Svět je plný míst, která překvapují. Některá ale působí tak neobvykle, jako by snad ani nebyla skutečná. Za jejich vzhledem stojí extrémní klimatické podmínky, geologické procesy, minerály nebo fascinující přírodní jevy. Kde na Zemi to na první pohled vypadá neskutečně?
Poušť Atacama
Na severu Chile se rozprostírá jedno z nejextrémnějších prostředí na Zemi. Poušť Atacama je považována za nejsušší nepolární poušť na světě a v některých jejích částech jsou srážky mimořádně vzácné. Právě kombinace sucha, pusté krajiny a specifických půdních podmínek vedla k tomu, že bývá přirovnávána k povrchu Marsu. Ostatně NASA uvádí, že oblast slouží také k testování technologií a metod používaných při výzkumu prostředí podobných těm, s nimiž se mohou vědci setkat při budoucích vesmírných misích.
Atacama ale není jen krajinou vyprahlého kamene. Díky velmi nízkému světelnému znečištění patří k nejlepším místům na světě pro pozorování hvězd. Právě zde proto najdeme některé z nejvýznamnějších astronomických observatoří.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NEJVĚTŠÍ Z KANÁRSKÝCH OSTROVŮ SI KAŽDÉHO ZÍSKÁ VÝHLEDY Z NEJVYŠŠÍ HORY ŠPANĚLSKA, ORIGINÁLNÍ KÁVOU I MALEBNOU PŘÍRODOU
Solná pláň Salar de Uyuni
V jihozápadní Bolívii se rozprostírá Salar de Uyuni, největší solná pláň na světě. Během období sucha vytváří rozsáhlá bílá plocha téměř nekonečnou krajinu, ve které pravidelné solné obrazce rozbíjejí jinak jednolitý povrch.
Po deštích se však může situace výrazně změnit. Tenká vrstva vody na povrchu začne odrážet oblohu a okolní prostor a ze solné pláně se stane obrovské přírodní zrcadlo. Hranice mezi zemí a nebem se v takových podmínkách téměř ztrácí. Právě tento proměnlivý vzhled je jedním z důvodů, proč Salar de Uyuni patří mezi nejfotografovanější přírodní scenérie Bolívie.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NAVŠTIVTE V ZIMĚ ZEMI, KDE JE PRÁVĚ LÉTO. PERU NENÍ JEN MACHU PICCHU
Bílé terasy Pamukkale
Na první pohled mohou bílé svahy Pamukkale připomínat zasněženou krajinu. Ve skutečnosti se nacházíte v jihozápadním Turecku a díváte se na travertinové terasy vytvořené působením termálních pramenů. Minerály obsažené ve vodě se po tisíce let ukládaly na svazích a postupně vytvořily kaskády a mělká jezírka.
Bílý travertin v kombinaci s tyrkysovou vodou vytváří výrazný kontrast. Pamukkale navíc není jen přírodním fenoménem. V bezprostředním okolí se nachází antické město Hierapolis a celý komplex je díky propojení přírodního a kulturního dědictví zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: V PERSKÉM ZÁLIVU SE NACHÁZÍ MĚSTO, KDE MŮŽETE PODLEHNOUT KOUZLU TRADIČNÍHO, MODERNÍHO, LUXUSNÍHO I ÚCHVATNÉHO. A NENÍ TO DUBAJ
Hvězdná obloha v Glowworm Caves
Na Novém Zélandu se nachází místo, kde je možné „hvězdy“ pozorovat hluboko pod zemí. Jeskyně Waitomo jsou známé drobnými světélkujícími organismy, jejichž modrozelené světlo vytváří na stropě jeskyní působivý vzor.
Nejde přitom o žádný optický trik. Světlo vytvářejí larvy druhu Arachnocampa luminosa, které bioluminiscenci využívají při získávání potravy. V naprosté tmě jeskyně tak vzniká světelný efekt, který má zcela přirozený biologický původ. Právě kontrast mezi podzemní tmou a množstvím drobných světelných bodů dává návštěvě Waitomo její charakteristickou atmosféru.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: JEDNA Z NEJBEZPEČNĚJŠÍCH ZEMÍ BLÍZKÉHO VÝCHODU LÁKÁ K NÁVŠTĚVĚ MÍSTY JAKO Z JINÉ PLANETY I LAHODNOU KUCHYNÍ
Mlžné kopce Cameron Highlands
Cameron Highlands v Malajsii nabízejí úplně jiný typ neobvyklé scenérie. Zvlněné kopce pokryté čajovými plantážemi se v ranních hodinách často ztrácejí v mlze, která dodává krajině měkký a téměř monochromatický vzhled.
