Dagmar Součková vzplála láskou ke keramice už jako malá. Každý kus, který projde jejíma rukama, je jedinečný, nepravidelný, jiný, a právě v tom spočívá kouzlo její tvorby. Dnes pod značkou Dalu Studio vytváří autorskou keramiku v malých sériích, bez použití hrnčířského kruhu a plní si tak svůj dětský sen. Co ji na práci s hlínou tak fascinuje? Jaké výzvy jako umělkyně překonává? A co vše obnáší její řemeslo, ale ti, kteří vidí až hotový produkt, to většinou netuší?
Pod značkou Dalu Studio vytváříte originální keramiku. Co vás k práci s hlínou přivedlo a kdy se z vášně stala profese?
K práci s hlínou mě toho přivedlo víc. Důležitou roli hrála touha znovu se spojit s pocitem, který jsem zažila jako malá na keramickém kroužku. Na to nádherné flow a radost z hotového výrobku nejde zapomenout. Dalším impulsem byla chuť po změně. A v neposlední řadě byl důležitý i prostor, kde to vše vzniká. U nás na venkovském statku mám pro tvorbu ideální podmínky a dostatek prostoru.
Jak byste popsala celkovou estetiku Dalu Studio?
Organická s otiskem ruky, přirozené a surové textury, jemná a klidná barevná paleta se zlatými detaily, inspirace přírodou a elementy, hmatová přívětivost, plně funkční předměty s duší.
Každý kus modelujete ručně a kladete důraz na jedinečnost. Můžete nás provést jednotlivými fázemi svého tvůrčího procesu?
Vždy je prvotní nápad, a ten přichází různě. Někdy přijde spontánně, třeba když sedím na zahradě a začnu si vizualizovat, jak by mohl šálek vypadat. Občas ho vidím naprosto jasně, jindy se forma vyvíjí až při samotném procesu tvorby. Samozřejmě na mě působí i okolní vlivy.
Často se ptám na názor svého partnera, který je vždy objektivní. (smích) Společně jsme vytvořili jednu z mých nejpopulárnějších kolekcí Půlnoční obloha. On nakoupil nové glazury, udělali jsme testy, a když na mě z pece vykoukly ty krásné modré hrnky, věděla jsem, že na ně budu malovat zlaté měsíce.
Proč jste se rozhodla pracovat bez hrnčířského kruhu?
Šálky modeluji ručně, protože mě ten přímý kontakt s hlínou velmi naplňuje. Navíc se mi líbí, jak je každý kus trochu jiný a nepravidelný.
Co vás na tom přímém kontaktu s hlínou tak fascinuje?
Je to ten přímý kontakt bez použití jakéhokoliv stroje. Připadá mi, že jsem při tvorbě i v úzkém propojení s přírodou a moje hlava může odpočívat.
I sama popisujete každý svůj výrobek jako jedinečný. Kde hledáte inspiraci?
Ano, vnímám, že každé dílo, které vznikne ručně, má svou osobnost, svého ducha a svou energii, díky které si pak přitáhne spřízněnou duši. Inspiraci se snažím hledat v sobě, v přírodě a v živlech, které nás obklopují.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Z KOVADLINY NA TIKTOK: RENESANCE ŘEMESEL V DOBĚ UMĚLÉ INTELIGENCE
Co pro vás znamená pojem „jedinečnost“ v kontextu vaší tvorby – zejména ve světě, kde převažuje masová výroba? Čím se snažíte vyniknout mezi ostatními umělci?
Jedinečnost v kontextu mé keramické tvorby pro mě znamená přítomnost lidského doteku, nepravidelnosti a příběhu, který se do každého kusu otiskne. V době, kdy nám masová výroba nabízí dokonalost a unifikaci, já cíleně pracuji s nedokonalostí jako nositelem osobitosti. Každý kus, který vytvořím, nese moji energii, náladu v daný moment, rozhodnutí, která nelze zopakovat úplně stejně.
To, co dělá moje produkty jedinečné, je právě ta nevyzpytatelnost ruční práce. Neopakuju se, a i když tvořím v sériích, každá věc má své vlastní „ale”. Pracuji s glazurami, které si často míchám sama, kombinuji povrchy, nechávám prostor náhodě a organickému vývoji tvaru. Věřím, že lidé dnes hledají předměty, které mají duši – ne pouze funkci, ale i emoci. S ostatními umělci se nesnažím soutěžit, spíš zůstávat věrná svému vnitřnímu kompasu. Místo toho, abych sledovala trendy, poslouchám materiál, svoje ruce a intuici. A to je, myslím, to, co lidi na mé tvorbě přitahuje – ta upřímnost, syrovost a přímost, kterou nelze vyrobit strojově.
Zmiňujete „kouzlo” ve způsobu, jakým každý kousek nabývá svůj tvar. Co je pro vás tím magickým momentem? Je to nepředvídatelnost materiálu, kontakt s hlínou nebo něco úplně jiného?
