V posledních letech je téma ekologie všudypřítomné a nevyhýbá se ani oblasti umění. Mladí, ale i starší umělci reflektují klimatickou krizi skrze instalace, obrazy i performance, čímž otevírají prostor pro veřejnou debatu o budoucnosti naší planety. Jak moc se toto téma dotýká umění?
Umění jako forma ekologického aktivismu
Klimatická krize se stává jedním z ústředních témat současnosti, a to nejen v politice a vědě, ale také v umělecké sféře. Znovu se tak ukazuje, jak velký hlas má umění. I když dnes o klimatické krizi ví každý, naléhavost řešení problému jako by veřejnosti utíkala. Jak jinak si vysvětlit vzestup fast fashion řetězců?
Do popředí vystupuje umění, které tuto propast pomáhá překlenout. Poutavé vizuální obrazy, zvukové kompozice či interaktivní instalace mohou lidi přiblížit tématu o něco blíže než například reportáž v televizi.
V našich končinách stojí za zmínku umělci, jako například Krištof Kintera, Vladimír Turner nebo intermediální umělec a performer Michal Kindernay.
Když za ekologii mluví umělci
Věděli jste, že silným centrem ekologicky laděného umění se v posledních letech stala i Pragovka Gallery? Galerie v minulosti pořádala například skupinovou výstavu Ekologická úzkost I – část II., kde návštěvníci mohli obdivovat výstavu Marty Fišerové Cwiklinski a její Čtvrtý skleník nebo výstavu Člověk, červeň, zem od Miriam Kaminské a mnoho dalšího. Nejednalo se o ojedinělou záležitost, protože Pragovka Gallery pořádá podobné exhibice poměrně často. Ve dnech 24. až 27. července pořádá Pragovka Summer School s Flórou Gadó a Teou Záchovou, kde se budou účastníci zabývat propojením současného umění, ekologie a geologie.
Pragovka však není jedinou institucí, která pořádá takovéto výstavy. Podobně na tom je i Kunsthalle Praha, která do konce srpna pořádá výstavu The Call of the Forest od Kristýny a Marka Milde a Kampus Hybernská pořádal 23. května výstavu Krajiny změny: Cesty k udržitelnému světu, která byla součástí Týdne pro klima 2025.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MŮŽE UMĚLÁ INTELIGENCE NAHRADIT SOUČASNÉ UMĚLCE? ODPOVĚĎ STÁLE NENÍ JEDNOZNAČNÁ
Realita klimatické krize v Česku
To, jak se počasí mění, vnímá každé živé stvoření. Česká republika bohužel patří mezi evropské země, kde se teplota zvyšuje výrazněji než je celosvětový průměr. Podle statistik ČHMÚ se průměrná teplota za posledních 60 let zvýšila o více než 2 °C. Co to ale znamená?
Jak dokládá také ČT24, především větší sucho, zejména na jihu Moravy a ve středních Čechách. Sucho představuje dlouhodobý problém, který na našem území trvá už od roku 2015. To dále vede k úbytku mnohých živočichů, k nimž například patří rosnička zelená, čolek velký, koroptev polní nebo modrásek bahenní. Výkyvy počasí vedou i k extrémním jevům, jako jsou například přívalové deště, krupobití nebo tornáda.
Ekologická úzkost jako nový fenomén
Ekologická úzkost, pocit bezmoci a viny vůči stavu planety je skutečný fenomén, který se stále častěji objevuje nejen v psychologii, ale také v umění. Matěj Mičulka a Martin Kupka na toto téma dokonce vydali před několika týdny publikaci Ekologická úzkost: Obavy z proměn našeho světa.
Mladí umělci často zpracovávají tato témata s opravdovou osobitostí a autenticitou, čímž vyjadřují obavy nejen o přírodu, ale i o budoucnost své generace. Aby společnost klimatické změny skutečně pochopila, je třeba je nejen pochopit, ale především procítit.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: MĚSTA JAKO ŽIVÉ GALERIE: STREET ART NENÍ JEN KONTROVERZNÍ DRUH UMĚNÍ
Umění jako cesta ke změně
I když umění není přímým řešením klimatické krize v technickém slova smyslu, může být katalyzátorem změny myšlení. Veřejná výtvarná díla nebo ekologicky zaměřené workshopy na školách ukazují, že umění má sílu propojit odborníky, aktivisty i širokou veřejnost. Klimatická krize se stala každodenní realitou, kterou není radno podceňovat. A umění slouží také jako hlas empatie, imaginace a odvahy.
Zdroj: Pragovka, Kunsthalle, Kampus Hybernská, ČHMÚ, ČT24, Praha 9
$content$