Je lektorkou evropské portugalštiny a během svých lekcí předává nejen lásku k tomuto jazyku, ale i celému Portugalsku, včetně jeho ostrovů v Atlantském oceánu. Sama Barbora Lebánková v Portugalsku strávila čtyři roky a vyzkoušela si i život na Madeiře nebo Azorech. Momentálně má odučených více než 5 000 lekcí a pracuje na přípravě videokurzů. Co Báru na životě v Portugalsku nejvíce překvapilo? Jaká je její nejoblíbenější portugalská specialita? A jaký je její tajný recept na udržení pozornosti studentů během online lekcí?
Vyučuješ portugalštinu online. Co tě přivedlo zrovna k tomuto jazyku?
Chtěla bych na tohle mít nějakou krásnou romantizovanou odpověď, ale pravdou je, že vlastně náhoda a možná taky trochu lenost. Na gymplu jsem měla španělštinu, ale v době přijímaček na vysokou školu jsem v ní nebyla dost dobrá, a tak jsem hledala nějaký jiný jazyk, se kterým bych mohla začít od nuly v kombinaci s angličtinou. Padlo to nakonec na portugalštinu a díky bohu za to. Dneska je to moje největší láska a většina dobrých věcí, co se mi v životě stala, se stala díky portugalštině.
Jak dlouho jsi v Portugalsku žila?
Úplně poprvé jsem do Portugalska vyjela na roční Erasmus, bylo to do Porta. Na magisterském studiu se mi podařilo do Portugalska znovu vrátit na jeden semestr, tentokrát do Lisabonu. To bylo v době největšího lockdownu a ještě než vůbec bylo dostupné očkování na covid. Tentokrát jsem po Erasmu v Portugalsku už zůstala a dohromady to byly skoro tři roky. Za covidu byly univerzity ve většině online, takže se mi při tom podařilo i dokončit magistra v Olomouci. V rámci těhle tří let jsem bydlela všude možně, jmenovitě na Costa de Caparice, v Setúbalu, na Madeiře a na Azorách.
Která místa v Portugalsku ti přirostla k srdci nejvíce?
Protože jsem si tak nějak projela ty nejhlavnější místa, lidi se mě na tuhle otázku ptají opravdu často, a obzvlášť na klasické dilema Porto versus Lisabon. Pravdou je, že je pro mě vážně těžké se rozhodnout – každé místo, kde jsem žila, je pro mě něčím speciální, zažila jsem tam nějakou důležitou éru svého života a spoustu se toho naučila, ale na druhou stranu má svoje problémy nebo nevýhody. Pokud bych ale opravdu musela, nejspíš by to pro mě byl Setúbal na život a Madeira na dovolenou. Co se týče opravdu hodně specifických míst, tak určitě Praia da Ursa kousek od Lisabonu a Praia Ribeira do Cavalo nedaleko Setúbalu.
Za svůj pobyt v Portugalsku jsi jistě měla možnost poznat spoustu místních, a navíc tvůj přítel je Portugalec. Co bys řekla, že je pro tento národ typické?
V kontrastu s Čechy bych řekla, že povahově jsou daleko otevřenější, milejší, nápomocnější a nikdy neváhají se „zakecat” i s někým cizím. Nikdy se mi nestalo, že by ke mně někdo byl nepříjemný, měl nějaké poznámky nebo mi nepomohl, když jsem něco potřebovala. Nechci Čechy nějak očerňovat, ale my typicky s cizími lidmi nemluvíme a pomalu ani neřekneme „s dovolením”, abychom náhodou nemuseli s někým, koho neznáme. Přítel v Praze hodně cítí neochotu mluvit anglicky nebo se potkat někde napůl cesty, když se on snaží mluvit a dorozumět česky. Oba teda cítíme okamžitý rozdíl hned, když v Portugalsku vystoupíme z letadla.
Oproti Česku se v Portugalsku cítím o hodně komfortněji, i co se týče sebevyjádření a sebelásky. Nikdo si na vás nebude ukazovat prstem, pokud třeba půjdete do obchodu celí v růžovém nebo máte pár kilo navíc. S tím obecně souhlasí i moje studentky. Taky bych řekla, že jsou Portugalci daleko otevřenější LGBTQIA+ komunitě, a to i starší generace. Co do nějakých zvyků, k žádnému jídlu nesmí chybět nějaké to pečivo a den bývá hitparáda nekonečných kafíček, obzvlášť po jídle – často si lidi dávají kafe i po večeři, okolo desáté hodiny večer.
Co tě na životě v Portugalsku nejvíce překvapilo?