Pro mě je ten největší magický moment, když otevřu pec a poprvé zahlédnu hotový produkt. Už jsem to zažila tolikrát, ale věřím že radost z tohoto momentu nikdy nezmizí.
Máte nějaké specifické formy, textury nebo barvy, které vás při tvorbě nejvíce přitahují a s kterými pracujete nejraději?
Mám hodně ráda jemné barvy, ale i hluboké syté odstíny, které můžete vidět v kolekci Půlnoční obloha. Dále ráda zdobím šálky různými malými detaily v podobě srdíček nebo měsíců.
Ovlivnili vaši tvorbu někteří konkrétní umělci nebo události?
Určitě mou uměleckou cestu ovlivnilo to, že jsem vyrůstala v rodině, kde byly mé tvůrčí vlohy odmalička podporovány. Velkou inspirací mi byl a je můj tatínek Vladimír Souček – jeho nadčasové olejomalby mě nikdy nepřestanou fascinovat.
Vaše produkty jsou esteticky atraktivní, což jistě vyžaduje nejen zručnost, ale i trpělivost. Můžete se podělit o nějaké náročnější aspekty vašeho řemesla, které by mohly být pro ty, kteří vidí už hotový produkt, překvapivé?
Ano, člověk, který chce pracovat s keramikou, musí být trpělivý, disciplinovaný a mít smysl pro určitý řád. Myslím, že keramické řemeslo hezky obrušuje charakter. Keramika vypadá z počátku velmi romanticky a jednoduše, ale tato představa se velmi rychle rozplyne, když začnete s výrobou. A pokud navíc chcete, aby vás toto řemeslo i uživilo… Ono už jen například to, že musíte do dílny přemístit třeba 200 kilogramů hlíny, je docela fuška. A to je jen začátek.
Není tomu tak dlouho, co jste spustila svůj dlouho budovaný obchůdek a své tvorbě jste se tak začala věnovat naplno. Jakým největším výzvám jste dosud jako umělkyně čelila?
Pro mě je asi největší výzva online svět. Já miluji prodej napřímo a vím, že mi to i dobře funguje, a online prodej a prosazení se… je pro mě zkrátka výzva.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „PRÁVĚ MÓDA MÁ NEJBLÍŽ K SEBEVYJÁDŘENÍ KAŽDÉHO Z NÁS,” ŘÍKÁ ZAKLADATELKA ZNAČKY ARTGI
Studovala jste oděvní design. Jak se svět módy a svět keramiky mohou prolínat? Zohledňujete vědomě nějaké trendy?
Aktuálně se plně věnuji pouze keramické tvorbě a módu jsem úplně odsunula. Nevím, zda tyto dva světy ještě někdy propojím, to ukáže čas. I když mám design oděvu vystudovaný, to, co mi dává keramická tvorba, mě neskutečně naplňuje.
Neuvažovala jste tedy nikdy například nad spoluprací s módními návrháři nebo značkami? Jaká partnerství by pro vás byla zajímavá?
Jsem otevřená různým typům spolupráce, ale nechávám tomu spíše volný průběh. Láká mě i propojení s architekty. Mám v hlavě představu, že bych se časem začala věnovat výrobě větších objektů v podobě váz nebo dekoračních předmětů.
Svou tvorbu budete během nadcházejícího víkendu prezentovat na Dyzajn marketu, jedné z největších prodejních akcí autorské tvorby v České republice. Co to pro vás znamená?
Ano, na Dyzajn market se chystám opakovaně a je to pro mě velké. Jsem ohromně vděčná, že mohu být součástí. Pamatuji si, jak jsem o tom snila. Chtěla jsem se účastnit ještě s módou, ale hodně jsem to odkládala kvůli vyšším nákladům, strachu a kvůli tomu, že mám málo zboží a že není dost dokonalé. Teď už bych tak dlouho neváhala.
Jaké kousky budete tentokrát prezentovat?
Vždy prezentuji kousky, které jsou už oblíbené, ale zařazuji i novinky, u kterých chci zjistit, jak se líbí.
Vnímáte Dyzajn market především jako příležitost prodávat, nebo má pro vás i jiný význam?
Je to vše dohromady, ale nejvíce mě baví ten přímý kontakt se zákazníky, jejich reakce, které jsou ve většině případů naprosto úžasné a pozitivní a já z nich pak žiju ještě několik dnů.
Máte od své účasti na Dyzajn marketu nějaká konkrétní očekávání, pokud jde o propojení s potenciálními zákazníky či ostatními umělci?
Snažím se mít ve svém životě už co nejméně očekávání. Přijde mi, že se pak žije lépe a lehčeji. Ale jak jsem již říkala, Dyzajn marketu se účastním poněkolikáté, tudíž už nějaký předpokládaný průběh znám.
Jak důležité jsou pro vás akce jako Dyzajn market?
Je to skvělá příležitost se zviditelnit a získat věrné zákazníky.
Co byste poradila někomu, kdo je zapálený pro řemeslo a sní o tom, že se jeho koníček promění v profesi?
Nikdy to nevzdávej!
Zdroj: Autorský rozhovor
$content$