Umělá inteligence v současné době výrazně ovlivňuje umělecký svět a vnáší do něj nové způsoby tvorby a její interpretace. Mnozí umělci jsou však vůči AI technologii skeptičtí. Lze díla vygenerovaná umělou inteligencí ještě považovat za umění?
Umělá inteligence zatím nemůže plně nahradit člověka
I když AI může generovat umělecká díla, ne vždy se jedná o povedené počiny. Technologie totiž zatím nedosáhla takové úrovně a na díle jsou znát stopy neautentičnosti. A vyvstává také nespočet etických otázek zaměřujících se na autorská práva.
Umělá inteligence vytvořila například projekt „The Next Rembrandt“, který vyvolal spoustu kontroverzí. „The Next Rembrandt“ je malba, která byla vytvořena pomocí dat a analýz z více než 300 maleb slavného nizozemského umělce. Jde navíc o malbu tak dokonalou, že by si laici mohli myslet, že se jedná o skutečné dílo, portrét vytvořený lidskou rukou.
Urážka života samotného
Možná vám neunikla nejnovější kauza okolo studia Ghibli. Uživatelé sociálních sítí si nechávali vygenerovat svá selfíčka a jiné momentky pomocí umělé inteligence tak, aby vypadaly jako obrázky ze studia Ghibli. Za tím stojí slavný japonský animátor Hajao Mijazaki, kterého celá situace hluboce rozčílila. Trend, který se po internetu začal bleskově šířit, nazval „urážkou života samotného“. Na celou kauzu upozornil mimo jiné Deník Alarm.
To, že Hajo Mijazaki zastává k využití AI v umění negativní postoj, potvrzují i mnozí fanoušci oblíbeného studia a připomínají rozhovor z roku 2016. V něm Mijazaki řekl, že by on sám ve svém díle umělou technologii nikdy nepoužil. Považuje ji totiž za úplný konec lidské kreativity.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Z KOVADLINY NA TIKTOK: RENESANCE ŘEMESEL V DOBĚ UMĚLÉ INTELIGENCE
„Myslím, že AI může být „jen” tak dobré jako nejlepší z nás, jelikož se stále ještě učí od lidí, alespoň v umění,” říká o využití AI český sochař Martin Žák. „Kreativitu člověka překonat nedokáže. Napodobit a vytvořit něco na základě již vytvořených děl? To ano. Ale jaký to má smysl?” ptá se. „AI má stále co dohánět a je to vidět na výsledcích. Nemluvě o obsahu… Bohužel AI používají jako zdroj své „kreativity” už i někteří umělci. To si myslím, že je spíš osobní tragédie lidí, kteří ztratili, nebo možná ani nikdy neměli, to, co je v umění důležité. Ale to je asi jejich osobní věc.“
AI by neměla skutečné umělce nahradit
Přestože je umělá inteligence jako Midjourney či Dall-E 2 schopna generovat originálně vypadající obrazy, stále postrádá schopnost chápat emocionální a kulturní kontext. AI funguje spíše jako nástroj pro umělce, ale nikdy by je neměla plně nahrazovat. Svým způsobem by měla sloužit spíše jako inspirace.
Umělá inteligence v oblasti hudby a v literatuře
Umělá technologie nedokáže hluboce porozumět kontextu a lidským emocím. Nástroje jako Suno a MuseNet sice generují melodie na základě zadaných parametrů, ale o přelomové kvalitě skladeb nemůže být prozatím řeč. Jedná se spíše o doplněk.
A podobně si AI vede také v literatuře. Například do nástroje ChatGPT můžete zadat téma díla a jak by mělo vypadat či v jakém žánru by se mělo nést, ale vygenerovaný výsledek bude působit příliš „prázdně“ a čtenářům hledajícím hlubší význam nebude výsledná tvorba dávat smysl.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: ŽENY A SOUČASNÉ UMĚNÍ: TOTO JE 5 OBLÍBENÝCH PŘEDSTAVITELEK, KTERÉ BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT ANI VY
Šetření času v oblasti sochařství
V současné době čím dál více uměleckých sochařů používá umělé technologie, které pomocí generativních algoritmů dokáží vytvořit návrhy pro dané dílo. Pomoc AI využívá také firma ABB Robotics, jejíž roboti jsou dokonce naprogramováni k vyřezávání soch ze dřeva či kamene. V tomto směru má umělá technologie také několik výhod, jelikož 3D tisk nebo robotika dokáží ušetřit čas. I v tomto případě může AI sloužit také jako inspirace, neboť umělci může nabídnout netradiční formu, která by jeho samotného nenapadla.
„Druhá věc jsou moderní technologie jako například 3D scan, CNC nebo 3D tisk atd. Určitě se jedná o skvělé pomocníky, zejména pak například v památkové péči a restaurování se 3D scany uplatňují velice dobře. Cenné památky, hlavně sochařská díla, jsou podrobně zaznamenány a scany jsou následně použity k základnímu vyhotovení kopie, která je sochaři nebo kameníky dopracována do detailů,“ říká Martin Žák.
„3D scan jsem dokonce sám využil, respektive jeho verzi pro iPhone. Donutila mne k tomu současná až nesmyslná lačnost po vizualizacích uměleckých děl ve veřejném prostoru. Asi nemusím vysvětlovat, že vymodelovat figuru nebo figurální kompozici s architekturou, je v podstatě nemožné, což automaticky zvýhodňuje díla, která jsou formou velice jednoduchá, respektive se jedná o objekty, které tyto programy dokáží vytvořit. Tudíž jsem pro vizualizaci nascanoval model sochy, který jsem ale stejně musel vytvořit – vymodelovat a odlít,” uzavírá.
Otázka autorských práv
AI dokáže generovat umělecká díla na základě analýzy milionů již existujících děl. Vyvstává tak otázka, zda je dané dílo tvorbou člověka, nebo samotné AI. Ve Spojených státech aktuálně probíhají právní spory mezi umělci a platformami, jako je zmíněná Midjourney nebo Stable Diffusion.
A co na „data mining“ říká evropská legislativa? Směrnice EU 2019/790 z roku 2019, známá také jako DSM směrnice, uvádí, že pokud jsou umělecká díla volně dostupná online, mohou být analyzována umělou inteligencí bez souhlasu autorů, pokud to výslovně nezakáží. Díla ve veřejném vlastnictví lze využít volně bez omezení. V praxi to znamená, že cokoliv, co sdílíte na internetu, může být použito pro další analýzy pomocí AI.
Co si z toho všeho odnést? Především to, že hranice mezi lidskou kreativitou a umělou inteligencí zůstává stále nejasná. Nelze však vyloučit, že jednou bude AI považována za rovnocenného tvůrce.
Zdroj: Deník Alarm, EU, Instagram, autorský text
$content$