybujeme mezi dvěma světy – domovem a prací. Přesto mnoho lidí hledá prostor, kde si mohou odpočinout od povinností, setkávat se s ostatními, nebo jednoduše na chvíli zpomalit. Takzvaná „third places“, tedy třetí místa, představují nenápadnou, ale důležitou součást každodenního života. Proč je dnes potřebujeme víc než dřív?
Místo mezi domovem a prací
Představte si odpoledne v malé kavárně. U jednoho stolu studenti pracují na seminárních pracích, u druhého se schází skupina přátel a u pultu si někdo krátce povídá s baristou po cestě z práce. Je to prostor, který nepatří nikomu konkrétnímu – a zároveň patří všem.
Americký sociolog Ray Oldenburg pro něj ve své knize The Great Good Place zavedl označení „third place“, tedy třetí místo. Vedle domova a práce představuje prostor, kde se lidé mohou setkávat neformálně a bez společenského tlaku.
Zatímco domov bývá soukromým útočištěm a práce prostředím zaměřeným na výkon, třetí místa nabízejí možnost spontánních kontaktů a běžných rozhovorů. Právě ty podle sociologů pomáhají vytvářet pocit sounáležitosti a posilují vazby mezi lidmi.
Kde vznikají komunity
Třetí místa mohou mít mnoho podob. Patří mezi ně kavárny, hospody, knihovny, parky, komunitní centra nebo malé sousedské podniky. Důležité je, že jsou otevřená široké veřejnosti a umožňují lidem přicházet a odcházet bez složitých pravidel.
Význam třetích míst spočívá také v určité rovnosti. Na rozdíl od pracovního prostředí zde nehrají tak výraznou roli profesní pozice, společenské postavení ani věk. U jednoho stolu se mohou potkat studenti, podnikatelé, rodiče na rodičovské dovolené i senioři.
Právě tato neformálnost podporuje dialog mezi lidmi, kteří by se za jiných okolností pravděpodobně nikdy nesetkali. Vznikají zde přátelství, sousedské vztahy i komunity pravidelných návštěvníků. Mnoho lidí proto svá oblíbená třetí místa vnímá téměř jako druhý domov.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: PRÁCE I ODPOČINEK V JEDNOM? BLEISURE MĚNÍ PRACOVNÍ CESTY
Od agory po kavárny
Myšlenka třetích míst není nová. Podobné prostory provázejí lidské společnosti po staletí.
Ve starověkém Řecku tuto roli plnila agora – veřejné náměstí určené k obchodování, debatám i politickým diskusím. V Evropě 17. století se významnými centry společenského života staly kavárny, kde se scházeli intelektuálové, obchodníci i politici.
Právě v těchto prostorech vznikaly nové myšlenky, vedly se diskuse o společenských otázkách a formovala se občanská společnost. Třetí místa tak nejsou jen prostorem pro trávení volného času. Historicky hrála důležitou roli také při rozvoji kultury, vzdělávání a demokracie.
Proč dnes třetí místa potřebujeme víc než dřív
Přestože dnes máme více možností komunikace než kdykoliv v minulosti, mnoho lidí se potýká s pocitem osamělosti. Sociální sítě a online komunikace sice usnadňují kontakt na dálku, často však nenahrazují běžná osobní setkání.
Zároveň se mění způsob života ve městech. Lidé tráví značnou část dne doma, v kanceláři nebo při dojíždění. Práce na dálku, rostoucí individualizace společnosti i digitalizace každodenních aktivit vedou k tomu, že spontánních setkání ubývá.
Právě zde získávají třetí místa nový význam. Nabízejí možnost navázat kontakt s okolím bez nutnosti organizovat schůzky nebo budovat složité sociální vazby. Někdy stačí pravidelně navštěvovat stejnou kavárnu, knihovnu nebo park, aby člověk získal pocit, že někam patří.
Ray Oldenburg upozorňoval, že bez podobných prostorů se společenský život zužuje na rutinu mezi domovem a prací. Výsledkem může být větší izolace i oslabování místních komunit.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NEPODCEŇUJTE VEČERNÍ RUTINU: NĚKOLIK JEDNODUCHÝCH TECHNIK MŮŽE NAHRADIT ZDLOUHAVÉ POSTUPY, A PŘESTO MÍT VLIV NA ODPOČINEK
Městský život a návrat třetích míst
V posledních letech proto města i urbanisté věnují větší pozornost veřejným prostorům podporujícím komunitní život. Vznikají komunitní zahrady, sousedské kavárny, kulturní centra nebo sdílené pracovní prostory, které lidem nabízejí možnost přirozeného setkávání.
Také v českém prostředí mají třetí místa dlouhou tradici. Významnou roli historicky hrály především kavárny, které byly od konce 19. století centry kulturního a intelektuálního života. V Praze, Brně i dalších městech se zde scházeli spisovatelé, novináři, studenti i umělci.
Dnes podobnou funkci stále častěji přebírají také moderní veřejné knihovny, komunitní centra nebo kulturní huby. Z míst určených pouze ke studiu se stávají otevřené prostory pro přednášky, workshopy, sousedská setkání i společné trávení volného času.
Třetí místa jako protiváha izolace
Ve světě, který je stále více digitalizovaný, představují třetí místa důležitou protiváhu každodenní izolace. Nabízejí něco, co online prostředí často nedokáže nahradit – spontánní rozhovory, fyzickou přítomnost a možnost být součástí komunity.
Právě v drobných každodenních interakcích vzniká pocit sounáležitosti, který je pro lidskou psychiku i fungování společnosti zásadní. Bez podobných prostorů by městský život ztrácel jednu ze svých nejdůležitějších funkcí – schopnost spojovat lidi, kteří by se jinak nikdy nepotkali.
Zdroje: Shanker Institute, AS, History Skills, FSV UK
$content$