Oblast byla pojmenována po britském zeměměřiči Williamu Cameronovi, který ji zmapoval v roce 1885. Dodnes se zde vedle kultivované krajiny nacházejí zbytky původního horského lesa. Právě kontrast pravidelných řad čajových keřů s divočejší vegetací v okolí dává Cameron Highlands charakter, který se od běžné představy o tropické Malajsii výrazně liší.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: V EVROPĚ SE NACHÁZÍ OSTROV, KDE NAJDETE POPCORNOVOU I HOLLYWOODSKOU PLÁŽ, A JEŠTĚ MNOHEM VÍC
Barevné hory Zhangye Danxia
Jen málokterá krajina působí tak barevně jako Zhangye Danxia Geopark v Číně. Zvlněné kopce zde pokrývají vrstvy hornin v odstínech červené, oranžové, žluté a dalších barev. Jejich podoba vznikala dlouhodobými geologickými procesy, zejména ukládáním sedimentů, tektonickými pohyby a následnou erozí.
Barevné vrstvy kopírují tvary zdejších kopců a vytvářejí výrazný pruhovaný reliéf. Na fotografiích proto krajina snadno připomíná malbu nebo abstraktní obraz. Ve skutečnosti jde o výsledek milionů let geologického vývoje.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: NECHEJTE SE NALÁKAT K NÁVŠTĚVĚ OKINAWY, KTERÁ JE JINÁ NEŽ ZBYTEK JAPONSKA, S CESTOU PAK ALE RADĚJI JEŠTĚ CHVÍLI POČKEJTE
Vodopád Crystal Shower Falls
V australském národním parku Dorrigo se nachází Crystal Shower Falls, vodopád ukrytý v bujném subtropickém deštném pralese. Zajímavý je už samotným umístěním, protože stezka vede za padající vodou, takže návštěvník může vodopád pozorovat i z jeho zadní strany.
Okolní vegetace vytváří dojem značné izolace od okolního světa. Hustý prales, vlhkost a zvuk padající vody mění obyčejnou procházku v nezvyklý přírodní zážitek. Právě kombinace vodopádu a okolního pralesa je tím, co dává tomuto místu jeho specifickou atmosféru.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: INDONÉSIE MŮŽE BÝT DECHBEROUCÍ, PŘED CESTOU BYSTE ALE NEMĚLI ZAPOMENOUT NA NIC DŮLEŽITÉHO
Tyrkysové jezero Tekapo
Na novozélandském Jižním ostrově se rozprostírá jezero Tekapo, které zaujme výrazným modrozeleným odstínem vody. Za něj mohou mimo jiné jemné částice hornin, které vznikají při erozi způsobené ledovci. Ty zůstávají ve vodě rozptýlené a ovlivňují způsob, jakým se v ní rozptyluje světlo.
V období kvetení lupin se k výrazné barvě jezera přidávají další odstíny – od fialové přes růžovou až po modrou. Lupiny přitom nejsou původním druhem Nového Zélandu, přesto se staly výraznou součástí zdejších fotografií. Výsledkem je scenérie, která kombinuje ledovcovou krajinu s velmi intenzivními barvami.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MEZI DŮVODY, PROČ SI KOUPIT LETENKY DO JIŽNÍ KOREJE, PATŘÍ NEJEN HANBOK NEBO K-POP ANEB POZNEJTE NÁDHERNOU ASIJSKOU ZEMI NA VLASTNÍ KŮŽI
Svítící vody u ostrova Vaadhoo
Po setmění se mořská hladina u některých maledivských ostrovů může rozzářit modrými záblesky. Tento jev způsobuje bioluminiscence mořských organismů, zejména některých druhů planktonu, které při pohybu vody produkují světlo.
Při vhodných podmínkách mohou vlny nebo pohyb člověka ve vodě vyvolat drobné světelné záblesky. Hladina pak připomíná noční oblohu posetou hvězdami. Intenzita bioluminiscence se ale mění podle aktuálních přírodních podmínek, takže její výskyt nelze na konkrétním místě zaručit každou noc.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: JEDNO ZE ŠPANĚLSKÝCH MĚST OŽÍVÁ ZEJMÉNA V BŘEZNU A K NÁVŠTĚVĚ LÁKÁ NEJEN KOMPLEXEM JAKO Z BUDOUCNOSTI
Odraz reality na pláži Chichibugahama
Japonská pláž Chichibugahama ukazuje, jak výrazný efekt může vytvořit obyčejná voda za správných podmínek. Při odlivu zde na rozsáhlé písečné pláži zůstávají mělké vodní plochy. Pokud je hladina klidná, fungují jako přírodní zrcadlo.
Obloha, mraky, lidé i zapadající slunce se v nich mohou odrážet tak přesně, že se skutečný horizont téměř ztratí. Výsledné fotografie pak vytvářejí iluzi, jako by postavy stály přímo na hranici mezi nebem a vodou. Nejvýraznější efekt vzniká při kombinaci odlivu, bezvětří a vhodného světla.
Zdroje: Woman & Home, NASA, BBC, UNESCO, National Geographic, Smithsonian Magazine
$content$
uVevpoAsfIDgZiLQFBHQNsMC