Generace Z je první generací, která kompletně vyrůstala v digitálním světě. Vztah mladých lidí k výstavám se od předchozích generací odlišuje, galerie a muzea po celém světě přesto hledají nové cesty, jak je oslovit. Co ale generaci Z skutečně přitahuje? A jak vnímá výtvarné umění?
Umění jako zážitek, nejen jako exponát
Tradiční galerie se pomalu mění. Generace Z se stále více zajímá o vizuální umění. Mladí lidé touží po fyzickém i emočním zapojení, kdy se chtějí uměním nejen bavit, ale i dotýkat se jeho hlubších rovin. To potvrzuje i studie ResearchGate. Galerie tak musí přemýšlet nejen nad tím, jaká díla se na jednotlivých výstavách objeví, ale také nad tím, jak výstavu prožít. Proto je často důležité i tempo, dramaturgie, světlo nebo zvuk.
Populární jsou tzv. immersive exhibitions, které návštěvníky galerií aktivně vtahují do děje a prostředí pomocí technologií, multimédií a smyslových podnětů. Cílem je, aby si člověk výstavu nejen prohlédl, ale aby ji skutečně prožil.
Žijeme v době, kdy sociální sítě, zejména Instagram a TikTok, proměnily způsob, jakým lidé konzumují a sdílejí umění. Mladí přiznávají, že si galerie vybírají na základě příspěvku, který viděli v online prostoru. A mnohé galerie tuto realitu reflektují. Nejde však jen o vizuál. Sociální sítě vytvářejí prostor pro debatu, mladí sledují kurátory, galerie, umělce i influencery, kteří se věnují umění.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: LÉTO MEZI UMĚNÍM: POZNEJTE MÉNĚ ZNÁMOU TVÁŘ DAVIDA LYNCHE NEBO CHTĚJTE SNÍDAT NUTELLU
Umění jako spojení se světem
Čím dál více mladých lidí často hledá v umění spojení se světem, který je obklopuje. Výstavy, které tematizují klimatickou změnu, identitu, diverzitu nebo duševní zdraví, jsou obzvláště trendy. Často se nejedná o klasické výstavy obrazů, ale o multimediální instalace, videoart nebo participativní díla.
Před pár lety to byla například výstava s názvem Earth Speakr islandského umělce Olafura Eliassona. Za zmínku stojí také australský umělec a skladatel Ben Frost, který svá vystoupení doprovází zajímavou vizuální podívanou stávající z prvků reflektující současnost a budoucnost naší planety. Rozhodně tak neplatí domněnka starších generací, že mladé ročníky nic nezajímá. Je tomu dokonce naopak.
„V GASK je generace Z, zejména mladí dospělí ve věku 20 až 30 let z Prahy, důležitou cílovou skupinu pro naši komunikaci. Zároveň nás hojně navštěvují a jejich kroky vedou do expozic. Vidíme jejich zájem o umění jak moderní, tak současné. Mnoho z nich jsou studenti výtvarných či grafických oborů a jezdí na naše proměnné výstavy dramaturgicky směřované na mladé začínající umělce, ale vidíme i zájem o naši stálou expozici Labyrintem, kterou jsme otevřeli v loňském roce,” uvádí Ing. Alena Sedláčková z Galerie Středočeského kraje.
Digitální zážitky, které překračují zdi galerie
Generace Z je první generací, která nikdy nezažila svět bez internetu. Online prostor je pro ni nejen přirozeným prostředím, ale i vstupní branou do světa kultury. Výstavy proto stále častěji pracují s digitálním přesahem. Finsko v tomto směru zašlo ještě o něco dál. Muzeum moderního umění v Helsinkách Kiasma například nabídlo návštěvníkům možnost pokračovat v prohlídce doma. Digitální technologie tak dnes patří k integrální součásti uměleckého sdělení.
Generace Z hledá v kultuře také místo, kam by mohla patřit a snaží se navázat smysluplné vztahy. Díky modernímu přístupu a technologiím galerie nenabízí jen dechberoucí podívanou, ale také možnost být součástí něčeho. Galerie nejsou jen místa, kde se hromadí umění, ale mnoho z nich pořádá také diskuze, workshopy a otevřená setkání s umělci.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: KDYŽ UMĚNÍ MLUVÍ O KLIMATU: EKOLOGICKÁ TÉMATA NA ČESKÉ SCÉNĚ
Galerie čelí mnohým výzvám
Aby šly galerie s dobou a vyhověly ve všech směrech návštěvníkům, naráží často i na překážky. Často se jedná o finanční bariéry, jelikož výše vstupného může být pro některé mladé demotivující, jazyk a forma prezentace, kdy odborné popisky nebo strohá komunikace nejsou už tak oblíbené, ale i časovou náročnost. Žijeme v uspěchané době, kdy mladí žijí rychle a rychlostí blesku scrollují sociálními sítěmi, proto je potřeba nabídnout kratší, ale intenzivní zážitek, což je výzvou nejen pro galerie, ale i pro samotné umělce, kteří musejí přemýšlet nad tím, jak mladší ročníky oslovit.
Galerie jako živý organismus
Zatímco v minulosti lidé vnímali galerie jako svatyně, kde se vystavují jen ta nejlepší díla od nejvýznamnějších umělců, pohled mladých je naprosto odlišný. Generace Z galerii vnímá jako živé místo, kde se potkává umění, společnost a technologie. Jejich vztah k výtvarnému umění je formován médii, zážitky a hodnotami. A pokud výstavní prostory dokážou jít s dobou, mohou získat silnou, angažovanou a tvořivou generaci diváků. Nejde však jen o pečlivě promyšlený marketingový tah, ale o upřímnou snahu vytvořit prostor pro sdílení, spolupráci a diskuzi.
Zdroj: ResearchGate, tiskové materiály, GASK, ARTnews, Artsper, N&N
$content$
https://shorturl.fm/1xn8P