Kromě věcí, co jsem zmínila, nejspíš kvalita života běžných lidí. Ostatní Evropané se často „posmívají” jižanským státům, protože například mnozí bydlí u rodičů do 35 let nebo i dýl. Když ale v Portugalsku nějakou dobu bydlíte, velmi rychle si uvědomíte proč. Jelikož je Portugalsko v posledních letech čím dál populárnější turistická destinace, spousta bytů funguje jako Airbnb a je velmi těžké najít bydlení, které je navíc samozřejmě dražší a dražší. Když se potom podíváte na to, jak nízké jsou portugalské platy, pochopíte. Abych uvedla nějaké příkladové částky, tak dejme tomu, že takový 2kk byt v Lisabonu stojí mezi 1 200 a 1 800 eury plus energie. Oproti tomu medián portugalských platů je asi 950 eur hrubého. Co do dalších oblastí života běžného člověka, většina lidí musí vlastnit auto i ve městech, protože MHD moc spolehlivá a praktická není a drtivá většina si musí platit soukromé lékaře a nemocnice, protože kvalita veřejného zdravotnictví je tristní. Obecně bych tedy řekla, že život běžného Portugalce opravdu lehký není.
Jak jsi u oceánu zvládala zimní období vydatných dešťů?
Ony ty deště jsou jak kde. V Portu ano, tam nám pršelo bez pauzy celý leden a únor, ale v Lisabonu je to o poznání lepší – jsou to spíš přeháňky nebo je zataženo a většinou v únoru a březnu. Problém je přes zimu spíš topení. Drtivá většina portugalských domů nemá ústřední topení a ani není dobře zaizolovaná, což v praxi může znamenat, že v noci doma máte 12 stupňů a nejednou se mi stalo, že se mi ráno v kuchyni třeba kouřilo od pusy. Řešením jsou přímotopy, ale elektřina je drahá, takže se snažíte je používat co nejméně. Měla jsem ale studentku, která s tímhle nepočítala a pak jí přišel účet s doplatkem 3 000 euro. Portugalská zima vypadá většinou tak, že venku je tepleji než uvnitř, věčně vám teče z nosu, spíte ve dvou mikinách a plesniví vám doma stěny. (smích) Pokud se vám ale poštěstí a bydlíte v nějakém novějším paneláku nebo máte okna na jih, tak to je o hodně příjemnější.
Bylo něco, co ti v Portugalsku chybělo?
Asi úplně to první, co mi ve městech chybí, je zeleň. V České republice máme zalité stromy a keři i ta nejošklivější sídliště a špatně se hledá ulice, která by neměla alespoň něco zeleného. Taky je v každém městě spousta parků a míst v blízkosti, kam se dá do přírody vyrazit. Tohle je v Portugalsku spíše výjimka.
Taky bych řekla, že je v Portugalsku málo prostoru pro děti – nějaké dětské koutky, hřiště, kroužky a podobně. I když tohle se mě netýká. (smích) Další věc, po které všichni Češi a Slováci teskníme, jsou drogerie jako DM, Rossmann a podobně. Co do jídla mi určitě bylo smutno po dobrých uzeninách, chlebu a knedlících.
Jaká je tvá oblíbená portugalská specialita?
Myslím, že je to všem jasné – pastel de nata. Miluju ale taky další sladkosti, třeba bola de berlim, což je taková kobliha, která přetéká vajíčkovým krémem, nebo salame de chocolate, což je přesně to, co jste si právě představili – taková čokoládová rolka ve tvaru salámu. U hlavních jídel potom nedám dopustit na bitoque, což je hovězí nebo vepřový steak s různými přílohami a grilovaného mořského vlka – portugalsky robalo. Hodně typická portugalská věc je taky molho – taková vodnatá omáčka na různé způsoby, která se podává skoro se vším, například rybami, masem nebo těstovinami. Ze začátku mi to vadilo, ale dneska si vzpomenu na rozmočené hranolky v molho a hned se mi sbíhají sliny.
Jak se liší evropská portugalština od té, kterou se mluví v Brazílii?
Extrémně. Nám by možná mohlo být bližší přirovnání k angličtině – pokud bychom si řekli, že brazilská portugalština je něco jako americká angličtina, tak evropská portugalština by mohla být britská nebo i skotská angličtina. Pokud se začnete portugalštinu učit a nikdy s tou druhou nepřijdete do kontaktu, tak by se dalo říct, že si vzájemně moc srozumitelné vlastně nejsou. Stojí za tím diametrálně odlišná výslovnost, jiná slova i pro nejzákladnější věci, ale také odlišná gramatika. Brazilská portugalština má dokonce i spoustu slov původem z indiánských jazyků. Abych dala třeba jeden případ výslovnosti, tak slovo cholesterol se v brazilské vysloví jako [kolésterou], ale v evropské jako [kolštol]. Ze slovní zásoby se třeba snídaně v brazilské řekne o café de manhã, ale v evropské o pequeno-almoço. Pokud tedy zvažujete s portugalštinou začít, ideální je si vybrat variantu ještě před první lekcí a podle toho si také vybrat lektorku nebo lektora.
Napadají tě nějaké výrazy, pro které má angličtina označení „false friends”, tedy výrazy, které znamenají něco jiného, než bychom si na první dobrou mysleli?
Napříč angličtinou a španělštinou je jich spousta, ale i v češtině se najdou nějaké takové výrazy, a dokonce jsou i docela vtipné. Z těch nudnějších třeba já znamená portugalsky už anebo morava je bydlívala jsem. Těch pikantnějších najdeme hned několik – například portugalské sloveso ser je česky být, curva je zatáčka, mamã pak ňadro a teta slangový výraz pro prso, respektive doslova koza. (smích) No a bunda zase znamená zadek.
Když jsme teda přijeli do Česka a můj přítel João viděl název Drogerie Teta nebo reklamu na bundu, kde bylo napsáno bunda aviator, měl z toho první Vánoce, jak si asi dokážete představit. (smích)
Je podle tebe portugalština podobná jinému evropskému jazyku? A v čem je jedinečná?
Nabízí se jednoznačně španělština, ale spoustu podobností najdeme i s francouzštinou nebo dalšími románskými jazyky. Obecně pokud máte angličtinu a češtinu nebo slovenštinu, je to ideální koktejl na učení se portugalštiny, protože slovesa jsou v něčem jako v angličtině, v něčem jako v češtině. Čeština vám taky pomůže s podstatnými a přídavnými jmény a nejzákladnější výslovností. No a pokud k těmhle dvěma máte třeba tu španělštinu, tak jste schopní mluvit portugalsky celkem dobře klidně během jednoho nebo dvou měsíců.
Co do odlišností, portugalština je určitě jedinečná výslovností, jejíž pokoření může trvat i roky rokoucí a taky jsou nějaké speciální časy, které například v jiných románských jazycích neexistují – infinitiv osobní a budoucí konjunktiv, oba i složené. Absolutní specialita evropské portugalštiny je i mezoklize, kdy dáváte zájmena doprostřed slovesa.
Čím se snažíš během své výuky udržet pozornost studentů?
S tímhle jsem popravdě problém nikdy neměla, protože moje lekce jsou vždy založené na absolutní interakci mezi mnou a studentkou. Individuální lekce jsou v podstatě jedna velká konverzace a podobně to vypadá i na skupinových kurzech, kde jsou většinou malé skupinky, takže tam nikdy nikdo není „na suchu”, co se týče zapojení se.
Pokud bychom se bavili o nějakém ozvláštnění, často děláme interaktivní opakovací kvízy, písničkové bingo nebo rozebíráme autentické video materiály jako různé stand-upy, vtipná videa z Instagramu nebo TikToku a i animáky a seriály. Když nám přeje situace, někdy si na lekci vezmu i přítele nebo ho nechám ji vést celou, aby měli studenti možnost se setkat s co nejautentičtější portugalštinou.
Žiješ momentálně v Česku, nebo Portugalsku? A kde vidíš svou budoucnost?
Na podzim to bude rok, co jsem se vrátila do Česka, momentálně jsme s přítelem v Praze. Do budoucna tady chceme zůstat, i když zvažujeme i Španělsko nebo Polsko. V nejbližších alespoň pěti letech se máme v plánu vracet do Portugalska maximálně na dovolené. Primárně je to kvůli negativům, která jsem uvedla. Česko je také v srdci Evropy, takže se odsud dá velmi dobře cestovat. Je tady o poznání bezpečněji a čistěji. Bude nás to bohužel stát nenahraditelnou portugalskou přírodu a krásné interakce v podstatě s každým Portugalcem, se kterým se dáme do řeči, ale nedá se nic dělat.
Obecně si ale myslím, že je to velmi subjektivní věc a každá země má svá pozitiva i negativa – prostě záleží, v jaké jste zrovna životní fázi, co hledáte a jaké jsou vaše momentální priority. Pro mě byla spoustu let ta správná odpověď Portugalsko a nyní se to změnilo na Česko. Není ale nikde vytesáno do kamene, že to takhle bude navždy.
Co bys poradila těm, kteří se do Portugalska chystají? Ať už na dovolenou, nebo třeba na studijní pobyt…
Jako první bych doporučila se vybavit angličtinou a alespoň troškou portugalštiny, případně španělštiny. Dál si určitě hledat ubytování hodně předem. Všechny formality začněte zařizovat co nejdříve, protože v Portugalsku administrativa opravdu trvá a hodně často se věci řeší až pět minut po dvanácté. Pokud byste o Portugalsku přemýšleli i dlouhodoběji, velmi dobře zvažte pozitiva a negativa a finance, a úplně nejideálněji si najděte práci, kterou budete moct dělat plně na dálku, protože si ušetříte dojíždění nespolehlivou MHD nebo drahý benzín a mýtné, a hlavně si snad budete schopni vydělat tolik, kolik potřebujete na pohodlný život, protože s těmi portugalskými platy to moc růžové není.
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$